Energetické využití odpadů – ano, oběhové hospodářství dává řadu příležitostí, ale je třeba přehodnotit některé starší koncepty

Ing. Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství, rozebírá vývoj situace okolo energetického využití odpadů v ČR ve vztahu k evropské legislativě oběhového hospodářství.

Velké regionální rozdíly v přístupu k novým povinnostem

V roce 2018 a 2019 byla definována evropská legislativa oběhového hospodářství[1]. Po cca 5 letech lze zhodnotit, že tehdy definované strategické plány a politiky, jak v dalších patnácti letech nakládat v evropském prostoru s odpady, byly smysluplné a měly reálný věcný základ. Byly zároveň progresivní. Od roku 2018 a s odstupem dalších dvou let byla v jednotlivých státech transponována nová pravidla evropských směrnic do národních legislativ. V České republice byla nová národní legislativa schválena v dostatečně komplexní formě v polovině roku 2021[2]. V odpadovém hospodářství pak následoval rozvoj investic sledujících cestu ke splnění jak cílů třídění v obcích a městech, tak cílů legislativně předepsané recyklace všech komunálních odpadů v míře nejméně 65 % v cílovém roce 2035.

Obce dostaly národní legislativou poprvé po 30 letech povinnost dosahovat konkrétních cílů vytřídění komunálních odpadů, a to v mírách ne zcela snadných k dosažení. Ve finálním roce 2035 mají obce vytřídit minimálně 70 % všech vznikajících komunálních odpadů. Nyní, na začátku roku 2024 již lze číselně srovnávat jednotlivé regiony v České republice, respektive kraje v tom, jak efektivně se zde působícím obcím daří naplňovat své zákonné povinnosti. Všechny obce v ČR mají aktuálně pouhý jeden rok do nutnosti splnění cíle vytřídění nejméně 60 % veškerých komunálních odpadů (cíl definován zákonem o odpadech pro rok 2025). Mezi kraji existují významné rozdíly, jak v přístupu obcí k této agendě, tak ve výsledcích třídění. Obce budou nuceny reportovat splnění povinností státu. Zde je dobré si uvést, že dokonce již nyní existují v ČR obce, které již mají splněno a dokáží vytřídit plných 70 % komunálních odpadů. Je dobré vědět, že to jde. Podobnou zkušenost mají také některé regiony i v jiných evropských státech.

Aktuálně je již možné analyzovat konkrétní data v ČR. Nejdále v třídění jsou regiony, které se včas vydaly cestou vybavení obcí tzv. systémy „door to door“. Tedy tam, kde se doplňují barevné sběrné nádoby přímo do rodinných domů. Třídění je v tomto nastavení pro občany nejpohodlnější, jak to lze zajistit. Mají také dostatečný prostor sběrných nádob pro třídění. Kvantifikované výsledky třídění v tomto systému narůstají řádově o desítky procent. Současně viditelně klesá množství směsného komunálního odpadu (SKO). Podmínkou toho, aby množství SKO klesalo, je vždy prodloužení intervalu svozu černé popelnice. Souvisí to právě s větším prostorem v barevných nádobách. Odpad se pak přesouvá do chtěného tříděného toku, kde jej lze lépe využít, než ve formě směsného komunálního odpadu.

Na tyto systémy pak musí být navázány kvalitní třídící linky (manuální, poloautomatické, či automatické), které z odpadů v barevných kontejnerech připraví druhotné suroviny vhodné pro využití v průmyslu. V ČR každoročně roste množství surovin, které předá odpadový sektor k využití do průmyslu. To je pozitivní. Z hlediska výsledků třídění v obcích jsou zde ale poměrně velké regionální rozdíly. Příkladem efektivně fungujících regionů je například severní Morava, velmi dobře s tříděním jsou na tom také obce v Olomouckém kraji a na střední i jižní Moravě, dále např. v Královehradeckém a Pardubickém kraji. Severní Morava má také jedno technologické prvenství – v Ostravě v roce 2023 otevřeli nejmodernější třídící linku, která umí třídit jak obsah barevných sběrných nádob, tak směsný komunální odpad.

