ČAOH k poslední verzi OPŽP – některé zásadní problémy přetrvávají

S ohledem na konečnou fázi projednávání zásadního strategického dokumentu, který ovlivní další směřování odpadového hospodářství v České republice (ČR) a sice Operačního programu Životní prostředí 2014-2020, který je součástí balíku operačních programů ČR v rámci tzv. kohezních fondů, připravila Česká asociace odpadového hospodářství své shrnující stanovisko ke stále dostatečně nevyřešeným zásadním bodům nového operačního programu.

Na některé z těchto důležitých bodů bylo MŽP opakovaně upozorňováno v rámci proběhlých kol připomínkování textu OPŽP, a to z většího počtu připomínkujících stran. Problémové nastavení však bohužel stále přetrvává.


Otázka dotační podpory pro nové spalovny odpadů v ČR, či většího důrazu na třídění a recyklaci


a) Ministr životního prostředí Brabec opakovaně mediálně sdělil, že spalovny odpadů nebudou podporovány z národních dotačních zdrojů. Ministr také dodal, že „Pokud bychom chtěli podpořit spalovny, tak by poplatky musely vylétnout na dva a půl tisíce korun“. Jak je uvedeno pod tímto odkazem, ministr zároveň říká, že nové projekty by mohly vzniknout pouze jako ryze podnikatelský projekt, což je ale kvůli obrovské vstupní investici velmi nepravděpodobné. Evropská komise podle něj spalovny také nepodpoří. Jeho úřad však i přes opakovanou kritiku připravuje financování spaloven z evropských peněz. Brusel sám přitom České republice sdělil, že by z unijních peněz měla podporovat skutečné priority v jednotlivých oblastech a že spalovny odpadů jako prioritu nevnímá.

b) Ze strategických dokumentů Evropské unie zřetelně vyplývá, že EU vyzývá k uplatňování hierarchie nakládání s odpady a ke změně chápání odpadu jako zdroje surovin, tedy k přednostnímu opětovnému použití a materiálovému využití odpadů. Např. v návrhu 7. Akčního programu pro životní prostředí EU, který je v operačním programu uveden jako strategický dokument, EU zahrnuje cíle „omezení energetického využití odpadu pouze na nerecyklovatelné materiály“. Rovněž  komisař pro životní prostředí EU Janez Potočnik varuje členské země před vytvářením kapacit pro spalování odpadu a investicemi do této infrastruktury bez tvorby podmínek pro snižování množství odpadů, recyklace a kompostování (http://europa.eu/rapid/press-release_SPEECH-13-211_en.htm). Přesto je i v poslední verzi operačního programu podpora nových spaloven odpadů v ČR jedna ze základních priorit.

c) Některé evropské státy již nyní řeší problém s výraznou nadkapacitou spaloven odpadů. Problém se snaží řešit přeshraniční přepravou velkých objemů odpadů z okolních států EU. Převážené objemy tak v případě několika států přesahují dokonce množství 1 000 000 tun ročně (v některých případech i 1 600 000 tun). S ohledem na jeden z principů EU, tzv. princip blízkosti, toto nevnímáme jako zcela vhodnou cestu pro budoucí směřování OH jak v Evropě, tak v ČR.

d) Dalším negativem případných nových spaloven odpadů je skutečnost, že se jedná o velmi nákladná zařízení, která jsou vzhledem k jejich ceně budována minimálně na 20 – 30 let. Přitom tato zařízení potřebují skutečně velké množství odpadů pro svůj provoz. V podmínkách ČR se hovoří o spalovnách na 100 000 až 200 000 tun odpadů ročně. Takovou produkci vhodných odpadů, které by měly být směřovány do spalovny, často nemají ani samostatné krajské regiony v ČR. Mimo jiné by to znamenalo, že v některých krajích by musela být velká část z produkovaných odpadů svážena do tohoto centrálního zařízení. Je zde pak silné riziko, že řada stávajících odpadových firem zabývajících se tříděním, recyklací a dalšími úpravami odpadů by neměla prakticky žádné vstupy do svých technologií. Lokální, investičně nenáročná zařízení typu třídíren či úpraven odpadů, přitom poskytují práci mimo jiné i v sociálně ohrožených regionech. Hrozí, že při realizaci nové spalovny, by musely ukončit svoji činnost. S ohledem na životnost spalovny odpadů je zde rovněž zcela objektivní riziko, že po dobu provozu spalovny nebude v dotčených regionech probíhat prakticky žádná technologická obměna odpadářských zařízení, bude zde zcela zakonzervován trh i technologické prostředí (většina odpadu skončí ve spalovně).

