PET lahve vratné či nevratné?

ČAOH přináší článek zveřejněný ve zpravodaji společnosti OZO Ostrava s.r.o., ve kterém technický náměstek OZO Ostrava Petr Bielan a výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství Petr Havelka odpovídají na dotazy k problematice zavedení systému vratných PET lahví.

Systém nakládání s komunálními odpady v Ostravě představuje v současnosti zhruba 100 tisíc tun. Z toho PET lahve tvoří dvě procenta, což je kolem dvou tisíc tun. Převážně je tento odpad obsažen ve žlutých kontejnerech, část se objevuje ve směsném komunálním odpadu. Podle aktuálních informací jde v celém Česku zhruba 56 procent „petek“ na recyklaci, čtvrtina z celkového množství však končí na skládkách a asi 13 procent v cementárnách a spalovnách. Na stole vlády leží zavedení systému vratných PET lahví, který byl dosud odmítaný a pro některé dotčené subjekty neakceptovatelný. Probíhá odborná diskuze, téma zajímá veřejnost, ale výsledek je zatím v nedohlednu.  Prostě na otázku, zda PET lahve v ČR zálohovat po vzoru jiných evropských zemí, odpověď dosud neznáme.

A jak to vidí výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství Petr Havelka a technický náměstek OZO Ostrava Petr Bielan? Jejich odpovědi stojí určitě za přečtení.

 

„Otázka lehce připomínající slavný monolog Hamleta (být či nebýt) dává prostor k mnoha diskuzím a komentářům. Zálohovat PET lahve či nezálohovat?

Havelka: Z odborného hlediska k povinnému zálohování PET lahví nevidím objektivní důvody. Česká republika svým systémem třídění dokáže již nyní vytřídit 8 PET lahví z 10 uvedených na trh. Tím již nyní plníme evropský cíl k roku 2025. Cíl k roku 2029 je vysbírat 9 lahví z 10 uvedených na trh. Máme tedy 8 let na zvýšení výkonu o jednu lahev. Jsem přesvědčen, že jsou zde všechny předpoklady, abychom to splnili. Belgie už svým systémem třídění tuto metu splnila a překonala. Není jediný důvod, proč bychom to nezvládli také v Česku.

Bielan: Ano, společnost EKO-KOM uvádí, že z deseti lahví uvedených na trh se jich osm vrací k recyklaci. Zálohový systém při porovnání v různých zemích vykazuje návratnost devíti lahví z deseti. Nový systém tedy zlepší současné nakládání s komunálními odpady o 0,2 % z celkového komunálního odpadu a bude stát nějakých 7 miliard korun. Za tyto peníze bychom zlepšili nakládání s komunálními odpady o procenta a nikoliv o desetiny procenta. Jedná se o plýtvání finančními prostředky na vybudování duplicitního systému. Zároveň budeme provozovat i stávající systém, protože musíme řešit i PET nenápojové, ostatní plasty atd., přičemž nám vypadne příjem za prodej PET lahví ze stávajícího systému. Zjednodušeně řečeno, budeme mít dva systémy a oba budeme platit. Synergie se ztratí, a to jsme ještě neřešili ekologické dopady provozu – na osobu a rok je to asi 70 Kč. V nejlepším případě! No, a tyto peníze obdrží provozovatel zálohového systému za prodej vytříděných „petek“. O to v podstatě jde.

 

IMG_2087

Takže jste pro vratné nebo nevratné PET lahve?

Havelka: Osobně zastávám ten názor, že pokud by mělo u nápojů jít o snížení produkovaných odpadů, pak ideálním a roky prověřeným způsobem jsou skleněné vratné lahve. To je prakticky bezodpadová cesta. Zálohování PET lahví je spíše marketingový trik na neznalé spotřebitele. Sklo na rozdíl od PET lahví může být opakovaně vymyto a naplněno. Zatímco s PET lahvemi se stane vždy to samé, ať budou ze žlutého kontejneru nebo ze zálohového systému. Budou nadrceny, regranulovány a připraveny jako surovina v podobě malých granulek pro další možnosti recyklace, ať už znovu do lahví, textilu, bund, spacáků či do dobře recyklovatelných nových automobilů. Všude, kde druhotný PET materiál nahradí primární suroviny, se jedná o velmi pozitivní příklad oběhového hospodářství a z odborného hlediska je úplně jedno, že neskončí zrovna zpět v PET lahvi. To platí obecně pro druhotné suroviny.

