Česká asociace odpadového hospodářství

Asociace

Vše co vás zajímá
o ČAOH

Články

Co je nového
ve světě odpadů

Činnosti

Čím se ČAOH zabývá

Události

Termíny akcí,
aneb kdy se co děje

Lidové noviny - speciál k odpadovému hospodářství - úplné odpovědi ČAOH 09.10.2014 | kategorie: ČAOH v médiích

Lidové noviny - speciál k odpadovému hospodářství - úplné odpovědi ČAOH

Redakce Lidových novin oslovila Českou asociaci odpadového hospodářství s celkem 16 zajímavými dotazy na vývoj odpadového hospodářství v ČR. Důležitým tématem bylo i navrhované konrotverzní 100% zdražení odpadů. Je to nutné? Komu to vyhovuje? jaké jsou další souvisloti odpadového hospodářství v ČR? I tyto odpovědi naleznete v reakci Petra Havelky, ředitele ČAOH na dotazy Lidových novin. Z důvodu definovaného omezení prostoru nebyly v tisku finálně využity všechny odpovědi - jejich plné znění, včetně všech dotazů naleznete níže v textu.

 

Dotazy kladl - Vladimír Kaláb, redaktor Lidových novin

Odpovídal - Petr Havelka, ředitel ČAOH

 

Které tři největší problémy tíží odpadové hospodářství v Česku?

1) Firmy zajišťující v ČR svoz, recyklaci a další nakládání s odpady dlouhodobě vnímají jako zásadní problém postupný tlak na centralizaci řízení toků odpadů a odpadového hospodářství jako takového. K prosazení těchto myšlenek byla cca před 4 lety formulována tzv. strategie Integrovaných systémů nakládání s odpady (ISNO) v českém specifickém pojetí. ČAOH k této velmi rizikové cestě, která je mimo jiné úzce spojena s plány na výstavbu spaloven odpadů, formulovala podrobně základní rizika jako citelné zdražení služeb, omezení tržního prostředí, technologická stagnace, omezení zaměstnanosti, snížení konkurenceschopnosti apod. Podrobnosti k tomuto lze nalézt na webu ČAOH.                  

2) Prakticky jediný závazný parametr z platné legislativy EU, s jehož splněním může mít ČR problémy je omezení skládkování biologicky rozložitelných odpadů (BRO). Všechny ostatní parametry ČR dlouhodobě plní a v některých jsme dokonce na předních příčkách v rámci EU. U tohoto parametru však ČR doplácí na chybu v datech, která byla do EU odeslána ke srovnávacímu roku 1995. Dlouhodobě existuje široká odborná shoda, že by ČR měla, podobně jako jiné státy, původní prokazatelně chybnou hodnotu korigovat. V takovém případě by ČR plnila i tento cíl. MŽP souhlasí s možností ohlášení korekce dat. K tomuto kroku však zatím nepřistoupilo.

3) Často se říká, že ČR má problém s vysokou mírou skládkování. Z dat Eurostatu plyne, že v ČR se skládkuje 174 kg/občan/rok. Více skládkují např. UK, Finsko, Itálie, Slovinsko, Slovensko, Španělsko, Portugalsko, Irsko a další. ČR se navíc daří míru skládkování progresivně snižovat, kdy data MŽP ukazují, že za posledních pět let kleslo množství skládkovaného odpadu o cca 1 milion tun, a to bez jakéhokoli navýšení poplatků (zdroj MŽP - Statistická ročenka ŽP 2012). ČAOH samozřejmě doporučuje v tomto trendu pokračovat. Chceme odpady dále zpracovávat, zvýšit podíl recyklace a materiálového využití a z energeticky hodnotné části upraveného odpadu vyrábět paliva z odpadů využitelná v k tomu určených energetických zdrojích (cementárny, teplárny, elektrárny). Jako ti, kdož úpravu odpadů a recyklaci v ČR zajišťují a fyzicky provádí, víme, že k těmto cílům není třeba citelného navýšení poplatků, tak jak je stále účelově navrhováno do nové legislativy. Návrhy na účelové citelné zdražení poplatků opět souvisí zejména s cestou výstavby nových spaloven, jakožto prakticky nejdražšího způsobu zpracování odpadů.

