Česká asociace odpadového hospodářství

Asociace

Vše co vás zajímá
o ČAOH

Články

Co je nového
ve světě odpadů

Činnosti

Čím se ČAOH zabývá

Události

Termíny akcí,
aneb kdy se co děje

Sněmovna: Seminář RecHelp „Nezbytné nástroje na podporu třídění a finální recyklace“ - výstupy 11.02.2020 | kategorie: Aktuality

Sněmovna: Seminář RecHelp „Nezbytné nástroje na podporu třídění a finální recyklace“ - výstupy

V úterý 4. února proběhl v Poslanecké sněmovně seminář k problematice nové odpadové legislativy. Záštitu nad tímto seminářem a jeho organizaci převzala poslankyně Ing. Jana Krutáková z výboru pro životní prostředí, zemědělského výboru a předsedkyně podvýboru Poslanecké sněmovny pro udržitelný rozvoj. Důvodem pořádání semináře je aktuální balíček odpadových zákonů z dílny Ministerstva životního prostředí. Přinášíme vám shrnutí jednotlivých prezentací a příspěvků a také velmi zajímavý audiozáznam, který stojí za poslech.

Balíček nové odpadové legislativy byl načten v prvním čtení dne 31. ledna v Poslanecké sněmovně. K balíčku se v prvním čtení snesla poměrně široká kritika ze strany poslanců. Poslanci upozornili na řadu vážných problémů, vznesli podstatné otázky a upozornili na spektrum nedořešených oblastí, které předkladatel (MŽP) stále neumí vysvětlit (vše k dispozici ve stenozáznamu z Poslanecké sněmovny).

Seminář dne 4. února byl pořádaný jako zcela otevřený. Zúčastnit se jej mohl každý, kdo se přihlásil. Účast na semináři byla hojná. Byli zde přítomni a vystoupili jak zástupci obou obecních svazů – SMO ČR a SMS ČR, zástupci MŽP, MMR, MPO a MPSV, zástupci tří oborových organizací sdružujících cca 90 % trhu nakládání s odpady v ČR (SVPS, SKS, ČAOH), zástupci dvou EPR systémů – EKO-KOM, REMA, zástupci recyklačních společností – Transform Lázně Bohdaneč, StabilPlastic, zástupci ekologických organizací – Zelený Kruh, Hnutí DUHA; zástupce Hospodářské komory ČR, řada poslanců, včetně zpravodajů předmětných zákonů; členové odborné pracovní skupiny RecHelp, která definovala 11 konkrétních nástrojů na podporu recyklace a další. V první polovině semináře vystoupili zástupci spektra organizací (viz níže), následovaly příspěvky členů skupiny RecHelp. V druhé polovině semináře byla řada vystoupení zástupců dotčených ministerstev. V závěru semináře proběhla dlouhá odborná diskuze, do které se mohl přihlásit každý. Příspěvky nebyly nijak omezeny a kráceny. Vše bylo nahráváno na audio, i videozáznam. Seminář tak úspěšně proběhl jako velmi otevřená odborná platforma, kde zaznělo široké spektrum mnoha vážných a podnětných informací.

 

Nevládní ekologické organizace – Ivo Kropáček (Hnutí DUHA, Zelený kruh)

Úvodní prezentaci představil pan Ivo Kropáček (Hnutí DUHA), který shrnul postoje ekologických organizací věnujících se nakládání s odpady v ČR (Hnutí DUHA, Zelený kruh). V prezentaci bylo sděleno, že Plán odpadového hospodářství (POH) České republiky z roku 2015 stanovil nižší cíle pro recyklaci komunálních odpadů, které ČR splnila již v roce 2016, přitom žádný jiný cíl stanoven nebyl. Plány odpadového hospodářství krajů pro rok 2016-2025 také neodpovídají cílům nových evropských směrnic. Není v nich plánovaná recyklace komunálních odpadů vyšší než 40%, přitom počítají s kapacitami na spalování SKO v míře 52 % a vyššími. Tímto dle Ivo Kropáčka nelze splnit závazný cíl z balíčku pro oběhové hospodářství pro rok 2025, vztažený k recyklaci 55 %. Upozornil také, že EU stanovila cíl recyklace minimálně 65 % komunálních odpadů pro rok 2035. Plány nejsou tedy už rok a půl v souladu s cíli nových evropských odpadových směrnic. Zatím nebyl spuštěn ani proces jejich aktualizace. Podtrhl, že je třeba toto co nejdříve napravit a zpracovat aktualizaci jak POH ČR, tak POH jednotlivých krajů. Za systémový problém označil Ivo Kropáček v návrhu zákona stanovený zákaz skládkování k roku 2024 podle parametru výhřevnosti. Jak uvedl, ze zkušeností ze zahraničí vyplývá, že zákaz skládkování podle výhřevnosti nevede k vyšší recyklaci, ale naopak k nadkapacitám spalování nebo k dovozům odpadů ze zahraničí (např. Rakousko, Švédsko dováží odpad z Itálie). Parametr výhřevnost de-facto nutí k přesunu odpadů od úprav a nezbytného třídění přímo do spaloven (více v reportáži Českého rozhlasu). Hnutí DUHA navrhuje nevázat omezení skládkování na výhřevnost, ale na biologickou rozložitelnost (parametr AT4) a zachovat stanovený termín omezení skládkování k roku 2024. Dále sdělil, že motivování obcí ke třídění může být efektivní cesta ke snížení produkce směsných komunálních odpadů, aby tyto nemusely končit na skládkách nebo ve spalovnách. Zmíněno bylo Španělko, kde je nastaven systém plateb případných sankcí EU za nedodržení závazných evropských recyklačních cílů tak, aby dopadly přímo na jednotlivé obce a města. Zásadní prioritu tam proto dostala recyklace a třídění. Ivo Kropáček podpořil potřebu funkční třídící slevy v novém zákoně. Jako zásadní problém balíku nové odpadové legislativy označil absenci jakýchkoli nástrojů na podporu recyklace a zásadní nutnost jejich doplnění.

