Trendy třídění odpadů v EU jako inspirace pro splnění legislativních cílů v ČR

V průběhu roku 2023 byla v České republice zahájena nová etapa třídění odpadů. Ve společnostech SAKO a.s. a OZO Ostrava s.r.o. byly uvedeny do plného provozu první automatické třídící linky. V SAKO a.s. je linka koncipována na třídění obalového plastu ze žlutých popelnic a v OZO Ostrava s.r.o. je linka navržena pro třídění SKO z černých popelnic a také na třídění obalového plastu ze žlutých popelnic. Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářstí požádal o shrnutí technologického pohledu Romana Hubálka ze společnosti Tomra Sorting s.r.o.

Podíleli jste se na technologiích obou moderních linek, je to tak?

Ano, tyto dvě první automatické linky zásadně rozšiřují, oproti běžným manuálním linkám, možnosti třídění odpadu, podstatně zvyšují kapacitu vytříděného odpadu i počet druhů vytříděného materiálu. Při návrhu linky se myslelo i na budoucnost, proto jsou linky navrženy tak, aby je bylo možné v budoucnosti i částečně rozšířit, např. navýšením počtu vytříděných druhů materiálu nebo zvýšením výstupní čistoty. Tyto první automatické linky jsou v České republice nejviditelnějším krokem reagujícím na legislativní požadavky omezení skládkování SKO a plnění závazných cílů recyklace pro roky 2025 a 2030. 

 

Pro splnění budoucích cílů je před celou ČR ještě dlouhá a náročná cesta. Jak si podle Vás nyní stojíme a co pro dosažení cílů budeme muset ještě udělat? Jak si na této cestě dnes stojí celá Evropa? Je možné se v Evropě inspirovat?

Evropský stav třídění odpadů a jeho trendy - Na úvod lze obecně konstatovat, že cíle roku 2025, tedy opětovné využití a recyklace KO v úrovni 55 % při uplatnění nové metodiky výpočtu, kdy se zohledňují i ztráty materiálu v jednotlivých procesech třídění a recyklace, prozatím neplní žádná členská země EU. Česká republika se v aktuálním srovnání nicméně vyskytuje v horní třetině evropských zemí, což je zapříčiněno dobře fungujícím systémem selektivního sběru odpadu a sítí cca 140 relativně malých manuálních třídících linek.

Při pohledu do zahraničí lze v Evropě pozorovat jednoznačný trend výstavby nových a modernizace starších automatických třídících linek. Linky se zaměřují na třídění SKO i na třídění separovaného odpadu, s cílem výrazně zvýšit efektivitu třídění a dosáhnout budoucích legislativních cílů.

Velké evropské městské aglomerace (v UK, Nizozemí, Belgii, Španělsku, …) jsou již běžně vybaveny moderními automatickými linkami na třídění SKO nebo jsou ve stavu výstavby/dostavby tohoto páteřního systému (v Itálii, Polsku, …). Běžné kapacity linek na třídění SKO se pohybují v úrovni 15-25 t SKO/h, ale začínají se objevovat i linky s kapacitou 35 t/h SKO a vyšší (v Norsku, Polsku). Linky na SKO primárně vytřiďují plast i papír. Výjimkou v automatickém třídění SKO je Německo, které automatické linky dosud primárně využívalo pouze na separovaný plastový odpad (SCW). Německo až dosud dominantně využívalo pro nakládání s SKO pouze ZEVO.

