Česká asociace odpadového hospodářství

Asociace

Vše co vás zajímá
o ČAOH

Články

Co je nového
ve světě odpadů

Činnosti

Čím se ČAOH zabývá

Události

Termíny akcí,
aneb kdy se co děje

Anketa významných osobností k ISNO 12.08.2013 | kategorie: Články z tisku

Anketa významných osobností k ISNO

Jaká je současnost odpadového hospodářství v ČR a na čem by měl stát jeho další rozvoj? Na níže uvedený okruh těchto otázek odpovídali v časopisu Moderní obec starostové obcí a měst a známí odborníci z oblasti odpadového hospodářství.

Anketní otázky:

  1. Jak je na tom podle vás aktuálně české odpadové hospodářství?

  2. Jak rozumíte termínu ISNO? Neobáváte se, že obce kvůli ISNO na dlouhou dobu přijdou o možnost vybírat si služby odpadového hospodářství podle svých individuálních potřeb? Neobáváte se, že ISNO povede k výraznému zdražení služeb spojených s nakládáním s odpady?

  3. Jsou v ČR vhodné podmínky (finance, infrastruktura, osvěta) pro výstavbu spaloven i v případě, že tato zařízení nedosáhnou na dotace z EU? Je spalování odpadu ekonomicky výhodné i v tomto případě? Kolik spaloven může v ČR efektivně fungovat?

  4. Existuje podle vás prostor pro zvyšování poplatků za odpady? Jsou k tomu objketivní důvody?

Odpovědi:

Jiří Částečka, starosta Valašského Meziříčí

  1. Jedná se o funkční, velmi rozmanité odvětví s velkým množstvím podnikajících subjektů, které poskytuje původcům odpadů z řad měst, obcí a podnikatelů širokou škálu služeb za přijatelných cenových podmínek. Zároveň tento stav skýtá možnost zvolit si službu a dodavatele podle ceny a kvality.
  2. Termín ISNO chápu jako snahu centralizovat nakládání s odpady ve vymezeném regionu. Obávám se, že centrální řízení velké skupiny původců z řad obcí a podnikatelů nebude schopné pružně reagovat na změny, včetně nových technologií. Zároveň dojde k výraznému oslabení možnosti volby každého původce. V návrzích ISNO byly městům v některých krajích předloženy nabídky závazků na dodávky odpadů i na dobu přesahující 10 let, které není možné v čase změnit. Již dnes a bez ISNO některé záležitosti řešíme jako mikroregion nebo sdružení obcí, ale dohoda je dobrovolná a každý z ní může kdykoli bez postihu vystoupit a řešit záležitost po svém. Vnímám ISNO jako zásah do rozhodovacích pravomocí zastupitelstva obce, jelikož závazek k němu, včetně postihů za neplnění, překračuje jedno funkční období zastupitelů.
  3. Nejsem příznivcem toho, aby byla prostřednictvím jakési daně preferována jedna technologie na úkor jiné. Každý ať má právo svobodně podnikat v jakémkoli odvětví, ne však za pomoci „berličky“ v podobě zákona ušitého na míru danému podnikatelskému záměru. Pokud někdo chce stavět spalovny, ať je staví za souhlasu místně příslušné obce a čistě jako podnikatelský záměr srovnatelný s konkurenčními technologiemi zpracování odpadů.
  4. Nejsem pro zvyšování jakékoli daňové, poplatkové zátěže občanů či veřejných rozpočtů. Jestliže má být zvýšení poplatků (a tím i daní) cestou ke stavbě spaloven, pak jsem jednoznačně proti. Navíc jak ukazují stávající příklady, nejsou tato zařízení ani výrazně prospěšná pro ekologii a ochranu surovinové základny (např. v Liberci je výtěžnost separace zhruba na poloviční úrovni ve srovnání s jinými regiony). Navíc trendy v západoevropských zemích v posledních letech rozhodně neukazují, že by byl nedostatek kapacit pro spalování odpadů a že by Evropská komise v budoucnu tyto technologie preferovala.

