Odpovědi na dotazy Hospodářských novin k nové odpadové legislativě

25. března 2019

Redakce Hospodářských novin oslovila Petra Havelku z České asociace odpadového hospodářství se čtyřmi konkrétními dotazy k připravované nové odpadové legislativě. Zde jsou úplné odpovědi na dotazy HN.

Podporujete zvýšení poplatků za skládkování? Jaké dopady by podle Vás zvýšení poplatků mohlo mít?

ČAOH dlouhodobě podporuje zvýšení poplatků za skládkování na takovou míru, aby byl splněn nový evropský cíl k omezení skládkování na 10 % k roku 2035 a přitom nebyly zbytečně zatíženy rozpočty obcí. Již devátým rokem se nám v ČR daří každoročně snižovat míru skládkování. Pro další pokračování tohoto trendu může být vhodné poplatek navýšit. Důležité však je, aby součástí poplatku byla i motivace pro obce, co nevíce třídit odpady. Pokud budou obce dostatečně třídit, neměl by se jim dle našeho názoru poplatek navyšovat. Není důvod. Vše ale záleží na nastavení zákona. Při nevhodném nastavení mohou být dopady na obce citelně vyšší. Na Slovensku byly obce aktivní a zajistily si pozitivně motivační zákon, který byl právě schválen. Obce netrestá, ale motivuje je. Na Slovensku navíc spočítali, že pro odklon odpadů ze skládek dle cílů EU, stačí finální výše poplatku v roce 2030 cca 1150 Kč, a to u těch obcí, které prakticky netřídí. Obce, které třídí, mají poplatek citelně nižší (více viz zde). Uvidíme, jak to pro obce dopadne v ČR. Ještě je důležité dodat, že u komunálních odpadů nesou obce náklady cca z 85 %. Je proto logické, že se budoucí řešení silně dotýká jejich zájmů.

Co by podle ČAOH měl stát udělat pro to, aby se výrazně snížil podíl komunálního odpadu, který končí na skládkách? Jak by se například měla podporovat recyklace?

Pro redukci množství směsného komunálního odpadu, který zatím končí na skládkách je klíčovým nástrojem navýšení separace odpadů. Jako nejefektivnější se prokázalo primární třídění do barevných kontejnerů. ČR v tomto patří v Evropě k premiantům, ale ke splnění evropských recyklačních cílů musíme ještě výrazně přidat. Naše zkušenosti ukazují, že to jde. Naše svozové firmy stále více využívají tzv. door to door systémy, tedy barevné popelnice přímo k rodinným domům. Toto opatření má výborné výsledky. O desítky procent se navyšuje množství vytříděných surovin a viditelně klesá množství směsného odpadu v černé popelnici. Separací to ale nekončí. Dále je třeba vytříděné druhotné suroviny skutečně recyklovat. V tomto musí nejen ČR, ale celá Evropa, zásadně přidat. Jako ČAOH říkáme, že je potřeba podpořit recyklaci a uvádíme tři konkrétní nástroje: daňové zvýhodnění recyklovaných výrobků a recyklátů např. cestou DPH; snížení zdanění práce v recyklačním průmyslu a závazek státu, aby ve veřejných zakázkách více podporoval recyklované výrobky. Podstatný je také tlak na výrobce, aby vyráběli výrobky a obaly z dobře recyklovatelných materiálů.

Měl by podle Vás stát více podporovat budování zařízení pro energetické využití odpadů?

Tato otázka už je v EU více méně vyřešena. Evropská komise jasně členských státům sdělila, že s odkazem na recyklační cíle nových směrnic dále již nebude podporovat žádné spalovny (ZEVO), tedy zařízení na velké množství neupraveného směsného odpadu. Na druhou stranu ale sdělila, že jako vhodná a podporovaná zařízení k energetickému využití odpadů vnímá např. bioplynové stanice, úpravy výhřevné frakce odpadů a výrobu certifikovaných paliv z odpadů, včetně jejich využití v k tomu určených energetických zdrojích, apod. Energetické využití má určitě své místo v budoucím řešení. Jako ČR již máme čtyři kvalitní spalovny. Dvě z nich se mají navíc rozšířit. Další část odpadů může jít doporučovanou cestou paliv z odpadů a bioplynových stanic, případně dalších moderních technologií. Pro každý region může být vhodný jiný mix zařízení. Jednoznačnou prioritou má být však dle EU recyklace. Všechny projekty je tedy třeba pozorně počítat tak, aby neohrozily možnost splnění národních cílů recyklace minimálně 65% komunálních odpadů v roce 2035.

Jak hodnotíte systém PAYT? Nemůže jeho náročnost vést spíše k zvýšení plateb za odpad? Jaké jsou s ním zatím v ČR zkušenosti?

Musím přiznat, že zkušenosti z praxe velké části našich firem jsou takové, že tyto systémy jsou skutečně pro obce často dražší. Věcí se zabýval i akademický sektor a identifikoval řadu konkrétních problémů, které s sebou tyto systémy pro obce nesou (více viz zde). Známým a již mnohokrát poznaným rizikem je viditelné navýšení černých skládek a nákladů obcí na jejich řešení. PAYT systémy mají své výhody, ale i řadu nevýhod. V tomto směru však nemusí nový zákon nic měnit. Obce si mohou PAYT systémy zavést již mnoho let, pokud chtějí. Většina z nich to ale neudělala.

Zdroj: Na dotazy Hospodářských novin odpovídal Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství

Pravidelné zasílání novinek z webu ČAOH získáte po vložení vaší emailové adresy na titulní straně webu v sekci "Novinky emailem"