Hrozí v komunální sféře zrušení hospodářské soutěže?

V současnosti je připravovaná novela zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“). Novela formálně transponuje text směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2014/24/EU o zadávání veřejných zakázek (dále jen „Směrnice), aniž by přihlížela ke specifikům českého právního nastavení. Návrh zákona tak namísto toho, aby zajistil co nevyšší míru efektivity při nakládání s veřejnými prostředky a šetřil financující veřejné rozpočty, narušuje stávající funkční tržní nastavení a hospodářskou soutěž.

Rizika tzv. in-house zadávání a kolektivního in-house

Návrh zákona rozšiřuje spektrum zakázek, jejichž zadání nebude podléhat hospodářské soutěži. Přitom již v současnosti je podle zkušeností z dosavadní praxe výjimka z pravidel zadávání veřejných zakázek tzv. in-house (nebo také „vertikální spolupráce“) notně zneužívána, což potvrzuje i důvodová zpráva předkládaného návrhu. Výjimka umožňující uzavřít smlouvu s jinou právnickou osobou bez realizace zadávacího řízení se vztahuje na veřejné zadavatele (např. obce) a na osoby, které jsou zadavateli z důvodu financování zakázky z veřejných zdrojů. Veřejný zadavatel tak má možnost zadat zakázku bez jakékoli soutěže své komunální firmě, svému „internímu“ in-house dodavateli. Vzdává se však možnosti vysoutěžit nejlepší podmínky. Ba co víc, vzdává se možnosti vůbec získat informaci o nejlepší ceně a spektru nabízených služeb. Zákon řeší i tzv. „kolektivní in-house“, tedy pokud se např. obce sdruží a bez jakékoli soutěže na celém území zadají zakázku jedné komunální firmě. Ve svém důsledku by tak na území celých regionů, např. krajů, mohly být realizovány veškeré veřejné zakázky právě mimo veřejné nabídkové řízení v rámci in-house výjimky, tj. bez soutěže, pouze na základě politického rozhodnutí, a co je velmi alarmující, za politicky a nikoli tržně stanovenou cenu.

Lepší než tzv. karlovarská losovačka

Přidělování veřejných zakázek bez umožnění soutěže se tedy ve svém důsledku stává čistě politickou volbou, výhodnou pro příznivce lokálních politických představitelů. Jak Shleifer a Vishny (1994) trefně poznamenal, politické užitky jsou hlavním důvodem pro kontrolu nad veřejnými firmami po celém světě. V podmínkách České republiky tak reálně hrozí, že při realizaci těchto principů naroste netransparentní a korupční prostředí. Riziko in-house zadávání, pouze dle úsudku příslušného politika a zcela bez možnosti soutěže, se týká širokého spektra služeb, například vodárenství, údržby komunikací, nakládání s odpady, energetiky, apod.

Konec soutěže a možnosti konkurence cen

Popsané omezení možnosti soutěže bude mít zásadní vliv na citelné omezení konkurence a tedy i na navýšení cen. Veřejný subjekt nepodléhající hospodářské soutěži není v konkurenčním boji nucen zefektivňovat svou činnost a redukovat náklady tak, jako soukromé subjekty účastnící se hospodářské soutěže. Shleifer (1998) poznamenal, že neefektivnost není pouze důsledkem absence motivace ke snižování nákladů, ale je výsledkem záměrné vládní politiky, jejímž cílem je transferovat zdroje těm, kdo je podporují. Sheshinski a López-Calva (2003) dodává:Přirozeným mechanismem, který v soukromém sektoru určuje úspěšnost firmy, je trh. V případě veřejných firem tento mechanismus chybí.

Je levnější privátní či veřejná firma?

Porovnání efektivnosti soukromého a veřejného poskytování vybraných služeb se v minulosti věnovalo několik desítek odborných studií na celém světě. Ve své publikaci Privatizace odpadových služeb ve městech a obcích Jan Slavík (2012) uvádí například tyto: Savas (1977), Savas (1981), McDavid (1985), Dubin a Navarro (1988) Domberger et al. (1995), Wayne (1995), Walls (2003) a další. McDavid (1985) došel k závěru, že zatímco u soukromých firem jsou průměrné náklady na domácnost 29,88 $, pak u komunálních firem je to 42,14 $ a smíšených forem vlastnictví 32,13 $. Dubin a Navarro (1988) prokazují, že soukromé zajištění vede k úspoře nákladů oproti veřejnému ve výši 20 %, a zároveň dodávají, že klíčovým faktorem je míra konkurence. Z důvodu objektivity je však třeba přiznat, že existují i světlé výjimky. Za příčinu vyšší efektivnosti soukromého zajištění považují Sheshimski a López-Calva (2003) rozdíly v cílech podnikání veřejně vlastněných a soukromých firem. Zatímco soukromé podnikání se orientuje na maximalizaci zisku, je manažerské rozhodování v případě veřejných firem do značné míry závislé na politické moci v podobě snahy maximalizovat jiné externality, včetně politické prestiže. Veřejné firmy současně nejsou vystaveny reálnému riziku bankrotu. V případě, že jsou některé investice veřejných firem vyhodnoceny jako chybné, pak je v zájmu centrálních (či lokálních) politiků zachránit příslušnou firmu s využitím veřejných rozpočtů. A náklady hradí daňoví poplatníci.