Audiozáznam je k dispozici pod tímto odkazem

Prezentace Hnutí DUHA ke stažení: pozice-hnuti-duha-a-zk-----rezim-kompatibility.pdf [ 531.71 kB, PDF ]

 

Spolek veřejně prospěšných služeb a Sdružení komunálních služeb – Richard Blahut

Richard Blahut (SVPS - Spolek veřejně prospěšných služeb) prezentoval společnou prezentaci se Spolkem komunálních služeb (SKS) k návrhu nové odpadové legislativy. Jak uvedl, prezentace vyjadřuje postoj společností provozujících komunální svozové a odpadové služby, jež jsou z části nebo ze 100 % zřízenými / vlastněnými městy a obcemi, a které působí na území celé ČR. Richard Blahut podrobně rozebral problematiku navýšení poplatku za ukládání směsného komunálního odpadu na skládky, kdy podtrhl, že výsledná cena za tunu ukládaného odpadu je ještě o cca 500 Kč vyšší než poplatek, jelikož je nutné zahrnout i reálné náklady provozovatele a povinnou rekultivační rezervu. Jako zásadní problém vidí SVPS a SKS ministerstvem navrhované nastavení třídicí slevy pro obce. K tomuto nástroji, který mají posuzovat poslanci, doposud není žádná metodika výpočtu a dokonce ani prováděcí vyhláška. Navrhovaný nástroj však požaduje po obcích třídit v letošním roce již 45 % komunálních odpadů, v roce 2022 již 60 % a v roce 2027 až 75 %. Bylo zdůrazněno, že dle aktuálních dat konkrétních obcí z roku 2018, obce s kvalitně nastaveným odpadovým hospodářstvím nyní třídí reálně 35 % - 45 %. Další progrese v dohledné době se nabízí ve výši cca 10%, a to za cenu značných finančních nákladů. Drtivá většina obcí tak na slevu nedosáhne. Samostatnou kapitolou jsou podle Richarda Blahuta větší města, kde není tak velká motivace ke třídění např. v sídlištní zástavbě. Města tím pádem mají ještě horší možnost dosáhnout na třídicí slevu v následujících letech. Dále bylo sděleno, že únosná cena pro obce za skládkování SKO je max. 1600 Kč za tunu, což znamená výši skládkovacího poplatku max. 1100 Kč za tunu. Při této výši jednoznačně budou odpady odkloněny ze skládek. Na příkladech v prezentaci bylo doloženo, že vyšší poplatek nemá prakticky žádný smysl a byl by pouze zbytečným zatížením rozpočtů obcí a měst (občanů). MŽP však navrhuje poplatek dokonce 1850 Kč, proč? Za SVPS a SKS byla zmíněna také podpora roku konce skládkování k roku 2030, nikoli roku 2024, a to z důvodu absence náhradních technologií. Richard Blahut zdůraznil, že problémem nebude dostatečná separace/třídění ale recyklace, zejména pak v případě velké materiálové různorodosti plastů, které jsou v současnosti materiálově využitelné pouze z cca 30 %. Je proto třeba nejen podporovat výrobu snadno recyklovatelných výrobků a vznik zařízení na recyklaci plastů pomocí konkrétních legislativních nástrojů, které však bohužel doposud v zákonech zcela chybí, ale také zaměřit se na stanovení kvalitativních tříd a parametrů výstupů z třídících linek.

Audiozáznam je k dispozici pod tímto odkazem

Prezentace SVPS a SKS ke stažení: prezentace-psp-04-02-2020-svps-sks.pdf [ 2.86 MB, PDF ]

 

Česká asociace odpadového hospodářství – Petr Havelka

Petr Havelka (ČAOH - Česká asociace odpadového hospodářství) ve své prezentaci na úvod podtrhl skutečnost, že balíček nových odpadových zákonů neobsahuje nezbytné nástroje na podporu recyklace. Připomněl, že ČR se zavázala k roku 2035 finálně recyklovat minimálně 65 % komunálních odpadů. Doplnil, že do té doby budou ještě dva měřící body – k roku 2025 má být recyklováno minimálně 55 % a k roku 2030 60 % komunálních odpadů. Zopakoval také fakt sdělený řadou odborníků na předchozích seminářích (např. zde), že jakkoli navýšený skládkovací poplatek sice s jistotou odkloní odpady ze skládek, ale se stejnou jistotou nezajistí jejich přesunutí do zařízení na finální recyklaci. A to je s ohledem na cíle EU vážný problém. Znamená to, že máme předloženou legislativu, o které již v tuto chvíli víme, že nás nemůže přivést ke splnění závazných cílů. Doplnil, že skupina RecHelp zároveň navrhuje konkrétní řešení podpory recyklace. Sdělil také, že pro možné splnění cílů je rovněž třeba upravit některé parametry zákona, které jako chybně nastavené uvedli již kolegové v předchozích prezentacích, např. třídící sleva – připomněl, že obce podle návrhu MŽP budou muset třídit již za necelé dva roky, v roce 2022, 60 % komunálních odpadů, zásadní většina z nich na to nedosáhne. Možným řešením třídící slevy je tzv. slovenský model třídící slevy, který byl schválen na Slovensku. To, za pozitivní motivační prvky jeho modelu, pochválila i Evropská komise. Dále vznesl na všechny přítomné konkrétní dotaz k zamyšlení: „Kolik je třeba na začátku třídit a zpracovávat vznikajících komunálních odpadů, když na konci máme do finálních výrobků přesunout minimálně 65 %?“  Na závěr pak shrnul základní postoje ČAOH k nové odpadové legislativě – ano, chceme omezit skládkování dle cílů EU; ano, chceme navýšit skládkovací poplatek; ano, chceme naplnit evropské recyklační cíle; ano, chceme novou odpadovou legislativu, která však má potenciál ke splnění cílů EU. Navrhované zákony tento potenciál zatím bohužel nemají. My máme konkrétní návrhy řešení, jak zákony doplnit tak, aby měly potenciál ke splnění cílů EU.