Aktuálně se v Německu u SKO začíná prosazovat trend doplnění pre-sortovacích linek před ZEVO sloužících k separaci plastů, což vyplývá s tamního blízkého povinného pre-sortování plastů z SKO před jeho energetickým využitím v ZEVO. Pre-sortování SKO před ZEVO se již ale uplatňuje i v dalších několika zemích Evropy (ve Švédsku, Nizozemí, Dánsku, Litvě) a v této věci probíhají intenzivní debaty nad legislativou o začlenění ZEVO do EU ETS (fosilní vs. biologický CO2).

tom5  tom4 

Obr. 1., 2.: Pre-sortovací závod plastu před ZEVO - ATTERO, Wijster, Netherlands (3x35 t/h)

Jako velmi zajímavý případ ne úplně typického řešení třídění odpadů ve 2 velkých specifických aglomeracích (Nizozemí, Norsko) je odstoupení od systému svozu separovaného sběru plastu. Plast se v těchto 2 případech již dává pouze do černé popelnice, která se následně vytřídí na automatických linkách SKO. Důvody k takovému rozhodnutí byly ryze ekonomicko-logistické, přičemž k přikročení k tomuto systému došlo teprve po důkladných testech, které potvrdily, že automatické linky zlepší i celková čísla vytřídění. Většinové řešení to ale nebude.

 

Staví se v Evropě aktuálně spíše menší či větši třídící linky?

Obecný trend při třídění plastů v Evropě se dnes soustřeďuje do výstavby a provozování větších linek (s kapacitou >10 t/h), což zvyšuje efektivitu a umožňuje třídit i minoritně zastoupené druhy plastů, které na menších linkách nedávají ekonomický smysl. Manuální linky se stále používají v menších aglomeracích, ale i ty jsou postupně doplňovány optickými zařízeními např. pouze pro vytřídění plastového mixu (dotřídění dle druhů se pak realizuje na linkách větších).

Typické větší linky třídí separovaný plast z regionu, přičemž jejich kapacita se pohybuje 10-15 t plastu/h (50-100.000 ročně), v několika případech je pak kapacita okolo 20 t plastu/h. Do těchto velkých linek je svážen plast i z malých linek a pre-sortovacích linek před ZEVO. Vzhledem k velkému množství vstupního materiálu není výjimkou finální vytřídění 12-15 komodit, tak je tomu ve švédském závodě v Svensk Plaståtervinning, Motala.

Do výstavby větších linek se dominantně zapojuje privátní sektor a jeho aktivitu zastřešují formou motivace k více efektivnímu třídění, minimalizování rizik projektů, nebo přímého investičního zapojení i místní organizace zodpovědné za systém sběru a recyklace (např. aktuálně se staví regionální linka na 100.000 t plastu/r v Rakousku (Berneger + ARA + Der Grune Punkt GER), podobně se děje v Německu, Nizozemí, Švédsku).

Jak se většinově nakládá se zbytkovou frakcí z třídících linek?

Residuální frakce z linek na třídění SKO se podobně jako v ČR standardně uplatňuje jako RDF (např. v Polsku, Francii, …) nebo se deponuje (UK). Nicméně některé projekty směřují i ke gasifikaci, jako například projekt třídění SKO aktuálně realizovaný na Slovensku, kde se předpokládá u odpadu z třídící linky SKO následná výroba bioplynu (Brantner – SPP).

V Evropě je instalováno několik speciálních linek se zaměřením na stavební materiál (separace stavebních odpadů/plastových okenních profilů, …), roztřídění dřeva podle kvality, třídění použitého textilu podle druhu textilie, vytřiďování nečistot/ inertu z bioodpadu (NL, SWE, GER, SPA …). Počty linek nejsou aktuálně velké, ale postupně přibývají.

tom1  

tom2 

Obr. 3., 4.: Svensk Plaståtervinning, Motala (Kapacita 200.000 t plastu/rok)

Pojďme se nyní podívat na Českou republiku. Jak hodnotíte dosavadní vývoj a kam by odpadové hospodářství mělo dále směřovat, abychom splnili platné cíle?

