Stenozáznam z jednání Senátu k nové odpadové legislativě

Dne 12. listopadu proběhlo projednání balíčku nové odpadové legislativy v Senátu. Senátoři měli k jednotlivým zákonům řadu vážných výhrad a předložili rovněž množství pozměňovacích návrhů. Zásadní je však jednoznačná výzva k odkladu účinnosti celého balíčku zákonů.

 

Senátoři zásadní většinou hlasů požadují odklad účinnosti navrhovaných zákonů a varují před řadou problémů

Debata k odpadovým zákonům se v Senátu protáhla až do večerních hodin a byla dosti kritická. Jako stěžejní výstup Senátoři odhlasovali velkou většinou hlasů potřebu odložení účinnosti nové odpadové legislativy o rok. To požadují jak obce a města, tak i velká část firem jak komunálních, tak privátních.

Jedním z důvodů je fakt, že původní účinnost zákonů měla být už od 1.1.2021. Avšak ani dnes, tedy pouhých 49 dnů před původní účinností navrhovaných zákonů, není známo ani jejich finální znění, neboť jsou stále v legislativním procesu. A co víc, nejsou známy ani klíčové vyhlášky k těmto novým zákonům.

To je velký problém, neboť právě na ony neznámé vyhlášky odkazuje cca 65 % zákonných povinností. Vyhlášky z dílny MŽP zatím nebyly ani zaslány do přípomínkového řízení. Je proto zřejmé, že požadovat po obcích a městech, či po firmách a ostatních povinných osobách dodržování nových povinností, když tyto zatím nejsou vůbec známy, je prakticky nemožné. I když by vyhlášky začaly platit dnes, obce i firmy objektivně potřebují rozumný čas na úpravu svých sotfwarů, smluvních vztahů, vnitřních postupů, evidencí, fomulářů, apod. Stejně tak je zřejmé, že tyto novinky mohou obce a firmy připravovat až se znalostí finálního znění nové legislativy. A to zatím není k dispozici. Učinit nutné změny v řádu několika týdnů je reálně nemožné. A odpovědné osoby v legislativním procesu by toto měly vědět.

V průběhu debaty v Senátu bylo toto zmiňováno opakovaně ze strany mnoha senátorů, neboť řada z nich jsou i starostové. Senátem přijatý odklad účinnosti se jeví jako zcela nezbytné řešení a řada obcí, měst i firem hodnotí postoj Senátu jako velmi kompetentní a racionální. Je však otázkou, zda se podobně zachová i Sněmovna.

V rámci dlouhé diskuze zákonodárci opět upozornili na řadu problémových bodů. Kritizován byl extrémně velký rozsah navrhované legislativy a její složitost a nepřehlednost. Hovořilo se o potřebě podpory recyklace a o tom, že nové zákony prakticky žádnou podporu recyklace bohužel neobsahují. Hovořilo se o potřebě bedlivě hlídat nové kapacity dalších způsobů nakládání s odpady (energetického využití), aby ČR mohla splnit závazné evropské recyklační cíle (65 % recyklace v roce 2035). Hovořilo se o potřebě výrazně lepšího zajištění využití vytříděných odpadů z obcí a měst a většího podílu průmyslu na nakládech na recyklaci obalů a odpadů. Z hlediska obcí se řešily rovněž náklady odpadového hospodářství. Garanční výbor schválil to, co ve Sněmovně prosazovaly obecní svazy, tedy snížení přestřeleného skládkovacího poplatku z 1850 Kč na 1450 Kč prosazovaných v pozměňovacím návrhu všech obecních svazů z května tohoto roku (více zde). Dále byly navrhovány přísnější kontroly skládek, apod.

Navržených pozměňovacích návrhů byl poměrně velký počet. Řada z nich prošla, řada prohlasována nebyla. Co se týká jednolivých zákonů a odhlasované pozice pléna Senátu k nim, výsledky po hlasování byly tyto:

zákona o odpadech - zákon vrátit Poslanecké sněmovně ve znění přijatých pozměňovacích návrhů

zákon o výrobcích s ukočenou živnotností - zákon vrátit Poslanecké sněmovně ve znění přijatých pozměňovacích návrhů

změnový zákon - zákon vrátit Poslanecké sněmovně ve znění přijatých pozměňovacích návrhů

novela zákona o obalech - k tomuto zákonu dal Senát po hlasování pléna celkové zamítavé stanovisko

 

Pro úplnou informaci přinášíme níže v textu kompletní stenozáznam celé velmi zajímavé a věcné debaty, který rozhodně stojí za přečtení. Ve stenozáznamu naleznete i výsledky hlasování o jednotlivých pozměňovacích návrzích.