Audiozáznam je k dispozici pod tímto odkazem

Prezentace ČAOH ke stažení: caoh-havelka---odpady---2020.pdf [ 3.11 MB, PDF ]

 

Asociace informačních technologií a telekomunikací – David Vandrovec

David Vandrovec (AITAT - Asociace informačních technologií a telekomunikací) se ve svém komentáři věnoval zejména zákonu o vybraných výrobcích s ukončenou životností a obalovému zákonu. Upozornil na to, že ani tyto dva zákony neřeší jak efektivně využít odpady jako druhotnou surovinu a umožnit tak reálnou fyzickou recyklaci. Sdělil, že ani Evropa, ani Česká republika, nemají dostatečnou kapacitu pro recyklaci vytříděných druhotných surovin. Vyzval, abychom vytříděné komodity nevnímali prioritně jako odpady, ale skutečně jako suroviny. Zákon by tomu měl napomáhat, ale bohužel tomu tak není. 

 Audiozáznam: vandrovec-aitat.mp3 [ 4.47 MB, MP3 ]

 

Sdružení místních samospráv ČR – Milan Kazda

Sdružení místních samospráv prezentoval starosta Milan Kazda. Ve svém příspěvku podpořil předchozí myšlenky a komentáře. Shrnul odpadové hospodářství jeho obce, která klade zásadní důraz na třídění odpadů. Uvedl, že lidé mohou být demotivovaní k dalšímu třídění, protože nevidí recyklační koncovky, nevidí finální využití vytříděných odpadů. Zmínil problémy s odbytem vytříděných plastů, vytříděného papíru, apod. Dále komentoval třídící slevu. Sdělil, že jeho obec je v třídění na 45 %. Splní tedy první rok, ale již pro rok 2021 vnímá zásadní problém. Jeho obec bude mít problém dostat se na požadovaných 55 % v roce 2021. Takové řešení je demotivační. Je třeba hledat takové řešení, aby obce měly možnost se k němu propracovat a měly tak motivaci. Podtrhl, že 65 % je třeba recyklovat a pouze zbytek je možno využít energeticky. Sdělil, že bohužel nyní je ten trend spíše obrácený – pokud něco dokážeme využít, tak zpravidla energeticky. Komentoval potřebu a vhodnost většího využívání zemědělských bioplynových stanic také pro zpracování odpadů.

Audiozáznam: kazda-sms-cr.mp3 [ 6.64 MB, MP3 ]

 

Svaz měst a obcí ČR – Dan Jiránek

Dan Jíránek (SMO) na začátku svého příspěvku sdělil, že v SMO (odborná komise pro OH) není spokojenost s aktuálním nastavením třídící slevy a že k danému problému již dokonce proběhlo jednání s panem ministrem a paní náměstkyní. Čísla třídící slevy je třeba jednoznačně upravit. Dále za obce a města jednoznačně podtrhl fakt, že není možné neposunout cíl k omezení skládkování. Sdělil, že původní rok 2024 je naprosto nereálný a pro obce naprosto nepřijatelný. Dále zdůraznil, že v navrhované legislativě chybí ekonomická podpora recyklace. Bez ekonomické podpory recyklace, to podle jeho názoru nepůjde. Mimo jiné zmínil i problém s reklamními letáky, jejichž recyklaci nesou na bedrech obce a města, neboť se nejedná o obaly. Chybějí zde kapacity na finální recyklaci, stejně jako stálý odbyt recyklovaných výrobků. Situaci je třeba řešit a podporu recyklace je třeba doplnit.

Audiozáznam: jiranek-smo-cr.mp3 [ 3.59 MB, MP3 ]

 

Druhý blok – konkrétní nástroje navrhované odbornou skupinou RecHelp

V druhém bloku semináře poslankyně Krutáková v úvodu zopakovala důvody pořádání semináře a připomenula, že ČR se zavázala recyklovat minimálně 65 % komunálních odpadů k roku 2035 a zároveň ke stejnému roku snížit skládkování komunálních odpadů na max. 10 %, což v praxi znamená ročně přesunout cca 1,4 mil. tun komunálních odpadů do finální recyklace k roku 2035. Následně paní poslankyně znovu zdůraznila, že navržená legislativa recyklaci prakticky vůbec neřeší a že chybějící nástroje na podporu recyklace je potřeba do zákonů doplnit. Pokračovala prezentace odborné pracovní skupiny RecHelp „Nezbytné nástroje na podporu třídění a finální recyklace“, kde jednotlivé nástroje představili členové skupiny zabývající se danou oblastí.

