Česká asociace odpadového hospodářství

Asociace

Vše co vás zajímá
o ČAOH

Články

Co je nového
ve světě odpadů

Činnosti

Čím se ČAOH zabývá

Události

Termíny akcí,
aneb kdy se co děje

Deník: Rozhovor s Petrem Havelkou z ČAOH k nové odpadové legislativě 08.04.2020 | kategorie: Aktuality

Deník: Rozhovor s Petrem Havelkou z ČAOH k nové odpadové legislativě

Odpadová legislativa je nyní v Poslanecké sněmovně a čeká se na projednání pozměňovacích návrhů. Situaci začaly poměrně aktivně řešit obce a města, kterým se nelíbí řada ustanovení nové legislativy. Ustanovení, která jim budou citelně navyšovat náklady za odpadové služby. Redakce Deníku se zeptala také Petra Havelky z České asociace odpadového hospodářství. Rozhovor vyšel v tištěném Deníku dne 19.3.2020. Nezkrácenou verzi vám nyní přinášíme.

Česká asociace odpadového hospodářství působí na českém trhu již přes 20 let a v současnosti pod ni spadá více než 95 společností. Co je jejím cílem?

Ano, jsme největším profesním svazem s podílem cca 65 % odpadového/oběhového trhu. Našim cílem je funkční a moderní odpadové/oběhové hospodářství, které bude plně v souladu s recyklační strategií Evropské unie a s jejími cíli. Zároveň vnímáme jako významnou hodnotu zdravé tržní prostředí. Důležité jsou i moderní technologie a jejich konkurenční soutěžení, aby se co nejefektivněji hledala řešení, která zajistí splnění cílů, ale přitom nad míru ekonomicky nezatíží původce odpadů. Těmi jsou často obce a města (občané), ale samozřejmě i firmy a podnikatelé. Nikdo nechce platit zbytečně více za nějaké předražené technologie. Souhlasíme s tím, že odpady by měly být zásadně více využívány jako zdroje surovin pro další výrobu. Recyklace je prioritou EU. Jako ČAOH sdružujeme členy s řádově největší kapacitou recyklačních technologií v České republice a kapacity recyklace chceme dále rozvíjet (zde). Podporujeme i moderní způsoby energetického využití zbývajících odpadů, které po třídění a úpravě nejsou vhodné pro recyklaci. Tedy například cestu využití paliv z odpadů (TAP).

 

Češi patří mezi nejlepší třídiče odpadků v Evropě. I tak ovšem na skládkách stále končí velké množství komunálního odpadu a Evropská unie hodlá toto množství razantně snížit. Je řešením zvýšení skládkovacích poplatků?

Ano, v třídění jsme v EU jedni z nejlepších, ale stále to na splnění cílů zdaleka nestačí. Co se týká míry skládkování, zde je ČR mírně nad průměrem EU. Dle Eurostatu se v EU skládkovalo v roce 2015 122 kg/osobu za rok. V ČR to bylo 166 kg/osobu za rok. Rozdíl jsou tedy cca dvě 110 litrové popelnice u rodinného domu za rok. Jednoznačně souhlasíme s cíli EU k omezení skládkování. V nových směrnicích EU požaduje, aby členské státy omezily skládkování komunálních odpadů na 10 % k roku 2035. Souhlasíme také s tím, že jedním z vhodných nástrojů je zvýšení skládkovacího poplatku. Důležitá je ale jeho finální výše. Jednoduše řečeno - pokud bude poplatek nastaven objektivně v odpovídající hodnotě, pak nepochybně splní svou roli k odklonu odpadů ze skládek. Pokud však bude nastaven příliš vysoko, nejen že zbytečně zatíží obce a města, která jsou ze zákona jeho plátci, ale reálně může dojít k tomu, před čím varovala EU, a sice k odklonu odpadů ze skládek, nikoli do požadované recyklace, ale bez třídění a úprav přímo do spaloven (ZEVO). Pak bychom ale jako ČR nesplnili závazné cíle. Navíc může dojít ke ztrátě motivace občanů, pokud za svojí vyšší aktivitu při rozvoji separace ještě zaplatí nepřiměřeně vysoké skládkové poplatky. Komunální odpadové firmy ve vlastnictví obcí a měst sdružené v organizacích SVPS a SKS, dlouhodobě říkají, že výše poplatku, která s jistotou zajistí odklon odpadů ze skládek, je max. 1100 až 1200 Kč. V únoru to prezentovaly také v poslanecké sněmovně. Návrh zákona však zbytečně zdražuje poplatek, který platí mimo jiné i obce a města až na 1850 Kč. Kritici říkají, že je to právě kvůli podpoře nových spaloven, které potřebují poplatek minimálně 1500 Kč a výše. Na čem však je široká shoda mezi odborníky, je fakt, že navrhovaná výše skládkovacího poplatku nemá žádný vliv na podporu recyklace. Skládkovací poplatek recyklaci nepodporuje, což ukazuje i situace v EU, kde i státy s vysokým poplatkem mají velmi vážné problémy s nedostatkem recyklačních kapacit a své odpady vozily spíše do jihovýchodní Asie, kde vykazovali svou „recyklaci“.