e) Ve vztahu k energetickému využití odpadů a k potřebě navýšení kapacity zařízení pro energetické využití odpadů, je v operačním programu uvedena cílová hodnota 1 409 000 tun odpadů. Přitom již nyní se v ČR energeticky využívá 1 009 000 tun odpadů. Operační program byl díky sérii připomínek ke kapitole energetického využití odpadů, kde byly zpočátku řešeny pouze spalovny odpadů, částečně upraven. Byly do něj přidány body týkající se variantní cesty energetického využití odpadů – cesty dalších úprav odpadů, třídění a z nerecyklovatelného zbytku výroby paliv z odpadů, což podporuje také ČAOH. Tato cesta na rozdíl od spaloven odpadů, kde se reálně spaluje velké množství směsného odpadu, vede ke značně vyššímu plnění cílů EU ve vztahu k třídění a recyklaci. Poslední verze OPŽP však stále vnímá spalovny jako prioritu. Ve vztahu k výše uvedenému stanovisku ministra Brabce a vyjádření Evropské komise je to jen obtížně vysvětlitelné. Samotné spalování odpadů ve spalovnách, bez shora uvedeného důrazu na jeho předchozí třídění a úpravu, není řešením problému s odpady, mimo jiné i proto, že cca 30 % odpadu spáleného ve spalovně musí být uloženo na skládku nebo odesláno do specializovaných zařízení na zpracování nespalitelných zbytků, které jsou s ohledem na své složení jen velmi obtížně využitelné.

f) S ohledem na shora uvedené připomínky se ČAOH obává možného nehospodárného a nesystémového využití dotačních prostředků Evropské unie v OH v ČR. Použití těchto dotačních prostředků na výstavbu nových spaloven odpadů může ve svém důsledku znamenat omezení tržního prostředí v odpadovém hospodářství v ČR, navýšení nákladů pro původce odpadů, tedy pro občany a firmy, omezení technologického vývoje, omezení počtu pracovních míst v odpadovém hospodářství a další doprovodné aspekty.

g) ČAOH zcela uznává, že spalovny odpadů jsou velmi moderní a technologicky vyspělá zařízení, která mají ve vztahu ke své technologické vyspělosti obecně minimální vliv na životní prostředí. Zcela bychom respektovali, pokud by případní investoři chtěli taková zařízení budovat ze svých vlastních prostředků. Avšak poskytování dotačních prostředků z Evropské unie na tyto projekty v podmínkách ČR vnímáme s ohledem na shora uvedené připomínky jako ne zcela vhodné a ne zcela v souladu s aktuální odpadovou strategií EU založenou na principu oběhového hospodářství.


Otázka moderních finančních nástrojů ve vztahu k dotačním programům Evropské unie


a) ČAOH na základě široké zkušenosti svých členských firem vnímá možná negativa neúměrně vysokého množství dotací do tržně fungujícího sektoru, jakým je odpadové hospodářství v ČR. Dotace jako nástroj koheze jsou jistě zajímavou formou vyrovnání úrovně ekonomik a životní úrovně obyvatel jednotlivých států v Evropské unii. To s jistotou může platit v oblastech či sektorech ekonomiky a služeb, kde není zcela tržní prostředí, a kde se objektivně hůře realizuje zisk a prostředky na další rozvoj – např. kultura, péče o památky, vzdělávání, dopravní infrastruktura, ochrana ovzduší, apod. Na druhou stranu v sektorech, které dlouhodobě kvalitně fungují v tržním prostředí, kde je standardně realizován zisk, může větší míra dotací způsobit výrazné zhoršení konkurenceschopnosti části subjektů. Mohou zde nastat jevy jako deformace trhu jako takového, deformace cen a v neposlední řadě také postupná nadmíra kapacit vybraných zařízení či služeb.

