Nová pravidla pro obaly startují. Firmy varují před chaosem i zdražováním

Nová webová stránka vám pomůže v orientaci mezi základními povinnosti nařízení o obalech - klikni na nadpis a přejdi na webovou stránku

Důvod k přísnějším pravidlům je zřejmý. Každoročně se v Evropě vyprodukuje 26 milionů tun plastového odpadu, přičemž čtyřicet procent pochází z obalů. Podle dat Eurostatu navíc produkce neklesá. V roce 2023 vyprodukoval každý Evropan průměrně 35,3 kilogramu plastového obalového odpadu, což je o 6,4 kg více než před deseti lety.

Po zákazu plastových brček či příborů tak Unie ještě přitvrdí. Změna však bude postupná a potrvá roky. Nové nařízení zavádí konkrétní požadavky na výrobu, složení, znovupoužitelnost i recyklovatelnost všech obalů. Třeba od roku 2030 skončí i lehké igelitové sáčky, malé plastové obaly na omáčky, ale i jednorázové toaletní či kosmetické potřeby. „Cílem nařízení je minimalizovat množství produkovaného obalového a odpadového materiálu a zároveň snížit spotřebu primárních surovin a podpořit přechod k oběhovému, udržitelnému a konkurenceschopnému hospodářství,“ uvedla Evropská komise.

Obaly bez věčných chemikálií

Velká změna odstartuje ve středu 12. srpna povinností dokládat omezené množství věčných chemikálií PFAS u každého nového obalu. Místo hladkého startu ale panují nejasnosti. Podle kritiků chybí prováděcí pravidla, a proto některé země včetně Česka požadují posun platnosti. „Nařízení o obalech a obalových odpadech je ambiciózní a komplexní předpis, který sleduje důležité cíle. Problém ale leží v jejich nesystémovém zavádění. Dosud chybí klíčová pravidla, například k označování obalů, kritériím recyklovatelnosti nebo metodikám testování takzvaných věčných chemikálií PFAS, pravidlům pro minimalizaci obalů nebo požadavkům na zákaz určitých druhů obalů,“ reagoval ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).

Absence metodik donutí firmy navrhovat nové obaly narychlo. „Může to vést k tomu, že firmy budou muset požadované kroky opakovat, místo aby provedly jednu promyšlenou změnu. Náklady na tyto změny se přitom podle některých zdrojů odhadují až na 54 miliard eur, které bychom mohli při rozumnějším nastavení v Evropě z velké části ušetřit,“ upozornil Červený.

Slova ministra potvrzují odborníci z praxe. I podle nich se výrobci ocitají v časové tísni, ačkoliv běžný zákazník v srpnu na regálech nic nepozná. „Od srpna musejí firmy u každého nového obalu garantovat absenci vybraných chemikálií, jako jsou látky PFAS, označovat každý kus unikátním číslem šarže a mít připravenou podrobnou technickou dokumentaci s takzvaným Prohlášením o shodě. Součástí této složky musí být přesný popis materiálového složení i interní posouzení, zda a jak je obal recyklovatelný,“ popsal výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství (ČAOH) Petr Havelka.

Hrozí vlna zdražování

Chaos navíc může ohrozit i obchodní vztahy. Zatímco velké podniky investují do analýz miliony, řada malých firem o srpnovém termínu vůbec neví. „Tyto podniky se mohou dostat do obtížné situace, kdy po nich odběratelé budou požadovat plnění nařízení, ale ony na to nebudou připravené. Máme řadu indikací, že někteří odběratelé dokonce hrozí, že od nepřipravených firem přestanou odebírat jejich produkty,“ připustil mluvčí Potravinářské komory ČR Marek Zemánek.

Zvýšené náklady navíc firmy přenesou také na spotřebitele. „Nemůžeme po potravinářských firmách chtít, aby každoročně investovaly miliony do nových technologií, aniž by dopředu věděly, jaká pravidla budou za pár měsíců platit. Je to postavené na hlavu a s udržitelným podnikáním to nemá nic společného. Sama Evropská komise ve svých dopadových studiích vyčísluje celkové náklady na 36 miliard eur. Lze předpokládat, že se tyto náklady budou postupně promítat do finálních cen potravin,“ sdělil Zemánek.

Zdražování vidí reálně také šéf ČAOH. „Nejasností je hodně, právních problémů v dikci nařízení je také hodně. Časová tíseň probíhajícího náběhu je vysoká. Znamená to velké náklady, které zaplatí lidé. A znamená to riziko opakujících se nákladů. Jen přeznačení obalů se bude muset dělat několikrát, i když je to skutečně velmi nákladné,“ doplnil Havelka.

Zlomový rok 2030

Zásadní změny, které uvidí i samotní zákazníci, přijdou v dalších letech. Za dva roky, tedy v roce 2028, budou muset být na obalech výrobků umístěny harmonizované štítky. Ty budou zákazníkům napovídat, do jaké odpadové nádoby patří.

Největší vlna změn nastane v roce 2030. Obaly výrobků budou muset být minimální, to znamená konec dvojitých obalů, ale i marketingových prvků zvětšujících objem balení. Kdo rád používá jednorázové igelitové sáčky v obchodech na čerstvou zeleninu či ovoce, bude mít smůlu. Od 1. ledna 2030 je obchody nebudou smět vůbec nabízet. Stejně tak z hotelových pokojů zmizí malé kosmetické a toaletní balení, z restaurací pro změnu omáčky.