V řadě jiných krajů jsou pozitivní posuny významně pomalejší. Jako by se někde čekalo, že cíle se nakonec rozdrolí, oběhové hospodářství se stane jen frází a bude možné s odpady nakládat spíše v podobě neupraveného směsného komunálního odpadu. S tím počítaly investiční plány cca před 10-15 lety. V tento scénář objektivně není realistické doufat, ani na něj sázet investiční prostředky. Proč, to si popíšeme dále v textu?

 

Zpráva Evropské Komise potvrzuje dosavadní velmi dobré výsledky OH v ČR

V červnu 2023 zveřejnila Evropská komise hodnotící zprávu, kde analyzovala vývoj v jednotlivých zemích a jejich připravenost na splnění legislativně stanovených cílů oběhového hospodářství pro rok 2025[3].

Je pozitivní, že Česká republika se v analýze Evropské komise (EK) zařadila mezi pouhých 9 evropských zemí, které jsou podle hodnocení EK nejblíže ke splnění cílů roce 2025 a jejich splnění je podle EK pravděpodobné. Devět členských států je na dobré cestě k dosažení cílů, konkrétně jsou to Belgie, Česko, Dánsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Rakousko a Slovinsko.

V České republice je to dáno tím, že stávající velmi efektivní systém třídění zde byl rozvíjen již cca 20 let a máme tak oproti řadě států náskok. Další intenzifikace je však velmi potřebná ke splnění cílů pro rok 2030. Bez dalšího rozvoje a naplánovaných investic do třídících linek i do separačních systémů v obcích a městech by již nebylo reálné ani splnění cílů v roce 2030 a už vůbec ne cílů definovaných k roku 2035.

Osmi členským státům podle Komise hrozí, že nesplní cíl týkající se komunálního odpadu, avšak splní cíl týkající se veškerých obalových odpadů – Estonsku, Finsku, Francii, Irsku, Lotyšsku, Portugalsku, Španělsku a Švédsku.

1111 

Deseti členským státům hrozí, že nesplní jak cíl týkající se komunálního odpadu, tak cíl týkající se veškerých obalových odpadů pro rok 2025 – Bulharsku, Chorvatsku, Kypru, Litvě, Maďarsku, Maltě, Polsku, Rumunsku, Řecku a Slovensku.

 

Evropské státy realizují opatření ve vztahu k energetickým koncovkám

Většina západních, ale i severských států již viditelně odstupuje od budoucího řešení odpadového hospodářství přes koncovky projektované na směsný komunální odpad. Toto řešení, které stačilo doposud, už nově nestačí. Proč tomu tak je? I tyto státy se zavázaly ke splnění legislativních cílů oběhového hospodářství a i ony musí reportovat a prokazovat plnění stanovených zákonných povinností. Analýzy ukázaly, že přes většinové finální nakládání se směsnými komunálními odpady toho není možné dosáhnout a že změny oproti dosavadním nastavením musí být poměrně zásadní.

Každý si může sám spočítat, kolik vytříděných komunálních odpadů z produkovaného celku je třeba k dosažení míry recyklace komunálních odpadů na předepsaných nejméně 65 %. V reálu se dostaneme na potřebu nějaké formy třídění a úprav u více než 85 % všech vznikajících komunálních odpadů. Aby potřeba zásadní redukce množství vznikajícího směsného komunálního odpadu byla zřejmá i velmi konzervativním subjektům, definovala Evropská komise do svého Akčního plánu k oběhovému hospodářství[4] konkrétní cíl k tomuto pro členské státy. Je zde definováno, že členské státy mají zajistit do roku 2030 redukci vznikajícího množství směsných komunálních odpadů minimálně o 50 % ve vztahu k roku 2020. Je zřejmé, že bez realizace tohoto snížení nemůže žádný stát splnit závazky oběhového hospodářství, které sám pomáhal legislativně prosazovat. Evropská komise proto také jasně deklarovala ve své hodnotící zprávě z června 2023, že bude plnění tohoto cíle v jednotlivých členských státech bedlivě sledovat a vyhodnocovat, neboť se jedná o neuralgickou součást a podmínku fungujícího oběhového hospodářství.