 

Kompletní stenozáznam z jednání v Senátu

 

Návrh zákona o odpadech

Zde se jedná o senátní tisk č. 320, který je jako první. Hlásí se nám pan senátor Nytra. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji, vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené dámy a pánové, vzhledem k tomu, že se jedná o odpadový balíček jako takový, tedy pěkný balík čtyř zákonů, které spolu, některé, přímo souvisí, chci navrhnout, abychom otevřeli společnou obecnou rozpravu u všech čtyř tisků, tzn. 320, 321, 322 a 323, s tím, že bych vás chtěl ale požádat, abychom stejně diskutovali strukturovaně podle jednotlivých zákonů. A potom už by případná podrobná rozprava a hlasování probíhalo samostatně ke každému zákonu. Ale vzhledem k tomu, že některé zákony, minimálně 322 přímo souvisí s 320, případně s 321, tak abychom mohli diskutovat o všech čtyřech zákonech. Ale za sebou, tak, jak je pan ministr bude předkládat. Takže takový návrh, abychom otevřeli obecnou rozpravu u všech čtyř zákonů, respektive abychom otevřeli projednávání všech čtyř bodů najednou.

Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji. Tzn. ještě jednou zopakuji návrh, který tu přednesl pan senátor Nytra, o kterém potom budeme hlasovat. Pan senátor Nytra navrhuje, abychom vždy zahájili rozpravu k danému bodu, v pořadí, jak je máme napsané na pořadu jednání. Následně poté, co obecná rozprava k bodu bude u konce, projednávání bodu přerušíme, zahájíme rozpravu k dalšímu bodu, pak ji přerušíme, k dalšímu bodu, pak ji přerušíme, k dalšímu bodu, pak ji přerušíme. Následně, až to bude celé projednáno, potom postupně budeme o jednotlivých návrzích hlasovat. Tolik asi ode mě v tuto chvíli k jednání. Má někdo nějakou připomínku? Nemá, takže je jasné, o čem budeme hlasovat. Já vás svolám.

Děkuji. Poté, co jsem to tady konzultoval z hlediska celé procedury, tak je to hlavně i pro navrhovatele. Představa je nakonec taková, že se předpokládá, že rozprava, protože body se prolínají, bude probíhat najednou ke všem tiskům, bude představení ke všem tiskům pana navrhovatele. Následně bude obecná rozprava ke všem tiskům. Potom obecnou rozpravu ke všem tiskům skončíme a následně už budeme postupovat podle toho, jak se to dál bude vyvíjet, jestli půjdeme někde do podrobné rozpravy, nebo ne, se ještě uvidí, protože pak se bude hlasovat o jednotlivých zákonech a my poznáme podle hlasování, zda se ještě někde dostaneme do podrobné rozpravy a někde nikoli a jak to bude vypadat.

Čili ještě jednou, navrhovatel uvede všechny tisky najednou. Následně obecná rozprava ke všem tiskům. Ukončení obecné rozpravy a pak uvidíme. Hlasujeme, já spouštím hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

Takže přítomno 65 senátorek a senátorů, kvórum 33, hlasování č. 10, pro 63, procedura byla odhlasována.

Já poprosím pana ministra životního prostředí Richarda Brabce, aby nám představil návrhy zákonů, které jsou uvedeny v senátním tisku 320. Dále v senátním tisku č. 321.

 

Návrh zákona o výrobcích s ukončenou životností

Tisk č. 320

Dále v senátním tisku č. 322

 

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukončenou životností

Tisk č. 321

A v senátním tisku č. 323. Prosím, máte slovo.

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 322

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:  Děkuji, vážený pane předsedo, vážené senátorky, vážení senátoři, děkuji především za tyto návrhy na sloučení debaty, jak řekl pan senátor Nytra. Opravdu se jedná o balík, ne o balíček. Ty věci jsou hodně spolu provázané, takže myslím, že to rozhodně pomůže, abychom všechny zákony probrali jako celek. Pouze třetí tisk, jak víte, se týká změnového zákona, tzn. další změny některých jiných zákonů, ale v podstatě jak odpady, tak něžná zkratka „VUŽU“ neboli "výrobky s ukončenou životností", tak i obaly spolu opravdu úzce souvisí.

Já bych chtěl na začátku, s tím, že, pak ušetřím spoustu času tím, že nebudu muset opakovat stejné věci, vždy u představení nových zákonů, bych chtěl říci, že obalový nebo odpadový balíček nebo balík se připravuje řadu let. Troufám si říci, že tohle má své výhody i nevýhody jako všechno v životě. Mezi nevýhody samozřejmě patří to, že věc trvala delší dobu, souvisela i s tím, že jsme to připravovali v době, to platí doteď, kdy je velmi turbulentní prostředí v rámci obalového nebo odpadového balíčku, nebo oběhového, protože je to cirkulární oběhová ekonomika EU, jinými slovy, doslova pod rukama se nám v průběhu času měnila i evropská legislativa. Jestliže měnila, myslím, že všichni víme, že to znamená, že je stále ambicióznější, což určitě u oběhové ekonomiky je správně.

