Týden: Chat s Petrem Havelkou z ČAOH o odpadech, třídění, recyklaci apod.

Na webu časopisu Týden proběhla diskuze čtenářů s Petrem Havelkou z České asociace odpadového hospodářství, která je hlasitým podporovatelem cílů evropského balíčku oběhového hospodářství, tedy třídění, snižování množství směnsých komunálních odpadů, recyklace a omezení skládkování dle cílů EU.

Odpady se stávají významnou komoditou a jejich efektivním využitím lze ušetřit omezené přírodní zdroje. Nakupování bez obalu, využívání recyklovaných materiálů a omezení využívání jednorázových výrobků – je to cesta, jak můžeme odvrátit ekologickou katastrofu a zahlcení naší planety odpady? Jaké odpady se recyklují nejčastěji? Splní Česká republika evropské recyklační cíle? Nejen na tyto otázky odpovídal pan Ing. Petr Havelka, ředitel České asociace odpadového hospodářství.

Veřejnost mohla pokládat dotazy v pondělí 10.září 2018 na webu Týden.cz. Zde jsou k dispozici všechny dotazy i odpovědi.

 

Andrea

Dobry den, chtěla bych se zeptat, jaké odpady se recyklují nejčastěji a na co vše lze recyklovaný materiál využít? Děkuji za odpověď.

Petr Havelka

Zjednodušeně řečeno, hlavními skupinami jsou samozřejmě papír, plasty a sklo. Sklo je recyklovatelné prakticky neomezeně, u papíru i plastů je určité omezení. Druhotné suroviny lze využít pro velmi širokou řadu finálních výrobků, které znáte v každodenním životě, např. včetně nábytku, stavebních prvků a hmot, textilních vláken, součástí automobilů, ale i noviny, časopisy, nápojové obaly, apod.


Zuzana

Dobrý den, jedna věc je třídění, ale co navrhujete pro podporu skutečné recyklace? Děkuji

Petr Havelka

Máte pravdu. Řeknu tři základní námi (ČAOH) navrhované skutečné a efektivní nástroje pro podporu finální recyklace: 1) daňové zvýhodnění recyklovaných výrobků (např. v DPH) 2) závazek státu využívat recyklované výrobky v rámci veřejných zakázek 3) snížení zdanění práce v recyklačním průmyslu Pokud tato opatření stát přijme, pak je zřejmé, že to s recyklací myslí skutečně vážně a recyklace se zde reálně citelně navýší. Některá z uvedených opatření navrhuje i EU.


Hanka k.

Dobry den. Zajímalo by mě co přispěje k dosažení evropského cíle v r. 2035, který stanovuje podíl komunálního odpadu ukládaného na skládky na maximálně 10 %???
Děkuji. Hanka

Petr Havelka

K tomu cíli se jako ČR blížíme v dobrém trendu. Od roku 2009 každoročně ukládáme na skládky méně odpadu (za 9 let snížení o více než 1 000 000 tun). Vypočítali jsme, že při postupném vývoji a při již spuštěných systémech intenzifikace třídění, budeme schopni splnit evropský cíl, který je stanoven za 17 let, aniž bychom k tomu potřebovali významněji zatěžovat obecní rozpočty např. formou navýšených ekologických daní. Bereme odpad jako cenný zdroj surovin, proto nemáme obavy, že by se větší míře, v době stanoveného evropského cíle, skládkoval. Nedávalo by to příliš logiku.


Vojta

Dobrý den, jaký druh odpadu je čechy využíván nejvíce? Pokud to je plast, tak chystá se váš úřad podílet na implementaci politiky, která by snížila výrobu plastových výrobků?
Děkuji

Petr Havelka

Procentuálně nejvíce umíme v ČR využívat sklo. Je to logické, protože je to pro recyklaci velmi dobrý materiál. Teoreticky ho lze recyklovat až ze sta procent a nekonečně dlouho. U plastů je to složitější a je dobře, že Evropa chce jít cestou většího tlaku na výrobce plastů, aby tyto byly lépe recyklovatelné a jednodušší. Řeknu příklad, kdy výrobce zbytečně silně ztěžuje, až znemožňuje recyklaci - když na velmi dobře recyklovatelném obalu pro kefírové mléko je rukávec s názvem výrobku a informacemi pro spotřebitele vyrobený z PVC. PVC je velký problém pro recyklaci i pro energetické využití. Výrobci by měli zavnímat, že toto není dobrá cesta a měli by ve společném usilí recyklaci pomoci. U nich bude provedená jednoduchá změna velmi efektivní do celého dalšího procesu.