 

Jaroslav Kubera, primátor Teplic

  1. Jedná se o zcela funkční odvětví. Proti minulosti došlo k výrazné progresi. Lidé se naučili třídit, a zejména pak u nás v Teplicích, kde občané neplatí za odpad, narostl objem vytříděného odpadu mnohonásobně.
  2. Díky privatizaci odpadového hospodářství, která byla možná až poté, kdy na českém trhu vznikl dostatek konkurenčních společností, jsme mohli odprodat do té doby městský podnik TS Teplice a začít řešit odpadové hospodářství prostřednictvím výběrových řízení, dodavatelsko-odběratelskou formou. O tuto možnost v budoucnu nechceme v žádném případě přijít. Důsledky vytváření monopolu na trhu, byť regionálního, známe z jiných podobných odvětví (např. voda).
  3. Spalování je pouze jednou z možností likvidace odpadů, ale v žádném případě není samospasitelné. Velikost České republiky a vysoké přepravní náklady mohou mít za následek, že tato zařízení budou ekonomicky nevýhodná. Pokud by tento problém měl být řešen pomocí dotací, dočkáme se stejně hořkých konců jako v případě fotovoltaických elektráren.
  4. Snaha zvyšovat poplatky za služby v odpadech ve formě kapitační platby, vede paradoxně k menší ochotě občanů třídit. Proto jsme v Teplicích ani po uzákonění možnosti poplatky zvýšit k jejich zavedení nepřistoupili. Dalším důvodem byly neustále rostoucí náklady na jejich vymáhání a narůstající dluhy, které se blíží desítkám milionů korun. Co se týče poplatků za skládkování, nevidím důvod, proč tímto způsobem zvyšovat cenu služeb nad možnosti našich občanů a uměle tak vlastně preferovat jednu technologii na úkor jiné. Vedlo by to k deformaci trhu a podvazování využití odpadů, které bychom měli naopak akcentovat.

 

MVDr. Ctirad Mikeš, starosta Mělníku

  1. V současné době vidím odpadové hospodářství jako odvětví, které původcům nabízí možnost vybrat si nejlepší způsob nakládání s komunálním odpadem. Na Mělnicku existuje velké množství zařízení pro nakládání s odpady a díky konkurenci mezi firmami máme možnost si zvolit ideální službu na základě ceny a nabízených podmínek.
  2. Integrovaný systém nakládání s odpady, který je centrálně řízen a který víceméně povinně zapojuje všechny původce odpadů, se mi nejeví jako nejvhodnější řešení pro všechny obce v ČR. Zapojení původců má být dlouhodobé, což omezí možnost rozhodování měst a podnikatelů a dle mého názoru může vést ke zvýšení nákladů. Tyto pak budou muset být hrazeny z veřejného rozpočtu města Mělníka nebo budou muset být přeneseny na občany města ve zvýšeném poplatku. Měl jsem možnost seznámit se s některými integrovanými systémy v Německu, kde se obce zavázaly k dodávkám odpad ů na 25 let. Když nyní nejsou schopné dodávat spalovně daná množství, musejí provozovateli platit za nedodané tuny odpadů kompenzační platby, které každoročně narůstají. Obce jsou tak ve velmi nepříjemné situaci bez možnosti volby. Tento model je pro naše město naprosto nepřijatelný.
  3. Rozumím výstavbě spaloven odpadů v místech již existujících, zejména energetických zdrojů za velmi pečlivě nastavené celkové kapacity spalovaného odpadu a s ohledem na postupný nárůst recyklace a materiálového využití odpadů. Zařízení by mělo fungovat za standardních ekonomických podmínek, jako jedna z mnoha možností pro nakládání s odpady. V regionu středních Čech, kde se uvažuje o výstavbě spalovny v areálu elektrárny Mělník, to nepokládám za vhodné, aniž by se do dovozu odpadů zapojila i část Prahy. Transport odpadů ze vzdáleností přesahujících 60 km považuji za neekologický a neekonomický. Domnívám se, že bez dotací z EU spalovny nebudou konkurenceschopné. Ty stávající byly stavěny za jiných podmínek, např. liberecká spalovna byla oddlužena Českou konsolidační agenturou v řádu 1,1 mld. Kč.
  4. Domnívám se, že jakékoli umělé navýšení poplatků je pouhým zvyšováním daňové zátěže veřejných rozpočtů obcí, nákladů občanů a nákladů firem. Město Mělník nechce zvyšovat poplatek za komunální odpad, stejně jako nechceme zvyšovat výdaje z veřejného rozpočtu na zajištění služeb. Domnívám se, že pro vyšší poplatky za odpady není důvod, množství separovaného odpadu nám trvale roste a množství zbytkového směsného odpadu klesá.