Audiozáznam je k dispozici pod tímto odkazem

Prezentace jednotlivých nástrojů skupiny RecHelp pro účely semináře v Poslanecké sněmovně dne 4.2.2020: prezenatce-jednotlivych-nastroju-skupiny-rechelp---zavery-a-doporuceni.pdf [ 1.33 MB, PDF ]

Odkaz na původní materiál skupiny RecHelp

 

Daňové nástroje – René Jirek, člen skupiny RecHelp

První tři navrhované stimulační ekonomické nástroje na podporu recyklace představil René Jírek (mondeco). Na začátku svého příspěvku citoval pro recyklační firmy dosti překvapivá slova ministra životního prostředí Richarda Brabce z projednávání odpadové legislativy v prvním čtení v Poslanecké sněmovně, kdy pronesl: "Jsem přesvědčen, že daňová zvýhodnění nehrají žádnou roli z hlediska podpory recyklace." Ve spojení s tímto pan Jirek znovu poukázal na řadu kritických hlasů poslanců, že navrhované zákony skutečně nevytvářejí prostředí pro možné splnění závazných recyklačních cílů evropských směrnic. Následně podrobněji představil jednotlivé nástroje. Prvním z nástrojů je zavedení snížené sazby DPH na recyklované výrobky a vybrané recykláty, který doporučuje mimo jiné i Evropská komise a Evropský parlament v rámci doprovodných materiálů k balíčku oběhového hospodářství. Dalším nástrojem je snížení zdanění práce v recyklačním průmyslu, kdy se navrhují daňové úlevy pro zaměstnavatele, nikoli pro zaměstnance (analogie chráněné dílny) a formou snížení odvodů na sociální a zdravotní pojištění. To mimo jiné v obecné rovině doporučuje České republice také OECD. Dalším představeným daňovým nástrojem je daňové zvýhodnění recyklace v rámci daně z příjmu. Analogií je státní podpora u zemědělců. Zde by byla vztažena k množství recyklovaného materiálu (dle kódu způsobu nakládání s odpadem v evidenci odpadů / ve výrobkové evidenci firmy).

Audiozáznam je k dispozici pod tímto odkazem

 

Zelené zakázky, dotace + podpora projektů využívajících recyklované výrobky – Petr Havelka, člen skupiny RecHelp

Petr Havelka (ČAOH) představil další možný nástroj tzv. zelené zakázky, tedy určitou formu intervence státu, aby ve veřejných zakázkách (např. v rámci novely zákona o zadávání veřejných zakázek) bylo zavedena povinnost využití definovaného minimálního procenta recyklovaných výrobků. Doplnil, že v ČR je toto již několik let zavedeno v dobrovolné rovině. Současně ale podtrhl, že je prokázáno, že ona dobrovolnost zde zafungovala zcela nedostatečně a je tedy zřejmé, že je nutné přistoupit k definování povinnosti. Tento nástroj může mít značný potenciál na citelné navýšení POPTÁVKY po produktech recyklace. Dále komentoval nástroj podpory recyklace v rámci dotačních programů. Zdůraznil, že recyklační firmy stále v dobrém opakují, že prioritně není třeba podporovat nákupy nových recyklačních technologií, strojů, apod., firmy si na stroje umí vydělat. Co však potřebují, je pomoc se zajištěním systémového odbytu jimi produkovaných recyklovaných výrobků. S tím by měly dotační programy pomoci, aby byly efektivní. Pochválil MŽP a MPO v tom smyslu, že do budoucích dotačních programů obou těchto resortů se po sérii našich společných jednání a dalších aktivit, velmi pravděpodobně podaří prosadit takové nastavení, že tyto programy budou podporovat projekty s vyšším využitím recyklovaných produktů. Sdělil k tomu i konkrétní příklady. Podobné zavedení systémové podpory recyklace by mělo být zavedeno do všech dotačních programů i do samotné partnerské smlouvy.

Audiozáznam je k dispozici pod tímto odkazem

 

Zapracování využití recyklovaných materiálů a recyklátů do technických norem představil zástupce – David Cozl, člen skupiny RecHelp

Pan David Cozl (ARSM - Asociace pro rozvoj recyklace stavebních materiálů v České republice) na začátku upozornil na specifika stavebních odpadů a jejich recyklace. Sdělil, že stavební odpady v ČR recyklovat umíme, ale máme také problém, že nemáme dostatečný odbyt. Dále upozornil na to, že obecně závazné normy, technické normy a předpisy vůbec nepočítají s možností využití recyklátů ve výrobcích, což omezuje projektanty v oblasti stavebnictví. Na jedné straně tak přebývají recykláty a na druhé straně je bráněno navýšení poptávky a rozvoji tzv. vyššího využití recyklovaných materiálů jako druhotných surovin. Najděme odvahu prosadit recyklaci do skutečného života. Bez prosazení podpůrných nástrojů pro uplatnění výstupů z recyklace nebude systém funkční.

Audiozáznam: cozl-arsm---normy.mp3 [ 6.63 MB, MP3 ]

 

Nástroje motivující samotné výrobce obalů a výrobků – David Vandrovec, člen skupiny RecHelp

David Vandrovec (AITAT) prezentoval nástroj motivující snižovat produkci odpadů samotné výrobce obalů a výrobků. Sdělil, že je zapotřebí intenzivněji implementovat systémy rozšířené odpovědnosti výrobců (EPR), ekodesignu a ekomodulace do legislativního prostředí. Zmínil, že cílem strategie EU pro rok 2030 je, aby všechny plastové obaly byly „prakticky“ recyklovatelné. Upozornil na skutečnost, že aktuálně je ve žluté popelnici cca 40 druhů plastů. Díky jejich rozmanitosti je jejich recyklace prakticky nereálná. Stejně tak je zapotřebí legislativně zakotvit redukci velikosti obalů, aby odpovídaly velikosti a potřebám výrobku. Vyzval k výrazně většímu zapojení výrobců směrem k cestě splnění recyklačních cílů.