Martin

muzete za dobu, co česká asociace odpadového hospodářství existuje, vidět nějaký posun ve využívání odpadů?

Petr Havelka

Podívat se na to může každý, jak v datech MŽP, tak ČSÚ. Zjednodušeně se dá říci, že za posledních 20 let se ukazatele odpadového hospodářství vyvíjí pozitivně. Za posledních 9 let to platí dvojnásob, protože např. míra skládkování klesá v tomto období každým rokem a bez navyšování ekologických daní. Kde nyní bude třeba přidat, je recyklace komunálních odpadů. Jsme na to však připraveni a chceme jít touto cestou. Tedy pokud stát přijme Evropou doporučované nástroje, jako např. daňové zvýhodnění recyklovaných výrobků, a budeme respektovat nastavení evropských recyklačních cílů, může to dobře fungovat.


Martin

V naší obci zavedli vážení popelnic. Všude ale začaly vznikat černé skládky, nevíte co s tím?

Petr Havelka

Ano, podobnou zkušenost máme z většího počtu obcí. Zde je odkaz na zajímavý článek, který vyšel v časopisu Moderní obec a kde odborník z vysoké školy komentuje rizika těchto systémů - https://www.tretiruka.cz/news/moderni-obec-mozna-rizika-tzv-payt-systemu/. Musím říct, že značné navýšení třídění lze velmi dobře udělat v obcích i bez potřeby vážení a hlídání občanů. Pozitivní zkušenosti jsou z desítek měst a obcí, že pokud mají občané třídění co nejvíce jednoduché, pak dobře třídí i bez potřeby sledování občanů a složitých výkazů a bez rizik černých skládek. Pokud chcete v obci navýšit znatelně třídění, pak zkuste zrealizovat např. tzv. door to door systém, tedy sběrné nádoby přímo do rodinných domů. Velmi dobře to funguje i bez vážení a složitého systému fakturace každému občanu odlišně, dle množství, s čímž pak souvisí riziko vzniku černých skládek.


Emil

Dobrý den,

odpadní materiály jsem už viděl zpracované různě. Coby izolaci domů, plastové/skleněné lahve přetvořené do soch či dekorativních prvků v architektuře. Víte o nějakém dalším užitečném využití odpadů, které jsme nashromáždili, ale nutně se jej nemusíme zbavovat?

Petr Havelka

Cest, jak využít odpady jako druhotné suroviny, je opravdu široké množství. Jako příklad uvedu činnost jedné naší členské firmy, která z odpadních plastů z komunálního odpadu umí ve velkém vyrábět a dodávat např. protihlukové stěny k dálnicím, či ke vlakovým tratím, nebo zahradní nábytek, nebo ploty, či zatravňovací dlaždice. Jiné naše firmy dodávají velká množství vytříděného papíru do papíren, jiné zase zpracovávají velkou většinu skla z ČR tak, že dodávají podstatné množství vstupu pro výrobu nového skla do skláren. Z recyklátů se vyrábí textil, výrobky do automobilového průmyslu apod. A jsou to funkční a běžící projekty, nikoli nějaká fikce.


Kryštof Š.

Dobrý den, mohu se zeptat - Vy sám jste pro spalovny nebo pro recyklaci? A proč? Děkuji.

Petr Havelka

Já se ztotožňují s aktuálními cíli EU, které jsou jednoznačně pro recyklaci. EU jasně říká, že odpady, které se budou v členských státech odklánět ze skládek, by neměly být směrovány do kapacit nových spaloven, či ZEVO. Proto také EU jasně řekla, že již nové spalovny nebude dotačně podporovat. Myslím, že je to po proběhlém vydání nových evropských odpadových směrnic je to již zcela jasné – prioritou má být třídění, recyklace a využití odpadů jako zdrojů surovin pro další výrobu.


