Špatně připravená obalová legislativa zdraží nákupy o tisíce korun, varují čeští podnikatelé
Nová evropská pravidla pro obaly mohou podle podnikatelů zdražit běžné zboží a zvýšit byrokracii. Nákupy běžného zboží mohou zákazníkům zdražit v řádu tisíců korun v důsledku evropských pravidel pro obaly. Čeští podnikatelé, stejně jako podnikatelé po celé Evropě, varují před novým nařízením o obalech a obalových odpadech (PPWR), které podle nich přinese firmám právní nejistotu, další byrokracii a vysoké náklady promítající se do cen. Část povinností začne na podniky dopadat už na konci léta.
Česká republika proto bude na nadcházející Radě ministrů žádat Evropskou komisi o vysvětlení, jak chce největší problémy nařízení odstranit.
„Na špatné nastavení nařízení o obalech a odpadech z obalů, jeho byrokratičnost a v některých případech i technickou neproveditelnost upozorňujeme dlouhodobě. Během vyjednávání jsme zasílali desítky připomínek, další stovky přicházely od podnikatelů z celé Evropy. