Rozhovor OF s Petrem Bielanem k tématu odpady jako palivo

V aktuálním čísle Odpadového fóra vyšel rozhovor s Petrem Bielanem ze společnosti OZO Ostrava (člen České asociace odpadového hospodářství) s názvem "Ministerstvo by mělo odolat lobbistickým tlakům". Rozhovor se týká především tématu možných cest, jak energeticky využít odpady a toho, že neexistuje pouze jedna cesta, ale spektrum možností. ČAOH nyní přináší plný text tohoto zajímavého rozhovoru čtenářům svého webu.

Úvodník redakce Odpadového fóra pro tento článek zněl - Naše odpadové hospodářství potřebuje osobnosti, které vzbuzují respekt svými znalostmi, mnohaletými zkušenostmi a rozumným přístupem k věci. Jednou z nich je nepochybně i náš dnešní partner k rozhovoru, technický náměstek společnosti OZO Ostrava, s.r.o, Petr Bielan. Mluvili jsme o nastalých změnách v legislativě, o tom, jak se tyto změny projeví v praxi, a také o budoucnosti nejen energetického využití, ale i jiného nakládání s odpady.

Dotazy podával Pavel Mohrmann, šéfredaktor Odpadového fóra

Co Vás přivedlo právě k tomuto oboru? 

Vystudoval jsem VŠB – elektrotechniku.  Osobně jsem měl vztah k přírodě a pořádal vzdělávací a výchovné pořady pro veřejnost. Následně jsem vystudoval postgraduálně ochranu ovzduší na VŠCHT, pracoval mimo jiné na Magistrátu města Ostravy. Absolvoval jsem stáž v Anglii s cílem seznámit se s řízením odpadového hospodářství. Poté jsem se podílel na přípravě a realizaci POH města Ostravy a na privatizaci společnosti OZO Ostrava. Tyto zkušenosti mě v roce 1995 přivedly k práci na technickém úseku společnosti OZO Ostrava.

Čím se vlastně OZO Ostrava zabývá?

Má více jak padesátiletou tradici, po celou dobu zajišťovala hospodaření s odpady v Ostravě. V 80. letech v Ostravě vznikl závod na zpracování TDO. Dnes bychom řekli linka MBT.  Její funkčnost se podařilo zajistit až v průběhu 90. let. Ale po pár letech byla z ekonomických důvodů zastavena. Ukázalo se, že projekt z éry plánovaného hospodářství v tržním prostředí, kde rozhoduje cena za zneškodnění odpadů, nemůže přežít bez legislativních nástrojů na podporu energetického a materiálového využití v daných reálných podmínkách.  Proto společnost OZO Ostrava připravila projekt výroby paliv z odpadů, který byl postaven tržně. Jeho technická reálnost byla podložena znalostí z provozu linky MBT.  Od té doby již 14 let OZO vyrábí paliva pro cementárny.

Jaký máte názor na uplatnění výhřevných složek ve SKO pro výrobu paliva?

Technicky i ekologicky je to možné.  O tom není sporu a praxe to potvrzuje. S touto frakcí není problém při uplatnění na trhu.  Vše závisí jen na obchodních a technických podmínkách a na  dodavatelsko - odběratelském vztahu. Cementárny o takový materiál mají zájem. Paliva se k nám v minulosti dovážela z jiných zemí, ale v poslední době se návoz k nám omezuje, protože palivo se v zemích jako Rakousko či Německo využívá i v energetice. Jeden příklad za všechny: Industrie park Hochst, který je v provozu od roku 2012. Palivem je RDF – tedy palivo vyrobené z odpadů, kotel dodaly firmy Ebara a SES Tlmače Slovensko. Investice činila 300 mil. eur. Ročně využívá 670 tis. tun paliva.  Takovou kapacitu nemá žádné ZEVO u nás. Ročně se mezistátně v EU obchoduje více jak 2 mil. tun paliv RDF. Takže se jedná o běžně obchodovatelnou komoditu.

Jak vidíte budoucnost spaloven? S vývojem separace a recyklace razantně ubude přinejmenším energeticky bohatých složek.

Pokud mi dovolíte, tak bych začal obšírněji. Výhřevnost směsného komunálního odpadu klesá podle našich laboratorních zkoušek již dnes.  EU se vidí jako recyklační společnost, která chce dosáhnout 50% materiálového využití domovních odpadů a odpadů jim podobných. Naše společnost pro město Ostrava již dnes zajišťuje 36% materiálové využití. Dosáhnout na 50 % nebude snadné.  S rozmístěním dalších nádob na separovaný odpad bude problém kvůli již tak přetíženým plochám na sídlištích, kde se řeší parkování, průjezdnost pro hasiče, plochy zeleně atd. Předpokládáme, že jsme schopni při spolupráci s občany a jejich ochotě třídit dosáhnout zvýšení materiálového využití maximálně o dalších 5 %.  Pak už nám zbývá jedině třídit směsný komunální odpad. Rozbory a pokusy ukázaly, že je takto možno materiálové využití zvýšit o dalších 10 %. Tím se výhřevnost zbytku ještě sníží. Na druhou stranu, když už tento odpad bude na lince, se tady otevírá možnost vytřídit z něj inertní materiály a vyrobit nejen další množství paliv, ale také materiály, které po biologickém sušení a dalším třídění lze energeticky využít.  Inertní frakce, kterých by bylo okolo 30-35 %, by se skládkovaly. Tedy velmi podobný objem jako z přímého energetického využití SKO. Tímto způsobem třídění a úpravy směsného komunálního odpadu může v budoucnu množství paliv kolísat, ale můžeme energetikům garantovat hlavní kvalitativní prvek, a to je výhřevnost.  Pokud jsou energeticky využívány kvalitně vytříděné odpady, klesá i technická a investiční náročnost na provoz energetického zdroje ve srovnání s běžným ZEVO. Na druhou stranu musí odpad projít procesem třídění.  Dlouhodobost a garance kvality paliv je podle mě významnou inovací, která bude segment energetického využití odpadů posouvat významným způsobem vpřed.  Bude se otevírat cesta i pro menší energetické multipalivové  bloky.  Jako příklad můžeme uvést teplárnu Stavenhagen, která byla dána do provozu v roce 2007. Investiční náklad činil 52 mil. eur. Ročně energeticky využije 95 tis. tun paliva RDF.

Co budoucnost TAP v OZO? Je o něj zájem? Má to perspektivu? Co může TAP odběratelům mimo cementárny dát?

O naše kvalitní paliva je zájem v cementárnách a množství, které cementárny potřebují, roste.  Nicméně si jasně uvědomujeme, že bez rozvoje využití odpadů v energetice bude obtížné dosáhnout cílů snížení skládkování v ČR. Zejména jde o méně výhřevné odpady či paliva. Cesta spolupráce s cementárnami byla nastartována před cca 15 lety a vedla k cíli. Cementáři si snížili náklady na paliva, došlo k využití odpadů. Úkol rozvinout podobnou spolupráci teď stojí před energetiky a odpadáři v ČR.  

Nedávno schválená novela byla napadnuta, že obrovským způsobem hraje do karet spalovnám, jak to vidíte vy? A proč?