Některé státy již na svém území aktivně prosazují nutnost předchozí úpravy směsného komunálního odpadu technologickým tříděním před jakoukoli formou jeho energetického využití. Je to logické, protože po spálení odpadu, již není možno materiálově využít řadu původně recyklovatelných frakcí, které se v komunálním odpadu nacházejí. Tyto státy si spočítaly, že v národním měřítku se ve směsných komunálních odpadech stále nacházejí minimálně stovky tisíc, a v případě některých zemí i miliony tun recyklovatelných materiálů, které je možné vytřídit a posunout na materiálové využití.

tridici-linka OZO Ostrava a třídící linka na směsné komunální odpady

V mnoha státech se proto realizují projekty třídících linek na směsné komunální odpady, podobných té nejnovější v Ostravě, která byla oficiálně spuštěna v říjnu 2023 a má velmi dobré provozní výsledky. Ostrava svou moderní linkou odklání od skládky zásadní podíl komunálních odpadů, oproti dosavadnímu stavu. S účinností přes 95 % vytřídí materiálově využitelné frakce jako např. PET lahve, hliníkové plechovky či další kovové odpady, ale i další druhy plastů. Linku lze navíc nastavit prakticky na jakékoli složky komunálních odpadů. Další linky podobného typu zde mají ještě vyrůst. V ČR se zatím tento region stává lídrem v reálnosti dosažení efektivního nakládání s odpady a v plnění aktuálních cílů oběhového hospodářství. Své místo v systému mají samozřejmě i linky manuální a poloautomatické. Všechny třídící linky ale potřebují odbyt vytříděných materiálů. Jak těch recyklovatelných, tak těch nerecyklovatelných. Účinnost třídící linky ovlivňuje na prvním místě zejména odbyt recyklovatelných materiálů. Až na druhém místě je to technologie. Bez dostatečného odbytu vytříděných recyklovatelných odpadů nebude efektivně provozována žádná linka, ani ta manuální, ani ta automatická s optickými senzory. Stejně tak je třeba mít zajištěn odbyt nerecyklovatelné složky. V případě nerecyklovatelných odpadů je vhodné jejich směřování do energetiky.

 

Městské teplárny mohou být velmi vhodnou stabilní součástí oběhového hospodářství

Podstatnou součástí severomoravského řešení je využití vytříděné a již nerecyklovatelné složky komunálních odpadů ve vhodné moderní energetické koncovce na tento druh energetického materiálu. Ten má, co se týká výhřevnosti, vlastnosti podobné jako hnědé uhlí. Takové zařízení se na Moravě, na základě strategické úvahy a dekarbonizačního úsilí, realizovalo. A to formou rozsáhlé rekonstrukce původního uhelného provozu na novou moderní technologii. Aktuálně se jedná o multipalivový fluidní kotel v Přerovské teplárně. Zde jsou paliva z nerecyklovatelných odpadů (TAP) využívána k výrobě tepla pro občany. Na tuto ideální formu spolupráce a zapojení se do oběhového hospodářství postupně přejdou i další teplárny v regionu. Je to logické, protože musí ustupovat od uhlí a paliva z odpadů jsou ideální a evropsky dobře vyzkoušenou a certifikovanou cestou. 

Česká republika má navíc nově od roku 2023 i samostatnou vyhlášku pro paliva z odpadů[5], kdy tato paliva, po splnění podmínek evropské technické ISO normy, nejsou odpadem, ale výrobkem. Tato paliva však nejsou vhodná pro klasické spalovny směsných komunálních odpadů, mají vyšší výhřevnost, na kterou klasické spalovny/ZEVO nejsou konstruovány.

