ČTK: Díky nové lince se v Ostravě daří využít 40 procent směsného komunálního odpadu

Příklad OZO Ostrava potvrzuje fakta, která Česká asociace odpadového hospodářství dlouhodobě komentuje. Rovněž zkušenosti z řady evropských států ukazují, že třídicí linky jsou velmi důležitým nástrojem pro plnění evropských legislativních cílů a energetické využití vytříděných nerecyklovatelných frakcí má v moderním odpadovém hospodářství nezastupitelné místo. Ostrava zároveň správně upozorňuje na potřebu změny metodiky výpočtu vytříděného odpadu tak, aby se do něj počítalo vše, co skutečně neskončí na skládce — bez ohledu na to, zda odpad roztřídil člověk, nebo třídicí linka. I tento bod má Česká asociace odpadového hospodářství ve svých návrzích na nutnou úpravu legislativy. 

Níže článek ČTK:

Obyvatelé Ostravy loni vyprodukovali 52 000 tun směsného komunálního odpadu, z toho necelých 30 000 tun skončilo na skládce. Zbylé dvě pětiny se podařilo využít. Ještě v roce 2022 končil na skládce veškerý směsný odpad, tehdy ho bylo 50 000 tun. Odpad se městu daří lépe využívat díky třídicí lince, uvedli primátorův náměstek Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu) a jednatel společnosti OZO Ostrava, která se ve městě stará o odvoz a zpracování odpadů, Karel Belda.

"Ukazuje se, že se podařilo 40 procent materiálů, které končily na skládce, odklonit a využít materiálně nebo energeticky," řekl Boháč. Město podle něj chce množství separovaného odpadu dál zvyšovat, zatím ale není kde ho zpracovat.

Separovaný odpad se mele do paliva, které se z Ostravy vozí například do teplárny v Přerově. "Neříkáme, že jde vytřídit všechno a odklonit od třídicí linky, ale je třeba najít koncovku pro to množství, které bychom dále roztřídili. Dneska bohužel už v dostupné vzdálenosti není tolik zařízení, která by mohla zbývající roztříděný odpad využít," řekl náměstek.

Celkem loni Ostravané vyprodukovali přes 117 000 tun odpadu, na skládce tak skončilo méně než 30 procent. Lidé vytřídili 7000 tun papíru, 5000 tun plastu, 3000 tun skla nebo 20 000 tun bioodpadu. Boháč řekl, že využití odpadu by se mohlo ještě zlepšit, kdyby lidé lépe třídili.

Za odvoz a zpracování komunálního odpadu platí lidé v Ostravě ročně na 720 korun, děti do šesti let a senioři od 65 let 498 korun. Boháč řekl, že město za systém odpadu doplácí přes 160 milionů korun ročně.

Ostrava usiluje o úpravu legislativy, která jako vytříděný odpad počítá jen ten, který roztřídí do jednotlivých popelnic sami lidé. "Chceme po ministerstvu, aby EKO-KOM, což je firma, která platí městu za to, co se vyseparuje a vytřídí, aby nám platila opravdu za to, co se vyseparuje a vytřídí, ať už to udělá člověk, nebo třídící linka," řekl náměstek. Podstatné podle něj je, že se jedná o odpad, který neskončí na skládce.

V Ostravě výrazně vzrostlo množství objemných odpadů, za poslední čtyři roky více než o 40 procent na loňských téměř 20 000 tun. "To taky třídíme, protože to meleme do paliva, ale vytřídíme jenom 20 procent. Tam je velká rezerva v tom, že pokud se to podrtí, tak je potřeba energetického zařízení, kde se to využije. Dneska to zařízení není," řekl Belda. Do budoucna OZO uvažuje o pořízení speciální třídicí linky i pro tento typ odpadu.

"To, že něco vytřídíme, neznamená, že to je využito. Konkrétně z plastů je prodejných čili v našem pojetí využitelných 30 procent," řekl Belda. Zbylých 70 procent lze podle něj využít pro výrobu energie. "Jsme schopni 100 procent plastů využívat a vůbec nerozlišuju energetiku a materiálové využití. Je to prostě využito, nekončí to na skládce. Pokud chceme odklonit odpady od skládek, jednoznačně musí přijít éra energetického využívání odpadů," řekl Belda.

Zdroj: ČTK, Česká asociace odpadového hospodářství, publikováno také na Ekolist.cz