A to, co na druhou stranu si myslím, že je dobré, troufám si říct, že každý v tomto státě, kdo se nějakým způsobem zapojuje do otázky odpadového hospodářství, se mohl zapojit i do této debaty, a také zapojil. Troufám si říci, že skutečně stovky subjektů za ta léta přípravy v různých pracovních komisích, týmech, v rámci seminářů se zapojily do této debaty, což neznamená samozřejmě, že jsme se vždycky ve všem shodli, protože tady jsou zájmy, a to vás určitě nepřekvapí, v pravdě antagonistické. Týká se to celé řady subjektů. Je jasné, že skládkaři mají zcela jiný zájem než společnosti, které směřují k recyklaci, než energetické společnosti.

Je tady zájem velmi silné lobby obcí. To lobby rozhodně neříkám pejorativně, protože obce jsou pro nás jedním z klíčových, neřku-li úplně nejklíčovějším partnerem v této oblasti. My, a to opravdu říkám s plnou vážností, jsme se všechny snažili zapojit, byť je jasné, že ne všichni nakonec jsou úplně spokojeni. Ale co je důležité, že v podstatě u všech zákonů, takhle jsme to i představovali již v průběhu letošního a minulého roku, když to šlo do Poslanecké sněmovny, tak jsem byl rád, že na tom jednom pomyslném stupínku při představování odpadové legislativy nebo oběhového balíčku stáli zástupci Svazu průmyslu, Hospodářské komory, byli tam zástupci Svazu měst a obcí, byli tam zástupci ministerstva průmyslu a všichni říkali jedno: „Ano, ne úplně všechno nám chutná, ne vždycky jsme se shodli, ale je to náš společný názor, takže toto je kompromis, v některém případě kompromis kompromisů.“ A to si myslím, že je docela unikátní, zdaleka ne vždycky se to povede, protože samozřejmě zájmy jsou, jak říkám, různé. Takže mi dovolte jenom obecný úvod, který se prolíná všemi těmi návrhy.

Už teď ve zkratce k jednotlivým zákonům. Návrh zákona o odpadech. Návrh zákona transponuje řadu předpisů EU včetně nejnovějších unijních předpisů k tzv. balíčku oběhového hospodářství. Hlavním cílem nového zákona o odpadech je vytvořit legislativní podmínky pro podporu recyklace odpadů a pro další výrazný odklon odpadů ze skládek, především samozřejmě komunálních odpadů, který bude muset být realizován, aby byly dosažitelné nové, velmi ambiciózní evropské cíle pro nakládání s komunálními odpady. Zákon stanovuje závazné cíle pro recyklaci komunálních odpadů, cíle pro omezení skládkování komunálních odpadů, cíle pro třídění odpadů na úrovni obcí a upravuje také dosavadní ekonomické nástroje v odpadovém hospodářství, které nebyly dosud vhodně nastaveny.

Zákon stanovuje termín rok 2030, od kterého bude zakázáno ukládat na skládky využitelné a recyklovatelné odpady. Chci zdůraznit, tady znovu to řeknu, prosím, úplně natvrdo, rok 2030 je výsledkem kompromisu, který byl opravdu krvavý. Nakonec jsme se přiklonili k názoru Svazu měst a obcí. Není tajemstvím, že Sdružení místních samospráv jako další subjekt, který zastupuje celou řadu obcí, především menších obcí, měl představu ještě o delším termínu zákazu skládkování. Dokonce se hovořilo o termínu 2035. Víte, že stávající termín ve stávajícím zákoně je 2024. Ale prostě jednoznačně Svaz měst a obcí, jednali jsme opravdu doslova se stovkami obcí, je názoru, že rok 2024 není dosažitelný tak, aby bylo možno odklonit do jiných zařízení, do roku 2024, více než další 2 miliony tun komunálních odpadů. I ve sněmovně kolem toho byla poměrně vášnivá debata, což ti z vás, kteří toto sledovali, znáte, víte. Některé pozměňovací návrhy měly za cíl změnu tohoto roku. Padaly tam roky 2026, 2028, 2029, 2035, jestli se nemýlím, ponechání 2024, ale nakonec to k vám do Senátu přichází s návrhem roku 2030.