Audiozáznam: vandrovec---rechelp---vyrobci.mp3 [ 7.9 MB, MP3 ]

 

Definování standardů pro sekundární plasty – Richard Blahut, člen skupiny RecHelp

Richard Blahut (SVPS) sdělil, že pro možnou budoucí funkční recyklaci např. komodity plastů, je důležité sjednocení technických požadavků na vstupy do recyklace. Je vhodné definovat požadavky na různé druhy sekundárních plastů, což následně zpřehlední trh s nimi a dá to jasnější informaci jak třídícím linkám, tak dalším úpravcům. I tento nástroj tak může následně pomoci se zajištěním vyššího stupně odbytu druhotných surovin a tedy zdrojů pro další výrobu.

Audiozáznam: blahut---rechelp-standardy-pro-plasty.mp3 [ 1.71 MB, MP3 ]

 

Edukační a osvětový materiál pro uplatnění druhotných surovin, konkrétně plastů – Vladimír Klatovský, člen skupiny RecHelp

Vladimír Klatovský (ISES) informoval o analýze ISES zpracované pro MPO a TAČR s názvem Analýza bariér podnikatelského prostředí v oblasti vyššího využívání druhotných surovin v ČR a návrh řešení vedoucích k jejich odstranění nebo zmírnění a zdůraznil velké množství legislativních bariér, které znemožňují nakládat s plasty jako s druhotnou surovinou, ale pouze jako s odpadem. Následně vyzval k vytvoření edukačního materiálu / katalogu druhů plastů shrnujícího kvalitativní standardy, parametry a možné konkrétní aplikace různých druhů plastů. I toto opatření opět zpřehlední předmětnou část trhu a podpoří uplatnění vytříděných druhotných surovin a dále upravených komodit z nich. V tomto směru odkázal na již existující podobný katalog recyklovaných stavebních materiálů a jejich využití ve stavebnictví. Na závěr informoval přítomné o tom, že materiál ISES s identifikací bariér recyklace je k dispozici na webu České asociace odpadového hospodářství.

 Audiozáznam: klatovsky---rechelp-edukacni-material.mp3 [ 7.33 MB, MP3 ]

 

Evidence vzniku a využití druhotných surovin – Jiří Hrbek

Jiří Hrbek, emeritní ředitel pro statistiku zemědělství a životní prostředí ČSÚ prezentoval nástroj – evidence vzniku a využití druhotných surovin. Sdělil, že sledování materiálových toků druhotných surovin a jejich využití v recyklaci je indikátorem míry cyklického využívání materiálů. Těmito údaji již za ČR několik let disponuje ČSÚ, který je každoročně nezávisle statisticky zjišťuje. Zachování systému zjišťování a jeho další rozvoj je zásadní, stejně jako dosavadní podpora ze strany MPO. Podtrhl, že data ČSÚ jsou jak za druhotné suroviny, tak za odpady, každoročně zasílány do Eurostatu a jsou základními údaji za Českou republiku. Jako další zásadní bod týkající se dané věci, zmínil stále trvající problém dvojích dat za odpady v ČR (ČSÚ x MŽP). Ke dvojí statisíce dat Jiří Hrbek uvedl, že v dané věci proběhly dva audity. Bylo dohodnuto, nikoli to, že ČSÚ bude přebírat nějaká data MŽP, ale že bude zřízeno centrální uložiště PRIMÁRNÍCH dat za odpadové hospodářství, kam je budou zasílat původci. Z tohoto nezávislého uložiště primárních dat by si měli následně data pro svou potřebu vytahovat jak ČSÚ, tak MŽP.

Audiozáznam je k dispozici pod tímto odkazem

 

Zdanění primárních surovin – Ivo Kropáček, člen skupiny RecHelp

Nástroj zdanění primárních surovin představil Ivo Kropáček (Hnutí DUHA, Zelený kruh) jako nikoli plošné, ale výběrové zdanění těch surovin, které je možné nahradit druhotnými surovinami. Mnohé státy EU zavádějí toto opatření do národních legislativ jako např.: Itálie viz daň ze spotřebovaných plastů, Velká Británie a daň z obalů, které neobsahují recyklát, Rakousko a snížení daně z příjmu a zavedení daně z CO2 (podobnou daň mají Itálie, Švédsko, Francie, Nizozemsko, Norsko, apod.). ČR by mohla zavést daň z těžby stavebních surovin dle množství (podobně jako Dánsko). V případě Velké Británie toto opatření vedlo k prudkému poklesu spotřeby přírodních surovin, přes rapidní růst stavební výroby, a k nárůstu recyklace o 1/3. Ivo Kropáček zdůraznil, že tento nástroj může působit jako fiskálně vyvažující pro státní rozpočet, s ohledem na potřebu schválení daňového zvýhodnění pro recyklované výrobky, jak bylo představeno na začátku tohoto bloku.

Audiozáznam: kropacek---rechelp-zdaneni-primarnich-surovin.mp3 [ 4.37 MB, MP3 ]

 

Doporučení skupiny RecHelp – Jana Krutáková, člen skupiny RecHelp

Na úvod bloku příspěvků dotčených resortů prezentovala poslankyně Krutáková slide se souhrnnými doporučeními skupiny RecHelp a navrhla, aby stát vytvořil na základě zřejmé nutnosti podpory recyklace oficiální meziresortní pracovní skupinu, která by finálně dopracovala vhodné nástroje na podporu recyklace, tak aby mohly být co nejdříve funkčně zavedeny do národní legislativy.

