Účelově ohnutá data některých „institutů“ nesedí a poškozují stávající obecní systémy separace a ochotu lidí třídit

Splníme cíle sběru? Jaká jsou reálná data? Upravuje někdo čísla? Jak si vede ČR v recyklaci plastů? Jsou obecní systémy separace k zatracení a nebo spíše hodné úcty a dalšího rozvoje? Jak je to s "nezávislými instituty"? Daří se nám v ČR využívat obaly? Zlepšuje se stávající sběrná síť? A co plechovky? Umí zálohové systémy sbírat i ostatní plechovky nebo jen ty od nápojů? Chceme pro odpady komplexní řešení, nebo jen to šité na míru někomu? Jak vlastně vznikl poslední příběh kolem zálohování na MŽP?

V roce 2022 vznikla z rozhodnutí paní ministryně Hubáčkové na MŽP odborná pracovní skupina, která na základě dat a zkušeností odborníků z různých částí hospodářství, z obcí, měst i z neziskové sféry, pracovala na posouzení problematiky povinného zálohování a jeho dopadů. Skupina měla za úkol vytvořit odborné doporučení, jak v dané agendě dále na úrovni státu postupovat. V rámci opakovaných jednání skupiny se sešlo množství informací a konkrétních dat. Převažoval zde názor, že shromážděná data a odborné postoje je nutné shrnout, a to nejlépe z pozice uznávané konzultační autority a zpracovat nezávislý odborný výsledek.

Na resortu však následně nastala personální změna v osobě ministra. Když paní ministryně skončila, tak ještě před výsledkem odborné skupiny byl tým najednou rozpuštěn a nové vedení MŽP sdělilo, že už to není o tom, jestli zálohovat nebo ne, ministr rozhodl, že ano a bude se řešit pouze jak. To všechny překvapilo, protože to je nestandardní. Naladění odborníků se následně ukázalo v rámci meziresortního připomínkového řízení novely obalového zákona, kde ministerstvo navrhlo povinné zálohování a jeho konkrétní způsob. Ministerstvo následně „trhlo rekord“ v počtu nesouhlasných připomínkových míst a sklidilo cca 1000 nesouhlasných připomínek. Řada klíčových připomínkových míst odmítla návrh dokonce principiálně.

Data z jednání odborné skupiny MŽP se dostala na veřejnost. Lidé v České republice i ze samotných prezentací MŽP z předchozích let již dobře vědí, že ve stávajícím obecním systému separace umíme vytřídit 8 PET lahví z 10 uvedených na trh a že jsme v tom jedni z nejlepších v EU. Náš systém třídění je navíc násobně levnější, než zavedené zálohové systémy s velmi drahými zálohovacími automaty. Z pohledu evropské legislativy navíc nemá jít jen o třídění PET lahví, ale veškerých plastových nápojových obalů. I v tomto máme tedy výhodu. Zatímco zálohovací automaty neumí třídit z plastů nic jiného, než definované PET lahve, obecní systém třídí všechny plastové nápojové obaly a dokonce všechny plasty. I podle návrhu nového nařízení EU o obalech, Česká republika splní cíle sběru k roku 2026 (80 % sběru) a tedy pro tuto kategorii nemusíme mít zálohový systém.

rok

PET lahve (původní definice)

plastové nápojové lahve

2018

78 - 81 %

-

2019

79 - 82 %

-

2020

79 - 82 %

74 - 76 %

2021

80 - 83 %

77 - 79 %

Míra sběru PET lahví (podle původní definice nápoje) a plastových nápojových lahví (podle stávající definice) v Systému EKO-KOM v letech 2018 - 2021. Zdroj: Analýza množství plastových nápojových lahví uvedených na tuzemský trh a jejich zpětného odběru za rok 2018, [2019], [2020], [2021]; EY.

