Jsou přísné mikrobiologické požadavky na kaly z ČOV relevantní?

Redakce časopisu Průmyslová ekologie položila Petru Havelkovi, výkonnému řediteli ČAOH, dva aktuální dotazy k problematice kalů z čistíren odpadních vod.

Úvodem redakce aktuální téma shrnula: Omezení využití kalů na zemědělské půdě je v ČR spojováno se zavedením přísných limitů pro mikrobiologické ukazatele, které definuje vyhláška č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Tento způsob limitace použití čistírenských kalů na zemědělské půdě je částí odborníků i odborných skupin kritizován.

Dotaz redakce - Představuje použití kalů na zemědělské půdě riziko z mikrobiologického hlediska?

Petr Havelka - Kompetentním orgánem, který v ČR dlouhodobě dozoruje kvalitu půd je UKZUZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský), spadající pod Ministerstvo zemědělství. UKZUZ podle požadavku Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny zpracoval k této otázce podrobnou empirickou studii s analýzou velkého množství konkrétních vzorků.

Z obsáhlé studie a z polních pokusů vyplývá, že použití kalů na zemědělské půdě neznamená mikrobiologické riziko, resp. že stanovené legislativní požadavky v ČR jsou neúměrně přísné, a to bez objektivní potřeby. Zde je třeba rovněž připomenout, že ani v rámci legislativy Evropské unie nejsou v tomto směru stanoveny podobné omezující parametry týkající se mikrobiologie.

Kaly jsou v řadě států vnímány jako velmi potřebný zdroj nutrientů a zejména organické hmoty. Nedostatek organické hmoty v půdách v České republice, je naopak kritický, což následně souvisí s nízkou schopností půd vázat vodu a s riziky plošných záplav, které jsou stále častější. Je proto třeba hledat aktivně cesty, jak půdám efektivně pomoci.

Ze studií ČZU (České zemědelské univerzity v Praze) a z cca 25 letých pokusů jednoznačně plyne, že kaly z ČOV vyhovující dlouhodobě platným limitům obsahů těžkých kovů (ty nikdo nezpochybňuje), jsou velmi přínosným materiálem, kterého je v českých půdách široce třeba.

Na závěr k tomuto dotazu důležité konstatování z praxe. Půda má extrémní samočistící schopnost právě ve vztahu k mikroorganismům. Zemědělská statková hnojiva obsahují mnohdy řádově více mikroorganismů, než kaly. Pro hnůj přesto neplatí přísné limity pro hygienizaci a zemědělci hnůj i tak využívají k hnojení půd….

Rizika spojená s kritickým nedostatkem organické hmoty v půdách v ČR jsou násobně závažnější, než určitá „předběžná opatrnost“ ve vztahu k případné mikrobiologické zátěži v kalech. Reálný vliv této možné mikrobiologické zátěže byl navíc empiricky prokázán jako nepodstatný. Kaly jsou cenným materiálem a měli bychom hledat cesty, jak je v potřebné míře materiálově využít pro zlepšení kvality půdy.

 

Dotaz redakce - Je nutné, aby současná legislativa řešila PFAS či další podobné látky? Proč? Pokud ano jak?

Petr Havelka - Myslím, že k legislativě je třeba přistupovat systémově. Na úrovni EU se tyto otázky řeší a zpracovávají se studie o obsahu a případném reálném vlivu vybraných látek na definované chráněné zájmy, jako např. lidské zdraví, či životní prostředí. Doposud se v rámci EU nepotvrdily výsledky takovýchto studií, které by vedly k potřebě definování legislativní změny, a to ať formou směrnice, či nařízení EU.

Pokud by se v EU u jakýchkoli látek studiemi potvrdily negativní dopady v příslušné míře, nepochybně by EU definovala potřebný legislativní rámec. V takovém případě jsem samozřejmě zcela pro, abychom aktivně taková omezení následně prosazovali i v rámci ČR. Zatím však taková situace nenastala, a proto bychom neměli legislativu zbytečně dále zaplevelovat případnými českými specialitami. Již tak už jich máme opravdu mnoho a měli bychom se spíše zaměřit na jejich systémovou redukci.

Zdroj: Česká asociace odpadového hospodářství s využitím dotazů redakce Průmyslové ekologie

Vysoko tak přeskočila řadu států, kde se zálohují hashtag#PET lahve. Politici, kteří v...

Na serveru Moravské hospodářství vyšel článek rozebírající argumenty pro a proti...

Francie nebude zavádět systém povinného zálohování PET lahví. Zástupci francouzských...

Finální potvrzení nepravd šířených i některými politiky. PET ze žlutých popelnic se...

Potravinové zbytky včetně gastroodpadu už více než rok nejdou nazmar. Obyvatelé sídlišť...

Pravidelné novinky e-mailem

Chcete získávat aktuální články přímo na Váš email?

Vložením e-mailu souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů.

Zpracování osobních údajů

Pro úspěšné využívání služeb, které tato webová stránka nabízí, v některých případech potřebujeme zpracovávat osobní údaje uživatelů.
Toto zpracovávání podléhá nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Známé také jako "GDPR".

Služby využívající osobní údaje

Uvedené osobní údaje zpracováváme pouze pro účely níže popsané. Osobní (ani žádné jiné) údaje nezpracováváme pro potřeby cíleného nabízení zboží nebo služeb. Osobní údaje neprodáváme ani neposkytujeme třetím stranám. Souhlas považujeme za platný do jeho odvolání, viz níže.

Odběr novinek e-mailem

Pro využívání služby odběru novinek e-mailem (abonentní systém) potřebujeme znát Vaši e-mailovou adresu. Tento údaj neuvádíme veřejně a slouží pouze pro potřeby odesílání e-mailů s novinkami.

Webové formuláře

Při odesílání webových formulářů na této webové stránce ukládáme Vaši e-mailovou adresu jako kontaktní údaj pro odpovědi. Tento údaj neuvádíme veřejně.
Webové formuláře mohou pro úspěšné odeslání požadovat další osobní údaje. V takových případech tyto údaje zpracováváme pouze pro potřeby vyhodnocení formuláře a neuvádíme je veřejně.

Odvolání souhlasu

V případě, že si budete přát odvolat souhlas se zpracováním osobních údajů, kontaktujte pověřence pro ochranu osobních údajů.

Smluvní strany

Správcem těchto osobních údajů je Česká asociace odpadového hospodářství, Pod Pekárnami 157/3, Praha 9 – Vysočany.
Zpracovatelem je společnost ABRUPTA SERVIS s.r.o..