Na základě čeho se vláda rozhodovala? Základní připomínky k ekonomické analýze dopadů POH ČR

25. ledna 2015

Česká asociace odpadového hospodářství upozorňuje veřejnost a firmy na základní nesrovnalosti a slabá místa materiálu, který byl pokladem pro rozhodnutí vlády ohledně odpadové strategie ČR na dalších 10 let.

I přes to, nebo právě proto, že MŽP neumožnilo připomínkování ekonomické analýzy dopadů POH ČR před jeho projednáním na vládě, čímž prokazatelně porušilo svůj písemný slib, je třeba veřejnost informovat a upozornit na chybné předpoklady MŽP k ekonomickým dopadům opatření, které tento resort opakovaně navrhuje.

K dokumentu, který byl součástí materiálů ke schválení Plánu odpadového hospodářství ČR na vládě v prosinci 2014, definovala ČAOH následující poměrně zásadní připomínky, které s ohledem na jejich možný dopad na peněženky občanů a firem, již nemohou být přehlíženy:

Jednotlivé připomínky:

Materiál počítá s širokým zapojením živnostníků do systémů obce, i když pro to nejsou zcela žádné realistické předpoklady a MŽP již povinné zapojení živnostníků do systému obcí, proti kterému se zvedl silný odpor z mnoha stran, opakovaně odmítlo. Odpadové služby nabízené obcemi nejsou levnější než služby firem, a je tedy iracionální předpokládat a vycházet z toho, že se živnostníci do systému obcí ve větší míře zapojí.
Vykazované dopady všech tří variant zdražení na obce a občany jsou zcela nepatrné (je otázkou, zda to není účel), a to s překvapivým odkazem a zdůvodněním, že negativní dopady budou kompenzovány právě z doplatků od živnostníků. Proč by to živnostníci dělali? Dopady zdražení se reálně promítnou do života obcí a občanů, což ovšem MŽP nemůže takto veřejně přiznat. Až to bude schváleno, už nebude jiná možnost, než náklady prostě zaplatit.
Očekávaný dopad na živnostníky, s kterými tuto věc nikdo neprojednával, odpovídá v některých bodech až 40–50% zdražení. Tato míra je samozřejmě zcela neakceptovatelná.
Množství dat v analýze odkazuje na data soukromé firmy Ekokom. Stát by ve svých strategických materiálech měl používat vlastní data z národních evidencí, a nikoli data soukromé společnosti. Taková studie pak může budit pochyby, pokud jde o její objektivitu.
Analýza v určité fázi (str. 36) kupodivu nekomentuje žádnou ze tří posuzovaných variant, ale pouze variantu zdražení na 1000 Kč v roce 2020 a 1500 Kč v roce 2024 (zdražení o 100% a 200%), tedy přesně onen dlouhodobý plán MŽP. Pro média se tak nabízí otázka – byla analýza vyhotovena účelově, aby jen potvrdila dlouhodobý názor MŽP? Taková analýza by pak byla dosti plytká a na jejím základě rozhodně nelze stavět strategii celé ČR na příštích deset let.
Analýza zcela opomíjí jakékoli zdůvodnění zdražení daně právě na 1000 Kč a na 1500 Kč. Proč to není třeba na 650 a 1000 Kč nebo nějaké úplně jiné číslo? Chybí vysvětlení, jak autoři k číslům došli a zda se jedná o skutečně nejefektivnější možné řešení, které bude mít při splnění evropských cílů nejmenší dopad na občany. Dle recyklačního sektoru pro podporu recyklace a splnění cílů zcela dostačuje konečné zdražení na max. 700 Kč. Navržené razantní zdražování je naopak zcela nezbytné pro realizaci a provoz drahých spaloven odpadů. Proč chce ministr tak neúnavně přes opakovanou kritiku z mnoha stran podporovat právě tuto cestu a s ní spojený citelný dopad na peněženky občanů? Proč má jít ČR cestou nejdražší možnosti nakládání s odpady? Je přeci známé, že recyklace, kterou mimo jiné doporučuje i sama EU, představuje levnější způsob.
Vláda opakovaně veřejně slíbila, že nebude zvyšovat daně. Skládkovací poplatek je forma ekologické daně, kterou platí občané a firmy, které produkují odpad, tedy původci odpadů. Plní tedy vláda své sliby? Skutečně chce občanům v tomto volebním období zvednout některé daně zákonem až o 100 % a více? Je to akceptovatelné? Je to nezbytné?
Text POH i ekonomická analýza vycházejí z mylného předpokladu, že evropských cílů třídění lze dosáhnout primárně pouhým tříděním tzv. na ulici, do barevných sběrných nádob. Třídění papíru, plastu a skla tímto způsobem je však již nyní blízko hranice a s výrazným nárůstem třídění touto cestou nelze reálně počítat. Efektivněji lze tímto způsobem třídit ještě BRKO. K dosažení vysokých evropských cílů třídění je proto třeba zpracovávat a třídit i směsné odpady. Tyto trendy jsou již prokazatelné, a přesto nejsou v POH ani v ekonomické analýze zohledněny.
V analýze zcela chybí srovnání absolutní výše poplatku (skládkové daně) v ostatních státech EU ve vztahu k paritě kupní síly těchto států či k jejich HDP (srovnání existují – MŽP jsme je několikrát sami dávali). V reálu je navrhované navýšení (finální daň) v ČR ve srovnání dramaticky vyšší než v ostatních státech EU, a to bez jakéhokoli objektivního zdůvodnění. Odporuje to tedy mimo jiné jednomu z výstupů z jednání všech ministrů ŽP EU dne 28. 10. 2014 v Lucemburku, na kterém bylo jednoznačně řečeno, že v rámci srovnání budoucích cílů, opatření a parametrů OH je třeba posuzovat tyto věci v úzké vazbě na skutečné ekonomické možnosti konkrétních států, a nikoli vycházet z možností nejbohatších zemí. Navrhované razantní zdražení má logicky negativní vliv na konkurenceschopnost ČR.
V analýze zcela chybí komentář k reálnosti možnosti navýšení poplatků, které hradí občané obci za OH, ke kterému bude muset v obcích bezpochyby dojít. Zcela chybí informace, zda je v obcích prostor pro další zdražování poplatků hrazených občany. Ze zkušenosti z roku 2012, kdy byla novelou zákona o místních poplatcích zavedena možnost, aby obce zvedly poplatky z 500 na 1000 Kč, je jasné, že to drtivá většina z nich neudělala. Ty, které to učinily, většinou poplatky po nějaké době opět snížily, neboť v mezidobí nejenže se nezvedl výběr poplatků, ale naopak se jim zvedlo procento jejich nevýběru, a to poměrně dramaticky. Lidé nejsou připraveni platit za odpady vyšší částky (firmy taktéž ne), a navíc k tomu není objektivní důvod.
Zcela chybí informace o dopadu na obce, pokud se nepodaří do systémů obce zapojit předpokládané množství živnostníků, kteří by zvýšené náklady uhradili. K čemu to v takovém případě povede? Budou to obce doplácet ze svého? A v jaké výši?
Zcela chybí jakýkoli rozbor dopadů navrhovaného zdražení skládkovacích poplatků na výrobní sféru, průmysl apod., což je iracionální (v úplné verzi, kterou nakonec MŽP dalo v druhé půli ledna 2015 k dispozici alespoň členům Rady OH, je toto nakonec velmi stručně uvedeno a jsou zde vyčísleny dopady na průmysl v míře 15% zdražení). ČAOH již v roce 2013 informovala MŽP o svém odhadu dopadů tehdy navrhovaného zdražení. Tyto dopady byly vyčísleny jako primární dopad na občana ve výši 21–23 Kč (tuto částku tehdy potvrdilo i MŽP) a 17 Kč na průmysl a služby na každé navýšení ceny za tunu odpadu o 100 Kč.
V analýze, kterou měla k dispozici vláda, chybí srovnání nákladovosti jednotlivých možných cest ke splnění cílů OH – cesta důrazu na třídění a úpravy odpadů, cesta důrazu na spalování odpadů ve spalovnách, kombinace těchto cest, porovnání průměrné nákladovosti jednotlivých technologií apod. Nic z toho se v dokumentu, který byl předložen ke schválení POH, neobjevuje. Přitom se jedná o zcela zásadní a klíčové věci, bez kterých nelze odpovědně rozhodovat o vhodném nastavení nové desetileté strategie. V úplné verzi, kterou nakonec MŽP dalo v druhé půli ledna 2015 k dispozici alespoň členům Rady OH je alespoň uveden soupis nákladovosti jednotlivých technologií.
Z uvedeného je žřejmé, že situace je vážná a je třeba stanovit postup nápravy. Aktuální text POH ČR je o poznání kvalitnější, než verze připravená resortem v roce 2012. Ta obsahovala velmi mnoho bodů kontrovezrní a protitržní strategie ISNO (v českém pojetí). Již v roce 2012 byla širokou odbornou opozicí a mnoha desítkami připomínek odmítnuta. Aktuální verze by mohla být v praxi poměrně funkčni, avšak ďábel se skrývá v detailu. V textu POH je několik nenápadných, avšak svým finančním dopadem na občany a firmy, zcela klíčových bodů, k nimž se zatím nevedla zcela žádná ekonomická debata. Byla slibována, opakovaně odsouvána a nakonec nebyla provedena vůbec, což je neakceptovatelné. Důvod proč takto MŽP postupovalo neznáme, můžeme si jej jen domýšlet, ale je zřejmé, že bez odpovědné odborné debaty to prostě nepůjde. Pokud se nesrovnalosti prokáží, je logické, že bude nezbytné je ve strategii upravit.