V České republice máme relativně dobře fungující systém selektivního sběru odpadu, na který ale nenavazují dostatečně efektivní třídící kapacity. V České republice je v provozu cca 140 ručních třídících linek obecně s kapacitou stovek kg/h, které vytřídí pouze několik druhů plastových produktů (PET, HDPE, LDPE film, Tvrdé plasty – PP částečně). Velké množství recyklovatelného plastu žel končí ve výmětu linek. V ČR jsou instalovány prozatím pouze 3 automatické třídící linky, 2 linky na separovaný obalový plast (> 4,5 t/h) a 1 linka na SKO (22 t/h), resp. 5 t separovaného plastu/h). Automatické linky vytřídí širší spektrum druhů plastových produktů (PET, HDPE, LDPE film, PP plně, TETRA, PS, možnost PET tácky, PP folií) a papíru.

Obecně je nutné konstatovat, že prozatím neexistuje dostatečná kapacita linek na třídění komunálního odpadu, která je klíčová pro dosažení legislativních cílů České republiky. Dále neexistuje efektivní síť linek s dostatečnou kapacitou pro třídění plastu. ČR aktuálně skládkuje cca 2 mio t SKO/r, energeticky využívá v ZEVO cca 0,85 mio t a spoluspaluje cca 0,35 mio t /r SKO/r. Souhrnně ČR takto přichází o cca 300.000 t plastu/rok + cca 150.000 t papíru /rok, které se nedostanou na třídící linky a není je možné materiálově využít.

Česká republika v současné době čelí velmi zásadním výzvám. Výzvy spojené se změnou řešení odpadové problematiky jsou jejich součástí. Vzhledem k legislativním požadavkům, technologickému vývoji a jasné potřebě modernizovat české environmentálně orientované prostředí směrem ke zvýšení efektivity se nabízí několik řešení, které se, dříve nebo později, s nejvyšší pravděpodobností budou muset uplatnit. Pro rozvinutí systému třídění a zvýšení efektivity separace v ČR bude klíčové:

1/ zaměření se na vytřídění recyklovatelných složek SKO (plast, papír)

2/ modernizace a zkapacitnění stávajících třídících linek selektivního sběru plastů

Pojďmě si to rozebrat podrobněji, co tím máte na mysli?

Rozvinutí systému třídění odpadu v ČR bude samozřejmě docházet postupně. Vzhledem k přihlédnutí k zahraničním zkušenostem by Česká republika měla během následujících několika let (3-5) vybudovat základní páteřní síť automatických třídících linek na selektivní sběr a na SKO. Tato by měla stát na třídících linkách větších městských/krajských aglomerací, případně spoluprací několika okresů tak, aby byl zaručen dostupný materiál a základní ekonomická smysluplnost projektů. Zahájení takového procesu je již patrno na Moravě. Vzhledem k evropským trendům lze předpokládat, že linky na zpracování plastu s kapacitou do 5 t/h, by měly být koncepčně připraveny na budoucí potenciální rozšíření. Technologie v tomto rozsahu lze obecně elegantně, bez budovávání paralelních linek rozšířit až ke kapacitám okolo 7-8 t plastu /h.

tom3 

Obr. 5.: SAKO a.s., Brno (Kapacita 4,5 t plastu/h)

U malých aglomerací bude výhledově vhodné vytvořit síť malých, technologicky jednoduchých třídících linek SKO, které vytřídí směs recyklovatelných materiálů (mix plast/papír), ty se pak dotřídí na větších efektivních linkách. Výstavba větších linek vzhledem k malému množství odpadu nedá v těchto lokalitách ekonomické opodstatnění.

Ve většině evropských států aktuálně zásadně sílí tlak na třídění odpadů a třídící linky před spalovnami, abychom nepřicházeli o recyklovatelné suroviny. Jak na to pohlížíte?

Vzhledem k aktuální evropské diskusi o pre-sortování SKO před technologiemi ZEVO je rovněž velmi důležité neopomenout na tento segment. V České republice se aktuálně diskutuje několik nových projektů technologií ZEVO. Aktuální instalovaná kapacita by se během několika let mohla více jak zdvojnásobit. Pro dosažení cílů recyklace ČR je ale naprosto zásadní, aby vstupní materiál do ZEVO prošel pre-sortovací linkou, která vyseparuje recyklovatelný plast a papír. ČR bude tedy u těchto technologií potřebovat vystavět pre-sortovací linky (buď standardní linky na třídění SKO, kde se vše vytřídí až na jednotlivé finální frakce, nebo jednoduché linky na vytřídění plastové směsi a papíru, které se odešlou dále na finální dotřídění).