Pozitivní čísla výkonnosti separačního systému v České republice se přirozeně nehodí do „steroidy“ nabobtnalého lobbingového vlaku nápojářských zájmů a zájmů výrobců automatů, který za každou cenu musí prosadit povinné zálohování přes automaty. Co se týká druhých jmenovaných, vlajku aktivního lobbingu před nedávnem v PR kampani v ČR vztyčila společnost TOMRA, tedy výrobce zálohovacích automatů. Na scéně je přitom evidentní, že skoro všechna připomínková místa návrh MŽP jednoznačně odmítají a opakovaně to deklarují nejen v připomínkovém řízení, ale i v médiích. To je problémová situace pro takový lobbing a jeho energii.

Přepracovaná data

Zřejmě proto se aktuálně objevila nová „přepracovaná“ data, která přinášejí některé „instituty“. Jak se obecně ví, tyto instituty, respektive klasické konzultační firmy, samozřejmě pracují za peníze a na objednávku. To je zcela v pořádku. Již méně respektovatelné je, když se vydávají za nezávislé odborné subjekty, či odborníky. Ale lidé si je i přes to někam zařadí... Přepracovaná a graficky vyvedená data, navíc doplněná účelovými a neodbornými interpretacemi, mají mezi skutečnými odborníky a lidmi z praxe nulovou hodnotu. Jsou brány jako prostý PR produkt, jehož podstatou je znevážení dosavadních oficiálních čísel a výkonnosti obecních separačních systémů. Jejich cílem je mediální dopad na osoby, které nejsou odborníky v dané oblasti. Takoví lidé pak mohou uvěřit zaplaceným upraveným informacím a může to ovlivňovat jejich názor na dané téma. Toho je třeba býti si vědom.

Žijeme v době fakenews, a proto je vždy potřebné hlídat si zdroje konzumovaných informací. V tomto smyslu cituji začátek jedné z tiskových zpráv podobného instutitu, která má dle textu za cíl zneuctít efektivitu současného obecního separačního systému: Z výpočtů „insitutu“ vyplývá, že kvůli neefektivitě současného systému nakládání s hliníkovými plechovkami na nápoje Česká republika každý rok zbytečně přichází o 11 100 tun hliníku v přibližné tržní hodnotě čtvrt miliardy korun.“ K tomu, jak to ve skutečnosti s plechovkami je, se dostaneme záhy. Nicméně podobné účelové zprávy o údajné neefektivitě obecních separačních systémů bohužel poškozují více než 20ti letou práci starostů a celého systému a stejně tak poškozují úsilí a snahu lidí, kteří dlouhodobě dobrovolně třídí, což je největší deviza stávajícího systému a řada států v Evropě nám ji v dobrém závidí. Podobné zprávy bohužel poškozují i další odhodlání lidí třídit. Činit toto za účelem umělého prosazení povinných zálohových systémů tzv. „za každou cenu“, a to pro navýšení sběru o pouhých cca 5000 tis tun PET a cca 10 000 tun plechovek z celkového množství více než 5 000 000 tun komunálních odpadů je jednoduše činnost destruktivní a škodlivá.

Bylo třeba zneuctít dosavadní oficiální data

Stejné zneuctění se v tiskových zprávách týká i efektivity sběru PET lahví. Aktuálně zpracované PR grafiky ukazují, že podle dat a výpočtů „institutu“ se v ČR 51 % PET lahví „vyplýtvá“, tedy podle autora nesesbírá a nezrecykluje. Konkrétně se uvádí 23 970 tun za rok. Zde je vhodné uvést, že od ledna 2021 nesmí dle zákona odpady z třídících linek na skládky. Pokud ze zákona kompetentní autorizovaná obalová společnost EKOKOM v datech vykazuje, že sběr PET lahví byl v roce 2021 80-83% (viz tabulka č. 1) a celkové číslo těchto obalů uvedených ročně na trh se pohybuje kolem 50 000 tun, pak by informace od „institutu“ o nějakých dalších 23 970 tunách mimo systém či vyplýtvaných, znamenala, že povinné osoby, tedy výrobci nápojů, nahlásili méně obalů uvedených na trh, za které musí do systému platit povinný poplatek. Poplatek v řádech mnoha milionů korun hrazený v rámci principu znečišťovatel platí (EPR). Poplatek, který by po zavedení jimi prosazovaného povinného zálohování do recyklačního systému již neplatili. Pokud by byla pravda to, co píše „institut“ ve svých grafikách a PR tiskových zprávách, pak je nutné věc řešit v gesci kompetentních orgánů, jako možné porušení platného práva. Podobný závěr k pochybným číslům některých institutů sděluje i studie CETA, z roku 2019, zadaná ze strany MŽP. Předmětná studie povinné zálohování v rámci ČR nedoporučuje.

