Česká asociace odpadového hospodářství

Asociace

Vše co vás zajímá
o ČAOH

Články

Co je nového
ve světě odpadů

Činnosti

Čím se ČAOH zabývá

Události

Termíny akcí,
aneb kdy se co děje

Právní poradna: Na co si musejí dávat pozor obce sdružené v dobrovolných svazcích 06.07.2015 | kategorie: Odborné články

Právní poradna: Na co si musejí dávat pozor obce sdružené v dobrovolných svazcích

V poslední době se často hovoří o dobrovolných svazcích obcí v oblasti odpadového hospodářství. Spolupráce v této oblasti však přináší i celou řadu rizik, která mohou vést ke značným finančním ztrátám i k dalším s tím spojeným důsledkům.

Obvykle  se obce do dobrovolných svazků sdružují za účelem vzájemné spolupráce, ochrany a prosazování společných zájmů. Toto partnerství se nejčastěji využívá v oblastech, ve kterých neexistuje fungující hospodářská soutěž jako například školství, sociální péče, zdravotnictví, kultura, požární ochrana, ochrana veřejného pořádku, ochrana životního prostředí, cestovní ruch, technická infrastruktura či veřejná doprava.

V současnosti se o dobrovolných svazcích obcí ale hodně diskutuje i v kontextu odpadového hospodářství. V minulých letech to bylo převážně v souvislosti s integrovaným systémem nakládání s odpady, tzv. ISNO (více zde). V jeho rámci měly svazky vznikat primárně z důvodů centralizace nakládání s komunálním odpadem a jeho směřování do vybraných zařízení, nejčastěji typu spaloven. Přičemž tato zařízení mohla fungovat pouze v případě obrovských investic a smluvních závazků zúčastněných obcí dodávat dlouhodobě nemalé množství odpadu.

Pokud se jednotlivé obce rozhodují, jak naloží se svým odpadem, jsou povinny postupovat podle zákona o veřejných zakázkách a ve většině případů musejí vypsat výběrové řízení, v rámci kterého se rozhodnou pro dodavatele, který nejlépe odpovídá jejich potřebám, tedy nabízí nejlepší služby za nejlepší ceny. V případě, že se potřeby obcí v průběhu času změní, mohou změnit služby i dodavatele, případně si sjednat jiné smluvní podmínky. Tato svoboda a možnost pružně reagovat je právě v oblasti odpadového hospodářství, které se průběžně vyvíjí jak po stránce technologické, tak i legislativní, velmi důležitá.

Obec, která působí v dobrovolném svazku obcí, se těchto možností musí téměř vždy vzdát. Z toho pro jednotlivé obce logicky vyplývá ztráta dosavadní svobody výběru dodavatele, který jim služby nakládání s odpady (svoz i využití případně odstranění odpadu) nabídne za nejvýhodnějších podmínek v rámci soutěže. Stejně tak vzhledem k dlouhodobým smluvním závazkům a kolektivnímu rozhodování v rámci svazku hrozí, že jednotlivé obce nebudou moci v případě potřeby poskytovatele služby změnit. Starostové také musí zvážit, zda občané budou souhlasit s tím, aby dopláceli na odpadové hospodářství jiných obcí ve svazku. To je totiž jedno z častých a logických specifik kolektivního řešení.

Jako příklad lze použít regiony, které plánují výstavbu zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO), tedy spalovny. Jelikož si její výstavba žádá obrovskou investici v řádech miliard korun a není možné ji financovat z evropských fondů, je nepravděpodobné, že by byla majetkem obcí nebo jejich svazku. Z tohoto důvodu nebude možné, aby obec, resp. svazek obcí, zadal nakládání s odpady přímo spalovně na základě tzv. in-house výjimky (viz např. Malešická spalovna v Praze). Pokud bude chtít svazek využívat služeb spalovny, bude muset nejdříve vypsat otevřené zadávací řízení (již při hodnotě zakázky nad 2 miliony Kč) a postupovat v souladu se zákonem o veřejných zakázkách.  Zde se nachází první háček – podmínky takového zadávacího řízení i další spolupráce mezi svazkem a spalovnou bude stanovovat svazek na základě kolektivní vůle většiny. Je tedy zřejmé, že tyto podmínky nemusejí vyhovovat všem a část obcí bude v rámci svazku přehlasována. V případě, že svazek uzavře se spalovnou smlouvu bez vyhlášení otevřeného výběrového řízení, do kterého se mohli přihlásit i jiní poskytovatelé služeb nakládání s odpady, bude mu hrozit postih od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – pokuta až 10 % z ceny zakázky (u zakázky na dlouhé období pro celý kraj to mohou být desítky i stovky milionů) a zákaz plnění smlouvy.  