Negativní zkušenost ze zahraničí

Zrušení tržního prostředí přináší značné riziko i samotným zadavatelům, tedy např. obcím. Za vše hovoří příklad z Německa, kde se obce sdružily do umělého svazku RAVON a mimo veřejnou soutěž vybraly koncové zařízení pro své odpady - velkokapacitní spalovnu LAUTA. Smluvně se svazek zavázal k dodávkám odpadu do spalovny až do roku 2028. Nyní sdružené obce nemohou zakázku přesoutěžit a musí tak po celé období platit cenu vyšší než 150 Euro za tunu odpadu. Tržní cena se přitom v čase mění a v současnosti je o poznání nižší. Významné negativní dopady bude mít omezení tržního prostředí samozřejmě i na privátní sektor. Ve státech a v regionech, kde touto cestou omezili konkurenční prostředí, privátní firmy přišly o zakázky, zrušily pracovní místa a zavřely své provozovny a technologie. Dlouhodobější historie již prokázala, že kolektivní veřejné vlastnictví nebývá efektivně spravováno. Česká republika si období této hospodářské politiky prožila cca 4 desítky let. Je samozřejmě možné se k podobným principům opět vrátit, je jen otázka, zda je to skutečně ta nejvhodnější cesta.

Cílem by měla být hospodárnost a transparentnost

Rizikem novely zákona tak v důsledku může být až zrušení tržního prostředí v segmentu subjektů s veřejnými rozpočty (města, obce, městské organizace, apod.). De-facto by zůstal pouze trh mezi komerčními soukromými subjekty, kde by i nadále byla praktikována soutěž s cílem dosažení vyšší výkonnosti. A naopak všude tam, kam dosáhne vliv politiků, by nebyla umožněna soutěž a cena by byla stanovena na základě politického rozhodnutí. Skutečně je to to, co chceme?

S ohledem na zkušenosti s dosavadní aplikací in-house výjimek je nutné, aby nový zákon o veřejných zakázkách podmínky naopak zpřísnil tak, aby nebylo dotčeno samotné soutěžní prostředí v dané oblasti. Je vhodné si připomenout, že související aspekty tzv. in-house výjimek jsou v přímém rozporu s principem právní úpravy zadávání veřejných zakázek, která cílí primárně na hospodárnost a transparentnost nakládání s veřejnými prostředky.

 

Zdroj: Ing. Petr Havelka, ředitel České asociace odpadového hospodářství (www.caoh.cz)


Pravidelné zasílání novinek z webu ČAOH získáte po vložení vaší emailové adresy na titulní straně webu v sekci "Novinky emailem"


Pravidelné novinky e-mailem

Chcete získávat aktuální články přímo na Váš email?

Vložením e-mailu souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů.

Zpracování osobních údajů

Pro úspěšné využívání služeb, které tato webová stránka nabízí, v některých případech potřebujeme zpracovávat osobní údaje uživatelů.
Toto zpracovávání podléhá nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Známé také jako "GDPR".

Služby využívající osobní údaje

Uvedené osobní údaje zpracováváme pouze pro účely níže popsané. Osobní (ani žádné jiné) údaje nezpracováváme pro potřeby cíleného nabízení zboží nebo služeb. Osobní údaje neprodáváme ani neposkytujeme třetím stranám. Souhlas považujeme za platný do jeho odvolání, viz níže.

Odběr novinek e-mailem

Pro využívání služby odběru novinek e-mailem (abonentní systém) potřebujeme znát Vaši e-mailovou adresu. Tento údaj neuvádíme veřejně a slouží pouze pro potřeby odesílání e-mailů s novinkami.

Webové formuláře

Při odesílání webových formulářů na této webové stránce ukládáme Vaši e-mailovou adresu jako kontaktní údaj pro odpovědi. Tento údaj neuvádíme veřejně.
Webové formuláře mohou pro úspěšné odeslání požadovat další osobní údaje. V takových případech tyto údaje zpracováváme pouze pro potřeby vyhodnocení formuláře a neuvádíme je veřejně.

Odvolání souhlasu

V případě, že si budete přát odvolat souhlas se zpracováním osobních údajů, kontaktujte pověřence pro ochranu osobních údajů.

Smluvní strany

Správcem těchto osobních údajů je Česká asociace odpadového hospodářství, Pod Pekárnami 157/3, Praha 9 – Vysočany.
Zpracovatelem je společnost ABRUPTA SERVIS s.r.o..