 

Jaký je stav příprav na splnění recyklačních cílů a požadavků vyplývajících z unijních směrnic CEP a SUP?

Tak, jak komunikujeme s recyklačními firmami, tak zatím světlo na konci tunelu určitě nevidí. Firmy původně vkládaly naděje do aktuálního balíku nové odpadové legislativy z dílny ministra Brabce. V balíku je i tzv. změnový zákon, který může změnit ostatní legislativu a recyklaci náležitě podpořit, např. daně, veřejné zakázky, apod. Ukázalo se však, že naděje byly marné. Ani změnový zákon, ani odpadové zákony, nejsou nastaveny na podporu recyklace. Na prakticky všech odpadových seminářích v parlamentu, od října 2019 do března 2020, bylo vždy zásadní konstatování, že aktuální návrhy neobsahují potřebné nástroje na podporu recyklace a že zákony nemají potenciál přivést ČR ke splnění závazných cílů. Přitom času není mnoho. Do roku 2035 musíme do recyklace ročně směřovat o více než 1,4 milionu tun komunálních odpadů více než dnes. Má být totiž recyklováno minimálně 65%. Stanoveny jsou ještě dva dřívější cíle, k roku 2025 máme recyklovat 55% a k roku 2030 60%. MŽP oznámilo, že v průběhu tohoto roku chce ještě připravit samostatný zákon, který by měl být zaměřen na splnění cílů směrnice k omezení jednorázových plastů. Tento zákon by tedy měl být zaměřen zejména na výrobce a producenty zboží a obalů a měl by řešit nástroje jako je ekomodulace, či ekodesing. Konkrétní obsah ale zatím neznáme.

 

Jste spokojen s návrhem nové odpadové legislativy? Co považujete za její klíčové body a co vám v návrhu schází?

Pozitivním bodem nové legislativy je jistě navýšení skládkovacího poplatku a jasně vymezená cesta ke splnění cíle EU k omezení skládek. Podle směrnice EU máme k roku 2035 skládkovat maximálně 10 % (a státy s výjimkou až k roku 2040). Návrh zákona je v tomto na obce a města dokonce o pět let přísnější a stanovuje zákaz skládkování již k roku 2030. Zde záleží zejména na obcích a městech, zda budou chtít financovat toto o 5 let přísnější a citelně dražší nastavení. Technologicky to zvládnout lze, jde zejména o to, zda to občané budou ochotni zaplatit, jde o komunální odpady.  Již nyní ale víme, že opravdu široké množství obcí a měst říká, že navržená výše skládkovacího poplatku je značně přestřelená a že na to obce zcela zbytečně doplatí. Spočítat si to může každý. Zcela jasné je nyní také to, že navrhovaná třídící sleva, která měla obce uchránit od zásadního navýšení nákladů, je pro většinu obcí nedosažitelná. Jen pro příklad uvedu, že obce, které v celonárodním průměru nyní třídí někde kolem 38 %, by měly již v příštím roce (2022) podle navrženého zákona třídit plných 60 %, aby mohly využít slevu. Každý starosta si může odpovědět, zda na to dosáhne. Zcela zásadním nedostatkem je pak již zmíněná absence nástrojů na podporu recyklace. To je myslím, jeden nejvážnějších problémů celého balíku.

 

Jak je možné, že plánované odpadové zákony se v některých bodech rozcházejí s cíli Evropské unie na navýšení recyklace a zlepšení životního prostředí?