1 3 6 

FCC Česká republika a modernizované zařízení na výrobu tuhého alternativního paliva z odpadů (TAP)

 

Klasická ZEVO v Evropě musí doplňovat předtřídění

V řadě evropských států, kde již měli postavené velké kapacity spaloven na směsný komunální odpad z historie, se tyto buď odstavují po skončení životnosti, nebo se před stávající spalovny staví tzv. presortingové linky, které mají za úkol vytřídit recyklovatelné složky odpadů (více zde). Nejlepším příkladem takovýchto uspořádání je Švédsko, ale i Francie, Polsko, Holandsko, Lotyšsko, apod., kde třídění směsného komunálního odpadu před spalovnou je již zcela běžná a někde také už předepsaná součást zpracování odpadů. Na řadě mezinárodních konferencí zástupci těchto států prezentují nutnost doplňování dosavadních technologických postupů zpracování směsných komunálních odpadů o klíčové třídící technologie, které zajišťují potřebné vytřídění materiálově využitelné frakce.

Má to také jeden podstatný vedlejší efekt. Pokud by i Česká republika šla cestou odpovědného třídění směsných odpadů před energetickým využitím, a do stávajících spaloven se v budoucnu vozil jen předtříděný odpad, pak to nemalým způsobem ušetří samotnou stávající kapacitu spaloven/ZEVO a je možné ušetřit prostředky na výstavbu dalších. Je třeba si uvědomit, že cena těchto zařízení, co se nových projektů týká, je skutečně extrémně vysoká. Například spalovna/ZEVO Mělník by měla dle dostupných informací stát dokonce 12 000 000 000 korun.

 

Otázka zákazu spalování neupravených směsných komunálních odpadů

V listopadu 2023 proběhlo v Evropském parlamentu hlasování o obsahu návrhu nařízení o obalech a obalových odpadech (tzv. PPWR). Byla zde odhlasována jedna podstatná povinnost, která může mít zásadní dopad na další procesy jak v odpadovém hospodářství, tak i v energetice. Evropským parlamentem schválenou povinností je sběr veškerých obalových materiálů (papír, plasty, karton, sklo, železné kovy, hliník, dřevo, a další) v míře 90 % k roku 2029, a to za pomoci systémů tříděného sběru. Toto jen podporuje nezbytnost a relevanci na začátku článku popsaných procesů v obcích a městech ve vztahu k intenzifikaci třídění. Potvrzuje to také správnost nastavení české odpadové legislativy ve vztahu k vysokému stupni primárního třídění v obcích. Bude však nutná také intenzifikace navazujícího stupně technologického třídění, se kterou se počítalo již po schválení směrnic oběhového hospodářství [6]. Zatím není zcela jisté, v jaké formě se závazky na třídění všech obalových frakcí ve finálním znění objeví, ale v dohledné době se tak, či tak oběhové hospodářství bez efektivního třídění všech využitelných frakcí neobejde.

Na půdě Evropského parlamentu zároveň proběhla opět diskuze, kterou Evropský parlament již zná, a to diskuze o zákazu spalování neupraveného směsného komunálního odpadu. Tento opakovaný návrh byl i tentokrát komentován s odkazem na potřebu naplnění vyšších stupňů odpadové hierarchie a na stále vysoký podíl využitelných frakcí ve směsném komunálním odpadu v rámci rozborů prováděných v evropských státech. Tentokrát nebyl navržený zákaz spalování neupraveného směsného komunálního odpadu nakonec odhlasován. Je však otázka, jak se bude stále rostoucí tlak v tomto směru vyvíjet dále. 

