Druhý ročník semináře ČAOH přinesl aktuální zkušenosti z třídění a recyklace odpadů

Seminář navázal na loňský úspěšný první ročník a znovu se zaměřil na otázky, které dnes řeší obce, svozové společnosti i provozovatelé třídicích linek v praxi: jak dostat víc odpadu tam, kam patří, jak vytěžit maximum z toho, co se do třídění dostane, a jak správně evidovat a započítat suroviny, které by jinak zůstaly stranou. Odpovědi nabídli jak zástupci členských firem České asociace odpadového hospodářství, tak dodavatelů technologií, či autorizované obalové společnosti Ekokom. 

Petr Havelka (ČAOH): Kovy do žluté, Multikomodita a trendy třídění v obcích

Seminář zahájil výkonný ředitel ČAOH Petr Havelka, který představil aktuální výsledky třídění komunálních odpadů v Česku a shrnul dosavadní úspěšný vývoj celorepublikových projektů Kovy do žluté a Multikomodita. Připomněl, že český systém třídění se dál plošně rozšiřuje – zatímco v roce 2024 stálo v obcích a městech přes 1,06 milionu barevných sběrných nádob, v roce 2025 už jich bylo 1 218 000, a Česko má díky tomu jednu z nejhustších sběrných sítí v přepočtu na obyvatele.

Jedním z nejdynamičtěji rostoucích segmentů je sběr kovových obalů. Množství kovových obalů vytříděných a předaných k recyklaci prostřednictvím multikomoditního sběru (díky projektu Kovy do žluté a Multikomodita) vzrostlo od roku 2022 do roku 2025 zhruba pětinásobně. Obdobně rychle, tedy také na pětinásobné hodnoty za tři roky rostl i sběr hliníkových obalů (v prezentaci byla použita průběžná data AOS z konce roku 2025). Česko splnilo platný zákonný cíl pro recyklaci hliníkových obalů stanovený na rok 2025 (35 %). Míra recyklace hliníkových obalů v roce 2025 dosáhla hodnoty 44 %. Míra recyklace u želených obalů byla dokonce již na hodnotě 82 %.

Do celkové bilance se další intenzifikace promítá i na úrovni celého systému: za rok 2025 Češi vytřídili 1 324 153 tun obalových odpadů, z toho bylo využito zhruba 1 178 000 tun a celková míra recyklace obalových odpadů dosáhla 78 procent – Česko tak už nyní překračuje cíl, který pro rok 2030 stanovuje evropská obalová směrnice a nově také nařízení PPWR, a to o 8 procentních bodů. Na semináři byla rozvněž preznetována informace, že v roce 2025 Česká repulika splnila také platný cíl k roku 2025 pro sběr PET lahví (77 %). Podle oficiálních dat za ČR, prezentovaných na semináři Petrem Havelkou, každý obyvatel Česka v průměru ročně vytřídil přes 90 kilogramů odpadu, a pokud se připočte i dřevo, je to přes 100,5 kilogramu. 

"Oficiální data ukazují, že systém třídění a využívání odpadů v České republice má velmi dobrý základ a každoročně vykazuje silné pozitivní trendy. Systém má i do budoucna velký potenciál. Oproti řadě států má český třídící systém výhodu, že neřeší jen obaly, ale také komunální odpady. Tento komplexní systém tak vykazuje výraznou efektivitu díky řadě synergií. Potvrzením jsou Eurostatem auditovaná data, že ČR již nyní přeplňuje cíle pro využití obalů stanovené pro rok 2030," říká Petr Havelka při své prezentaci v Hradci Králové. A dodává: "Pokud budeme tento efektivní systém dále rozvíjet, i po roce 2030 můžeme patřit mezi přední státy v oblasti komplexního rozvoje skutečného oběhového hospodářství. Náš systém je uznávaný mezinárodně. I řada západních států se může u českého řešení inspirovat."

Na závěr prezentace promítl Petr Havelka přítomným jeden z videoklipů členských firem k úspěšnému rozšířování projektů Kovy do žluté a Multokomodita po celé republice. V tomto případě šlo o videoklip společnosti AVE, klip je k dispozici také ve výše uvedeném oknu. 

Petr Strakoš (OZO Ostrava): Třídění "košovky" z center měst

Petr Strakoš ze společnosti OZO Ostrava představil výsledky zavedeného systému třídění a využívání cenných komodit z pouličních odpadkových košů tzv. „košovek“ z centra Ostravy. Sdělil také výsledky rozborů této části sběrné sítě a její potenciál pro systémové dotřídění. Na základě podrobného rozboru vzorků odebraných z městských košů ukázal, že významnou část jejich obsahu tvoří materiály vhodné k materiálovému nebo energetickému využití.