K PET lahvím bych pouze stručně shrnul a na číslech autorizované obalové společnosti ukázal, že PET lahve v reálu ve vztahu k zálohování řešit nemusíme. Stejný závěr dovodila opět i studie z roku 2019 zadaná ze strany MŽP společnosti CETA. Samo MŽP prezentovalo již v roce 2019 sběr mezi 78 – 81 %. Výsledek roku 2023 je možné dle EKOKOMu očekávat v rozmezí 78-81 % (v závislosti na výsledku šetření o exportech lahví soukromými osobami). Z hlediska legislativy i celostního principu oběhového hospodářství bychom měli v ČR pokračovat v intenzifikaci třídění všech plastových nápojových obalů (evropský cíl) a všech plastů. Cíle pro rok 2026 můžeme zcela reálně splnit. Cíle k roku 2029 dle připravených strategií také, a pokud by se v mezičase ukazovalo, že to může být jakýkoli problém, pak lze výsledky třídění systémově navýšit s využitím moderního systému třídění přes QR kódy (DDRS), který je mnohonásobně levnější než zálohový systém v obchodech, využívající automaty, protože využívá stávající sběrnou infrastrukturu, tedy sběrné nádoby obcí a měst.

1

Znázornění dosavadního vývoje míry zpětného odběru plastových nápojových lahví (roky 2020 a 2022, v intervalu spolehlivosti) a možného vývoje v letech 2023 – 2029 při zachování lineárního trendu (meziroční nárůst o 2 procentní body). Hodnoty jsou uvedené v % hm. Zdroj EKOKOM a.s.

ČR je v recyklaci plastů na sedmém nejlepším místě v EU

Dále se v PR tiskových zprávách zmiňuje, že zálohování zásadně navýší recyklaci plastů a že je na tom Česká republika v tomto směru špatně. Ve skutečnosti je to tak, že ČR se v žebříčku RECYKLACE plastových obalů vyhotoveném Eurostatem umístila na sedmém místě z celé EU. Vysoko tak přeskočila řadu států, kde se zálohují PET lahve (i dlouhodobě). Politici, kteří v příběhu kolem PET lahví sdělují, že tento plast se v ČR nedaří dostatečně recyklovat a že proto je údajně nutné jej zálohovat, jednoduše nemluví pravdu a je třeba se zamýšlet, proč to dělají. Realita je taková, že prakticky všechen vytříděný PET se recykluje. Je to logické. Ten odpad/materiál má průměrnou hodnotu dlouhodobě více než 10 tisíc Kč za tunu. To opravdu nebudete ani pálit, ani skládkovat. Kdo z vás by to udělal, když má materiál tuto hodnotu? Asi nikdo, že. Proč to někteří stále tvrdí, to je už jiná otázka... U ostatních plastů je to s recyklací významně horší. A to v celé EU. Ty ale k zálohování nikdo kupodivu nenavrhuje. Ani jejich výrobci, ani politici. Čím by to tak asi mohlo být?