Asi bych neřekl, že se přímo rozcházejí, ale jistě nejdou stanoveným závazným cílům EU vstříc. Všichni se shodneme, že cíle směrnic jsou stanoveny pro vysokou míru recyklace. Bohužel ale není k dispozici soupis připravovaných nových velkých kapacit zařízení na recyklaci, které by chtěly firmy realizovat příští rok a roky následující, tedy s plánovanou účinností nového zákona. Není k dispozici, protože tyto projekty nejsou. Nejsou, protože navrhované zákony prostě nejsou nastaveny na cestu tímto směrem. Kdo trochu zná situaci v odpadech tak ví, že v ČR je naopak připravena k výstavbě poměrně velká kapacita projektů na energetické využití neupravených směsných odpadů, tedy na obsah černých popelnic. Mohl bych vyjmenovat konkrétní připravované projekty na energetické využití dalších nejméně 1 000 000 tun směsných komunálních odpadů (SKO). Investoři říkají, že k jejich spuštění potřebují zejména vysoké poplatky a navržený zákon proto velmi silně podporují ve znění tak, jak je. Nevyčítám jim to, z jejich pohledu je chápu. Pokud poslanci schválí návrh z dílny ministra Brabce, pak se jistě půjde touto cestou. Zároveň to ale znamená, že ČR pravděpodobně nesplní závazné cíle EU k recyklaci. Při nesplnění cílů platí členský stát vysoké pokuty až do nápravy stavu.

 

Evropská unie opakovaně říká, že nehodlá podporovat spalovny. Jak velký to bude problém?

Je potřeba zdůraznit, že energetické využití odpadů je samozřejmě v pořádku. Podle EU by mělo být doplňkovou součástí odpadového hospodářství v míře 25 %. To, že EU se opakovaně zavázala, že již nechce a nebude podporovat technologie energetického využití směsných odpadů je ale zároveň fakt, který EU opakovaně vysvětlila a trvá na něm (např. zde). EU varovala před přesunem odpadů ze skládek do kapacit nových spaloven (ZEVO) a podtrhla potřebu naplnění vyšších příček odpadové hierarchie. Pokud má být minimálně 65 % komunálních odpadů směrováno do finální recyklace, tedy do výrobků, pak je zřejmé, že o poznání větší množství odpadů než 65 % musí být producenty a navazujícím systémem dále tříděno a upravováno, aby nejméně 65 % mohlo skončit ve výrobcích. A to je důvod, proč EU nemůže zároveň stanovovat závazný cíl pro vysokou recyklaci a zároveň podporovat technologie, které odpad jako směs odkloní od nezbytného třídění a recyklace do jeho spálení. Pokud odpad jako směs spálíme, tak jej nezrecyklujeme a naopak. V souladu s tímto je ale zároveň zřejmá podpora EU vůči jiným způsobům energetického využití odpadů, než spalovnám SKO. Podporovány jsou např. bioplynové stanice, nebo cesta využití paliv z upravených a tříděných odpadů (TAP), nevhodných k recyklaci.

 

Je reálné, aby odpady prioritně sloužily jako zdroje surovin pro další výrobu a aby do roku 2030 byly všechny obaly recyklovatelné?

Závazek plné recyklovatelnosti byl v evropské legislativě stanoven nikoli na všechny obaly, ale jen na ty plastové. A ano, myslím, že za 10 let se v tomto mohou výrobci posunout tak, aby byl cíl naplněn. Co se týká ostatních komunálních odpadů a toho, zda mohou být zdrojem surovin. Myslím, že EU ví, proč se na tuto nelehkou cestu vydala. Evropa nemá mnoho nerostných surovin, a proto musíme o to lépe umět využít zdroje z odpadů. Jsem přesvědčen, že pokud k tomu přistoupíme správně, může nám to jako Evropě přinést nemalou konkurenční výhodu do budoucna.

 

Která opatření činí ČAOH na podporu recyklace v ČR?

Činíme toho skutečně mnoho a za poslední tři roky jsme přijali řadu recyklačních firem, které do ČAOH vstoupily právě kvůli naší rétorice a krokům. Byly jsme jedním ze zakládajících členů odborné skupiny RecHelp, která je nejaktivnějším prvkem na poli prosazování nástrojů na podporu recyklace. Tato skupina odborníků a zástupců recyklačních firem definovala zatím 11 konkrétních nástrojů na podporu recyklace, které by skutečně vedly k navýšení kapacit recyklačních firem v ČR. Patří mezi ně, daňové zvýhodnění recyklace v rámci DPH, tzv. zelené veřejné zakázky, snížení zdanění práce v recyklačním průmyslu, příprava standardů pro sekundární plasty, apod. Nyní je na státu a na poslancích, zda chtějí o recyklaci jen hovořit, nebo jí budou chtít skutečně pomoci. To uvidíme na jejich konkrétních hlasováních k navrhované odpadové legislativě a k připraveným pozměňovacím návrhům. Budeme o tom podrobně informovat.

 

MŽP říká, že pro podporu recyklace je řešením navýšení skládkovacích poplatků. Vy říkáte, že to recyklaci nepomůže. Proč?

Je to jednoduché. Recyklační firmy mají výrazné přebytky odpadů na vstupu do své technologie. Vytříděných odpadů je na trhu dost. Recyklace nesoutěží o odpady se skládkami, to v žádném případě. Odpadů jsou výrazné přebytky a ceny druhotných surovin jsou velmi nízké, někdy i záporné. Jakékoli navýšení ceny skládky tak nijak nepomůže recyklační firmě. Vysoké poplatky jsou naopak nezbytné pro spalovny, které je také dlouhodobě aktivně prosazují. Pro recyklační firmu je limitující POPTÁVKA po jejích produktech, tam potřebují pomoci. Firma navýší recyklační kapacitu podle odbytu jejich recyklovaných výrobků, nikoli podle množství odpadů na vstupu. Těch mají a budou mít přebytky. Platí to pro různé druhy odpadů i pro plast a pro papír.

 

Jak se díváte na současnou situaci kolem klesající ceny sběrového papíru? Obcím a městům to výrazně zdražuje odpadové služby.

Ano, to je fakt a potvrzuje to, co už jsem říkal. Evropa nemá dostatečné kapacity recyklace, a to ani u papíru. Dále je to způsobeno tím, že Čína zakázala dodávky odpadů ze zahraničí a v EU navíc byly z důvodu oprav odstaveny některé papírenské stroje. Recyklace některých surovin byla v EU dlouhodobě nekonkurenceschopná čínským podmínkám. Vytříděného papíru jsou u některých typů nyní přebytky, cena se dostala do záporu a obce a města na to doplácí. Další příčiny je možné hledat v produkci „kůrovcového dřeva“ a dalších okolnostech. Evropský trh se postupně přizpůsobuje novým podmínkám, máme informace o vzniku nových výrobních papírenských kapacit. Jistě se vytvoří nová rovnováha nabídky a poptávky a tomu odpovídající ceny. Systémové řešení je stále stejné, a to nejen pro papír. Je třeba, aby stát recyklaci legislativě podpořil, aby se mohla výrazně více a rychleji rozvinout. To následně zlepší i poptávku po tříděných odpadech z obcí a zlepší se jejich cena.

 

Pomohlo by lepšímu třídění, kdyby přibylo barevných kontejnerů? Občané si někdy stěžují, že to k nim mají daleko.

Ano, počet kontejnerů navyšuje výsledky třídění. Naše firmy již několik let rozvíjejí a obcím nabízejí i tzv. systémy door to door, kdy jsou sběrné nádoby k dispozici přímo jednotlivým rodinným domům. Toto opatření zvyšuje výsledky třídění o desítky procent. Podstatné je také to, že viditelně klesá množství směsných odpadů. Ty pak nemusí končit na skládkách nebo ve spalovnách, čímž obec uspoří nemalé peníze, které může využít na lepší třídění.

 

Kolik vlastně činí maximální hranice poplatků za komunální odpad?

Dle zákona o poplatcích je to nyní 1000 Kč. Obec má ale i jiné cesty zpoplatnění. Průměrné náklady na občana za odpady v ČR jsou cca 950 Kč/rok. Většinou část platí občan a část obec. Výrazná většina obcí na odpady doplácí nemalé částky ze svého rozpočtu již nyní, jsou to i miliony korun ročně. Navrhovaný zákon náklady obcí ještě o poznání citelně navýší a jak tvrdí řada obcí nebo jejich firem, tak zcela zbytečně nad nezbytnou míru. Starostové říkají, že by se tímto faktem měli vážně zabývat poslanci a zákon v tomto směru upravit tak, aby zdražení, které ponesou obce, bylo obhajitelné a aby bylo kompenzováno funkční a motivační třídící slevou. Tu v navrhovaném zákoně označují za zcela nefunkční. Sleva by logicky měla obce motivovat k co nejlepším výsledkům v třídění až do roku 2035, kdy má ČR splnit závazné recyklační cíle.