Bielan: Pracuji v městské firmě, která slouží občanům. Našim zákazníkům chceme poskytovat služby ekologicky a ekonomicky přijatelné, proto nevidím důvod pro vytvoření nového systému, který jen bude z občanů tahat peníze. Kdybych podnikal s PET materiálem, určitě bych si šel pro peníze skryté v zálohovém systému, zvláště pokud budu chráněný v tomto podnikání zákonem. Prosadit nový zákon, nařídit obchodníkům zaplatit za zálohovací automaty a „zdarma“ pak mít PET materiál. Tomu se říká podnikání bez rizika.

 

„Jaký je nejsilnější argument pro zálohování PET lahví?

Bielan: Dostat se díky zákonu „zdarma“ k PET materiálu a prodat ho. Tento fakt se skrývá za greenwashing – zlepšíme návratnost PET lahví.

Havelka: Je řada států, které na tom s tříděním PET lahví zdaleka nejsou tak dobře jako Česká republika. Ve Francii umí třídicí systém vysbírat pouze dvě PET lahve z deseti. Tam chápu, že přemýšlí nad zálohami. V ČR objektivní argument pro zavedení povinných záloh neznám. Zde je motivace prosazovatelů záloh spíše ekonomická. Chtějí mít tento nejlépe recyklovatelný plastový materiál jen pro sebe a mimo tržní prostředí. To mi ale nepřijde úplně fér ve vztahu k dalším recyklátorům. A není to slušné ani ve vztahu k obcím a městům, které doposud odpadní PET v popelnicích podle zákona vlastní.

img_2086

„Už jste to naznačili, kdo je největším kritikem zavedení tohoto systému?

Havelka: Kritiků je řada, ale logicky asi nehlasitějším kritikem je Svaz měst a obcí ČR, respektive jednotlivé obce a města.  Vždyť zavedení povinných záloh by se na jejich hospodaření projevilo jednoznačně negativně. Tedy zvýšily by se ekonomické dopady na obce a města. Navíc by se jim zkomplikovaly možnosti dosažení třídicích cílů pro komunální odpady.

Bielan: Svaz měst a obcí proti tomuto zákonu vystupuje poměrně ostře. Proti sobě má ale výrobce vod a „sodovek“, kteří velmi zdařile vedou marketingovou kampaň za jeho prosazení. Obchodníci, kteří budou muset investovat do zálohových automatů své vlastní peníze, se dělí na dvě skupiny. Ti menší jsou vyloženě proti, větší se vezou na marketingové vlně propagátorů záloh.

 

„Jak by bylo finančně náročné zavést vratné lahve do systému odpadového hospodářství. Je to už spočítáno?

Havelka: Toto jsou věci, které musí být zhodnoceny nezávisle, tedy ze strany státu. Nicméně nedávno sami nápojáři zaplatili studii dopadů na obce a města. I v této jejich vlastní studii vychází, že zavedením povinných záloh by obce prohloubily ještě více své náklady na odpady. Podle zkoumání nápojářů by byl negativní dopad zavedení záloh ve výši 30 Kč na každého občana. Na Prahu tedy 30 milionů Kč. Obce a města to samozřejmě nesou velmi nelibě. Ani se jim nedivím. Profesní organizace svozových a zpracovatelských firem spočítaly náklady minimálně dvojnásobné, počítáno navíc v cenách před inflací a před spuštěním nové odpadové legislativy, tedy před rokem 2021. Reálné náklady a dopady na obce by proto byly ještě o poznání vyšší. A to zde nejsou započítány dopady a náklady samotného zálohového systému na občany a na další dotčené subjekty.