21

Procento recyklovaných plastových obalů v roce 2021, Eurostat, Seznam Zprávy

3

Vývoj celkového množství využitých obalů v České republice, Ekokom, 2024

A nyní k plechovkám – zálohování je cesta, jak se vyhnout poplatkům v rámci EPR systému

Obce a města dostaly před několika lety zákonem povinnost třídit i kovové odpady. Rok od roku se množství vytříděných kovových odpadů z obcí a měst zvyšuje. Následně, v letech 2018 a 2019 Evropská unie stanovila nové cíle týkající se nově i kovových obalů, včetně hliníku. Řada obcí má samostatné sběrné nádoby na kovy a jejich množství stále roste (viz níže uvedený graf EKOKOM). Ve stále větším počtu obcí a měst lze sbírat plechovky, ale i jiné kovové obaly také v jedné nádobě spolu s plasty, což se nazývá multikomoditní sběr (viz graf EKOKOM). To je pro občany velmi pohodlné. Osvědčilo se to jak na malých obcích, tak i v největších městech, včetně Prahy. Na konci roku 2021 už občané v ČR mohli odkládat kovové obaly do více než 100 tisíc nádob po celé ČR a jejich počet každým rokem stále významně roste. Tolik sběrných míst v obchodech na ZÁLOHOVANÉ obaly nikdy nebude, nebude jich ani desetina. Povinné zálohové systémy neumí vysbírat ostatní typy plechovek, kromě těch nápojových (plechovky od paštik, od krmení pro mazlíčky, od konzervovaných potravin, ani žádné jiné). Na co prosím takový systém v reálu je? Pro komplexní oběhové hospodářství jistě ne. Vypadá to jen jako cesta, jak se vyhnout placení dosavadních poplatků do systému rozšířené odpovědnosti výrobce (EPR) za produkované obaly. Vypadá to jako cesta, jak připravit o peníze obce a města. Nebo jako cesta, jak ostatním výrobcům obalů a lidem zdražit jiné výrobky. Je evidentní, že pokud se nápojáři přes zálohy cíleně vymaní z povinnosti platit dosavadní příspěvky na národní EPR systém separace a recyklace obalů, pak se zásadním způsobem zdraží obaly všem ostatním výrobcům. Tím se současně zdraží zboží všem spotřebitelům. Zatímco v současném EPR systému skutečně platil znečišťovatel, tedy výrobce, v navrhovaném zálohovém systému s automaty doplácí všichni ostatní, kromě výrobce. Ten, nebo jeho operátor, naopak inkasuje stamiliony z nevrácených záloh a z prodeje již jednou prodané suroviny. 

41  

Zdroj dat EKOKOM a.s.

Nyní k aktuálnímu sběru nápojových plechovek. Ano, zatím nejsou celková čísla za nápojové plechovky taková, jako třeba za papír, plasty nebo PETky, ale je to jen otázka času. Evropská unie stanovila cíle pro plechovky až nyní, a proto je logicky neplníme. Není to nic divného a je to stejné i v řadě dalších států. Systém za tento specifický výkon neplatil, protože to po systému nikdo nechtěl. Stejně jako dnes nikdo nechce a nestavuje specifický cíl např. pro zelené sklo nebo pro obaly od mléčných produktů.

Vyžadovat po členských státech sběr nápojových plechovek v míře 80 % již v roce 2026, tedy reálně za necelé dva roky od stanovení nového cíle v legislativě (PPWR), je dle řady právních expertů jednoznačně nezákonná retroaktivita. Z hlediska práva prostě není přípustné takový postup akceptovat, neboť se jeví jako nezákonný. Je to, jako by dnes bylo stanoveno, že všechny domy musí mít do dvou let povinně fotovoltaiku. V tomto časovém úseku to není reálně splnitelná agenda. Sice může být splněna, ale v rozumném časovém rámci. Jinak je takový požadavek nevyvážený a nezákonný. V dvouročním časovém rámci je podobný cíl mimo jiné také nad míru podezřelý ve vztahu k řadě možných lobbistických zájmů, které z takto podivného nastavení poměrně čiší. Je proto velmi pravděpodobné, že daná věc bude řešena na evropské úrovni v rámci žalob k soudní moci s odkazem na porušení právních principů EU v rámci balíku Greendeal, konkrétně nařízení PPWR (nařízení zatím stále není schválené a je možné, že jej bude schvalovat až nový Evropský parlament, pokud jej politicky podpoří). Hovoří se také o vhodnosti přezkoumání proběhlých lobbistických aktivit v rámci schvalovacího procesu nařízení PPWR ze strany kompetentních orgánů. Ale zpět k třídění.