 

V poslední době se opět hodně diskutuje o stavbách nových spaloven, proti nimž jsou nejen občané, ale i města a obce.  Jaký je na to váš názor?  

Můj názor je velmi podobný tomu, který dlouhodobě zastává EU. Jak už jsem říkal, ne všechny odpady je možné recyklovat, kapacity energetického využití budeme potřebovat i v ČR. Ale pokud máme splnit cíle EU, už by to asi neměla být primárně spalovna na neupravené směsné odpady. Ty podle EU podvazují systémy třídění a tedy i recyklaci. Již nyní máme ve čtyřech stávajících spalovnách (ZEVO) kapacitu na 770 000 tun neupraveného směsného odpadu. Na každého občana tedy 77 kg ročně. Dvě největší z nich se chtějí dále rozšířit. Tomu rozumím, neboť jsou v Praze a v Brně, kde vzniká největší množství odpadu. Dále je zde řada kapacit stávajících cementáren, které rovněž umí velmi dobře využít odpad, avšak již ve formě paliva z odpadů, tedy ve formě preferované a podporované ze strany EU. Na severní Moravě se připravuje projekt rovněž na paliva z tříděných a upravených odpadů nevyužitelných v recyklaci, i zde je to technologicky v souladu s EU. A to je myslím dobře. Podobně by mohly být upravené odpady ve formě paliv z odpadů využívány i v regionálních teplárnách, při splnění požadavků legislativy EU. Zásadně je ale třeba sledovat celkovou kapacitu projektů energetického využití, a to ve vztahu k potřebě splnění závazných cílů recyklace minimálně 65 % komunálních odpadů.

 

Ke stažení:

Scan strany z Deníku ze dne 19.3.2020 s rozhovorem s Petrem Havelkou: denik-print-rozhovor-havelka-19-3-2020.pdf [ 3.24 MB, PDF ]

 

 

Zdroj: rozhovor redakce Deníku s Petrem Havelkou z České asociace odpadového hospodářství

 

 

Související články

Firmy obcí a měst v SVPS a SKS: Navrhovaná třídící sleva a výše poplatku jsou pro obce vážný problém

Sněmovna: Seminář RecHelp „Nezbytné nástroje na podporu třídění a finální recyklace“ - výstupy

Jak poslanci komentovali návrh nové odpadové legislativy v prvním čtení? Kde jsou nejvážnější chyby a nedostatky?

Cena papíru klesla, recyklačních kapacit v Evropě je málo, zvyšuje to náklady obcí za odpady

Možné optimální nastavení odpadového hospodářství v blízké budoucnosti

Odpadové zákony napodruhé prošly vládou, řada vážných problémů přetrvává

TV Týdeníku EURO: To podstatné k nové odpadové legislativě - komentář Petra Havelky z ČAOH

Podrobněji k nové odpadové legislativě s dotazy Hospodářských novin

ČT: Události komentáře k navrhované odpadové legislativě

ČT24 a Český rozhlas: První komentáře k nové odpadové legislativě

HN: Česko zavalené odpadem? Podle ministerstva ho produkujeme o třetinu více než Slováci, čísla statistiků ale mluví úplně jinak

LRV opět projednala odpadové zákony, ty na vládu po mnoha problémech nakonec doputují

Seminář ve sněmovně potvrdil, že do balíku nové odpadové legislativy je nezbytné doplnit nástroje na podporu recyklace

Legislativní rada vlády projednala návrhy nových odpadových zákonů z MŽP – identifikována byla široká řada vážných problémů

Jaký je váš názor na novou odpadovou legislativu?

Druhý díl seriálu - Jak splnit evropské recyklační cíle

Seriál - Jak splnit evropské recyklační cíle: část 1

PET lahve i plechovky v ČR umíme třídit, zpracováváme je a recyklujeme – surovinám dáváme nový život

Zbyněk Kozel: Čeká nás deset let výrazného zdražování odpadů

HN: Beneš - Ministerstvo nepočítá recyklovaný odpad podle metodiky EU

K návrhům nové odpadové legislativy se dle databáze Úřadu vlády sešlo cca 3000 připomínek povinných připomínkových míst

Na pravou míru: Reakce signatářů otevřeného dopisu na výroky ředitele odborů odpadů MŽP ve veřejnoprávních médiích

Jedenáct potřebných nástrojů na podporu recyklace

Záznam z tiskové konference 19 svazů, asociací, firem a sdružení obcí a měst k nové odpadové legislativě