„Malá balení u potravin pomáhají předcházet vzniku potravinového odpadu, malá balení u spotřebního zboží omezují plýtvání. Plastové obaly u ovoce a zeleniny výrazně zvyšovaly jejich trvanlivost, to platí i pro řadu dalších potravin balených v plastu. Pro řadu obalů zatím není adekvátní náhrada za ‚ekologičtější‘. Spíše to vypadá, že dobrý úmysl se v rukou evropských úředníků a zákonodárců posunul do ne zcela šťastného provedení,“ vysvětlil Havelka.

Nucená změna může navíc přinést opačný efekt. „Všichni chtějí lepší životní prostředí, ale forma, kterou se o to snaží nařízení PPWR, může způsobit naopak větší zátěž, větší logistiku, větší náklady a celkově menší efektivitu celého systému,“ dodal Havelka.

Zdroj: Deník, 5.8.2026 s využitím citací Evropské komise, MŽP, České asociace odpadového hospodářství a Potravinářské komory

Nová webová stránka vám pomůže v orientaci mezi základními povinnosti nařízení o obalech

klikni na nadpis a přejdi na webovou stránku

Vybrané milníky evropského nařízení PPWR

Rok 2026

• 12. srpen - start PPWR
  • PFAS v obalech pro styk s potravinami - Na trh již nesmí být uváděny potravinářské obaly překračující limity PFAS stanovené PPWR. Pro obchod to může znamenat například kontrolu obalů privátních značek, papírových obalů na fast food, pečivo nebo mastné potraviny či jednorázového gastro nádobí. Důležité je, že zákaz se týká uvedení na trh, nikoli automaticky prodeje již dříve uvedených zásob.
  • Environmentální tvrzení o obalech - Pokud obchod prezentuje například „ekologický obal“, „recyklovatelný obal“ apod. ve vztahu k vlastnosti regulované PPWR, tvrzení musí odpovídat pravidlům čl. 14 a být podloženo technickou dokumentací. V praxi obchodníků se to dotkne hlavně privátních značek a marketingové komunikace.

Rok 2027

• 12. února
  • Vlastní nádoby zákazníků - Restaurace, kavárny, fast foody a podobně musí umožnit zákazníkovi odebrat nápoj nebo hotové jídlo s sebou do vlastní nádoby, a to bez vyšší ceny nebo méně výhodných podmínek. Musí o této možnosti zákazníky informovat v místě prodeje. V praxi to bude znamenat jediné - kavárna musí umožnit nalít kávu do vlastního hrnku; pult s hotovým jídlem spadající do HORECA (hotel, restaurace, café) režimu musí umožnit vlastní vhodnou nádobu.

Rok 2028

• 12. února
  • Opakovaně použitelné obaly - Provozovatelé HORECA prodávající jídlo či nápoje s sebou musí nabídnout také variantu v opakovaně použitelném obalu v rámci systému opětovného použití. Nesmí být dražší nebo nabízená za horších podmínek než varianta v jednorázovém obalu.
• 12. srpna
  • Harmonizované štítky na obalech - Obaly mají nést harmonizovaný EU štítek informující o materiálovém složení, aby zákazník věděl, jak obal vytřídit. Na obalu například jogurtu, sušenek nebo privátní značky drogerie bude jednotný symbol materiálu odpovídající symbolu na odpadové nádobě. U privátních značek bude potřeba nové značení zapracovat do grafické podoby obalů. Povinnost nastane 12. 8. 2028, nebo 24 měsíců od vstupu příslušných prováděcích aktů v platnost, podle toho, co nastane později.

Rok 2029

• 12. února
  • Povinnost označení - Opakovaně použitelné obaly musí nést harmonizované označení, že jde o opakovaně použitelný obal, a informace o systému reuse, sběrných místech a podobně mají být dostupné přes QR kód či jiný digitální nosič. Po povinnosti označit výrobce a uvést harmonizovaný štítek kvůli třídění půjde u některých obalů již o třetí vlnu povinného přeznačení.

Rok 2030

• 1. ledna 2030 – hlavní „velký balík“ PPWR
  • Recyklovatelnost - Obaly musí splňovat kritéria design for recycling a spadat alespoň do tříd A, B nebo C, jinak je nebude možné uvádět na trh. V praxi to bude znamenat, že výrobce privátní značky může být například nucen změnit vícevrstvý sáček, kombinaci plastu a papíru, etiketu či lepidlo tak, aby celý obal dosáhl požadované třídy.
  • Minimální podíl recyklátu v plastových obalech - Různé kategorie plastových obalů budou muset obsahovat stanovený podíl recyklovaného plastu.
  • Minimalizace obalů - Obal musí být navržen tak, aby jeho hmotnost a objem byly omezeny na minimum nutné pro zachování funkčnosti.
  • Maximálně 50 procent prázdného prostoru - Skupinové, přepravní a e-commerce obaly nesmí překročit 50procentní podíl prázdného prostoru. U e-shopu tedy například nebude možné poslat malou kosmetiku ve výrazně předimenzované krabici vyplněné papírem či plastovou výplní; výplň se přitom do prázdného prostoru započítává.

  • Zákazy vybraných jednorázových obalů - Od roku 2030 budou zakázány například některé jednorázové plastové obaly na čerstvé ovoce a zeleninu pod 1,5 kg, jednorázové plastové obaly pro jídlo a nápoje konzumované v HORECA provozovně či některé malé hotelové kosmetické obaly.