Výsledky rozboru potvrdily, že přibližně polovina hmotnosti odpadů z košů z centra města představuje velmi dobře vytřiditelné a materiálově využitelné složky, zatímco z hlediska objemu tvoří tyto využitelné materiály téměř tři čtvrtiny obsahu. Zastoupeny byly zejména sklo, papír, PET lahve, fólie, hliník a další plasty. Podle prezentovaných výsledků se jedná o odpad, který je dobře tříditelný jak na ručních, tak na automatických třídicích linkách.

Součástí prezentace byly také zkušenosti společnosti OZO Ostrava se zpracováním těchto odpadů. Na třídicí lince společnosti se daří využít přibližně 97 % vstupního odpadu z veřejných košů, přičemž využití nachází i organická složka při výrobě tuhých alternativních paliv (TAP). Přednášející zároveň otevřel diskusi nad vhodnějším způsobem evidence tohoto typu odpadů, například jako samostatné multikomodity nebo zavedením nové evidenční položky. Petr Havelka, který seminářem provázel pak v závěrečném shrnutí k této prezentaci sdělil, že přístup Ostravy k efektivnímu třídění košů z centra města je důkazem, že i tato část odpadového toku je nejen dobře vytřiditelná, ale i dobře využitelná a její systémové zpracování může městům opět pomoci v navýšení výsledků třídění směrem k zákonem stanoveným hranicím, které musí obce a města naplňovat. 

David Lukáč (EKO-KOM): Moderní třídicí nádoby pro centra obcí a měst

David Lukáč z EKO-KOMu navázal na téma "košovky" pohledem na obsah třídících barevných košů v centrech měst. Podle rozborů, které EKO-KOM pravidelně provádí, vychází, že odpad z košů na tříděný odpad z center měst má jinou skladbu, než běžný odpad. Odpady z center měst obsahují citelně více skla i kovů, u hliníkových plechovek jde o několikanásobný rozdíl. Stejná analýza ukazuje i to, že v plastu vytříděném prostřednictvím veřejných třídících košů je více příměsí, než v plastu z běžných sběrných nádob. Podobně je na tom sklo i papír, kde se navíc často objevují zbytky jídla. I tak ale platí, že podíl druhotných surovin dotříditelných za účelem recyklace je i v odpadkových koších na plasty zhruba 50–55 %. Aby koš na tříděný odpad v centrech měst skutečně fungoval, musí mít podle Lukáče vhodný design, vhodné umístění a lidé musí být srozumitelně informovaní, co do něj patří.

Druhá část prezentace se věnovala tomu, jak by měl vypadat "ideální" veřejný koš na třídění vhodný do moderních center obcí a měst, která zjednodušují občanům možnosti třídění a přispívají k dalšímu posunu v efektivním využití materiálově cenných složek těchto odpadů.

Podle EKO-Komu by měl mít koš stříšku, která zabrání vyfoukání odpadu i jeho vybírání, měl by být robustní, opravitelný a omyvatelný, a přestože je žádoucí potlačit "vizuální smog" ve veřejném prostoru, průzkumy mezi lidmi i turisty ukazují, že barevné odlišení nádob a srozumitelné popisky zůstávají pro správné třídění klíčové a chtěné. Stejně důležité je i umístění – koše patří tam, kde lidé skutečně chodí a kde k nim dojede svozové vozidlo, v ideálním případě po konzultaci s městskými architekty. EKO-KOM navíc obcím hradí odměnu za odpad vytříděný z košů a k tomu čtvrtletní bonus za každý instalovaný kus – David Lukáč upozornil, že řada obcí své koše do výkazů vůbec neuvádí, a připravuje se tak o peníze, na které by jinak měly nárok.

Václav Pikora (WAMAG): Separátory kovů a technologie třídění odpadního dřeva

V rámci semináře České asociace odpadového hospodářství navázal na problematiku dotřiďování dále Václav Pikora ze společnosti WAMAG, který podrobněji představil možnosti využití magnetických separátorů při recyklaci druhotných surovin. Od minulého roku, kdy byly tyto technologie na semináři ČAOH také prezentovány, došlo v České republice k řadě instalací. Ve své přednášce ukázal, jak lze pomocí moderních magnetických technologií efektivně oddělovat železné i neželezné kovy ze směsných materiálových toků, ať už na třídicích linkách zpracovávajících obsah žlutých nádob, nebo při recyklaci odpadního dřeva.