Evropská zkušenost rovněž ukazuje, že k páteřnímu systému třídících linek, pre-sortovacích linek u ZEVO a sítě malých linek patří i finální nadstavba celého systému. Koncová centrální/regionální třídící linka schopná vytřídit i výměny z jiných třídících linek. Vzhledem k velikosti podobných linek (40.000-100.000 t plastu/r, 150-200.000 t SKO/r) lze pro Českou republiku předpokládat výstavbu max. 2 linek na třídění plastu a 2-4 linek na třídění SKO, a to navíc pouze s podmínkou jasného regionálního přesahu.

Jako doplnění celého systému třídění odpadu si lze v ČR představit ještě několik menších speciálních regionálních linek na třídění papíru, textilu, dřeva, případně stavebního odpadu a bioodpadu.

 

Zdroj: Česká asociace odpadového hospodářství, dotazy podával Ing. Petr Havelka, výkonný ředitel ČAOH, odpovědi sdělil Ing. Roman Hubálek, Area Sales Manager Czech Republic and Slovakia, TOMRA Sorting s.r.o., www.tomra.com, Roman.Hubalek@tomra.com, M (SK): +421 915 575 116 , M (CZ): +420 724 606 412

 

 

Na serveru Moravské hospodářství vyšel článek rozebírající argumenty pro a proti...

Francie nebude zavádět systém povinného zálohování PET lahví. Zástupci francouzských...

Finální potvrzení nepravd šířených i některými politiky. PET ze žlutých popelnic se...

Potravinové zbytky včetně gastroodpadu už více než rok nejdou nazmar. Obyvatelé sídlišť...

O tom, co s komunálními odpady, včetně těch směsných, dělají v dalších státech Evropy,...

Pravidelné novinky e-mailem

Chcete získávat aktuální články přímo na Váš email?

Vložením e-mailu souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů.

Zpracování osobních údajů

Pro úspěšné využívání služeb, které tato webová stránka nabízí, v některých případech potřebujeme zpracovávat osobní údaje uživatelů.
Toto zpracovávání podléhá nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Známé také jako "GDPR".

Služby využívající osobní údaje

Uvedené osobní údaje zpracováváme pouze pro účely níže popsané. Osobní (ani žádné jiné) údaje nezpracováváme pro potřeby cíleného nabízení zboží nebo služeb. Osobní údaje neprodáváme ani neposkytujeme třetím stranám. Souhlas považujeme za platný do jeho odvolání, viz níže.

Odběr novinek e-mailem

Pro využívání služby odběru novinek e-mailem (abonentní systém) potřebujeme znát Vaši e-mailovou adresu. Tento údaj neuvádíme veřejně a slouží pouze pro potřeby odesílání e-mailů s novinkami.

Webové formuláře

Při odesílání webových formulářů na této webové stránce ukládáme Vaši e-mailovou adresu jako kontaktní údaj pro odpovědi. Tento údaj neuvádíme veřejně.
Webové formuláře mohou pro úspěšné odeslání požadovat další osobní údaje. V takových případech tyto údaje zpracováváme pouze pro potřeby vyhodnocení formuláře a neuvádíme je veřejně.

Odvolání souhlasu

V případě, že si budete přát odvolat souhlas se zpracováním osobních údajů, kontaktujte pověřence pro ochranu osobních údajů.

Smluvní strany

Správcem těchto osobních údajů je Česká asociace odpadového hospodářství, Pod Pekárnami 157/3, Praha 9 – Vysočany.
Zpracovatelem je společnost ABRUPTA SERVIS s.r.o..