Nový zákon - Odpovědi ČAOH na dotazy týdeníku Ekonom

Proč se v ČR nestaví třídící linky - firmy a ekologové žádají MŽP o opravu chybného nastavení vyhlášky

Videozáznam prezentace ČAOH z konference Nakládání s komunálním odpadem po roce 2024

Hospodářstké noviny: Ministr Brabec chce čtyřnásobně zdražit poplatek za uložení odpadu na skládku. Podle kritiků tak nahrává ČEZ nebo EPH, které plánují stavět spalovny

Odpovědi na dotazy Hospodářských novin k nové odpadové legislativě

Polemika Odpadového fóra - Roztočení cirkulárního kola - klíčová je POPTÁVKA

Výstupy z celorepublikové konference - Obce a města odmítají přísnější nastavení, než požaduje EU

Desatero moderního odpadového hospodářství

Obce odmítají přísnější cíle k odpadům než požaduje EU - SMS ČR napsalo otevřený dopis premiérovi a politickým stranám

Obce a města žádají revizi termínů skládkování odpadů

Moderní obec: Jak směřovat k lepší recyklaci?

Seminář ve sněmovně - Kdy lze čekat změny v odpadové legislativě?

Český rozhlas: Kdo nechce, aby se efektivně třídil odpad?

Deník: Vyhláška o odpadech prodraží výstavbu recyklačních zařízení

Výstupy z celorepublikové konference - Obce a města odmítají přísnější nastavení, než požaduje EU

Město straší zdražení odpadu, nárůst může být až čtyřnásobný

Česká televize: Poplatek za ukládání odpadu na skládkách

TV Prima - zdražovací novela má vyvotřit prostor investorům, dopady na obce však neřeší

Obce odmítají zvýšení poplatků za odpad

Obce se bojí zvýšení poplatku za skládkování, zatížil by rodiny

iDNES: Jak může stát podpořit recyklaci? Firmy navrhly odpadové desatero

ČT: MŽP chce 4 nové spalovny v ČR

ČT: Češi zbytečně zaplatí za spalovny vysoké poplatky. EU spalovny nepodporuje

ČAOH   »   Odborné články a aktuality   »   Deník: Rozhovor s Petrem Havelkou z ČAOH k nové odpadové legislativě

Uživatelská zóna

Elektronický souhlas s rozesíláním informací v rámci Newsletteru ČAOH

  1. Udělujete tímto souhlas společnosti (správci) -Česká asociace odpadového hospodářství, se sídlem Pod Pekárnami 157/3, 19000 Praha 9, IČ: 66001536 (dále jen „Správce“), aby ve smyslu obecného nařízení o ochraně osobních údajů (dále jen „GDPR“) zpracovávala tyto osobní údaje:
    • e-mail
  2. E-mail bude zpracováván pro účely rozesílání Newsletteru ČAOH.
  3. S výše uvedeným zpracováním udělujete svůj souhlas. Souhlas lze vzít kdykoliv zpět, a to například klidknutím na odkaz v e-mailu, zasláním emailu nebo dopisu na ČAOH.
  4. Vezměte, prosím, na vědomí, že podle GDPR:
    • Máte právo požadovat po nás dodatečné informace dle čl. 12 a 13 GDPR (podrobnosti o tom, jak Vaše osobní údaje zpracováváme) podrobnosti o zpracování Vám můžou být dodatečné zaslány na Vaše vyžádaní.
    • V případě pochybností o dodržování povinností souvisejících se zpracováním osobních údajů obrátit se na nás nebo na Úřad pro ochranu osobních údajů.

Anketa

Byli byste pro daňové zvýhodnění recyklovaných výrobků a pro preferenci recyklovaných výrobků státem ve veřejných zakázkách?

  • Ano (50%)
  • Nevím (26%)
  • Ne (24%)

Česká asociace odpadového hospodářství

Představení asociace

Česká asociace odpadového hospodářství - Největší asociace v České republice, která sdružuje významné podnikatelské subjekty v oblastech využívání, odstraňování, svozu, sběru a recyklace odpadů.

Česká asociace odpadového hospodářství - idatabaze.czOdpady - idatabaze.cz

© 2012-2020 Česká asociace odpadového hospodářství, všechna práva vyhrazena, grafický design Reklamní a grafické studio ABRUPTA, redakční systém CMS Agilis