5 

Systémy sběru a třídění mají delší setrvačnost, ale potom fungují velmi dobře a efektivně. Moderně vybavené třídící linky (a je jedno zda optické nebo manuální), které mají separátory kovů, umí magnetické i nemagnetické kovové obaly vytřídit s velmi vysokou účinností nad 95 %. Recyklace železných obalů je v ČR na hodnotě 85 % dle dat EKOKOMu. Z hlediska komplexního oběhového hospodářství přeci dává logiku třídit a recyklovat všechny kovové obaly, nikoli jen nápojové plechovky. Česká republika si vyjednala pro hliník dočasnou výjimku, na což má právo. Důvodem je fakt, že v naší strategii se počítá k roku 2030 ve stávajících systému s recyklací všech kovových obalů, tedy včetně nápojových plechovek v hodnotě přes 95 %.

61

Zdroj dat Ministerstvo životního prostředí

V ČR se k recyklaci ve stávajícím systému v krátké době pošlou všechny kovové obaly, včetně nápojových plechovek

V roce 2030 nebude ze zákona možné, aby na skládce končil jakýkoli neupravený či využitelný odpad. Veškerý komunální odpad tedy půjde primárně přes třídící linky, případně přes spalovny odpadů, či jiné formy energetického využití. Třídící linky všechny kovy vytřídí s účinností vyšší než 95 % a celá tato produkce jde do recyklace. I před spalovnami v roce 2030 velmi pravděpodobně budou muset být třídící linky. Některé státy již tuto povinnost zavedly, v plánu to má i Evropa. Stejně tak veškeré kovové odpady ze škváry za spalovnou jsou již nyní směřovány do recyklace a budou i v budoucnu.

_jz_9197 

Každý den se na lince společnoti OZO Ostrava vytřídí 3 balíky plechovek, všechny jdou do recyklace

Ti, kteří odpadovému hospodářství rozumí, proto vědí, že zavádět nyní velmi drahé povinné zálohování pro dvě komodity, a to na pouhých několik let, je zcela zbytečné. Výkon oběhového hospodářství navázaného na standardní komplexní separační systémy zcela s jistotou a řádově levněji zajistí znovuvyužití předmětných materiálů. Pokud se v čase kdykoli ukáže, že je třeba doplnit lidem motivaci k třídění, lze to provést přes doplnění systémů o třídění s využitím QR kódů (DDRS). Oproti zálohování v automatech v obchodech, je v tomto systému možné řešit prakticky jakékoli druhy obalů či odpadů, nikoli jen dvě nejhodnotnější obalové suroviny. Zde si připomeňme, že obce mají ze zákona vysoké třídící cíle pro všechny komunální odpady a ČR má vysoké recyklační cíle pro všechny komunální odpady.

Je proto celkem pochopitelné, že stále větší počet politiků vnímá aktuální silný nátlak na co nejrychlejší zavedení „jediného správného“ povinného zálohování za zřejmý lobbistiský úkol, výhodný pouze pro úzkou skupinu nápojářů a výrobců zálohovacích automatů. Stále více politiků odmítá dávat této věci svou podporu a spojovat s ní své jméno. Výše komentované PR akce vybraných „institutů“ jsou viditelným důkazem o snaze prosadit těžko prosaditelné téma za skutečně každou cenu. Tím se však dané téma stále více degraduje a snižuje jeho prosaditelnost. Na závěr je vhodné připomenout, že v prosinci 2023 gesční Výbor pro životní prostředí Poslanecké sněmovny odhlasoval k zálohové novele jednoznačné kritické usnesení, kde podtrhl, že budoucí systém by neměl vyjímat hodnotné suroviny z obecních systémů a měl by přinášet zřejmý pozitivní veřejný zájem se zajištěním vyváženosti aspektů ekonomických, environmentálních a sociálních.