 

Mezitím v České republice

V České republice je přístup zatím odlišný a kopíruje původní investorské plány staré cca 12 - 15 let, zaměřené zejména na spalování neupravených směsných komunálních odpadů. To je sice zcela relevantní technologie pro energetické využití odpadů, ale v aktuální době a platnosti legislativních cílů oběhového hospodářství nepřináší potřebné přínosy a jiné cíle dokonce oddaluje, což řada členských států již několik let řeší, jak jsme si uvedli výše v textu.

Je veřejně známé, že dotační podporu projektů ZEVO na SKO Evropská komise zakázala již v roce 2016 a zákaz je stále uveden v podmínkách Operačního programu životní prostředí. Odůvodnění zákazu dotací do ZEVO na SKO Evropská komise podložila a opakovaně zdůvodňovala argumentací k potřebě naplňování vyšších příček odpadové hierarchie, nutností lepšího třídění a potřebou plnění cílů oběhového hospodářství ve vztahu k materiálovému využití, stejně jako systémovou potřebou snižování emisí CO2. To vše je spalovnám/ZEVO na SKO dlouhodobě vyčítáno. S nástupem ministra Hladíka se k překvapení a nelibosti řady investorů do technologií oběhového hospodářství v České republice ministerstvem přislíbila dotace pro aktuálně cca sedm projektů spaloven neupravených směsných komunálních odpadů. O dotace však žádájí i další.

Dosavadní písemné argumenty Evropské komise, které podporu spaloven po mnoho let zakazovaly, se za současného ministra již neřešily, a to s odkazem na skutečnost, že dotace nebude MŽP poskytovat z Operačního programu ŽP, kde jsou ZEVO na SKO zakázané, ale bude je poskytovat z Modernizačního fondu. O tom si může každý myslet své. Zelené organizace se proti tomuto postoji MŽP hlasitě vymezily a připravily analýzy množství směsných komunálních odpadů, pro které by v ČR mohla být kapacita ZEVO relevantní[7]. Analýzy nevládních organizací se zásadně rozcházejí s aktuálním postojem MŽP, který říká, že v ČR potřebujeme dvakrát tolik spaloven na SKO, než máme doposud[8].

Objektivně vzato, pro mírné rozšíření ZEVO tu prostor je, ale je velmi omezený. Současné kapacity jsou cca 770 000 tun odpadu ročně, dále je zde kapacita cementáren cca 500 000 tun a vznikají nové multipalivové kotle. S ohlášenými projekty by však finální kapacita byla dokonce násobně vyšší[7].

5COMPAG MLADÁ BOLESLAV s.r.o. a bioplynová stanice v Plazích u Mladé Boleslavi

To, co Česká republika potřebuje v oblasti energetického využití odpadů nejvíce, jsou zejména odpadové bioplynové stanice na biologickou složku komunálních odpadů. Biosložky je ve směsných komunálních odpadech stále velké množství a je možno ji efektivně a moderně využít. Dále nezbytně potřebujeme energetické koncovky na vytříděné nerecyklovatelné odpady z třídících linek. Tedy například teplárny, jako je ta v Přerově, které díky efektivním spalovacím technologiím (např. fluidnímu kotli) umí využívat výhřevnější paliva z odpadů, než je standardní směsný komunální odpad. Odpadů na třídících linkách výrazně přibývá, jak lidé více a více třídí. Tím se zvyšuje také množství vystupující vytříděné a již nerecyklovatelné frakce, která se zpracovává do podoby výrobku – paliva z odpadu.

 

Projekty ZEVO mají velký problém s budoucím zajištěním potřebného množství SKO

Není žádným tajemstvím, že i ty největší připravované projekty ZEVO mají své nejbolavější místo právě v oblasti vysokého rizika budoucího nedostatku vhodného vstupujícího odpadu, tedy zejména SKO, ale i velkoobjemových odpadů. Tyto projekty by, pokud budou nakonec postaveny, měly být schopny v daném regionu působit z hlediska své životnosti nikoli ve stávajících podmínkách, ale v podmínkách platných cca od roku 2028 a dalších cca 20 let. Tedy v letech, pro které již mají platit skutečně vysoké stupně efektivity jak z pohledu třídění, recyklace, oběhového hospodářství, tak i z hlediska emisí CO2, uhlíkové neutrality, efektivní nízkoemisní dopravy, apod.