Někdy mám pocit, že nám nejde o to, abychom v maximální míře využívali odpady za sociálně přijatelných podmínek, ale o boj, kdo vyhraje a prosadí si svou ideu či svou technologii, ať to stojí, co to stojí. Boje o to, jestli vyhrají „zelení třídíči“ či „spalovnické“ nebo „skládkařské“ lobby, často končí prudkými výkyvy v legislativě. Chvíli máme „zakázané“ spalovny, jindy zase „chceme podporovat“ jenom spalovny. Na takové chování doplácíme všichni. Podle mne mají vyhrávat projekty, které se uplatní na trhu a zároveň přinesou přidanou hodnotu snížením objemu skládkování. Do budoucna budeme vděčni za každou technologii, která za ekonomických podmínek odkloní materiál ze skládky.   Ministerstvo by mělo odolat všem tlakům a stanovit jasné podmínky pro všechny možnosti využití odpadů.  Zvažovat případné zvýšení poplatku na skládce pro neupravený směsný komunální odpad, který tam dnes končí a lze jej částečně využít materiálově nebo celý energeticky. Pokud využitelné části vytřídíme, či energeticky využijeme, pak zbytek skládkujme.  Ostatním odpadům, které nelze již materiálové a energeticky využít, by bylo dokonce možné poplatek snížit a kompenzovat tak občanům zvýšení poplatku za směsný komunální odpad. A časem tyto nástroje korigovat. Zbytek je na umu odpadářských firem, zájmu měst o odpadové hospodářství a na kontrole ze strany státu. Chtěl bych jen připomenout, že současný zákon o odpadech platný od roku 2001 s jednoduchým nástrojem postupného zvyšování poplatku o 100 Kč na tunu co dva roky zajistil k odklonění 50 % využitelných odpadů, které by jinak končily na skládce. Co se nám povedlo jen částečně, bylo odklonění směsného komunálního odpadu ze skládek. Tyto odpady se částečně využívají v ZEVO, menší množství v cementárnách a zbytek končí na skládkách.  Od roku 2009 stále platí stejný poplatek, v tržním prostředí jsme vyčerpali všechny možnosti, a proto také se ustálilo množství směsného komunálního odpadů ukládaného na skládky.
No a novela udělala jen status quo. BRKO již třídíme různými způsoby od kompostérů, přes komunitní kompostování až po systémy svozu do velkých kompostáren. Kovy se „třídí“ někde až moc, ještě před tím, než se stanou odpadem. O tom nám mohou podat svědectví železničáři, správci hřbitovů, provozovatelé sběrných dvorů atd..  Zákaz skládkovat po roce 2024 využitelný odpad potřebuje ještě prodiskutovat, co nevyužitelný odpad vlastně je. Jedná se o nový pojem a je potřeba jej co nejpřesněji a zároveň nejjednodušeji legislativně definovat. Takže jak novela hraje do karet spalovnám, bez specifikace podmínek, je otázkou.

Oblast spoluspalování je také hodně skloňovaná. Jak vidíte budoucnost v této oblasti?

Je to jedna z možností a vždy bude záviset na konkrétní technologii a konkrétním palivu a konkrétních podmínkách.  V minulých číslech o tom hovořil p. Studenič a celkem jasně uvedl, že z energetického pohledu má největší výnos energie, odpad dát do ZEVO a netřídit jej. Taky je to cesta ekonomicky podstatně nákladnější než skládkování, a to především kvůli náročnému čištění spalin, které je někdy až neodůvodnitelně přísné. Spoluspalování je něco mezi tím - není to metoda s nejnižšími emisemi a zároveň není ekonomicky tak nákladná. Rovněž i otázky provozu kotlů nesmíme zanedbat.  Taky musíme vidět, že technická řešení třídění nevhodných příměsí v palivu mohou paliva zkvalitnit. Energetika přemýšlí o nových zdrojích a to je ta chvíle, kdy může dojít k synergetických efektům, kdy nové zdroje mohou využívat více paliv či rovnou se stanou zdroji na využívání paliv ze 100 %. Tato diskuze je před námi. A znovu připomínám, nejde o boj kdo z koho, ale zda najdeme konkrétní projekty, které v daném místě a čase najdou tržní uplatnění a budou realizovány.

Předcházení vzniku odpadů je žhavé téma, kde vidíte jako odpadář největší prostor v této oblasti? Podniká OZO Ostrava v tomto směru nějaké aktivity?

Neptáte se správného člověka. Já se řídím poučkou z managamentu: „Kdo neměří, neřídí.“ Jak změříte odpad, který nevznikne? Jak budeme řídit programy prevence? Co je bodem, kam se chceme dostat? Celé toto téma pak někteří dokládají příklady, jako že PET lahve jsou lehčí než v minulosti. To ale výrobci petek nedělali z důvodu předcházení odpadů, ale aby se cenově v konkurenci uplatnili na trhu. Nebo příklad další: domácí kompostování trávy prezentované jako předcházení vzniku odpadů.  Podle mého názoru ten odpad z trávy vznikl a majitelé jej sami využili.  Zkrátka v předcházení vzniku odpadů nevidím žádný smysl, kromě toho, že se to hezky poslouchá a hodně lidí se tím zaměstná. Kdybych byl zlomyslný, řekl bych, že nejlepším opatřením předcházení vzniku bioodpadů je výroba totálních herbicidů.