Slide doporučení z prezentace RecHelp je zde: zaver-a-doporuceni-rechelp.pdf [ 478.3 kB, PDF ]

Audiozáznam: krutakova---rechelp---zaver---doporuceni.mp3 [ 1.22 MB, MP3 ]

 

Následovalo vystoupení zástupce Hospodářské komory a dále zástupců přítomných dotčených ministerstev

celkový audiozáznam tohoto bloku je pod tímto odkazem

 

Jan Mraček (HK) za Hospodářskou komoru sdělil, že podpoří nástroje na podporu recyklace, zejména pak změny při zadávání veřejných zakázek u liniových staveb. Tato změna zákona o zadávání veřejných zakázek je nezbytná, abychom zde vytvořili nový trh s výstupy z recyklace. Dále upozornil na to, že v ČR je dostatek odpadu pro další rozvoj energetického využití odpadů. Za druhé uvedl, že Slovensko není vzor pro nastavení třídící slevy, jelikož má nastaveno zákaz skládkování k roku 2040 a u třídící slevy začíná na 10 %. Za třetí uvedl, že oborové svazy a asociace jsou důležité z hlediska odborných názorů, ale neměly by se podílet na vzniku nových odpadových zákonů. Jako klíčové v tomto směru označil obecní svazy, Asociaci krajů, Hospodářskou komoru a Svaz průmyslu a dopravy, kteří mají podle jeho vyjádření národohospodářský pohled na věc.

Audiozáznam: mracek-hk-cr.mp3 [ 4.18 MB, MP3 ]

Stanislav Klos (Ministerstvo financí) uvedl, že koncept daní vychází z doktríny „znečišťovatel platí“, proto doporučuje více zavést plošné nepřímé nástroje, obdobu spotřební daně, aby nenastala distorze trhu. Opatření zdanění primárních surovin má smysl. V případě snížení sazby DPH na recyklované výrobky nastává problém s EU směrnicí, která to podle jeho názoru neumožňuje. Je možné, že členské státy budou mít ve středně až dlouhodobém horizontu větší flexibilitu při nastavování daní. V současnosti u kvalitativně nerozlišitelných výrobků nemohou být rozlišné sazby. V návrhu na snížení sazby DPH u recyklovaných výrobků a recyklátů a snížení DPH na službu nelze využít přílohu č. 2 k zákonu o DPH, jelikož by to znamenalo nikoli 5 ale 10% sazbu DPH – to je jen technická poznámka. V případě prezentované analogie chráněné dílny je třeba upozornit, že splnění normy je velmi přísné a částečné splnění nebude nijak zvýhodněno. Dále Stanislav Klos sdělil, že návrh daňového zvýhodnění recyklace v rámci daně z příjmu rozdělí trh, jelikož zde není zahrnuto, že každá surovina je jinak náročná na recyklaci, že není brán ohled na rozdíl mezi velkými a malými subjekty provádějícími recyklaci. Dále upozornil na to, že programové prohlášení má ve výjimkách poměrně jasné téze z jasných důvodů, a tou je jednak selektivita produkující distorze a za druhé, že každá výjimka znamená daňovou náročnost a vytváří prostor pro daňové úniky.

Vladimír Studnička (Ministerstvo pro místní rozvoj) v rámci diskuze k návrhu na zadávání veřejných zakázek s povinným využitím recyklovaných výrobků sdělil, že ministerstvo a zákon hlídá zejména proces nákupu, tj. postupy pravidla samotného nakupování a nikoli předmět nákupu. V zadání je prostor pro uzavření specifických podmínek smlouvy. Je to prostor jak si vymezit, co je předmětem nákupu, zvláštní podmínky lze zde nastavit s ohledem na životní prostředí, apod. Povinnost koupit recyklovaný materiál by ale neměla být zavedena v zákoně, jsou zde ale další možnosti např. zmíněné normy. MMR bude pomáhat při tvorbě systémových metodik.

Adam Gromnica (Ministerstvo práce a sociálních věcí) uvedl, že MPSV realizuje projekt na podporu sociálně odpovědného veřejného zadávání, který má motivovat směřování kupní síly a trhu k větší míře udržitelnosti. Součástí projektu je i identifikace bariér jako například neprůhledné kontrolní mechanizmy u zadávání zakázek z Evropských fondů, které nejsou často v souladu - viz příklad veřejné zakázky na zadržování vody v krajině, kde požadavek na kvalitnější techniku (lepší emisní norma aut) provádějící stavební práce v rámci zakázky byl vyhodnocen operačním programem jako diskriminační, ačkoli ÚOHS dříve rozhodl, že požadavky na vyšší kvalitu jsou přípustné. Pan Gromnica podotknul, že je nutné, aby dotační programy zohledňovaly pozitivní sociální a environmentální dopady veřejných zakázek (např. ve formě bodového zvýhodňování). Dalším aspektem, který zmínil, je strach z vyšších nákladů, je to otázka na zásady 3E (hospodárnost, efektivnost a účelnost) a zda takový postup nejde proti hospodárnému nakládání s veřejným majetkem. Je tedy zásadní, aby zejména ústřední orgány státní správy samy šly příkladem a provozovaly nákupy, které by byly sociálně a environmentálně udržitelné a propagovaly to. Od roku 2000 usnesení vlády podporuje zelené nakupování / ekologické zakázky.

Jan Maršák (Ministerstvo životního prostředí) v rámci svého stručného komentáře nejprve připomenul, že součástí nové odpadové legislativy jsou nástroje jako EPR i ekomodulace a také byl upřesněn přechod z odpadového režimu do neodpadového. K připomínce absence dopadové studie u poplatku za ukládání na skládku sdělil, že ve sněmovním tisku lze dohledat studii Masarykovy univerzity k navyšování skládkovacího poplatku s dopadem na sociálně slabé skupiny obyvatel. K problematice třídící slevy stručně shrnul, že Slovensko má v nařízení vlády 330/2018 uvedenou třídící slevu, která končí poplatkem 30 eur k roku 2021. Vzniká zde tedy obava, že takové nastavení nepovede ke splnění recyklace komunálních odpadů 65% v 2035. Slovensko jistě bude žádat o oddálení konce skládkování k roku 2040. Polsko má naopak nastavený vysoký poplatek za skládkování a zákaz skládkování s použitím parametru výhřevnosti. MŽP má nyní v plánu aktualizovat národní plán odpadového hospodářství a následně přistoupí k aktualizaci krajských plánů OH. MŽP  v rámci Operačního programu životního prostředí umožňuje čerpat finanční prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti na projekty v oblasti ochrany životního prostředí a v novém období hodlá zohlednit preferování recyklovaných výrobků. Na stránkách MŽP lze také najít přímo metodiky pro konkrétní produkty, jakým způsobem je odpovědně nakupovat. S návrhem na otevření současných norem MŽP souhlasí, již obdobně proběhly práce na normě k asfaltu. Dále Jan Maršák uvedl, že v říjnu minulého roku byla podepsána smlouva mezi MŽP a ČSÚ o předávání dat, komunikace tedy probíhá. Dále sdělil, že hypotéza / téze, že aktuální verze navrhované nové odpadové legislativy nemá potenciál splnit závazné cíle EU v oblasti recyklace, není ničím podložená a MŽP je připraveno na toto téma diskutovat. Následně náměstkyně ministra MŽP Berenika Peštová doplnila, že zmíněná třídící sleva má pouze motivační charakter, což neznamená, že všechny obce na ni musí dosáhnout.

Jako další vystoupil Viktor Havlice (Ministerstvo průmyslu a obchodu) zmínil, že jsou k dispozici měkčí nástroje jako politika druhotných surovin. Dále komentoval možnost snížení sazby DPH, jelikož sníženou sazbu v současnosti uplatňuje ČR na sběr a přepravu KO, přípravu k likvidaci a likvidaci KO. MPO však zjistilo, že došlo ke špatnému překladu rámcové směrnice o DPH, a není tak vázána pouze na oblast likvidace KO, ale mluví i o zpracování. Změna tedy možná je. Proto jiné členské státy zvýhodňují recyklaci jako službu, a to formou snížené DPH. Dále Upozornil na to, že zatím nelze zvýhodňovat přímo výrobky, jelikož to naráží na princip daňové neutrality, nicméně v nové chystané rámcové směrnici o DPH se nabízí, že bude definovat seznam činnosti a služeb, které se nemohou snížit, vše ostatní bude moci být zvýhodněno, či znevýhodněno. Ke standardizaci Viktor Havlice uvedl, že MPO financovalo vznik katalogu stavebních výrobků, které jsou z druhotných surovin (vytvořen ČVUT a Českou agenturou pro standardizaci) a je veřejně přístupný na webu: recyklujmestavby.cz. V budoucím programovém období je plánována spolupráce s MŽP, kdy jako MPO zohledníme průmyslové odpady. K možnosti zadávání veřejných zakázek sdělil, že metodiky orgánů veřejné i státní správy jsou a jsou zaměřeny i na samosprávu, ale všechny jsou pouze doporučujícího charakteru, proto je zde prostor pro další zdokonalení.

 

Otevřená diskuze

Poslankyně Krutáková následně otevřela diskuzi k jednotlivým nástrojům na podporu třídění a finální recyklace s tím, že vítá sdělené náznaky možné spolupráce jednotlivých resortů, které se zde objevily.

Celkový audiozáznam diskuze je pod tímto odkazem (42 minut)

V diskuzi mimo jiné zaznělo:

Dan Jiránek (SMO ČR) uvedl, že fiskální politika by měla být co nejvíce plošná. Jako příklad uvedl požadavek EU na recyklaci PET zpět na novou PET, přičemž zpracování PET do potravinářské kvality spotřebuje dvojnásobek CO2, než recyklace PET na autosedačky v automobilovém průmyslu. Výsledkem je pak nejen vyšší produkce CO2, ale také nedostatek recyklátu na výrobu sedaček, který nahradí primární plasty z ropy. Kde je pak environmentální smysl? Dále podotkl, že je třeba diskutovat o výpočtu a vykazování recyklace, zejména pak v případě BRKO a kompostování. U třídící slevy poznamenal, že ta musí být nastavena jako dosažitelná, jelikož obce platí víc za třídění, než za odvezení na skládku, což je velmi neekonomické chování. Důležité je nastavit systém tak, aby ekologické chování bylo i ekonomické.

Poslanec Jan Schiller, jež je zpravodajem pro zákon o odpadech, sdělil, že po dnešních mnoha informacích rovněž uspořádá seminář zaměřený přímo na odpadový zákon a pozval přítomné k účasti.

Zbyněk Kozel (EKO-KOM) uvítal prezentované nástroje na podporu recyklace s tím, že jistě můžou určitým způsobem fungovat. Následně dodal, že je třeba neopomínat fakt, že ČR, jakožto součást EU, nemůže dělat tržní bariéry, tj. nesmí omezovat možné využití recyklátů pouze na ten pocházející z ČR, proto je nutné volit nástroje podpory selektivně a zaměřit se na českou recyklaci. Například snížená sazba DPH na všechny recyklační procesy podpoří českou recyklaci, na rozdíl od snížení sazby na recyklovaný výrobek. Stejně tak zdaněním primárních surovin by pro změnu došlo ke zdanění našeho exportu. EU změnila pohled na dosavadní odpadové hospodářství a upustila od dosavadního systému, kdy se z odpadu vyráběla druhotná surovina, která se využila dál, dávalo-li to to ekonomický smysl. Nově stanovená vysoká čísla pro finální recyklaci jsou dosažitelná v případě, bude-li se recyklovat to, jehož cena má náklady recyklace vyšší, než cena primární suroviny. Je to politické rozhodnutí a všechny nástroje se snaží suplovat fakt, že se snažíme recyklaci zadotovat tak, abychom přetlačili primární surovinu, která je levnější než recyklát. Dosáhnout toho je možné buďto plošně, ale za cenu vysokých nákladů, nebo pak selektivní podporou konkrétních věci a to už z definice nemůže dělat stát. Od toho jsou zde EPR systémy, které zaplatí nevýhodnou recyklaci.