Svozové společnosti dobře vědí, že na podobné vzdálenější roky není možné spalovnám přislíbit vyšší množství SKO, protože odpady v té době budou muset být zpracovávány výrazně efektivnějším způsobem, pokud mají být naplněny cíle oběhového hospodářství. Proto jsou přísliby budoucího potřebného množství SKO novým spalovnám z odborného hlediska "ne zcela reálné". K tomu se situace investorů dále komplikuje faktem ohlašování dalších a dalších menších projektů, které na trhu budou soutěžit o ty samé odpady. Podobný problém s nedostatkem směsných komunálních odpadů nyní řeší také řada dalších evropských států, včetně Německa.

V ČR může být konkrétním příkladem třeba Jihočeský kraj, kde se k původnímu záměru velké centrální Budějovické spalovny SKO postupně ukázaly další cca 4 projekty energetického využití odpadů. Příkladem je také Středočeský kraj, kde plánovaná centrální spalovna v Mělníku bude mít silnou konkurenci jak v dosavadní Malešické spalovně, ale i v dalších připravovaných projektech. Konkurence menších regionálních energetických koncovek je v každém případě velmi vítaným aspektem. Konkurence bude výhodná pro obce a města a pro cenovou politiku v daném regionu. Pro koho by byl výhodný oligopol velkých krajských zařízení? Zde platí, že čím více možností budou obce mít, tím lépe. Tím budou mít lepší postavení s výběrem své koncovky a se zajištěním takového řešení, které bude přinášet nejlepší podmínky z hlediska jak nákladů, tak plnění cílů oběhového hospodářství.

S postupem času budou mít nespornou výhodu projekty městských tepláren, které budou schopné využít paliva z vytříděných a nerecyklovatelných odpadů z třídících linek. Tyto koncovky nebudou soutěžit s otázkou „třídit či netřídit odpady v obcích“, jako velká ZEVO na SKO. Lze předpokládat, že městské teplárny budou moci být skutečně potřebným a vyhledávaným koncovým prvkem pro nerecyklovatelné výstupy z třídících linek. Budou zde i další způsoby zpracování odpadů, které budou tvořit konkurenční prostředí v synergicky fungujícím systému oběhového hospodářství.

 

Shrnující závěr k úvahám zejména pro městské teplárny

Provozovatelé zdrojů z řad energetiky se při svých úvahách ohledně možného budoucího energetického využití odpadů často ptají na řadu konkrétních otázek, které v článku zazněly mezi řádky. Zde si je shrneme stručně.

Na SKO nebo na TAP? Aktuální úvahy se často vedou na téma, zda stavět novou roštovou spalovnu/ZEVO na SKO nebo raději multipalivový kotel na vytříděné nerecyklovatelné frakce. Jak praktické příklady ukazují, zásadní rozdíl je zde v investičních nákladech. Zatímco připravovaná roštová spalovna na 320 000 tun SKO v Mělníku má stát cca 12 000 000 000 korun, multipalivový fluidní kotel na TAP realizovaný při rekonstrukci městské teplárny v Přerově na cca 114 000 tun stál řádově cca 1,5 miliardy Kč.

Dále jsou časté dotazy ohledně dotací. To je vždy těžké hodnotit, protože dotace jsou vlastně jen nástrojem moci aktuálních politiků. Není to systémový nástroj, se kterým by se dalo objektivně počítat v rámci zdravého tržního a konkurenčního prostředí. Dotace nejsou předvídatelné. Dotace systematicky degradují konkurenční prostředí. Náklady těchto umělých politických zásahů ponese naše společnost ještě velmi dlouho do budoucna. Ale to je jiný příběh. Faktem je, že aktuální politici dávají dotace do energetického využití. Z hlediska oběhového hospodářství je objektivně obhajitelnější realizovat technologie na vytříděné nerecyklovatelné odpady, než na netříděné směsné.