 

Mgr. Et Bc. Vít Rakušan, starosta Kolína

  1. České odpadové hospodářství by především mělo dostat jasné směřování. V současnosti připomíná loď, kterou ovládá silný vítr, jenž fouká každou chvíli z jiné strany a nedává posádce příliš klidu a jistoty, kam vlastně jejich bárka pluje. Informace se objevují a mizí. Starostové, kteří ve většině případů nejsou v dané oblasti odborníky, dostávají značně rozporuplné a často i protichůdné informace. 
  2. Svoboda rozhodování obcí by bohužel mohla být výrazn ě omezena a ztratili bychom prostor ke spolupodílení se na cenotvorbě, což považuji za významné riziko.
  3. Pro mě jsou zarážející například informace ze skandinávských zemí, kde se od spalování odpadu výrazně ustupuje a kde je patrný příklon k modernímu skládkování a recyklaci. Byl bych skutečně velmi nerad, kdyby do České republiky přicházely již překonané trendy namísto inovativních přístupů. Zároveň mě zneklidňuje velký počet nevytížených spaloven v sousedním Německu. Byl bych tedy v otázce budování nových spaloven velmi obezřetný.
  4. V současné ekonomické situaci není obecně příliš prostoru k prudkému nárůstu cen. Skokové navyšování považuji za nepředstavitelné.

 

Mgr. Jaromír Brychta, místostarosta města Žďár nad Sázavou, člen Řídícího výboru ISNO pro Kraj Vysočina

  1. Hodně pozadu za evropským, a to zejména co se týče využití směsného komunálního odpadu jako v podstatě obnovitelného zdroje energie pro tzv. kogenerační výrobu elektřiny a tepla. Namísto toho ho neustále ukládáme na skládky, aniž by byl dále využit, a zatěžujeme tak životní prostředí stále více skleníkovými plyny a kontaminací spodních vod.
  2. V souvislosti se systémem Integrovaného svozu a nakládání s odpady (ISNO) se neobávám vůbec ničeho, neboť to je při současném stavu vývoje lidské společnosti, vědy, techniky, výzkumu a jejich úrovni jediná možná a reálná cesta. A to bez ohledu na debaty o tom, kolik to všechno bude stát, protože pokud budeme neustále prodlužovat současný stav a neuděláme nic, bude nás to všechny stát v budoucnu při napravování současných chyb mnohem víc.
  3. Všechno vyjmenované – tedy finance, infrastruktura i osvěta – u nás sice schází, ale přece právě proto je nezbytně nutné na tom začít okamžitě pracovat. A klidně v kooperaci s velkými energetickými firmami, které mají peníze, protože my, města a obce, máme zase palivo – odpad. Tudíž se vlastně vzájemně potřebujeme a doplňujeme. Současné spalovny, neboli zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO), jsou a budou velký byznys, odkud se vložené prostředky mnohonásobně vrátí. Nevýhodou je pouze velká vstupní investice. Jejich efektivní počet pro celou ČR musí spočítat a určit stát podle množství vyprodukovaného odpadu. Určitě není nutné, aby byly v každém kraji.
  4. Samozřejmě, že existuje, a to právě na základě objektivních důvodů, které jsou přece naprosto jasné: urychlit celý tento proces, neboť již včera bylo pozdě!