Bielan: Na Slovensku byly zálohy již zavedeny a náklady se pohybují okolo 5 miliard Kč. U nás to bude podstatně více – znamená to pořídit automaty do každého obchodu, vybudovat centra, kam se lahve svezou a rozpočítají zálohy na výrobce podle lahví, k tomu ještě dopravní náklady atd. Prostě investiční a provozní náklady na druhou!

 

„V čem je největší háček? Kde by to mohlo hodně zaskřípat?

Havelka: To není jen háček. V podmínkách ČR to celé nedává smysl. Já bych se spíše zamýšlel, čím a pro koho by vlastně zavedení povinných záloh bylo výhodné. Zde si dovolím odpovědět citací pana ředitele Asociace českého tradičního obchodu, pana Pavla Březiny – „Pro výrobce nápojů jsou povinné zálohy výhodné, pro ostatní to výhodné ani pozitivní není“. Ano, nápojáři by se na úkor ostatních pohodlně a skoro zdarma, jak už řekl kolega Bielan, dostali díky rozhodnutí politiků k velmi cenné komoditě a ušetřili by tak své náklady na výrobu a prodej svých nápojů. Těmi ostatními, kteří by na tom naopak prodělali, jsou například obchodníci, obce, města, recyklační firmy, zákazníci, občané jako plátci poplatku za odpady a řada dalších. Pokud nápojáři zálohy chtějí, nechť si je zavedenou v dobrovolné rovině. Ať má i nadále každý právo svobodné volby.

Bielan: Brno, Praha i Ostrava stavějí nové moderní třídicí linky. Investujeme stovky milionů korun do systémů a mimo jiné očekáváme výnos z prodeje PET lahví. Jsou jedinou lukrativní komoditou, s jejímž odbytem není žádný problém. Jen v případě Ostravy by výpadek na lince z prodeje PET, případně záloh, znamenal ztrátu zhruba 15 milionů korun ročně. A to nemluvím o zmařené investici. Pokud stát obcím ukládá povinnosti a obce prostřednictvím svých firem systém hospodaření s odpady rozvíjejí, tak by neměl na druhé straně zákonem o zálohování „petek“ tuto snahu torpédovat. Množství vrácených lahví se postupně s dobudováním třídicích linek, i té naší ostravské, a vytvořením systému sběru plastů bude zvedat. Za pár let se dostaneme na stejnou úroveň efektivity vratných PET lahví do oběhového hospodářství, jaký předpokládá zálohový systém. Současně budeme dosahovat i většího potenciálu k materiálové návratnosti všech odpadů.

IMG_2089

„Na koho by mělo zálohování „petek“ enormní dopad (nejen ekonomický)?

Havelka: Zaprvé na občany. Lidé, kteří mají barevné kontejnery na plasty skoro u domů a někteří už i ve svých rodinných domech, by nově museli nesešlápnuté PET lahve shromažďovat a vozit v pytlích autem zpět do větších obchodů, kde je automat. Dále to jsou obchody. Ty by musely pořídit a provozovat automaty, zajistit skladovací prostory pro použité PET lahve. A pak je to životní prostředí. PET lahve už by se nesvážely z obcí jedním nákladním autem spolu s dalšími plasty, ale vozily by se samostatnou nákladní dopravou, které doprovázejí jiné dodatečné náklady. Pokud jde o obce a města, ty by přišly o jeden z nejlépe tříditelných a recyklovatelných materiálů, které jako původci generují. Materiál, jehož hodnota v čase stále narůstá, protože o něj mají na trhu zájem různé recyklační firmy, které jej využívají ve svých recyklovaných výrobcích. A tyto stejné recyklační firmy by přišly o možnost nakupovat na volném trhu druhotný PET pro své procesy recyklace. Občané by navíc přišli o možnost svobodné volby, v čem si koupí a odnesou z obchodu svůj nápoj. Ptám se, proč to všechno? PET lahve přece umíme třídit a umíme je také velmi dobře využívat.