Jak lze tyto problémy odstranit?

ISNO - Ponechat odpadové hospodářství v doposud funkčním tržním prostředí bez umělých regulačních nástrojů, které sektor pouze zbytečně prodraží. Tlaky na centralizaci řízení toků odpadů jsou výhodné zejména pro mamutí zařízení, která by potřebovala velké množství odpadů a širokou svozovou oblast.

BRO – MŽP by mělo využít široké odborné shody a korigovat ohlášená chybná data k BRO týkající se roku 1995, podle kterých se vypočítávají budoucí cíle. Když nyní cíle počítáme podle prokazatelně chybných dat z roku 1995, je zřejmé, že původci odpadů, tedy obce, občané a firmy zaplatí ke splnění definovaných cílů zbytečně více peněz.

Poplatky - Ano omezujme skládkování, podporujme recyklaci a další úpravy odpadů. Ale hledejme cesty efektivní, takové, které budou mít co nejmenší dopad na peněženky občanů. Lidé a obce nejsou připraveni platit zvažované až o 100% navýšené poplatky za skládkování, které chce MŽP opakovaně prosadit. ČAOH upozorňuje na to, že 100% zdražení je zbytečné a pro obce neakceptovatelné. Dosavadní trendy ukazují, že zdražení není třeba a pokud zde bude politická potřeba zdražení, pak z odborného hlediska pro recyklaci zcela dostačuje zdražení na max. 700 Kč v roce 2020.

Co v tomto směru podniká ČAOH, resp. kdo může tyto problémy vyřešit?

ČAOH je co se týká vývoje legislativy odpadového hospodářství velmi aktivní, a to i mediálně, kdy se snažíme veřejnost průběžně informovat o tom podstatném, co se děje. K jednotlivým problematikám dáváme MŽP a zákonodárcům informace přímo z praxe tak, aby věděli, jak se mohou navrhovaná opatření projevit, co je smysluplné, co nikoli, kolik bude co stát apod. Co je důležité, ČAOH také vždy nabízí konstruktivní řešení daného problému, takové, u kterého víme, že může být funkční v praxi. Tím odpovědným je však MŽP a záleží na něm, jestli pohled z praxe nakonec vyslyší, či nikoli.

Jak se vyvíjí objem odpadů v Česku dle kategorií (domovní, resp. komunální, průmyslový, chemický, nebezpečný, tříděný – papír, plasty, sklo) v období 1989 – 2014?

V tomto směru má cenu hovořit o vývoji za cca posledních 11 let, kdy se vedou srovnatelné statistiky a kdy ČR přešla na systém odpadového hospodářství dle práva EU. Data MŽP ukazují, že celková produkce odpadů od roku 2003 poklesla o cca 15 %. Postupný pokles v produkci je viditelný i u jednotlivých skupin odpadů. Nenaplnily se vize např. Svazu měst a obcí z roku 2008, že produkce komunálních odpadů bude citelně růst. Je to logické, i legislativa EU nově zavádí sérii opatření, aby produkce odpadů ještě dále klesala, a jednotlivé státy to budou muset zajistit. To, co postupně narůstá, je míra třídění, recyklace odpadů a jejich energetické využití. A zde je opět dobré připomenout, že toto se daří bez potřeby citelného navýšení poplatků lidem. Ptáme se tedy, co jsou objektivní důvody pro navrhované 100% zdražení?

Jaká je pozice Česka ve srovnání s ostatními státy EU v oblasti hospodaření s odpady?