Anna

Dobrý den, ráda bych se zeptala, jak asociace pomáhá k recyklaci? Děkuji

Petr Havelka

Sdružujeme řadu recyklačních firem. Dali jsme dohromady řadu konkrétních opatření, která prosazujeme do legislativy. Např. daňové zvýhodnění pro recyklované výrobky formou DPH, závazek státu k využití recyklovaných výrobků ve veřejných zakázkách, snížení zdanění práce v recyklačním průmyslu, apod. Dále také naše firmy jdou cestou zefektivnění třídění v obcích a městech. V řadě obcí se nám daří navyšovat čísla separace odpadu o desítky procent. A co je ještě podstatnější, zároveň se daří snižovat v některých obcích a městech množství směsných komunálních odpadů. Je zde i řada dalších věcí, které průběžně děláme pro splění definovaných cílů a věřím, že to v budoucnu může velmi dobře fungovat. ČAOH je velmi silně nastavena pro recyklaci.


Barbora

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda je v ČR dostatečná kapacita pro recyklaci odpadu, když před nedávnem proběhl médii článek, že Čína už naše odpady nechce. Popřípadě je v plánu zvětšování kapacity nebo rozšíření repertoáru recyklovatelných materiálů? Četla jsem, že u nás lze zrecyklovat jen některé druhy plastu, kdežto v zahraničí jdou i další. Děkuji!

Petr Havelka

Doposud zde kapacita recyklačních firem není dostatečná. Celá Evropa by jistě měla v rozsahu recyklace přidat. V absolutní hodnotě má např. zmíněná Čína značně větší kapacity recyklace, než EU. Pozitivní je to, že Evropa bere situaci vážně, a že aktuálně již proto také dělá řadu kroků – např. schválení balíčku oběhového hospodářství, příprava směrnice k omezení plastu, doporučení k zavedení daňového zvýhodnění pro recyklované výrobky v členských státech, apod. Vznik nových recyklačních firem a větší aktivizaci těch stávajících již pozorujeme. Naše asociace ČAOH jen od května přijala do svých řad 9 nových členů, které se recyklací zabývají nebo ji silně podporují. V tomto jsem optimista – recyklace má obrovský potenciál a zcela věřím, že to je cesta do budoucna. Důležité je, aby to podporoval také stát…


Kateřina

Dobrý den,
prosím, co se děje s vyhozeným oděvem? Děkuji za odpověď.

Petr Havelka

Ve stále větším počtu obcí a měst jsou kontejnery na oddělený sběr použitého textilu. Tento textil je následně tříděn. Nemalá část jde po nutné "hygienizaci" k opětovnému použití cestou různých charit a podobně, další část je využita k výrobě hadrů pro průmyslové využití. Část je využita energeticky a zcela nevyužitelná část končí na skládkách.


Marek

Jaké jsou nejaktuálnější novinky v odpadovém hospodářství?

Petr Havelka

Myslím, že to podstatné je fakt, že EU finálně v dubnu schválila nové evropské odpadové směrnice. Velice jsme to přivítali. Směrnice stanovují jasné cíle a jejich časování. Klíčové cíle jsou dva - v roce 2035 mají členské recyklovat 65% komunálních odpadů a ve stejném roce 2035 mají skládkovat max. 10% komunálních odpadů. Naše firmy nečekají a ve stále větším počtu obcí a měst zefektivňujeme možností třídění pro občany. Dáváme např. barevné sběrné nádoby přímo do rodinných domů, tím se významně navyšuje množství vytříděných odpadů a klesá nám množství směsného odpadu v černé popelnici. Jsou to velmi pozitivní věci, které jsou důležitým předstupněm před samotnou recyklací.


Adéla Půlpánová

Dobrý den,
moje otázka zní.
Proč stát nezařídil, aby se komposty využívaly v zemědělství? Všude je spousta kompostáren, ale je problém s tím, kam s kompostem.
Děkuju za odpověď.