b) Co se týká sektoru odpadového hospodářství v České republice, je zde dle našeho názoru poměrně rozvinutá síť širokého spektra odpadářských zařízení mnoha forem, a to prakticky ve všech regionech ČR. Je pravdou, že tomu významnou měrou napomohl i právě končící Operační program Životní prostředí. Nyní je však dle údajů MŽP, zveřejněných ve Statistické ročence (viz zde) situace taková, že celkové kapacity odpadářských zařízení na různé formy úprav a využití odpadů jsou již násobně vyšší než celková roční produkce odpadů v ČR, která činí cca 30 milionů tun. Nabízí se tedy otázka, zda další značné množství dotačních prostředků sektoru spíše neublíží, než aby mu pomohlo.

c) V tomto směru ČAOH velmi přivítala moderní finanční nástroje Evropské unie, které lze na kohezní fondy aplikovat. Jako velmi vhodný nástroj, který by dle našeho názoru mohl kvalitním způsobem nahradit významnou část budoucích dotací, jsou tzv. bezúročné půjčky. Jde o to, že při stávající přemíře odpadářských zařízení v ČR budou mít další a další projekty poměrně silný problém s tzv. udržitelností projektu. Základním důvodem bude riziko nedostatku odpadů do stále většího počtu zařízení. Je zároveň skutečností, že některé projekty financované z dotací vznikají z části právě s primárním cílem získat dotační prostředky, nějakým způsobem realizovat povinnou udržitelnost projektu a po ní projekt odepsat. To dle našeho názoru jednoznačně není vhodná cesta a je nutné tomu předcházet. Pokud budou ve větší míře místo pouhých dotací využívány bezúročné půjčky, pak každý žadatel ještě před realizací projektu ví, že projekt musí být životaschopný, neboť musí splatit půjčku. Tato motivace je dle našeho názoru zásadní výhodou tohoto moderního finančního nástroje oproti samotným dotacím. Bezúročné půjčky také mimo jiné v takové míře nedeformují ceny, nedeformují tržní prostředí a soutěž subjektů na trhu je tak férovější a vyváženější.

 

Zdroj: Ing. Petr Havelka, ředitel České asociace odpadového hospodářství (www.caoh.cz)

 

Související články:

Dotace jsou terčem kritiky i na Slovensku - deformují trh

Informace o trhu s komunálními odpady v Německu - zařízení je příliš mnoho, odpadů málo

 

 

 

V návaznosti na již vydanou Příručku pro živnostníky a malé původce odpadů, nyní Česká...

Díky úsilí svozových, zpracovatelských a technologických firem sdružených v České...

Česká asociace odpadového hospodářství na základě dlouhodobé spolupráce s obecními svazy...

Pravidelné novinky e-mailem

Chcete získávat aktuální články přímo na Váš email?

Vložením e-mailu souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů.

Zpracování osobních údajů

Pro úspěšné využívání služeb, které tato webová stránka nabízí, v některých případech potřebujeme zpracovávat osobní údaje uživatelů.
Toto zpracovávání podléhá nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Známé také jako "GDPR".

Služby využívající osobní údaje

Uvedené osobní údaje zpracováváme pouze pro účely níže popsané. Osobní (ani žádné jiné) údaje nezpracováváme pro potřeby cíleného nabízení zboží nebo služeb. Osobní údaje neprodáváme ani neposkytujeme třetím stranám. Souhlas považujeme za platný do jeho odvolání, viz níže.

Odběr novinek e-mailem

Pro využívání služby odběru novinek e-mailem (abonentní systém) potřebujeme znát Vaši e-mailovou adresu. Tento údaj neuvádíme veřejně a slouží pouze pro potřeby odesílání e-mailů s novinkami.

Webové formuláře

Při odesílání webových formulářů na této webové stránce ukládáme Vaši e-mailovou adresu jako kontaktní údaj pro odpovědi. Tento údaj neuvádíme veřejně.
Webové formuláře mohou pro úspěšné odeslání požadovat další osobní údaje. V takových případech tyto údaje zpracováváme pouze pro potřeby vyhodnocení formuláře a neuvádíme je veřejně.

Odvolání souhlasu

V případě, že si budete přát odvolat souhlas se zpracováním osobních údajů, kontaktujte pověřence pro ochranu osobních údajů.

Smluvní strany

Správcem těchto osobních údajů je Česká asociace odpadového hospodářství, Pod Pekárnami 157/3, Praha 9 – Vysočany.
Zpracovatelem je společnost ABRUPTA SERVIS s.r.o..