Bielan: Chtěl bych jen doplnit, že v Ostravě máme 2 tisíce míst, kam může občan „petky“ odložit, obchodů jsou jen stovky. Ostatní plast by každý sbíral odděleně a nosil do kontejnerů. V Německu to vedlo k poklesu třídění plastů. Těžko říci, jak se zachová Čech. Obce budou muset dál provozovat kontejnery na ostatní plast. Je to zákonná povinnost. Množství vytříděných odpadů má obec zvyšovat. Opět zákonná povinnost. Třídicí linka tím pádem přijde o výnos z prodeje plastů a tak bude požadovat zaplacení nákladů na třídění po obci. Zdánlivě obec ušetří za svoz, ale uvědomme si, že občané PET lahve mačkají, zabírají malý objem a jsou těžší než běžný plast. Takže se příliš na objemu neušetří. Zato PET lahve se v současné době vytříděné a slisované prodávají za 10 korun za kilogram. Ostatní plasty mají ceny podstatně nižší. Prostě PET lahve hradí podstatnou část nákladů na třídění. Obce dále přijdou o příspěvek společnosti EKO-KOM, ten příjem se sníží o 20 procent. V případě Ostravy to je o 4 miliony ročně. Třídicí linka k tomu přijde nejen o výnosy z prodeje PET lahví, ale i o příspěvek na třídění, což je u těchto materiálů zhruba 4 Kč/kg. I toto bude přeneseno na obec.

 

„V současnosti je systém zálohovaných PET lahví… (dopovězte prosím)

Havelka: V České republice je zcela zbytečný. Věřím, že dalším rozvojem dosavadního kvalitního systému třídění v obcích a městech Česká republika naplní cíle ke všem komunálním odpadům.

Bielan: Je naprosto zbytečný a jeho zavedení silně naruší současný systém hospodaření s komunálními odpady, který neustále zvyšuje svou výkonnost a chrání životní prostředí.

 

Zdroj: původní článek na serveru OZO Ostrava s.r.o.: Zpravodaj pro obchodní partnery OZO 21 jaro/léto 2022

„Statistika energetického využívání odpadů a alternativních paliv 1989–2021“ (dále...

PET lahve vratné či nevratné - S jednou z největších komunálních firem jsme se společně...

V červnovém čísle celorepublikového časopisu pro komunální sféru, Pro města a obce,...

Pravidelné novinky e-mailem

Chcete získávat aktuální články přímo na Váš email?

Vložením e-mailu souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů.

Zpracování osobních údajů

Pro úspěšné využívání služeb, které tato webová stránka nabízí, v některých případech potřebujeme zpracovávat osobní údaje uživatelů.
Toto zpracovávání podléhá nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Známé také jako "GDPR".

Služby využívající osobní údaje

Uvedené osobní údaje zpracováváme pouze pro účely níže popsané. Osobní (ani žádné jiné) údaje nezpracováváme pro potřeby cíleného nabízení zboží nebo služeb. Osobní údaje neprodáváme ani neposkytujeme třetím stranám. Souhlas považujeme za platný do jeho odvolání, viz níže.

Odběr novinek e-mailem

Pro využívání služby odběru novinek e-mailem (abonentní systém) potřebujeme znát Vaši e-mailovou adresu. Tento údaj neuvádíme veřejně a slouží pouze pro potřeby odesílání e-mailů s novinkami.

Webové formuláře

Při odesílání webových formulářů na této webové stránce ukládáme Vaši e-mailovou adresu jako kontaktní údaj pro odpovědi. Tento údaj neuvádíme veřejně.
Webové formuláře mohou pro úspěšné odeslání požadovat další osobní údaje. V takových případech tyto údaje zpracováváme pouze pro potřeby vyhodnocení formuláře a neuvádíme je veřejně.

Odvolání souhlasu

V případě, že si budete přát odvolat souhlas se zpracováním osobních údajů, kontaktujte pověřence pro ochranu osobních údajů.

Smluvní strany

Správcem těchto osobních údajů je Česká asociace odpadového hospodářství, Pod Pekárnami 157/3, Praha 9 – Vysočany.
Zpracovatelem je společnost ABRUPTA SERVIS s.r.o..