Náklady na třídící technologie před energetickým využitím. Dále se často objevují dotazy na cenu třídících technologií před energetických využitím, které jak jsme si uvedli v článku, realizuje stále větší počet evropských zemí. Zde se dá počítat s investičními náklady v prvních řádech stovek milionů korun. Nejmodernější třídící linka v Ostravě, která efektivně třídí směsný komunální odpad, stála cca 280 milionů korun. U podobných investic je klíčové, aby před zahájením projektů byla shoda na spolupráci mezi regionálním energetikem a odpadovou společností, nebo společnostmi. Tato shoda na severní Moravě byla, a proto mohly na obou stranách začít zmíněné investice. Odpadovou část lze realizovat cca za tři roky. Tam, kde již mají povolení (a existuje řada takových lokalit), je stavba otázkou 1-2 let.

Jaká bude reálná výhřevnost odpadů? Energetici se také zajímají o reálnou výhřevnost odpadů nebo paliv z odpadů v letech 2028 – 2045, pokud by měly být plněny legislativní cíle v oběhovém hospodářství. To jsou velmi správné dotazy. Co se týká SKO, naše rozbory a analýzy ukazují, že výhřevnost SKO bude časem a v návaznosti na nutnou intenzifikaci třídění klesat pod hodnotu 6-7 MJ/kg, někde dokonce hlouběji pod 6 MJ/kg. To je pro roštové spalovny viditelně pod požadovanou hladinou výhřevnosti. Naopak provozovatelé multipalivových kotlů si sami říkají v rámci smluvního vztahu, jakou chtějí výhřevnost přijímaného paliva. Je to vlastně zadání ze smlouvy a dodavatel paliva jej musí držet. Současné projekty na TAP běží ve dvou hladinách výhřevnosti. Připravují a dodávají se paliva s výhřevností hnědého uhlí pro teplárny a paliva s výhřevností černého uhlí nebo i vyšší pro cementárny.

Jaké bude reálné množství odpadů ke spálení? Časté jsou dotazy ohledně množství odpadů, které budou k dispozici pro energetické využití. Ve vztahu k SKO jsem již v článku vysvětlil, že ho bude reálně výrazně méně, než si mnoho energetiků myslí. Na SKO se nedá dělat oběhové hospodářství. Odpadáři to vědí. SKO se bude dále výrazně redukovat. Oběhové hospodářství je založeno na surovinách z odpadu. Odpověď je tedy taková, že komunální odpady v obcích se budou systémově přesouvat do barevných nádob. A z nich bude větší množství spalitelné frakce. Zjednodušeně se dá říci, že městské teplárny by se v jednotlivých regionech, kde není spalovna, měly na palivech z nerecyklovatelných odpadů uživit. Vždy je ale třeba si udělat společnou analýzu s místními svozovými firmami, aby bylo zřejmé, kolik odpadu zde bude reálně k dispozici pro energetické využití. Zde odkazuji na rubriku Odpady v krajích v časopisu Pro města a obce, kde jsem v průběhu roku 2023 hodnotil každý měsíc postupně všechny kraje v ČR a jejich konkrétní čísla, včetně množství odpadů pro energetické využití.

