Konference k budoucnosti rozvoje EPR systémů proběhla ve sněmovně

Konference byla rozdělena do dvou bloků. Prvním byl blok týkající se postojů důležitých aktérů rozšířené odpovědnosti výrobců a v druhém bloku se vedla diskuze k novým povinnostem plynoucím z evropského nařízení o obalech a obalových odpadech, známým také pod zkratkou PPWR.

Na semináři vystoupili, či diskutovali zástupci Svazu měst a obcí ČR (místopředseda Svazu Pavel Drahovzal), Hospodářské komory ČR (člen představenstva Komory Jan Mraček), Svazu obchodu a cestovního ruchu (prezident Svazu Tomáš Prouza), Ministerstva životního prostředí (ředitel odboru odpadů Jan Maršák), starostové, zastupitelé, zástupci svozových a recyklačních firem, zástupce autorizované obalové společnosti (generální ředitel Zbyněk Kozel), konkrétních výrobců a další.  

Níže uvádíme plný videozáznam konference z Poslanecké sněmovny

Níže uvádíme některé z opakovaně prezentovaných postojů, většího počtu zastoupených subjektů (k budoucnosti EPR):

• Řešme celou oblast systémově a efektivně. Nestanovujme povinnosti nad rámec evropské legislativy. Dobrovolné systémy respektující platnou legislativu je možné zavádět vždy.
• I budoucí požadavky lze a je vhodné řešit primárně s využitím stávající infrastruktury. Není třeba zavádět paralelní systémy.
• Není vhodné dělat z obchodů sběrné dvory.
• Primárně má jít o to, aby byly v dané oblasti splněny definované cíle sběru a cíle využití materiálů. EPR řešení může dopomoci z hlediska financování zajištění plnění legislativních cílů. Je to de-facto forma daně. Nemá jít o umělé budování nových subjektů typu kolektivní systém, či AOS. To je samo o sobě velmi drahé a náklady nesou občané. Má jít o splnění cílů, pokud jsou stanoveny.
• Pokud bude nezbytné (legislativně stanovené) zavádět EPR řešení k dalším výrobkům, jako vhodná cesta se jeví systémové centrální řešení, které zajistí snížení administrativy, zjednodušení vykazování a přinese úsporu nákladů oproti jiným posuzovaným řešením.
• Z hlediska funkčního a efektivního oběhového hospodářství se jako vhodný jeví materiálový přístup k výrobkům (plasty, kovy, dřevo, apod.) a nikoli přístup mnoha uměle definovaných výrobkových kategorií (sportovní potřeby, hračky, nábytek, vlhčené ubrousky, balonky, hobby nářadí, apod.). Cílem má být efektivní a tržní využití materiálů, nikoli budování umělých netržních bariér a materiálových ostrovů.
• Agenda rozšířené odpovědnosti spadá do oblasti nakládání se surovinami, zdroji a odpady. Celkovým cílem prováděných změn má být komplexní zajištění plnění všech definovaných legislativních cílů oběhového hospodářství s využitím synergií a efektivních řídících modelů. Nikoli vytváření systému pro systém, či výběrově pro někoho.
• Podstatným aspektem budoucího rozvoje je pokračování v budování systému stále více komfortního pro občana. Je vhodné využít dosavadní dobrovolné velmi efektivní zapojení občanů, které má ČR na jedné z nejvyšších úrovní, ve srovnání s dalšími státy.

K oblasti obalového nařízení PPWR a obalů

• Legislativa EU je stále více složitá a zatěžující. Snižuje to konkurenceschopnost evropských firem a evropského prostoru.
• Problémem budou delegované akty. Je jich zakotveno obrovské množství a mají vycházet po dobu cca 10 let. V takovém prostředí se nedá odpovědně investovat. Není zde legislativní jistota.
• Jedním z největších problémů pro ČR budou cíle snižování množství obalů, protože v absolutní hodnotě jsme již nyní mezi nejlepšími v EU (nízká produkce). Další snižování je proto pro nás velmi obtížné.
• V žádném případě není pravda, že by Česká republika platila nějaké pokuty za nízkou míru recyklace plastů. Naopak ČR dle oficiálních čísel MŽP plní stanovené cíle recyklace plastů a v minulém roce jsme již plnili i limity pro rok 2025. Poplatky za nerecyklované plasty, které EU vybírá od všech států, platí ČR páté nejmenší z celé EU. A tyto peníze bychom platili tak, jako tak, je to fiskální opatření EU. Kdo říká, že ČR platí pokuty za nerecyklaci plastů - nemluví pravdu.
• PPWR plošně zatíží většinu firem. Nařizení definuje povinnosti na jednotlivé firmy. Bude mít vliv také na navýšení cen potravin, ale i dalšího baleného zboží.
• Řada cílů v nařízení je rozporných s jinými legislativními cíli.
• Je třeba požadovat úpravy nereálných nových cílů nařízení.
• Vhodná forma pro obalové cíle EU byla směrnice, to přinášelo efektivitu soutěže různých technických řešení. Nařízení naopak přináší řadu vážných komplikací, které se nemusí podařit vyřešit. Envi dopady mohou být v součtu negativní.
• Reálných změn je možné dosáhnout zejména z pozice Rady. Proto je nutné více se zaměřit na připomínkování a postoje, které čeští úředníci a představitelé sdělují k jednotlivým agendám v Bruselu.
• Rakousko a Malta odmítly nařízení PPWR podpořit

Zdroj: Česká asociace odpadového hospodářství s využitím podkladů z Poslanecké sněmovny