Prioritou EU je co nejnižší produkce odpadů. V tomto parametru jsme šestí nejlepší v Evropě. Mezi špičku čtyř nejlepších patříme i v třídění a využití odpadů z obalů. Další pozitivní věcí je, že v ČR se dlouhodobě daří využít dokonce cca 78 % všech odpadů. V tomto jsme sedmí nejlepší v EU. Co se týká skládkování, jak již bylo uvedeno výše, patříme se 174 kg na osobu a rok k evropskému průměru a z postkomunistických států ukládáme na skládky prakticky nejméně. Je samozřejmě třeba tyto trendy udržet a stále zlepšovat, ale realita je taková, že odpadové hospodářství v ČR je kvalitní, srovnatelné s Evropou a ceny, za které se nám daří dosahovat pozitivních výsledků, jsou citelně nižší, což je pro občana věc velmi důležitá. Do budoucna chceme v souladu s pozicí EU dále navýšit zejména materiálové využití komunálních odpadů, to se nyní daří z více než 30%.

Kolik firem a kolik lidí se v Česku zabývá svozem, likvidací a zpracováním odpadů, jak se tyto počty vyvíjejí v čase?

ČAOH nevede tato čísla za celou ČR, ale mohu vám sdělit čísla týkající se naší členské základny. ČAOH sdružuje přes 80 firem zabývajících se odpadovým hospodářstvím, což v reálu znamená cca 65 % trhu. Členské firmy zaměstnávají cca 7000 pracovníků a poskytují služby cca 80 000 firem, jakožto původcům odpadů a milionům obyvatel prostřednictvím smluv s obcemi.

Jak velký je trh odpadového hospodářství v Česku (velikost tržeb všech podniků v oblasti odpadového hospodářství), jak se vyvíjí v čase?

Opět sdělím data týkající se pouze ČAOH. Členové naší asociace mají v součtu obrat mezi 17 – 20 miliardami korun ročně.

Jak vysoké jsou zisky firem v oblasti odpadového hospodářství?

Tento druh informací nemá ČAOH k dispozici, neboť se nezabýváme ekonomickými výsledky konkrétních členů.

Má Česko dostatečné (nedostatečné – přebytečné) kapacity na likvidaci a zpracování odpadu, jak je na tom Česko ve srovnání s kapacitami států EU?

Dle Statistické ročenky MŽP rok 2012 jsou kapacity zařízení na úpravu, zpracování a další nakládání s odpady dokonce násobně vyšší, než je celková roční produkce odpadů. K významnému navýšení počtu odpadářských zařízení a jejich kapacit došlo v posledních 5-6 letech, to jak díky investiční aktivitě firem, tak díky dotačnímu programu OPŽP. Vysoké celkové zpracovatelské kapacity máme i ve srovnání s EU. Někteří mohou namítnout, že v ČR je ve srovnání s bohatými západními státy méně spaloven. Je však otázkou, zda je to nevýhoda, či výhoda. EU nyní řeší problém s citelným přebytkem kapacit spaloven a s potřebou zásadního navýšení cílů recyklace. V tomto směru proto EU opakovaně sdělila, že není naladěna na poskytování dotací do nových spaloven v ČR a že se má ČR zaměřit spíše na další úpravy odpadů. K dotacím dále ČAOH obecně sděluje, že pokud již jsou stávající kapacity odpadářských zařízení násobně vyšší než celková produkce odpadů, pak je zde problém s naléváním dalších dotací do tohoto sektoru. Tyto umělé prostředky budou dále deformovat trh, ceny a bude zde riziko nesplnění udržitelnosti mnoha projektů z důvodu nedostatku odpadů. V tomto směru navrhujeme raději bezhotovostní půjčky, které tržní prostředí v takové míře nedeformují. Dotace je vhodné směřovat spíše do problematik, které samy nevydělají na potřebné investice, jako např. sociální služby, vzdělání, kultura, zateplení, ochrana ovzduší, silniční síť, apod.

Které jsou největší firmy v oblasti odpadového hospodářství v Česku (10 největších dle tržeb)?