Petr Havelka

Naprosto s vámi souhlasím. Toto ve svých prezentacích říkám opakovaně a již řadu let a mrzí mě, že to stále dostatečně nefunguje. Zemědělská půda v ČR silně potřebuje organickou hmotu. Ta je obsažena v kompostu. Kompostáren tu máme spoustu, ale stát stále nezajistil funkční motivační proces, aby komposty končily ve větší míře v zemědělství. Bioodpad umíme vytřídit, umíme jej zpracovat. Nyní je třeba, aby se zodpovědné resorty (MŽP a MZe) dohodly a nasměrovaly kvalitní komposty v dostatečné míře do zemědělství. I cesta je popsaná - vede přes tzv. GAEC. Věřím, že se to podaří, protože to má velký smysl.


Mirka S.

Souhlasíte s navrhovaným navýšením skládkovacího poplatku?

Petr Havelka

Čtyřnásobné zdražení tohoto poplatku/daně, který platí zejména obce a města, pomůže zejména možnosti výstavby nových spaloven (ZEVO). EU však spalovny podporovat nechce a stanovuje cíle pro recyklaci komunálních odpadů, nikoli pro spalování. Třídění a recyklace v žádném případě takové zdražení nepotřebuje. Skládkování se obcím a městům v ČR daří každoročně omezovat již devátým rokem, a to bez jakéhokoli navýšeni poplatku. Pokud chceme odklon odpadů od skládek ještě více urychlit, lze poplatek navýšit o pár stokorun, a to bohatě stačí na splnění evropského cíle k omezení skládkování (10% v roce 2035). Takže ano, určité navýšení je možné, pokud jej budou vyžadovat obce a města, která jej platí. Navrhované čtyřnásobné zdražení je ale zcela neodůvodněné a pro obce zbytečně silně zatěžující.


Václav D.

Dobrý den, rad bych se zeptal, jaké jsou překážky , které bráni vyšší míře recyklace?

Petr Havelka

Pro recyklované materiály a výrobky bohužel zatím není v ČR žádné zvýhodnění. Přitom jejich výroba může být nákladnější než výroba zboží z primárních surovin. Stát by proto měl pomoci zejména v možnostech lepšího uplatnění recyklovaných výrobků. Řešením může být např. snížená DPH na recyklované výrobky, nebo závazek státu používat z nějakého procenta recyklované výrobky ve veřejných zakázkách. To by recyklaci jistě pomohlo. Podobná opatření doporučuje i EU.


Monika

Dobrý den, mohl byste mi, prosím, blíže popsat ohlašovací povinnost o produkci a nakládání s odpady?
Děkuji za odpověď.

Petr Havelka

Tato povinnost je stanovena v § 39 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Každý původce (firma či podnikatel) by měl množství vznikajících odpadů evidovat. Soukromé osoby tuto povinnost nemají, ty předávají své odpady obci, která jejich původcem. Pokud by firmě, či podnikateli vznikaly odpady v množství větším než 100 kg nebezpečných odpadů nebo 100 tun ostatních, pak je nutné každý rok produkci odpadů také ohlašovat státu. Podrobnosti dále stanoví vyhláška č. 383/2001 Sb.


Lenka P.

V řadě článků jsem četla, že Evropa chce zakázat skládkování k roku 2024, a že proto chce MŽP hodně zvýšit poplatek za odpady. Kde je tento evropský zákaz stanoven, nikde jsem to nenašla? Díky za informaci.

Petr Havelka

Takový zákaz k roku 2024 evropská legislativa neobsahuje. Nově přijaté evropské směrnice stanovily omezení skládkování na 10 % k roku 2035. Rok 2024 je tedy spíše takové české specifikum... Z našeho pohledu je klidně možné stanovit obcím a městům cíle o 11 let přísnější, než požaduje EU, technicky to splnit lze. Ale pak to znamená, že obce a města budou muset platit výrazně vyšší poplatky, ať už za skládky nebo za jakékoli jiné dražší technologie. Pokud obce a města budou chtít o 11 let přísnější a dražší řešení, dokážeme to splnit. Očekáváme však spíše, že budou chtít racionálně splnit evropský konsenzuální cíl, vzniklý širokou dohodu členských států EU. Cíl, který v sobě obsahuje jak evnironmentální, tak ekonomické hledisko, a který byl nastaven tak, aby funkčně zapadl do evropské strategie k podpoře třídění a recyklace.