Co se týká ekonomických nástrojů, návrh obsahuje nové nastavení poplatků za ukládání odpadů na skládky. Velmi zjednodušeně, využitelné odpady nemohou být ukládány bez využití na skládkách, ale musí směřovat do recyklace, což zajistí zejména ekonomické znevýhodnění skládkování. Tzn. je tady na jedné straně poměrně velmi významný vzestup skládkovacího poplatku do roku 2030 ze současných 500 Kč až na 1850 Kč, ale je to zkombinováno, to byla právě veliká debata, je to zkombinováno s tzv. třídicí slevou, která zajistí, že obce, které dobře třídí, jsou tady vytvořeny motivace pro ještě lepší třídění, ale ČR v rámci třídění odpadů je velmi dobrá i v rámci evropského kontextu, mají motivační nástroj, tzv. třídicí slevu, která je právě nastavena tak, aby nedocházelo k nadměrnému ekonomickému zatížení obcí. Nový systém tzv. třídicí slevy byl zaveden schváleným pozměňovacím návrhem a tady jsme samozřejmě diskutovali i s některými nevládními organizacemi, s celou řadou subjektů a především se Svazem měst a obcí. Došli jsme ke kombinaci výrazného navýšení skládkovacího poplatku, ale v kombinaci právě s třídicí slevou.

Jak už jsem řekl, návrh nového zákona byl opravdu velmi široce projednáván a diskutován, byl také připraven na základě doporučení Evropské komise a také organizace OECD. Obsahuje řadu řešení, která se osvědčila i v jiných státech EU, protože jsme se samozřejmě snažili se poučit i ze zkušeností ostatních zemí. ČR je země, kde se stále ještě relativně více skládkuje komunální odpad, ale jsme v daleko lepší situaci, než jsme ještě byli před několika lety, před 10, 15 lety. A máme ambici, aby skutečně do roku 2030 se snížilo skládkování někam k úrovni 10 % komunálního odpadu, který se pohybuje stále někde na úrovni 5,5 – 5,6 milionu tun ročně. Znovu říkám, zákaz skládkování neznamená, že nic nebude končit na skládkách. Samozřejmě se dál bude skládkovat odpad, který nelze ani energeticky využít, nelze ho ani recyklovat, jako je třeba struska, popel a celá řada dalších odpadů. Takže zákaz skládkování, který třeba v Německu existuje už řadu let, samozřejmě neznamená, že na skládkách nebude končit vůbec nic.

Přesunul bych se k dalšímu z té čtveřice, ale především trojice zákonů. Je to návrh zákona o výrobcích s tzv. ukončenou životností. Účelem právní úpravy je upravit problematiku výrobků, což jsou elektrozařízení, baterie a akumulátory, pneumatiky a vozidla, tedy výrobky, které po ukončení své životnosti mají potom ještě nějaké další podmínky, za kterých jsou likvidovány, tak, aby byl maximálně využit ekonomický efekt a také aby byl výrazně snížen dopad na životní prostředí z hlediska konce života těchto výrobků. Opět návrh transponuje řadu předpisů EU včetně těch nejnovějších. Plně nahradí úpravu výrobků s ukončenou životností, která byla obsažena v platném zákoně o odpadech a o změně některých dalších zákonů, to byl ten zákon 185/2001.

Hlavními změnami oproti platné úpravě jsou zejména sjednocení a komplexní úprava pravidel pro vznik a fungování tzv. kolektivních systémů, kdy provozovatelé kolektivních systémů budou povinni provádět tzv. ekomodulaci, to je slovo, které už jsem tady několikrát použil při našich minulých jednáních o odpadech. To je pojem, kdy by ekomodulace měla skutečně zohlednit dopad vybraného výrobku na životní prostředí při určování výše finančního příspěvku provozovatelem kolektivního systému pro určitý vybraný výrobek nebo typ vybraného výrobku. V zásadě to znamená, že by měly být zvýhodněny výrobky, které potom bude možno recyklovat, jinak využívat, likvidovat levněji, snáze a bez větších dopadů na životní prostředí než výrobky jiné.

Dále je navržena úprava podmínek osvětové a informační činnosti ze strany výrobců a provozovatelů kolektivních systémů. Rovněž návrh zákona přenáší cíle zpětného odběru přímo na výrobce elektrozařízení, resp. provozovatele kolektivních systémů tak, aby měli povinnost zajistit směrnicí požadovanou minimální úroveň zpětného odběru odpadních zařízení a ČR nebyla vystavena riziku nesplnění závazných cílů.

Návrh také stanovuje, že provozovatel kolektivního systému, který zajišťuje zpětný odběr, nesmí být zároveň zpracovatelem těchto výrobků s ukončenou životností. Je třeba, aby tyto úlohy zůstaly i nadále odděleny, a předešlo se tak tržní dominanci provozovatelů kolektivních systémů. Opět i tomuto zákonu vyjádřili podporu klíčoví hráči v této oblasti, ať už na straně průmyslu, Hospodářské komory, tak na straně Svazu měst a obcí.

