Česká asociace odpadového hospodářství

Asociace

Vše co vás zajímá
o ČAOH

Články

Co je nového
ve světě odpadů

Činnosti

Čím se ČAOH zabývá

Události

Termíny akcí,
aneb kdy se co děje

Hrozí v komunální sféře zrušení hospodářské soutěže? 12.07.2015 | kategorie: Aktuality

Hrozí v komunální sféře zrušení hospodářské soutěže?

V současnosti je připravovaná novela zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“). Novela formálně transponuje text směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2014/24/EU o zadávání veřejných zakázek (dále jen „Směrnice), aniž by přihlížela ke specifikům českého právního nastavení. Návrh zákona tak namísto toho, aby zajistil co nevyšší míru efektivity při nakládání s veřejnými prostředky a šetřil financující veřejné rozpočty, narušuje stávající funkční tržní nastavení a hospodářskou soutěž.

Rizika tzv. in-house zadávání a kolektivního in-house

Návrh zákona rozšiřuje spektrum zakázek, jejichž zadání nebude podléhat hospodářské soutěži. Přitom již v současnosti je podle zkušeností z dosavadní praxe výjimka z pravidel zadávání veřejných zakázek tzv. in-house (nebo také „vertikální spolupráce“) notně zneužívána, což potvrzuje i důvodová zpráva předkládaného návrhu. Výjimka umožňující uzavřít smlouvu s jinou právnickou osobou bez realizace zadávacího řízení se vztahuje na veřejné zadavatele (např. obce) a na osoby, které jsou zadavateli z důvodu financování zakázky z veřejných zdrojů. Veřejný zadavatel tak má možnost zadat zakázku bez jakékoli soutěže své komunální firmě, svému „internímu“ in-house dodavateli. Vzdává se však možnosti vysoutěžit nejlepší podmínky. Ba co víc, vzdává se možnosti vůbec získat informaci o nejlepší ceně a spektru nabízených služeb. Zákon řeší i tzv. „kolektivní in-house“, tedy pokud se např. obce sdruží a bez jakékoli soutěže na celém území zadají zakázku jedné komunální firmě. Ve svém důsledku by tak na území celých regionů, např. krajů, mohly být realizovány veškeré veřejné zakázky právě mimo veřejné nabídkové řízení v rámci in-house výjimky, tj. bez soutěže, pouze na základě politického rozhodnutí, a co je velmi alarmující, za politicky a nikoli tržně stanovenou cenu.

Lepší než tzv. karlovarská losovačka

Přidělování veřejných zakázek bez umožnění soutěže se tedy ve svém důsledku stává čistě politickou volbou, výhodnou pro příznivce lokálních politických představitelů. Jak Shleifer a Vishny (1994) trefně poznamenal, politické užitky jsou hlavním důvodem pro kontrolu nad veřejnými firmami po celém světě. V podmínkách České republiky tak reálně hrozí, že při realizaci těchto principů naroste netransparentní a korupční prostředí. Riziko in-house zadávání, pouze dle úsudku příslušného politika a zcela bez možnosti soutěže, se týká širokého spektra služeb, například vodárenství, údržby komunikací, nakládání s odpady, energetiky, apod.

Konec soutěže a možnosti konkurence cen

Popsané omezení možnosti soutěže bude mít zásadní vliv na citelné omezení konkurence a tedy i na navýšení cen. Veřejný subjekt nepodléhající hospodářské soutěži není v konkurenčním boji nucen zefektivňovat svou činnost a redukovat náklady tak, jako soukromé subjekty účastnící se hospodářské soutěže. Shleifer (1998) poznamenal, že neefektivnost není pouze důsledkem absence motivace ke snižování nákladů, ale je výsledkem záměrné vládní politiky, jejímž cílem je transferovat zdroje těm, kdo je podporují. Sheshinski a López-Calva (2003) dodává:Přirozeným mechanismem, který v soukromém sektoru určuje úspěšnost firmy, je trh. V případě veřejných firem tento mechanismus chybí.

Je levnější privátní či veřejná firma?

Porovnání efektivnosti soukromého a veřejného poskytování vybraných služeb se v minulosti věnovalo několik desítek odborných studií na celém světě. Ve své publikaci Privatizace odpadových služeb ve městech a obcích Jan Slavík (2012) uvádí například tyto: Savas (1977), Savas (1981), McDavid (1985), Dubin a Navarro (1988) Domberger et al. (1995), Wayne (1995), Walls (2003) a další. McDavid (1985) došel k závěru, že zatímco u soukromých firem jsou průměrné náklady na domácnost 29,88 $, pak u komunálních firem je to 42,14 $ a smíšených forem vlastnictví 32,13 $. Dubin a Navarro (1988) prokazují, že soukromé zajištění vede k úspoře nákladů oproti veřejnému ve výši 20 %, a zároveň dodávají, že klíčovým faktorem je míra konkurence. Z důvodu objektivity je však třeba přiznat, že existují i světlé výjimky. Za příčinu vyšší efektivnosti soukromého zajištění považují Sheshimski a López-Calva (2003) rozdíly v cílech podnikání veřejně vlastněných a soukromých firem. Zatímco soukromé podnikání se orientuje na maximalizaci zisku, je manažerské rozhodování v případě veřejných firem do značné míry závislé na politické moci v podobě snahy maximalizovat jiné externality, včetně politické prestiže. Veřejné firmy současně nejsou vystaveny reálnému riziku bankrotu. V případě, že jsou některé investice veřejných firem vyhodnoceny jako chybné, pak je v zájmu centrálních (či lokálních) politiků zachránit příslušnou firmu s využitím veřejných rozpočtů. A náklady hradí daňoví poplatníci.