Viktor Havlice (MPO) v diskuzi uvedl, že veřejné zakázky jsou veřejnou kupní sílou, která by měla dát impulz národnímu systému, aby vznikly nové podmínky a odbyt.

Jan Maršák (MŽP) se taktéž pozitivně vyjádřil k veřejným zakázkám, které jako nástroj je vhodné rozvíjet, jelikož stimuluje poptávku.

Vladimír Studnička (MMR) doplnil, že u zakázek záleží velmi na zadavateli. Ten může zakázku zvýhodnit, a to hodnocením s ohledem na použitý materiál, na dopady na životní prostředí (např. vzdálenost, množství vyprodukovaných zplodin, náklady na uhlíkovou stopu, apod.).

Petr Havelka (ČAOH) v diskuzi sdělil, že na trhu jsou významné přebytky druhotných surovin, jelikož v tuhle chvíli nefunguje dostatečně ani EPR, ani další nástroje. Tím, že není vyřešena otázka druhotných surovin na to doplácejí obce a města. V současnosti balíček nové odpadové legislativy nemá potenciál vyřešit ani stávající problém uplatnění druhotných surovin. Následně poděkoval přítomným za upozornění na technické problémy, které s sebou nesou prezentovaná opatření, a vyzval přítomné k vytvoření oficiální pracovní skupiny, která bude pracovat na jednotlivých nástrojích systémově kus od kusu, aby následně mohla být doplněna odpadová legislativa.

Ivo Kropáček (Hnutí DUHA) ještě doplnil k diskuzi o nastavení odpadové legislativy informaci pana Maršáka o situaci v Polsku, že zavedlo zákaz skládkování v 2016 podle výhřevnosti. To sice ano, ale s velmi vážnými problémy, což se promítlo na tom, že v roce 2017 zde bylo vyrobeno 4 mil. tun alternativního paliva, přitom kapacity jsou na 2,8 mil.t TAP. V roce 2018 vzniklo dokonce 6 mil. t TAP, tedy cca 2-3 mil. tun TAP, které nebylo možné v zemi zpracovat. Odpady se přesunuly ve velkém do energetiky a kde je recyklace?

 

V rámci shrnutí a závěru poslankyně Jana Krutáková slíbila, že zástupci přítomných ministerstev budou obeslání a vyzvání k diskuzi nad prezentovanými nástroji recyklace.

 

Zvukový záznam celého semináře RecHelp ze dne 4.2.2020 je pod tímto odkazem

Videozáznam první části semináře je pod tímto odkazem

Videozáznam druhé části semináře je pod tímto odkazem

 

Zdroj: Česká asociace odpadového hospodářství (www.caoh.cz)


Pravidelné zasílání novinek z webu ČAOH získáte po vložení vaší emailové adresy na titulní straně webu v sekci "Novinky emailem"

ČAOH   »   Odborné články a aktuality   »   Sněmovna: Seminář RecHelp „Nezbytné nástroje na podporu třídění a finální recyklace“ - výstupy

Uživatelská zóna

Elektronický souhlas s rozesíláním informací v rámci Newsletteru ČAOH

  1. Udělujete tímto souhlas společnosti (správci) -Česká asociace odpadového hospodářství, se sídlem Pod Pekárnami 157/3, 19000 Praha 9, IČ: 66001536 (dále jen „Správce“), aby ve smyslu obecného nařízení o ochraně osobních údajů (dále jen „GDPR“) zpracovávala tyto osobní údaje:
    • e-mail
  2. E-mail bude zpracováván pro účely rozesílání Newsletteru ČAOH.
  3. S výše uvedeným zpracováním udělujete svůj souhlas. Souhlas lze vzít kdykoliv zpět, a to například klidknutím na odkaz v e-mailu, zasláním emailu nebo dopisu na ČAOH.
  4. Vezměte, prosím, na vědomí, že podle GDPR:
    • Máte právo požadovat po nás dodatečné informace dle čl. 12 a 13 GDPR (podrobnosti o tom, jak Vaše osobní údaje zpracováváme) podrobnosti o zpracování Vám můžou být dodatečné zaslány na Vaše vyžádaní.
    • V případě pochybností o dodržování povinností souvisejících se zpracováním osobních údajů obrátit se na nás nebo na Úřad pro ochranu osobních údajů.

Anketa

Byli byste pro daňové zvýhodnění recyklovaných výrobků a pro preferenci recyklovaných výrobků státem ve veřejných zakázkách?

Česká asociace odpadového hospodářství

Představení asociace

Česká asociace odpadového hospodářství - Největší asociace v České republice, která sdružuje významné podnikatelské subjekty v oblastech využívání, odstraňování, svozu, sběru a recyklace odpadů.

Česká asociace odpadového hospodářství - idatabaze.czOdpady - idatabaze.cz

© 2012-2020 Česká asociace odpadového hospodářství, všechna práva vyhrazena, grafický design Reklamní a grafické studio ABRUPTA, redakční systém CMS Agilis