 

Tereza

Dobrý den, zajímalo by mě, co se děje s odpadem ze spaloven a kolik ho vůbec je? Jsou to přeci toxické látky, jak se s tím nakládá? Kdo to kontroluje?

  • Děkuji za odpověď.

Petr Havelka

Dobrý den, ve spalovnách vzniká při spálení 100 000 tun komunálního odpadu cca 25 000 - 30 000 tun nespalitelných zbytků. Ano, v řadě případů se jedná o odpady, se kterými je třeba nakládat obezřetně ve vztahu k životnímu prostředí. Bezpečným způsobem, který se v Evropě často používá je uložení na řízenou skládku. Nákladání s těmito odpady kontroluje Česká inspekce životního prostředí.


Monika

Proč chce stát odpady stále spalovat ve spalovnách, když EU je chce recyklovat?

Petr Havelka

To je dobrá otázka a vede se k tomu poměrně dlouhá odborná debata. Jako ČAOH doporučujeme cestu, kterou stanovuje EU, tedy cestu recyklace a využití odpadů, jako zdrojů surovin pro další výrobu. Koncept většiho počtu spaloven zde byl možná racionální cca před 10 lety. Tehdy spalovny (ZEVO) podporovala z části i EU. Nyní však již jasně řekla, že je dotačně podporovat nebude, že cestou má být recyklace.

 

Zde je odkaz přímo na web Týden.cz, kde diskuze proběhla.

 

Zdroj: web České asociace odpadového hospodářství s využitím chatu na Týden.cz


Pravidelné zasílání novinek z webu ČAOH získáte po vložení vaší emailové adresy na titulní straně webu v sekci "Novinky emailem"


 

Vysoko tak přeskočila řadu států, kde se zálohují hashtag#PET lahve. Politici, kteří v...

Na serveru Moravské hospodářství vyšel článek rozebírající argumenty pro a proti...

Francie nebude zavádět systém povinného zálohování PET lahví. Zástupci francouzských...

Finální potvrzení nepravd šířených i některými politiky. PET ze žlutých popelnic se...

Potravinové zbytky včetně gastroodpadu už více než rok nejdou nazmar. Obyvatelé sídlišť...

Pravidelné novinky e-mailem

Chcete získávat aktuální články přímo na Váš email?

Vložením e-mailu souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů.

Zpracování osobních údajů

Pro úspěšné využívání služeb, které tato webová stránka nabízí, v některých případech potřebujeme zpracovávat osobní údaje uživatelů.
Toto zpracovávání podléhá nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Známé také jako "GDPR".

Služby využívající osobní údaje

Uvedené osobní údaje zpracováváme pouze pro účely níže popsané. Osobní (ani žádné jiné) údaje nezpracováváme pro potřeby cíleného nabízení zboží nebo služeb. Osobní údaje neprodáváme ani neposkytujeme třetím stranám. Souhlas považujeme za platný do jeho odvolání, viz níže.

Odběr novinek e-mailem

Pro využívání služby odběru novinek e-mailem (abonentní systém) potřebujeme znát Vaši e-mailovou adresu. Tento údaj neuvádíme veřejně a slouží pouze pro potřeby odesílání e-mailů s novinkami.

Webové formuláře

Při odesílání webových formulářů na této webové stránce ukládáme Vaši e-mailovou adresu jako kontaktní údaj pro odpovědi. Tento údaj neuvádíme veřejně.
Webové formuláře mohou pro úspěšné odeslání požadovat další osobní údaje. V takových případech tyto údaje zpracováváme pouze pro potřeby vyhodnocení formuláře a neuvádíme je veřejně.

Odvolání souhlasu

V případě, že si budete přát odvolat souhlas se zpracováním osobních údajů, kontaktujte pověřence pro ochranu osobních údajů.

Smluvní strany

Správcem těchto osobních údajů je Česká asociace odpadového hospodářství, Pod Pekárnami 157/3, Praha 9 – Vysočany.
Zpracovatelem je společnost ABRUPTA SERVIS s.r.o..