Odborníci se shodují, cíle sběru PET lahví lze v ČR dosáhnout stávajícím systémem. Povinné zálohy jsou drahý krok zpět.

Petr Bielan (OZO Ostrava), Petr Havelka (ČAOH), Miloš Kužvart (ČAObH) i Lucie Müllerová (EKO-KOM) se shodují, že plánovaný rozvoj stávajícího systému separace v obcích a městech zajistí splnění platných cílů sběru PET lahví a dalších nápojových obalů tak, jak je stanovila nová evropská legislativa v roce 2018 a 2019.

Jmenovaní odborníci odpovídali na dotazy redakce webu Průmyslová ekologie. Dotaz, se kterým byli redakcí osloveni, zněl:

„Dle dat obalové společnosti EKO-KOM dosahuje v současné době tříděný sběr nápojových PET obalů 82 %. Připravované evropské nařízení o obalech a obalovém odpadu zavádí (navrhuje zavést) povinnost pro členské státy zavést zálohový systém na PET lahve a plechovky, pokud země nejsou schopny po dobu tří po sobě následujících kalendářních let vysbírat 90 % těchto nápojových obalů v roce 2026.

Jsme schopni dosáhnout požadovaného cíle bez zavedení zálohového systému? Pokud ano, tak jak?“

 

Níže přínášíme odpověď Petra Havelky, výkonného ředitele České asociace odpadového hospodářství

„Pokud cíl bez zálohování již dokázala splnit Belgie, pak nevidím objektivní důvod, proč by to nešlo v ČR. Jsme premianty v třídění obalů v celé Evropě.

Dále je třeba poupravit výchozí informaci. Platná legislativa EU z roku 2018 a 2019 stanovila cíl 90 % sběru plastových nápojových obalů k roku 2029. Na to se obce a města, ale i firmy odpovědně připravují. Ano, evropským průmyslem široce kritizovaný pracovní návrh možného budoucího textu nařízení o obalech kupodivu a bez objektivního zdůvodnění navrhuje nově 90 % již k roku 2026, tedy o tři roky dříve. Pokud to stát nesplní, navrhuje se povinnost zavést zálohy. Věřím však, že tato forma „legislativní anarchie“ nemůže být myšlena vážně (některé připomínky jsou uvedeny zde).

Jen na řadě již vybudovaných, či právě realizovaných municipálních projektech by to znamenalo škody v řádech mnoha a mnoha milionů korun. Kdo by tyto škody na investicích hradil, kdo by za ně byl právně odpovědný v rámci žalob? Často jsou to projekty podporované tou samou EU. Jak by se to dalo objektivně obhájit? Má jít přeci o dosažení cíle třídění. Nikoli o prosazení zálohování „na sílu“ a za každou cenu a o přesun jednoho z nejlépe recyklovaných materiálů k úzké skupině nápojového průmyslu. Věřím, že takto to Evropská komise určitě nemyslela. Proto věřím, že státy budou mít prostor původní a velmi správný cíl k roku 2029 splnit.

Na tom, že to v ČR lze realizovat rozvojem stávajícího systému separace v obcích a městech, se shodly všechny klíčové profesní organizace spolu se Svazem měst a obcí ČR a s odpovědnou Autorizovanou obalovou společností EKOKOM v rámci dokumentu Strategie 21, kde je řešení přehledně popsáno. Nyní se již tato cesta několik let realizuje. Zjednodušeně řečeno – intenzifikace stávajícího systému separace a moderní třídící linky rozhodně dokáží navýšit výkon sběru ze současných 8 lahví, které v ČR umíme vysbírat, na potřebných 9 lahví z 10.

Navíc, jak aktuálně ukázala studie SOCR, splnění cíle přes zavedení povinných záloh je velmi drahá cesta – přes 5 miliard investičních nákladů a pak každý rok další cca 1,3 miliardy provozních nákladů, a to jen na straně obchodníků (resp. zákazníků).

Navíc jen pro splnění jednoho až dvou cílů pro komodity, které tvoří cca pouhé 1 procento z komunálních odpadů. ČR však musí společně splnit všech 22 cílů oběhového hospodářství pro všech dalších 99 % komunálních odpadů. To by byly obrovské náklady.

Současný systém separace v obcích a městech je mnohonásobně efektivnější a levnější než zálohy. Klíčem k efektivitě současného systému jsou synergie, kterých umí po třiceti letech rozvoje využít. Stále více obcí již poskytuje sběrné nádoby občanům až do jednotlivých rodinných domů. Co víc si z pohledu občana přát.