Dalším rizikem uzavření dlouhodobé smlouvy přímo se spalovnou mohou být nepřiměřené podmínky, a to hlavně v podobě délky kontraktu, exkluzivity, povinného minimálního množství dodávaného odpadu a s tím souvisejících smluvních pokut, apod.

Jedním z dalších důsledků účasti obce ve svazku je ztráta možnosti ovlivnit způsob plnění své povinnosti zajistit nakládání s odpady. O tuto možnost obce přijdou bez ohledu na to, zda pro smlouvu se spalovnou hlasovaly, či nikoliv. Je také důležité si uvědomit, že vzhledem ke svému dlouhodobému charakteru tyto smlouvy zavazují nejen stávající vedení obcí, ale i ta budoucí, která nebudou mít možnost podmínky takové spolupráce změnit.

Technologické možnosti nakládání s odpady se stále zlepšují a velké množství odpadu je v souladu s hierarchií nakládání s odpady recyklováno nebo přepracováno, což vede nevyhnutelně k tomu, že množství odpadů určených ke spálení nebo ke skládkování se neustále snižuje, proto závazek obce dodávat všechen nebo většinu svého odpadu do spalovny je zcela v rozporu s tímto trendem. Pro Evropskou unii je stále důležitější důraz na třídění, úpravy odpadů a recyklaci. Z tohoto důvodu také Evropská komise opakovaně odmítá výstavbu spaloven v ČR jakkoli dotovat.

S problémem ohledně nedostatku směsných komunálních odpadů se nyní potýkají obce v Německu, které na základě dlouholetých smluv spalovnám aktuálně doplácejí miliony eur ročně za porušení povinnosti dodat do spalovny určité množství odpadů. Situací v jednom ze svazků, který musel v roce 2012 uhradit spalovně vyrovnávací kompenzační platbu ve výši 3,1 milionu eur, se v současnosti zabývá i policie (více zde).

Výše popsaný postup obce zúčastněné ve svazku totiž může být v rozporu s povinností péče dobrého hospodáře, která je ve svazku obcí v oblasti služeb OH poměrně těžko splnitelná. Obec ztratí možnost rozhodovat se podle aktuálních potřeb a může skončit i tak, že bude muset plnit dlouholeté nevýhodné smlouvy uzavřené v minulosti a plýtvat tak penězi svých občanů. Vedení obce se tak dokonce vystavuje riziku trestního stíhání za nehospodárné nakládání s obecním majetkem, tj. porušení péče při správě cizího majetku, přičemž horní hranice trestní sazby je zde stanovena na 8 let odnětí svobody pro případ škody nad pět milionů korun. Příklad z Německa je v tomto smyslu poměrně vypovídající.

 

Zdroj: JUDr. Kristýna Oberfalcerová, DEA, DESS, advokátka, s odkazem na článek ve společné příloze časopisů Moderní obec a Odpady č. 6/2015

 

Pravidelné zasílání novinek z webu ČAOH získáte po vložení vaší emailové adresy na titulní straně webu v sekci "Novinky emailem"

 

ČAOH   »   Odborné články a aktuality   »   Právní poradna: Na co si musejí dávat pozor obce sdružené v dobrovolných svazcích

Česká asociace odpadového hospodářství

Představení asociace

Česká asociace odpadového hospodářství - Největší asociace v České republice, která sdružuje významné podnikatelské subjekty v oblastech využívání, odstraňování, svozu, sběru a recyklace odpadů.

Česká asociace odpadového hospodářství - idatabaze.czOdpady - idatabaze.cz

© 2012 copyright Česká asociace odpadového hospodářství, všechna práva vyhrazena, grafický design Grafické studio ABRUPTA, redakční systém CMS Agilis