Václav Pikora představil jednotlivé typy magnetických zařízení – od závěsných a bubnových separátorů přes magnetické válce až po separátory neželezných kovů typu ECS (Eddy Current), které umožňují účinně zachytávat například hliníkové nápojové plechovky. Zdůraznil přitom, že rozhodující není pouze samotný separátor, ale také správný návrh celé technologie. Výslednou účinnost významně ovlivňuje například způsob zavěšení separátoru, výška materiálové vrstvy na dopravníku nebo konstrukce samotné třídicí linky.

Samostatná část prezentace byla věnována také úpravě odpadního dřeva, kde správně zvolená magnetická separace umožňuje odstranit kovové příměsi ještě před dalším materiálovým využitím. Václav Pikora vysvětlil, že požadavky na technologii se liší podle charakteru vstupního materiálu – zatímco dobře podrcené dřevo s uvolněnými kovovými částicemi lze zpracovávat ve velmi vysokých objemech, u materiálu obsahujícího hřebíky, vruty nebo sponky pevně uchycené ve dřevě je nezbytné použít podstatně intenzivnější magnetické pole, což se promítá i do výrazně nižší kapacity zpracování daného zařízení.

Na závěr pak na konkrétních příkladech z provozu ukázal, že správně navržené třídicí linky mohou při separaci směsí plastových lahví, ocelových konzerv a hliníkových plechovek dosahovat účinnosti oddělení železných i neželezných kovů standardně přesahující 90 %.

Jiří Ticháček (Marius Pedersen a.s.): Efekt systému Door-to-Door

Jiří Ticháček ze společnosti Marius Pedersen a.s. se zaměřil na to, jak zásadně ovlivňuje míru vytřídění vzdálenost separačních nádob od domácnosti a představil konkrétní zkušenosti s přechodem na systém "door-to-door" – tedy svoz tříděného odpadu přímo od domu nebo bytu – oproti klasickým veřejným stanovištím.

Podle dosavadních zjištění je vzdálenost k separačním nádobám největší bariérou třídění ("zákon pohodlnosti") – čím blíž má občan možnost třídit, tím více třídí. Door-to-door je zároveň nejlevnější cestou k třídění, protože se odpad separuje už u zdroje, což šetří náklady na dotřiďovací linky i personál a dává nejčistší výstupní surovinu.

Prezentace na konkrétních datech z provozu porovnala zavedení door-to-door sběru zvlášť v obci (zástavba rodinných domů) a ve městě (sídlištní zástavba). V obci s rodinnými domy, kde firma zavedla door-to-door s cyklickým svozem směsného odpadu, plastu, bioodpadu a papíru, klesl podíl zbytkového odpadu v černé nádobě z 85 na 27 procent a výrazně narostlo množství vytříděného bioodpadu (na 45 %). Ve městě se sídlištní zástavbou, kde lidé třídí přímo v domácnostech pomocí tašek EKO-KOM, se poměr mezi svozem směsného odpadu a tříděním obrátil ve prospěch třídění a podíl zbytkového odpadu v kontejnerech klesl z 61 na 19 procent.

Celkově zkušenosti z obou typů zástavby ukázaly stejný vzorec: vysoký nárůst produkce vytříděného odpadu, méně veřejných stanovišť vedoucí k čistší obci, kladnou zpětnou vazbu od občanů, pokles SKO i vyšší čistotu druhotných surovin. Samostatně byl zdůrazněn vliv svozu bioodpadu na celkovou vytříděnost – s odděleným svozem BRKO dosahuje vytříděnost téměř 50 % (49,86 %), bez něj jen necelých 28 % (28,29 %), přičemž bioodpad tvoří až 40 % hmotnosti odpadu v černých nádobách.

Martin Dvořáček (Kronospan): Dotřiďování odpadního dřeva a jeho započítání do výsledků obcí

Martin Dvořáček, jednatel společnosti KRONOSPAN, se ve své přednášce zaměřil na možnosti recyklace odpadního dřeva a jeho význam pro plnění cílů odpadového hospodářství obcí. Připomněl, že od roku 2025 musí obce vytřídit alespoň 60 % komunálních odpadů (v dalších letech se laťka posune na 65 a 70 %), přičemž prioritou podle zákona zůstává materiálová recyklace. Správné vytřídění odpadního dřeva tak představuje nejen ekologický přínos, ale také možnost, jak obcím pomoci s plněním zákonných cílů a současně získat příspěvek od společnosti EKO-KOM.