Ani zde ČAOH nedisponuje srovnáním všech subjektů ani dle počtu zaměstnanců, ani dle velikosti tržeb. Obecně ale lze uvést, že mezi největší odpadové firmy v ČR patří – .A.S.A., AVE CZ odpadové hospodářství, Marius Pedersen, Pražské služby, Rumpold, Sita CZ, Komwag, Purum, Compag, OZO Ostrava, Becker Bohemia, AMT Příbram a další.

Proč jsou největší firmy v oblasti odpadového hospodářství zahraniční (.A.S.A., Marius Pedersen) – je-li pro ně český trh lukrativní, proč se neangažovaly české subjekty?

Širší zastoupení velkých zahraničních firem je historicky způsobeno zčásti vysokou potřebou vstupních investic do původního odpadového hospodářství v ČR, které do roku 1989 prakticky neexistovalo. Firmy do ČR přinesly know-how a nemalé investice do vybudování kvalitní svozové sítě, do sítě zařízení na úpravu odpadů, apod. Ale v ČR nyní působí i významné české firmy jako AMT Příbram, OZO Ostrava, Transform Lázně Bohdaneč, Ekodepon, Purum či Aston. Jedna z největších odpadových firem v ČR AVE CZ se v minulém roce také stala českou společností.

Který region v Česku produkuje nejvíce odpadů (proč?), který nejméně (proč?), mění se v čase pořadí regionů v objemu produkce odpadů?

Obecně vysoký podíl vznikajících odpadů při srovnání jednotlivých regionů je logicky ve více zalidněných oblastech. Proto vysokou produkci odpadů má hlavní město Praha, Středočeský kraj, Moravskoslezský kraj, Ústecký kraj apod. Naopak menší produkce je v kraji Karlovarském, na Vysočině, či v Libereckém kraji.

Jak se vyvíjí výše poplatků za svoz domovního odpadu?

Výše poplatků za komunální odpad je v čase poměrně stabilní a ve srovnání s Evropou nižší, což je velmi dobrá zpráva pro občany. Podstatné je, že v ČR umíme provozovat kvalitní odpadové hospodářství za akceptovatelné ceny a že se nám daří se dlouhodobě držet na dobrých příčkách v Evropském srovnání jednotlivých parametrů. Na druhou stranu pro navyšování poplatků za odpady není v obcích příliš prostor. Občané nechtějí za odpady platit více, a pokud obce zvýší poplatky, citelně se zvýší i míra nedoplatků. Obce, které to po změně zákona o místních poplatcích zkusily v roce 2012 (byla jich menšina), a to byť mírně o cca 100 Kč, následně zjistily, že nevybraly více a naopak se jim zvýšily problémy s černými skládkami. Část z nich následně poplatky opět snížila. Poplatek za odpady je velmi citlivá věc. Není to jako s cenou vody, či elektřiny, kdy vám někdo může odpojit přípojku. Odpad budete produkovat stále.

Kde jsou poplatky za svoz domovního odpadu nejvyšší, kde nejnižší a proč?

Toto srovnání by nebylo relevantní, neboť různé obce si objednávají různé služby a mají svá různá specifika. Služby se liší podle požadavků obcí co do hustoty sběrných nádob, intervalu svozu, počtu tříděných komodit, obslužnosti lokalit, vzdálenosti zpracovatelských zařízení apod. Pokud by se o zjednodušené srovnání někdo pokoušel, pak je zřejmé, že výsledné údaje budou z hlediska statistického zatíženy vysokou chybou s ohledem na nemožnost prostého srovnání jednotlivých služeb.  Zjednodušeně řečeno, je obtížné srovnávat cenu jablek a hrušek. Lze to, ale výsledek srovnání toho mnoho nesdělí.

Co ovlivňuje výši poplatků za svoz domovního odpadu?

Těch kritérií je asi 30, některé z nich jsem uvedl v předchozí odpovědi. Náklady na svoz komunálního odpadu jsou každoročně podrobně kontrolovány a musí odpovídat stanoveným zákonným požadavkům.