Dalším zákonem je tzv. změnový zákon, který zahrnuje změny celkem 10 zákonů, které bylo nutné upravit v souvislosti s návrhy zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukončenou životností. Tady je hlavní změnou, že poplatek za komunální odpad bude nově upraven pouze v zákoně o místních poplatcích, čímž bude odstraněna dosavadní dvoukolejnost právní úpravy. Podle navržené úpravy si obec může zvolit jeden ze dvou typů poplatků, přičemž, zjednodušeně řečeno, jeden z nich je paušální a je odvozen od přihlášení v obci, ten druhý je založen na skutečném množství produkovaného odpadu, ať už tedy na kilogramy, popř. objemově na litry. Úprava vychází vstříc požadavkům, aby byly více reflektovány systémy založené na skutečně vyprodukovaném množství odpadu od obyvatel.

A poslední z té čtveřice. V rámci balíčku je návrh zákona o obalech a tady opět kromě transpozice příslušných směrnic EU a součástí tzv. balíčku oběhového hospodářství jde zejména o následující změny. Jedná se o úpravu podmínek plnění povinnosti zpětného odběru obalů nebo odpadů z obalů, včetně stanovení minimální hustoty sběrné sítě, sběrná místa pro odpady z obalů by měla být pro občany dostupná v docházkové vzdálenosti, takže už stávající náš systém, ať už se jedná o plastové obaly, o papírové obaly, o skleněné obaly atd., tak ten systém je velmi dobře fungující i v rámci Evropy. Už jsem tady hovořil o ekomodulaci a ta se projevuje i v tomto bodu, protože autorizované obalové společnosti budou provádět tzv. ekomodulaci, kdy opět je to zohledňování dopadu obalů na životní prostředí v rámci jeho životního cyklu při určování výše peněžního příspěvku pro jednotlivý obal.

V minulých jednáních, když jsme se třeba dotkli obalů tady v Senátu, tak jsem hovořil o tom, že takovou klasickou ukázku, jak by to mělo být rozděleno, je, že jestliže dnes víme, že nejlépe recyklovatelným obalem je transparentní PET láhev, po které je velká poptávka, je logické, že tady by zrovna třeba poplatek za odstranění z hlediska povinné osoby výrobců nebo dodavatelů na trh měl být samozřejmě výrazně nižší a opravdu motivační před tím, že jsou výrobci, kteří je dělají velmi složitě jak chemicky, tak samozřejmě i jinak, velikostí, obaly, které potom zatěžují systém. Jsou daleko méně recyklovatelné. Měli by být samozřejmě motivováni, aby do systému přispívali vyšší částkou, a tudíž by měli být motivováni, aby zájem o atraktivní obal samozřejmě nepřevážil ve finále tu recyklovatelnost, toho, že tento výrobce, pokud není motivován, samozřejmě rád zaujme atraktivním obalem, který ale potom škodí v systému a třeba i v přírodě z hlediska recyklace zatěžuje systém. Autorizované obalové společnosti budou mít povinnost při stanovování peněžních prostředků zohledňovat opakovanou použitelnost obalů a zvýhodňovat je před obaly, které nejsou opakovaně použitelné. Dochází ke stanovení nových ambicióznějších cílů pro recyklaci jednotlivých materiálů. Návrh rozšiřuje povinnost autorizovaných obalových společností podrobit své hospodaření a vykazované údaje o zpětném odběru a zpracování odpadů z obalů povinným auditům, aby byla zajištěna vyšší kontrola jejich finančního řízení a transparentnost vykazovaných údajů. A konečně jsou doplněna opatření za účelem zvýšení transparentnosti efektivity činnosti autorizovaných obalových společností. Rovněž byly definovány podmínky ke vstupu nových autorizovaných obalových společností na trh do této oblasti, tyto podmínky jsou z pohledu ministerstva životního prostředí nastaveny tak, aby mohly nové společnosti vstupovat a zároveň nedošlo k destrukci funkčního systému nakládání s obalovými odpady v ČR. Tady chci říct, protože to také byla debata, která se vedla i tady, že samozřejmě to byla a je i nadále velká debata o tom, že tady máme velmi funkční, řada evropských zemí nám ho závidí, právě systém nakládání s obalovými odpady, a jsou bohužel i případy zemí, kde velká liberalizace toho systému znamenala jeho destrukci a neplnění. Tady musím říct, že především Svaz měst a obcí, nejenom on, měl poměrně velmi zásadní připomínky k tomu a samozřejmě přeje si co nejpřísnější podmínky pro nějaké případné nové autorizované obalové společnosti. Zase naopak Svaz průmyslu si přeje ty podmínky rozvolnit, a to, co navrhujeme, je opravdu jakýsi kompromis mezi všemi těmi názory a můžeme samozřejmě o tom potom ještě diskutovat.

