Deník Právo: Rozhovor s Petrem Havelkou na téma rizik omezení konkurence novelou zákona o ZVZ

Důsledků připravované novely zákona o zadávání veřejných zakázek se obává celý privátní sektor, mimo jiné i firmy zajišťující služby v odpadech. Co konkrétně vám vadí? 

Obavy máme především z neúměrného zjednodušení zadávání služeb ze strany obcí - zcela bez soutěže, přímo vlastním veřejným společnostem (tzv. inhouse dodavatelům). Takové zadání zakázky se děje pouze na základě politického rozhodnutí a s politicky, nikoli tržně stanovenou cenou. 

V čem vidíte největší rizika zmíněné novely?

Omezení soutěže výrazným způsobem omezí konkurenci. A co to bude znamenat, to snad všichni víme. Zvýší se ceny. Zkušenosti ukazují, že firma nepodléhající hospodářské soutěži není v konkurenčním zápase nucena zefektivňovat svou činnost, snižovat náklady tak jako soukromé subjekty účastnící se soutěže. Celosvětové rešerše renomovaných ekonomů uvádějí, že zajištění služeb ze strany privátních subjektů je průměrně o pětinu levnější než od veřejných subjektů. Náklady obcí se tak ve finále zvýší. Zatím nebyla vymyšlena lepší cesta, než je veřejná soutěž. Tu však chce novela kupodivu významně omezit. 

Můžete uvést nějaký příklad? 

V Německu se několik desítek obcí sdružilo do umělého svazku a mimo veřejnou soutěž vybraly řešení pro své odpady, konkrétně jednu nejmenovanou velkokapacitní spalovnu. Obce se smluvně zavázaly k dodávkám odpadu na více než patnáct let. Nyní nemohou zakázku přesoutěžit a jsou nuceny spalovně platit po celou dobu více než 150 eur za tunu odpadu. Snahy o podobné řešení jsou i zde v ČR. Je však třeba si položit otázku, komu takovéto řešení vyhovuje. Občané to určitě nebudou. 

Takže návrh novely teoreticky může konkurenci v určitém regionu v podstatě vygumovat? 

Ano, pokud projde novela, tak ano. Vezměte si příklad, že obce v určitém kraji si mimo výběrové řízení a zcela bez soutěže objednají v rámci tzv. in-house zakázky odpadové služby pro celé území nebo i celý kraj. Všechny ostatní firmy na zmíněném území nebudou mít možnost ucházet se o služby vypisované v daném segmentu ze strany obcí. Takže firmy přijdou o zakázky, zruší pracovní místa, zavřou provozovny a odstaví technologie. Obce a občané však budou postupem času platit stále větší náklady své veřejné společnosti, která nebude pod soutěžním tlakem na kvalitu a cenu služeb. Takové nastavení jsme již na území našeho státu v historii měli, je však otázka, zda se k tomu skutečně chceme vracet. 

Trh a soutěž by tak fungovaly pouze mezi soukromými společnostmi? 

Jistě, protože by se de facto zrušilo tržní prostředí v segmentu subjektů s veřejnými rozpočty. Zůstal by jen trh mezi soukromými subjekty, tam by se soutěžilo o dosažení vyšší výkonnosti. Naopak všude tam, kam dosáhne vliv politiků, by mohl nastat stav, že by nebyla umožněna soutěž a cena by se stanovila na základě politického rozhodnutí. To není úplně průhledný systém. 

Kdybyste byl zákonodárce, co byste navrhoval? 

Podmínky bych naopak zpřísnil tak, aby nebylo dotčeno soutěžní prostředí v dané oblasti. Takzvané in-house výjimky jsou v přímém rozporu s hlavním účelem právní úpravy zadávání veřejných zakázek. Zde má jít především o hospodárnost a co největší transparentnost nakládání s prostředky daňových poplatníků. Jak v obchodě, tak i ve sportu zatím nebyl vymyšlen více motivující systém, než je soutěž. Je k zamyšlení, komu a proč nyní otevřená soutěž vadí.

Zdroj: Právo, Autor: Jiří Tichý, Datum vydání: 30.6.2015, Rubrika: Trhy & ekonomika

Pravidelné zasílání novinek z webu ČAOH získáte po vložení vaší emailové adresy na titulní straně webu v sekci "Novinky emailem"