Filtry v železárnách zachytí tisíce tun prachu. Co s ním?

Železárny v regionu investovaly miliardové prostředky do odprášení provozů. Obrovské filtry zachytí tisíce tun prašných částic z oceláren. Jejich likvidace je však velmi náročná a odborná firma Smolo hledá průlomové řešení.

„Odprášení vysokých pecí a konvertorové ocelárny v Třineckých železárnách, ale také v ostravském ArcelorMittalu skutečně snížilo prašnost o desítky procent. Ten rozdíl byl patrný na první pohled, jen co třinecký „werk“ spustil zkušební odsávání. A to nejen na samotném provozu. Najednou zde byly tisíce tun prachu z filtrů, které neprošly komínem do okolí. Před námi se otevřela výzva, jak s nimi ekologicky a efektivně naložit,“ říká Tadeáš Cichy, předseda představenstva specializované firmy Smolo.

Společnost Smolo je regionální jedničkou v likvidaci průmyslových odpadů, ale současně roste i v dalších oblastech.

Pro odprašky je charakteristický vysoký stupeň zasolení, obsahují až 47 procent soli. Proto jsou problematické v uskladnění i v dopravě, rozežírají dopravníky. Dnes v republice, ale ani v celé Evropě, neexistuje funkční technologie jejich efektivní recyklace. Obvykle se ukládají do starých solných dolů nebo na speciální skládky nebezpečného odpadu. Přestože by mohly najít využití ve stavebnictví.

„To je pro nás výzva, oslovili jsme výzkumný tým z Vysoké školy báňské –Technické univerzity Ostrava a začali spolupracovat na projektu, který má za cíl vyvinout potřebnou technologii. Potřebujeme oddělit sůl, která by se mohla používat při solení silnic. Zbývající hmota pak jako příměs do stavebního materiálu. Podle provedených zkoušek má cementující vlastnosti a mohla by se používat mimo jiné při rekultivačních a záchranných pracích,“ vysvětluje Cichy.

Firma Smolo již vyvinula speciální přepravní zařízení, vlastní prachotěsný kontejner, a k tomu přizpůsobený podvozek. Odpady z Třince putují na skládku v Horním Benešově, do Žacléře nebo Čáslavi.

Přestože jsou odprašky výzvou, která si nutí hledat nová a nová řešení, Cichy chválí vedení obou železáren za zásadní krok k cestě ke zlepšení ovzduší v kraji. I když to samozřejmě zvyšuje energetickou náročnost provozu a prodražuje jej. „Tisíce tun prašných částic, které nám předávají ocelárny k likvidaci jsou jasným a přesně měřitelným důkazem fungování opatření ke zlepšení ovzduší. Jen z Třince odvážíme deset tisíc tun prachových částic ročně, další pak z ArcelorMittalu. Dovedete si představit, že kdysi jsme to vše dýchali?,“ ptá se Cichy.

Smolo – specialista na odpady – má šest dcer pracujících v oblasti zpracování odpadů a k tomu firmu Beskydská stavební. Likviduje nejen průmyslové odpady, ale i ze zdravotnictví a od obcí. V Ostravě má hlavní logistické centrum, vlastní skládku v Horním Benešově. Jedna z jejich specializovaných firem je zaměřena přímo na stavební zakázky velkého rozsahu, při kterých pak využívá vlastní mobilní třídič a drtič. Rozbíhá se i vlastní servisní středisko, které nabízí prodej, montáž, servis a revize hydraulických nástaveb. Smolo má 221 zaměstnanců a stále nabírá další.

Zdroj: Web České asociace odpadového hospodářství (www.caoh.cz) s využitím článku serveru iDnes - odkaz zde.

Pravidelné zasílání novinek z webu ČAOH získáte po vložení vaší emailové adresy na titulní straně webu v sekci "Novinky emailem"

Související články:

Transform - recyklované výrobky jsou bezúdržbové a odolné

Marius Pedersen a.s. úspěšně provozuje odpadovou bioplynovou stanici v Pradubicích-Rybitví

Společnost Purum pořádala další akci pro děti i dospělé

Využíváme odpady - Kompost a substrát OZO láká zahrádkáře

Kovohutě Příbram vyrobily přes 48 tisíc tun olova

OZO Ostrava - Vánoční stromečky kompostujeme

Věda, technika a děti v Mníšku pod Brdy

AVE CZ pomáhá technickému vzdělávání dětí

ČAOH a její členové se naplno věnují recyklaci a vzdělávání veřejnosti

Den otevřených dvěří v OZO Ostrava

Recyklace odpadů v praxi

Studie přináší zajímavá čísla