Chtěl bych na závěr k těmto úvodním slovům velmi poděkovat výborům, především dvěma výborům, kde v Senátu debata již proběhla, je tam řada pozměňovacích návrhů, kromě zákonů o obalech, tak ke všem to prošlo s pozměňovacími návrhy, chtěl bych velmi ocenit tuto debatu, která se tam vedla velmi věcná, určitě pozměňovací návrhy, nejen tyto, ale i další, budou padat tady a já se budu v rámci možností samozřejmě na ně snažit reagovat. Děkuji vám.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také vám děkuji, pane navrhovateli, nyní vás seznámím s tím, že výborem garančním pro všechny zákony, které nyní společně projednáváme, byl výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, s tím, že garančním zpravodajem ve všech těchto případech je pan senátor Zdeněk Nytra. Výborem negarančním, který také všechny čtyři zákony projednal, byl výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, ten v případě návrhu zákona o odpadech určil jako svého zpravodaje Ladislava Kose, v případě návrhu zákona o výrobcích s ukončenou životností pana senátora Petra Šilara, v případě návrhu zákona, kterým se mění zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukončenou životností logicky také Petra Šilara a v případě návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 477/2001 Sb., o obalech, pana senátora Větrovského. Celé jsem to přečetl proto, abych poprosil pana garančního zpravodaje Zdeňka Nytru, zda by souhlasil s tím, že vždy zpravodajskou zprávu přednese k jednomu tisku, tzn. k senátnímu tisku č. 320, následně bych se zeptal, až skončí, zda chce vystoupit negaranční zpravodaj, a poté by pokračoval s dalším senátním tiskem, abychom v tom měli pořádek. Pan senátor kývá, takže prosím, pane garanční zpravodaji, máte slovo.

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji. Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, ještě jednou dobrý den, dámy a pánové. Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí se senátním tiskem č. 320 zabýval na své schůzi, a to dvakrát, 3. a 10. listopadu, a po úvodním slově zástupkyně předkladatele paní náměstkyně Bereniky Peštové a mé zpravodajské zprávě a po rozpravě přijal toto usnesení: Doporučuje Senátu Parlamentu ČR vrátit projednávaný návrh zákona do PS, mně, Parlamentu ČR s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení, určuje zpravodaje mne a pověřuje místopředsedu výboru senátora Petra Holečka, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji a poprosím pana senátora Ladislava Kose, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou k zákonu návrh zákona o odpadech.

Senátor Ladislav Kos:  Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážený pane ministře. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu se zabýval zákonem o odpadech na svém zasedání dne 4. listopadu a doporučuje Senátu Parlamentu ČR vrátit návrh zákona PS s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení. Možná bych vás rád seznámil s genezí pozměňovacích návrhů, protože asi tím, že jsou výborové, tak asi k nim není odůvodnění, tak jak je k návrhům jednotlivým pozměňovacím, které jsou podávány ad hoc tady na plénu.

Začal bych bodem 2 a 3, resp. pozměňovacím návrhem 2 a 3, které mění poměry, kterými se rozděluje poplatek za ukládání využitelných a zbytkových odpadů mezi obce a Státní fond životního prostředí.

Respektive v obou případech, v obou dvou pozměňovacích návrzích, jak dvě, tak tři, navyšuje ten poměr drobnějším, nebo trošku výraznějším způsobem ve prospěch obcí na úkor Státního fondu životní prostředí. Jako pozměňovací návrh č. 1, který výbor pro hospodářství přijal, je na první pohled velice stručný pozměňovací návrh, a sice vypustit v § 155 odstavce 4 a 5. Tak jenom pro informaci ostatních senátorů, kteří se neměli možnost té diskuse samozřejmě účastnit na plénu, tento odstavec se týká toho, že v Poslanecké sněmovně právě byly tyto odstavce 4 a 5 začleněny jako pozměňovací návrh pana poslance Staňka do původního zákona o odpadech. Spočívají víceméně v tom, že je odpouštěno skládkovým firmám neodvádění skládkového poplatku, protože skládkové firmy využily nebo snažily se využít jakousi mezeru potencionální v zákoně a neodváděly poplatky tak, jak měly. To znamená u odpadu nad 20 % hmotnosti, kde ten poplatek nemusí platit, kde jsou takzvané konstrukční prvky skládky, tak oni si to vyložili tak, že neodváděli poplatky třeba v 60 nebo 70 % hmotnosti toho odpadu, který na skládku přišel. Tenhle pozměňovací návrh měl pro ty skládkové firmy tyto situaci zhojit. Jednoduše řečeno, ten poplatek jim odpustil. Přitom je v běhu několik soudních sporů obcí se skládkovými firmami, kde obce toto neodvádění poplatků žalují, takže ten pozměňovací návrh padlý v Poslanecké sněmovně vstupuje i do těchto řízení. Já mám před sebou právní rozbor pana doktora Svobody, který v tom shledává i jakousi retroaktivitu tohoto zákona. V závěru je vyjádřen jeho názor, že ten odstavec 4 i 5 je v rozporu s ústavním pořádkem České republiky. Ten věcný důvod, to znamená ta finanční stránka, i ten důvod právní byly inspirací k tomu, abych vytvořil ten pozměňovací návrh, který pak byl schválen na obou výborech. Ty odstavce 4 a 5, které tam byly vneseny v Poslanecké sněmovně, z toho zákonu vyjmout. Takže to je asi za mě jako zpravodaje hospodářského výboru. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji. Tím máme za sebou zpravodajské zprávy, které se týkají návrhu zákona o odpadech. Nyní se dostáváme k návrhu zákona o výrobcích s ukončenou životností. Já poprosím garančního zpravodaje Zdeňka Nytru.