Jak se bude vyvíjet odpadové hospodářství v Česku do budoucna (2015, 2020)?

Toto reálně rozhodne stát a politici. V zásadě jsou možné dvě cesty. Buď zde zachováme tržní prostředí, kde působí množství firem a kde konkurence tlačí na co nejnižší náklady (které ve srovnání s Evropou zatím máme). V takovém případě lze očekávat pokračování pozitivních trendů, kterými se postupně daří plnit stanovené cíle. Bude zde soutěžit řada různých lokálních a investičně nenáročných technologií a způsobů nakládání s odpady, které budou mimo jiné podporovat zaměstnanost. Při této cestě není nutné zdražení.

V druhém případě, kdy se podaří prosadit centralizaci řízení toků odpadů a jejich směřování do nově vybudovaných velkých spaloven odpadů, lze očekávat nutné zásadní zdražení pro občany. Důležitým předpokladem této cesty je totiž ono opakovaně navrhované 100% zdražení poplatků a jejich následné přerozdělování z pozice státu. V takovém případě lze očekávat postupnou monopolizaci sektoru (velké množství odpadů se bez zpracování bude vozit do spaloven), razantní omezení tržního prostředí, snížení počtu zpracovatelských firem a tedy zaměstnanosti, omezení recyklace a potřeby úprav odpadů, technologickou stagnaci na cca 15-20 let.

Obě varianty jsou možné a je jen na občanech a jejich politicích, pro kterou se rozhodnou.

 

Zdroj: Ing. Petr Havelka, ředitel České asociace odpadového hospodářství (www.caoh.cz) s využitím dotazů redakce Lidových novin

Speciál Lidových novin k odpadovému hospodářství obsahující další zajímavé články vyšel dne 9.10.2014

 

 

ČAOH   »   Odborné články a aktuality   »   Lidové noviny - speciál k odpadovému hospodářství - úplné odpovědi ČAOH

Uživatelská zóna

Elektronický souhlas s rozesíláním informací v rámci Newsletteru ČAOH

  1. Udělujete tímto souhlas společnosti (správci) -Česká asociace odpadového hospodářství, se sídlem Pod Pekárnami 157/3, 19000 Praha 9, IČ: 66001536 (dále jen „Správce“), aby ve smyslu obecného nařízení o ochraně osobních údajů (dále jen „GDPR“) zpracovávala tyto osobní údaje:
    • e-mail
  2. E-mail bude zpracováván pro účely rozesílání Newsletteru ČAOH.
  3. S výše uvedeným zpracováním udělujete svůj souhlas. Souhlas lze vzít kdykoliv zpět, a to například klidknutím na odkaz v e-mailu, zasláním emailu nebo dopisu na ČAOH.
  4. Vezměte, prosím, na vědomí, že podle GDPR:
    • Máte právo požadovat po nás dodatečné informace dle čl. 12 a 13 GDPR (podrobnosti o tom, jak Vaše osobní údaje zpracováváme) podrobnosti o zpracování Vám můžou být dodatečné zaslány na Vaše vyžádaní.
    • V případě pochybností o dodržování povinností souvisejících se zpracováním osobních údajů obrátit se na nás nebo na Úřad pro ochranu osobních údajů.

Anketa

Byli byste pro daňové zvýhodnění recyklovaných výrobků a pro preferenci recyklovaných výrobků státem ve veřejných zakázkách?

Česká asociace odpadového hospodářství

Představení asociace

Česká asociace odpadového hospodářství - Největší asociace v České republice, která sdružuje významné podnikatelské subjekty v oblastech využívání, odstraňování, svozu, sběru a recyklace odpadů.

Česká asociace odpadového hospodářství - idatabaze.czOdpady - idatabaze.cz

© 2012 copyright Česká asociace odpadového hospodářství, všechna práva vyhrazena, grafický design Grafické studio ABRUPTA, redakční systém CMS Agilis