 

Autor: Ing. Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství; článek vychází také v aktuálním dubnovém čísle časopisu Packaging Herald

Související dokumenty a zdroje informací:

Prezentace MŽP k povinnému zálohování 2019 - ppt_TZ_ZS-MZP-2019 

Video belgického projektu třídění s využitím QR kódů - https://www.youtube.com/watch?v=Y80Gno0sZwU&feature=youtu.be

Usnesení Výboru pro ŽP Poslanecké sněmovny ze dne 6.12.2023 - https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=239761 

Děkovný dopis 14 svazů, asociací a subjektů - Dopis_podekovani-predsedkyne_FINAL

Materiály společnosti Ekokom z odborné pracovní skupiny na MŽP k zálohování (2022,2023)

Studie CETA vypracovaná pro Ministerstvo životního prostředí k otázce zavedení povinného zálohování, 2019

Podařilo se spustit další motivační program, který využívá logiku RECYKLAČNÍHO BONUSU...

V České republice třídí odpady 75 % lidí. To je skvělé a stále se to zlepšuje. V...

V úředním věstníku EU vyšlo nové nařízení o přeshraniční přepravě odpadů.

Automatizovaná třídicí linka v Brně už předala k recyklaci 65 tun kovů - separátor kovů...

Evropská komise může mít velký problém - evropské recyklační asociace pro výrobu a...

28. května 2024  |  zdroj: Enviweb

29. května 2024  |  zdroj: Enviweb

30. května 2024  |  zdroj: Enviweb

30. května 2024  |  zdroj: Enviweb

30. května 2024  |  zdroj: Enviweb

Pravidelné novinky e-mailem

Chcete získávat aktuální články přímo na Váš email?

Vložením e-mailu souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů.

Zpracování osobních údajů

Pro úspěšné využívání služeb, které tato webová stránka nabízí, v některých případech potřebujeme zpracovávat osobní údaje uživatelů.
Toto zpracovávání podléhá nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Známé také jako "GDPR".

Služby využívající osobní údaje

Uvedené osobní údaje zpracováváme pouze pro účely níže popsané. Osobní (ani žádné jiné) údaje nezpracováváme pro potřeby cíleného nabízení zboží nebo služeb. Osobní údaje neprodáváme ani neposkytujeme třetím stranám. Souhlas považujeme za platný do jeho odvolání, viz níže.

Odběr novinek e-mailem

Pro využívání služby odběru novinek e-mailem (abonentní systém) potřebujeme znát Vaši e-mailovou adresu. Tento údaj neuvádíme veřejně a slouží pouze pro potřeby odesílání e-mailů s novinkami.

Webové formuláře

Při odesílání webových formulářů na této webové stránce ukládáme Vaši e-mailovou adresu jako kontaktní údaj pro odpovědi. Tento údaj neuvádíme veřejně.
Webové formuláře mohou pro úspěšné odeslání požadovat další osobní údaje. V takových případech tyto údaje zpracováváme pouze pro potřeby vyhodnocení formuláře a neuvádíme je veřejně.

Odvolání souhlasu

V případě, že si budete přát odvolat souhlas se zpracováním osobních údajů, kontaktujte pověřence pro ochranu osobních údajů.

Smluvní strany

Správcem těchto osobních údajů je Česká asociace odpadového hospodářství, Pod Pekárnami 157/3, Praha 9 – Vysočany.
Zpracovatelem je společnost ABRUPTA SERVIS s.r.o..