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji, pane předsedo. Výbor opět projednal na dvou zasedáních, 3. a 10. listopadu, a výbor doporučuje Senátu Parlamentu České republiky vrátit projednaný návrh zákona Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení, určuje zpravodajem mne a pověřuje místopředsedu výboru, senátora Petra Holečka, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu České republiky. Já předpokládám, že potom v rámci obecné rozpravy i zdůvodním, jak jsme k těm pozměňovacím návrhům došli a případně které pozměňovací návrhy bychom považovali za velice prospěšné, ale nakonec jsme se na nich jako výbor neusnesli. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji a poprosím pana senátora Petra Šilara, který byl zpravodajem výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu.

Senátor Petr Šilar:  Děkuji za slovo. Já bych chtěl říci, že tím, že jsme to měli rozdělené, jsme v tom měli trochu na našem výboru zmatek, některé ty pozměňovací návrhy se také překrývají vzájemně, já se pokusím k tomu tisku 321. Chtěl bych říci, že výbor to podrobně projednal, zpracoval, nemám teď před sebou text usnesení, ale chtěl bych říci, že jsme přijali doporučení právě tento návrh zákona schválit tak, jak je poslán ze sněmovny, s tím, že se to týká ještě těch dalších tisků, tak to řeknu potom u toho dalšího tisku, že bych chtěl u některých zmínit projednání těch pozměňovacích návrhů. Čili usnesení z výboru je přílohou té zprávy.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já děkuji. Ano, my to usnesení máme k dispozici, včetně toho pozměňovacího návrhu. Další je zpravodajská zpráva k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukončenou životností. Já poprosím pana garančního zpravodaje, pana senátora Nytru.

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji, pane předsedo. Opět zasedání 3. a 10. listopadu. Úvodní slovo paní náměstkyně Bereniky Peštové a zpravodajská zpráva moje. Výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR vrátit projednávaný návrh zákona Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení. Určuje zpravodajem výboru mne a pověřuje místopředsedu výboru, senátora Petra Holečka, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já děkuji a poprosím zpravodaje negarančního výboru, pana senátora Šilara.

Senátor Petr Šilar:  Já se omlouvám, děkuji, teď jsem se v tom trochu ztratil, protože jsem si přehodil usnesení, tak jsem chtěl, jestli se ještě můžu vrátit k tomu tisku 321, tak jsme jako výbor nepřijali žádné usnesení, pouze jsme udělali záznam z tohoto jednání, kde pro návrh doporučit schválit předložený návrh zákona byli pouze 4 senátoři, 4 se zdrželi, takže nebyl přijat. Pro pozměňovací návrh pana senátora Jirsy a Vilímce hlasovali pouze 3 senátoři, takže nebyl přijat žádný návrh zákona, omlouvám se, prosím vás, děkuji moc za dodání tohoto návrhu. Mně se prostě tady ztratil. V 322 jsme projednali a přijali jsme tento zákon s pozměňovacími návrhy, který je přílohou usnesení, které máme před sebou v tiskové podobě.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já děkuji, jenom to pro záznam zopakuji. To znamená, po opravě pana zpravodaje Šilara jsme se dozvěděli, že u senátního tisku č. 321 nepřijal výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu žádné usnesení. V případě senátního tisku č. 322 byl přijat pozměňovací návrh, který je součástí usnesení výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Dostáváme se k poslednímu zákonu, to je senátní tisk č. 323. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 477, o obalech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Já poprosím pana garančního zpravodaje Zdeňka Nytru.