Negativní zkušenost ze zahraničí

Zrušení tržního prostředí přináší značné riziko i samotným zadavatelům, tedy např. obcím. Za vše hovoří příklad z Německa, kde se obce sdružily do umělého svazku RAVON a mimo veřejnou soutěž vybraly koncové zařízení pro své odpady - velkokapacitní spalovnu LAUTA. Smluvně se svazek zavázal k dodávkám odpadu do spalovny až do roku 2028. Nyní sdružené obce nemohou zakázku přesoutěžit a musí tak po celé období platit cenu vyšší než 150 Euro za tunu odpadu. Tržní cena se přitom v čase mění a v současnosti je o poznání nižší. Významné negativní dopady bude mít omezení tržního prostředí samozřejmě i na privátní sektor. Ve státech a v regionech, kde touto cestou omezili konkurenční prostředí, privátní firmy přišly o zakázky, zrušily pracovní místa a zavřely své provozovny a technologie. Dlouhodobější historie již prokázala, že kolektivní veřejné vlastnictví nebývá efektivně spravováno. Česká republika si období této hospodářské politiky prožila cca 4 desítky let. Je samozřejmě možné se k podobným principům opět vrátit, je jen otázka, zda je to skutečně ta nejvhodnější cesta.

Cílem by měla být hospodárnost a transparentnost

Rizikem novely zákona tak v důsledku může být až zrušení tržního prostředí v segmentu subjektů s veřejnými rozpočty (města, obce, městské organizace, apod.). De-facto by zůstal pouze trh mezi komerčními soukromými subjekty, kde by i nadále byla praktikována soutěž s cílem dosažení vyšší výkonnosti. A naopak všude tam, kam dosáhne vliv politiků, by nebyla umožněna soutěž a cena by byla stanovena na základě politického rozhodnutí. Skutečně je to to, co chceme?

S ohledem na zkušenosti s dosavadní aplikací in-house výjimek je nutné, aby nový zákon o veřejných zakázkách podmínky naopak zpřísnil tak, aby nebylo dotčeno samotné soutěžní prostředí v dané oblasti. Je vhodné si připomenout, že související aspekty tzv. in-house výjimek jsou v přímém rozporu s principem právní úpravy zadávání veřejných zakázek, která cílí primárně na hospodárnost a transparentnost nakládání s veřejnými prostředky.

 

Zdroj: Ing. Petr Havelka, ředitel České asociace odpadového hospodářství (www.caoh.cz)


Pravidelné zasílání novinek z webu ČAOH získáte po vložení vaší emailové adresy na titulní straně webu v sekci "Novinky emailem"


ČAOH   »   Odborné články a aktuality   »   Hrozí v komunální sféře zrušení hospodářské soutěže?

Uživatelská zóna

Elektronický souhlas s rozesíláním informací v rámci Newsletteru ČAOH

  1. Udělujete tímto souhlas společnosti (správci) -Česká asociace odpadového hospodářství, se sídlem Pod Pekárnami 157/3, 19000 Praha 9, IČ: 66001536 (dále jen „Správce“), aby ve smyslu obecného nařízení o ochraně osobních údajů (dále jen „GDPR“) zpracovávala tyto osobní údaje:
    • e-mail
  2. E-mail bude zpracováván pro účely rozesílání Newsletteru ČAOH.
  3. S výše uvedeným zpracováním udělujete svůj souhlas. Souhlas lze vzít kdykoliv zpět, a to například klidknutím na odkaz v e-mailu, zasláním emailu nebo dopisu na ČAOH.
  4. Vezměte, prosím, na vědomí, že podle GDPR:
    • Máte právo požadovat po nás dodatečné informace dle čl. 12 a 13 GDPR (podrobnosti o tom, jak Vaše osobní údaje zpracováváme) podrobnosti o zpracování Vám můžou být dodatečné zaslány na Vaše vyžádaní.
    • V případě pochybností o dodržování povinností souvisejících se zpracováním osobních údajů obrátit se na nás nebo na Úřad pro ochranu osobních údajů.

Anketa

Byli byste pro daňové zvýhodnění recyklovaných výrobků a pro preferenci recyklovaných výrobků státem ve veřejných zakázkách?

  • Ano (63%)
  • Nevím (20%)
  • Ne (17%)

Česká asociace odpadového hospodářství

Představení asociace

Česká asociace odpadového hospodářství - Největší asociace v České republice, která sdružuje významné podnikatelské subjekty v oblastech využívání, odstraňování, svozu, sběru a recyklace odpadů.

Česká asociace odpadového hospodářství - idatabaze.czOdpady - idatabaze.cz

© 2012 copyright Česká asociace odpadového hospodářství, všechna práva vyhrazena, grafický design Grafické studio ABRUPTA, redakční systém CMS Agilis