Martin Dvořáček představil systém společnosti KRONOSPAN, která prostřednictvím své dceřiné společnosti SILVA CZ vykupuje odpadní dřevo od odpadových a stavebních společností, sběrných dvorů, truhlářů i obcí – od palet přes starý nábytek až po stavební dřevo – a přes síť regionálních skladů ho sváží ke zpracování. Recyklát pak putuje zpět do výroby dřevotřískových a OSB desek. Zdůraznil, že společnost disponuje dostatečnými kapacitami pro zpracování veškerého odpadního dřeva vytříděného v České republice a dlouhodobě investuje do technologií umožňujících zvyšovat podíl recyklovaného dřeva ve výrobě.

Součástí prezentace byly také praktické informace o tom, jaké druhy odpadního dřeva jsou pro recyklaci vhodné a jaké materiály naopak recyklovat nelze. Martin Dvořáček současně představil logistický systém sběru odpadního dřeva včetně sítě regionálních skladů a upozornil, že správně vytříděné dřevo představuje cennou druhotnou surovinu, která se může vracet zpět do výroby nových výrobků namísto energetického využití.

Petr Havelka na závěr prezentace sdělil, že obce a města, která ve spolupráci se svými svozovými společnostmi systémově zavedla třídění odpadního dřeva z katastru dané municipality a využila možnosti započítání této součásti vytříděného komunálního odpadu do třídících cílů, si tak pomohla dalším navýšením o několik procentních bodů z roku na rok.

Petr Pichler (EKO-KOM): Data z třídicích linek a informace k nálepkám pro obce

Seminář uzavřel Petr Pichler z EKO-KOMu, který posluchače seznámil s aktuálním vývojem úpravy a využití odpadů z obalů a s výhledem pro rok 2026. Podle prezentovaných oficiálních dat množství papíru, plastů, nápojových kartonů i kovů, které loni přijaly dotřiďovací linky, opět vzrostlo. Roste i celková míra materiálové recyklace komunálních odpadů (nejen obalových odpadů) – od roku 2021 se zvýšila z 32,5 % na 44,0 %, bez PET pak z 19,8 % na 31,8 %.

Za hlavní téma pro rok 2026 označil další rozvoj sběru, dotřídění a recyklace minoritních komodit, zejména nápojových kartonů a kovů. Objem těchto komodit sbíraných v rámci multikomoditního sběru se mezi lety 2022 a 2025 téměř ztrojnásobil, z 1 964 t na 5 436 t (u kovu ze 543 t na 2 116 t, u nápojového kartonu z 1 420 t na 3 320 t). Doposud provedenými opatřeními tedy v průběhu pouhých tří let došlo u kovů k pětinásobnému navýšení výsledků třídění. 

Sdělil, že EKO-KOM od ledna 2026 zvyšuje finanční podporu obcím i úpravcům odpadů a podporuje další rozšiřování multikomoditních sběrů, které mají být nově sjednocovány s nosnou komoditou PLAST. Neupravený plast přijatý na dotřiďovací linku tak bude nově vnímán jako potenciální multikomodita plast, nápojový karton a kov.

Řeč přišla i na chystané změny ve výkaznictví, nové komodity ve výkazech – přibudou textil, sklo a elektro – i na posun hranic pro bonus za materiálovou recyklaci plastu, který se zvyšuje na 47%. Obcím má pomoci i technická podpora v podobě polepů a samolepek na odpadové nádoby a pokračující osvětové kampaně. Do dalších let EKO-KOM plánuje dále výrazně intenzifikova recyklaci hliníku a rozšiřování door-to-door sběru minoritních komodit.

Druhý ročník semináře ČAOH znovu potvrdil, že rozvoj odpadového hospodářství stojí především na sdílení praktických zkušeností mezi obcemi, svozovými společnostmi, provozovateli třídicích linek, výrobci technologií i zpracovateli druhotných surovin. Představené příklady ukázaly, že další zvyšování míry třídění a recyklace není výsledkem jediného opatření, ale kombinace kvalitně nastaveného sběru, moderních technologií, efektivního dotřídění i spolupráce všech článků odpadového řetězce.

Česká asociace odpadového hospodářství děkuje všem přednášejícím, partnerům i účastníkům za aktivní účast a odbornou diskusi.

Prezentace z jednotlivých vystoupení jsou v redukované (odlehčené) verzi PDF ke stažení zde:

Zdroj: Česká asociace odpadového hospodářství