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji, pane předsedo. Opět schůze 3. a 10. listopadu, opět úvodní slovo paní náměstkyně Bereniky Peštové a zpravodajská zpráva moje. Výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit projednávaný návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR, určuje zpravodajem mne a pověřuje místopředsedu výboru, senátora Petra Holečka, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji. Poprosím pana senátora Jaroslava Větrovského, který byl zpravodajem negarančního výboru.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu přijal na své 36. schůzi 4. listopadu 240. usnesení, ve kterém doporučil Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji. Nyní se ptám, zda někdo doporučuje, abychom se senátním tiskem č. 320, návrhem zákona o opadech, nezabývali? Není tomu tak, děkuji. Nyní se ptám, zda někdo doporučuje, abychom se senátním tiskem č. 321, návrh zákona o výrobcích s ukončenou životností, nezabývali? Nikdo, děkuji.

Nyní se ptám, zda doporučuje někdo, abychom se návrhem zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukončenou životností nezabývali? Nikdo, děkuji.

A nyní se ptám, zda někdo doporučuje, abychom se nezabývali zákonem o obalech? Nikdo.

Takže znamená to, že všechny tisky budeme projednávat. Než předám slovo panu prvnímu místopředsedovi Jiřímu Růžičkovi, tak vám tímto také sděluji, že jsem ho jmenoval prvním místopředsedou Senátu Parlamentu ČR. Zároveň ještě sděluji, že jsme se nakonec dohodli, což si myslím, že je v souladu s tím usnesením, které jsme udělali, že nyní budeme postupovat dále tím způsobem, jak jsme přednášeli zpravodajské zprávy.

To znamená, bude otevřena obecná rozprava nejdříve k senátnímu tisku č. 320, proběhne obecná rozprava, bude uzavřena obecná rozprava a bod bude přerušen. Takhle projdeme všechny 4 zákony. Následně, je to na návrh paní senátorky Seitlové, musím to říci, poté se vrátíme k těm jednotlivým zákonům a budeme podle toho, jak proběhne obecná rozprava u těch jednotlivých zákonů, postupovat dále. Ale to už nebudu já, to už bude pan první místopředseda.

Místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Přeji vám dobré odpoledne. Budeme postupovat tak, jak už to bylo naznačeno. Měli jsme úvodní společné představení výborových návrhů. Teď budeme postupovat podle jednotlivých zákonů, tak jak je máme očíslované, protože nikdo nenavrhl žádným z těch zákonů se nezabývat, budeme postupovat postupně, jeden zákon za druhým. Já vás prosím, abyste se pak do obecné rozpravy hlásili právě k těm bodům, které se projednávají, i když vím, že mnohé ty zákony nebo spousta věcí k sobě patří navzájem. Takže teď otevírám obecnou rozpravu k senátnímu tisku č. 320, což je návrh zákona o odpadech. Jako první se do rozpravy hlásí pan předseda senátního klubu ODS a TOP 09, Zdeněk Nytra.

Pravidelné novinky e-mailem

Chcete získávat aktuální články přímo na Váš email?

Vložením e-mailu souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů.

Zpracování osobních údajů

Pro úspěšné využívání služeb, které tato webová stránka nabízí, v některých případech potřebujeme zpracovávat osobní údaje uživatelů.
Toto zpracovávání podléhá nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Známé také jako "GDPR".

Služby využívající osobní údaje

Uvedené osobní údaje zpracováváme pouze pro účely níže popsané. Osobní (ani žádné jiné) údaje nezpracováváme pro potřeby cíleného nabízení zboží nebo služeb. Osobní údaje neprodáváme ani neposkytujeme třetím stranám. Souhlas považujeme za platný do jeho odvolání, viz níže.

Odběr novinek e-mailem

Pro využívání služby odběru novinek e-mailem (abonentní systém) potřebujeme znát Vaši e-mailovou adresu. Tento údaj neuvádíme veřejně a slouží pouze pro potřeby odesílání e-mailů s novinkami.

Webové formuláře

Při odesílání webových formulářů na této webové stránce ukládáme Vaši e-mailovou adresu jako kontaktní údaj pro odpovědi. Tento údaj neuvádíme veřejně.
Webové formuláře mohou pro úspěšné odeslání požadovat další osobní údaje. V takových případech tyto údaje zpracováváme pouze pro potřeby vyhodnocení formuláře a neuvádíme je veřejně.

Odvolání souhlasu

V případě, že si budete přát odvolat souhlas se zpracováním osobních údajů, kontaktujte pověřence pro ochranu osobních údajů.

Smluvní strany

Správcem těchto osobních údajů je Česká asociace odpadového hospodářství, Pod Pekárnami 157/3, Praha 9 – Vysočany.
Zpracovatelem je společnost ABRUPTA SERVIS s.r.o..