Již z nynějších 80 % vytříděného PET, který je na volném trhu, mohou s jistotou nápojáři uplatnit svých povinných 30 % zpět do nových lahví (cíl k roku 2029). Ostatní PET pak mohou, jako doposud, využít v recyklaci například automobilky, či textilní průmysl, kteří PET k recyklaci používali dávno před nápojářským průmyslem.

Není objektivní důvod k tomu, uměle a z pozice státu či EU, tuto hodnotnou surovinu, která je nyní, po odhození do sběrné nádoby majetkem obcí a měst, předat nově „zálohovému systému“, či rovnou nápojářům.

Pokud máme v ČR jeden z nejefektivnějších systémů v celé Evropě, který již nyní plní platné cíle pro PET k roku 2025, pak se dá jen velmi těžko politicky obhajovat zavedení záloh s tak extrémními náklady, které samozřejmě zaplatí občané. Není to řešení výhodné pro občany, ani pro společnost jako takovou. Je to řešení výhodné pro nápojový průmysl.

Odpovědi všech oslovených jsou k dispozici pod tímto odkazem.

Zdroj: Česká asociace odpadového hospodářství s využitím dotazu prumyslovaekologie.cz

 

Souvísející články

Analýza SOCR ukazuje, že zavedení záloh na PET lahve je nákladné řešení

Odpady a obaly - odpovědi Petra Havelky pro časopis Svět balení

PET lahve vratné či nevratné?

Zálohy na plechovky od piva. Zelená nebo čistě byznysová otázka?

Zálohování PET lahví v ČR očima odborníků

Povinné zálohy na PET? Rozhovor s předsedou Asociace českého tradičního obchodu

Obce, třídící cíle, zálohy na PET – je třeba vnímat vše v souvislostech

 

Automatizovaná třídicí linka v Brně už předala k recyklaci 65 tun kovů - separátor kovů...

Evropská komise může mít velký problém - evropské recyklační asociace pro výrobu a...

Na dotazy odpovídá prezident největší profesní organizace recyklačních a zpracovatelských...

Vysoko tak přeskočila řadu států, kde se zálohují hashtag#PET lahve. Politici, kteří v...

Na serveru Moravské hospodářství vyšel článek rozebírající argumenty pro a proti...

24. dubna 2024  |  zdroj: Enviweb

24. dubna 2024  |  zdroj: Enviweb

25. dubna 2024  |  zdroj: Enviweb

25. dubna 2024  |  zdroj: Enviweb

30. dubna 2024  |  zdroj: Enviweb

Pravidelné novinky e-mailem

Chcete získávat aktuální články přímo na Váš email?

Vložením e-mailu souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů.

Zpracování osobních údajů

Pro úspěšné využívání služeb, které tato webová stránka nabízí, v některých případech potřebujeme zpracovávat osobní údaje uživatelů.
Toto zpracovávání podléhá nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Známé také jako "GDPR".

Služby využívající osobní údaje

Uvedené osobní údaje zpracováváme pouze pro účely níže popsané. Osobní (ani žádné jiné) údaje nezpracováváme pro potřeby cíleného nabízení zboží nebo služeb. Osobní údaje neprodáváme ani neposkytujeme třetím stranám. Souhlas považujeme za platný do jeho odvolání, viz níže.

Odběr novinek e-mailem

Pro využívání služby odběru novinek e-mailem (abonentní systém) potřebujeme znát Vaši e-mailovou adresu. Tento údaj neuvádíme veřejně a slouží pouze pro potřeby odesílání e-mailů s novinkami.

Webové formuláře

Při odesílání webových formulářů na této webové stránce ukládáme Vaši e-mailovou adresu jako kontaktní údaj pro odpovědi. Tento údaj neuvádíme veřejně.
Webové formuláře mohou pro úspěšné odeslání požadovat další osobní údaje. V takových případech tyto údaje zpracováváme pouze pro potřeby vyhodnocení formuláře a neuvádíme je veřejně.

Odvolání souhlasu

V případě, že si budete přát odvolat souhlas se zpracováním osobních údajů, kontaktujte pověřence pro ochranu osobních údajů.

Smluvní strany

Správcem těchto osobních údajů je Česká asociace odpadového hospodářství, Pod Pekárnami 157/3, Praha 9 – Vysočany.
Zpracovatelem je společnost ABRUPTA SERVIS s.r.o..