 

Ing. Vladimír Klatovský, jednatel ISES, s.r.o.

  1. Odpadové hospodářství prodělalo za poslední roky znatelný posun, zejména v separaci odpadů. V oblasti energetického využívání však výrazně zaspalo. Již před 10 lety při zpracování koncepcí a POH jsme s tímto způsobem nakládání s odpady počítali, bohužel vlivem MŽP a nedotaženého právního prostředí se žádný z navrhovaných projektů nepodařilo realizovat.
  2. Původní myšlenka ISNO znamenala ucelený systém zařízení k nakládání s odpady založený na tržním prostředí a jasných legislativních pravidlech. Nově prezentované návrhy ISNO se od původní myšlenky v některých bodech výrazně odklonily, což by mohlo vést nejen k omezení volného trhu, ale i ke zdražení odpadového hospodářství.
  3. Nebude-li výstavba ZEVO dotována z EU, budou mít jejich provozovatelé následně velmi ztíženou pozici oproti zařízením již stojícím za našimi hranicemi. S ohledem na stávající energetickou a teplárenskou síť a množství produkovaných odpadů v zájmových lokalitách je možné uvažovat o výstavbě 4 až 6 nových zařízení.    
  4. Zvyšování poplatků je velmi citlivá záležitost. Cena skládkování se přímo projeví ve zvýšených nákladech obcí. Při dnešní sociální situaci většiny občanů ČR je však zvyšování poplatků neúnosné. Nezávislé studie optimalizace a zefektivnění odpadového hospodářství obcí, by mohly pomoci najít skryté rezervy v nákladech v této oblasti. 

 

Zdroj: časopis Moderní obec č. 8/2013

ČAOH   »   Odborné články a aktuality   »   Anketa významných osobností k ISNO

Uživatelská zóna

Elektronický souhlas s rozesíláním informací v rámci Newsletteru ČAOH

  1. Udělujete tímto souhlas společnosti (správci) -Česká asociace odpadového hospodářství, se sídlem Pod Pekárnami 157/3, 19000 Praha 9, IČ: 66001536 (dále jen „Správce“), aby ve smyslu obecného nařízení o ochraně osobních údajů (dále jen „GDPR“) zpracovávala tyto osobní údaje:
    • e-mail
  2. E-mail bude zpracováván pro účely rozesílání Newsletteru ČAOH.
  3. S výše uvedeným zpracováním udělujete svůj souhlas. Souhlas lze vzít kdykoliv zpět, a to například klidknutím na odkaz v e-mailu, zasláním emailu nebo dopisu na ČAOH.
  4. Vezměte, prosím, na vědomí, že podle GDPR:
    • Máte právo požadovat po nás dodatečné informace dle čl. 12 a 13 GDPR (podrobnosti o tom, jak Vaše osobní údaje zpracováváme) podrobnosti o zpracování Vám můžou být dodatečné zaslány na Vaše vyžádaní.
    • V případě pochybností o dodržování povinností souvisejících se zpracováním osobních údajů obrátit se na nás nebo na Úřad pro ochranu osobních údajů.

Anketa

Byli byste pro daňové zvýhodnění recyklovaných výrobků a pro preferenci recyklovaných výrobků státem ve veřejných zakázkách?

  • Ano (57%)
  • Nevím (23%)
  • Ne (20%)

Česká asociace odpadového hospodářství

Představení asociace

Česká asociace odpadového hospodářství - Největší asociace v České republice, která sdružuje významné podnikatelské subjekty v oblastech využívání, odstraňování, svozu, sběru a recyklace odpadů.

Česká asociace odpadového hospodářství - idatabaze.czOdpady - idatabaze.cz

© 2012-2019 Česká asociace odpadového hospodářství, všechna práva vyhrazena, grafický design Reklamní a grafické studio ABRUPTA, redakční systém CMS Agilis