Jak bude vypadat odpadové hospodářství za 40 let?

Stejně jako společnost, která odpady bude vytvářet. Jsem přesvědčený, že i nadále budeme hledat cesty, jak vyrábět materiální statky pro potřeby obyvatel. Na tom je založena naše společnost.  Jestli poroste konzum, pak poroste i množství odpadů, protože věci po konzumu se stanou odpadem. Úkolem odpadářů bude tento odpad od občanů a od průmyslu odebrat a vrátit ho zpět jako čisté druhotné suroviny nebo jej proměnit v energii.  Vše nevyužitelné bude ukládáno na skládky.  Na principu se nic nezmění. Inovacemi však budeme měnit procenta mezi využitím a skládkováním. To vše musí být sociálně (ekonomicky) udržitelné, protože odpad produkujeme všichni. Co mohu s jistotou říci, že vzniknou nové projekty na využívání směsného komunálního odpadu. Tam vidím největší potenciál rozvoje. Vyrostou nové třídírny s výrobou paliv, nové technologie na úpravu biologických frakcí komunálních odpadů, nové ZEVO na směsný komunální odpad a nové teplárny na paliva z odpadů. Každý takový projekt nás bude přibližovat k cíli, kterým je významným způsobem odklonit odpady ze skládky. Jen takové investice nás budou posouvat vpřed. Věřím, že projekty budou připravovány realisticky a pokud možno bez dotací do provozu v jakékoliv formě (výkupní cena energie, tepla, dotace na příjem odpadu do nějaké technologie). Takové dotace by byly nejrychlejší cestou, jak buď zatížit rozpočet státu či obcí, nebo některé investice nechat zkrachovat. Snad už jsme se dost poučili v rámci jiných „ekologických“ projektů.  

 

Zdroj: Česká asociace odpadového hospodářství s převzetím článku z Odpadového fóra


Pravidelné zasílání novinek z webu ČAOH získáte po vložení vaší emailové adresy na titulní straně webu v sekci "Novinky emailem"


 

Pravidelné novinky e-mailem

Chcete získávat aktuální články přímo na Váš email?

Vložením e-mailu souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů.

Zpracování osobních údajů

Pro úspěšné využívání služeb, které tato webová stránka nabízí, v některých případech potřebujeme zpracovávat osobní údaje uživatelů.
Toto zpracovávání podléhá nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Známé také jako "GDPR".

Služby využívající osobní údaje

Uvedené osobní údaje zpracováváme pouze pro účely níže popsané. Osobní (ani žádné jiné) údaje nezpracováváme pro potřeby cíleného nabízení zboží nebo služeb. Osobní údaje neprodáváme ani neposkytujeme třetím stranám. Souhlas považujeme za platný do jeho odvolání, viz níže.

Odběr novinek e-mailem

Pro využívání služby odběru novinek e-mailem (abonentní systém) potřebujeme znát Vaši e-mailovou adresu. Tento údaj neuvádíme veřejně a slouží pouze pro potřeby odesílání e-mailů s novinkami.

Webové formuláře

Při odesílání webových formulářů na této webové stránce ukládáme Vaši e-mailovou adresu jako kontaktní údaj pro odpovědi. Tento údaj neuvádíme veřejně.
Webové formuláře mohou pro úspěšné odeslání požadovat další osobní údaje. V takových případech tyto údaje zpracováváme pouze pro potřeby vyhodnocení formuláře a neuvádíme je veřejně.

Odvolání souhlasu

V případě, že si budete přát odvolat souhlas se zpracováním osobních údajů, kontaktujte pověřence pro ochranu osobních údajů.

Smluvní strany

Správcem těchto osobních údajů je Česká asociace odpadového hospodářství, Pod Pekárnami 157/3, Praha 9 – Vysočany.
Zpracovatelem je společnost ABRUPTA SERVIS s.r.o..