 

Autor: Ing. Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství  (vyhotoveno pro Invicta Bohemica - pro publikaci Regionální výrobci a distributoři energií  2023)

 

Odkazy:

[1] Balíček oběhového hospodářství - Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/849 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2000/53/ES o vozidlech s ukončenou životností, 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních; Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/850 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 1999/31/ES o skládkách odpadů; Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/851 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2008/98/ES o odpadech; Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/852 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech

[2] Zejména zákon č. 541/2020 Sb. o odpadech; vyhláška 273/2021 Sb. a zákon č. 542/2020 Sb., a další

[3] Circular economy: Commission recommends actions to boost recycling in 18 Member States at risk of missing waste targets https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/eN/ip_23_3105

[4] Sdělení komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů - Nový akční plán pro oběhové hospodářství - Čistší a konkurenceschopnější Evropa, Brusel, 11.3.2020, COM(2020) 98 final

[5] Vyhláška č. 169/2023 Sb. o stanovení podmínek, při jejichž splnění přestává být tuhé palivo z odpadu odpadem

[6] EKO-KOM, 2020 - Prováděcí studie k realizaci strategie Systému EKO-KOM „Strategie 21+“

[7] https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/sarah-ozanova-spalovny-jsou-vazny-problem-pro-zivotni-prostredi.neni-treba-jich-stavet-vic-nez-skutecne-potrebujeme

[8] https://www.ekonews.cz/v-cesku-je-prostor-pro-dvakrat-tolik-spaloven-nez-kolik-jich-mame-rika-ministr-zivotniho-prostredi/

 

Související články

Trendy třídění odpadů v EU jako inspirace pro splnění legislativních cílů v ČR

 

Automatizovaná třídicí linka v Brně už předala k recyklaci 65 tun kovů - separátor kovů...

Evropská komise může mít velký problém - evropské recyklační asociace pro výrobu a...

Na dotazy odpovídá prezident největší profesní organizace recyklačních a zpracovatelských...

Vysoko tak přeskočila řadu států, kde se zálohují hashtag#PET lahve. Politici, kteří v...

Na serveru Moravské hospodářství vyšel článek rozebírající argumenty pro a proti...

16. dubna 2024  |  zdroj: Enviweb

17. dubna 2024  |  zdroj: Enviweb

17. dubna 2024  |  zdroj: Enviweb

24. dubna 2024  |  zdroj: Enviweb

24. dubna 2024  |  zdroj: Enviweb

25. dubna 2024  |  zdroj: Enviweb

Pravidelné novinky e-mailem

Chcete získávat aktuální články přímo na Váš email?

Vložením e-mailu souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů.

Zpracování osobních údajů

Pro úspěšné využívání služeb, které tato webová stránka nabízí, v některých případech potřebujeme zpracovávat osobní údaje uživatelů.
Toto zpracovávání podléhá nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Známé také jako "GDPR".

Služby využívající osobní údaje

Uvedené osobní údaje zpracováváme pouze pro účely níže popsané. Osobní (ani žádné jiné) údaje nezpracováváme pro potřeby cíleného nabízení zboží nebo služeb. Osobní údaje neprodáváme ani neposkytujeme třetím stranám. Souhlas považujeme za platný do jeho odvolání, viz níže.

Odběr novinek e-mailem

Pro využívání služby odběru novinek e-mailem (abonentní systém) potřebujeme znát Vaši e-mailovou adresu. Tento údaj neuvádíme veřejně a slouží pouze pro potřeby odesílání e-mailů s novinkami.

Webové formuláře

Při odesílání webových formulářů na této webové stránce ukládáme Vaši e-mailovou adresu jako kontaktní údaj pro odpovědi. Tento údaj neuvádíme veřejně.
Webové formuláře mohou pro úspěšné odeslání požadovat další osobní údaje. V takových případech tyto údaje zpracováváme pouze pro potřeby vyhodnocení formuláře a neuvádíme je veřejně.

Odvolání souhlasu

V případě, že si budete přát odvolat souhlas se zpracováním osobních údajů, kontaktujte pověřence pro ochranu osobních údajů.

Smluvní strany

Správcem těchto osobních údajů je Česká asociace odpadového hospodářství, Pod Pekárnami 157/3, Praha 9 – Vysočany.
Zpracovatelem je společnost ABRUPTA SERVIS s.r.o..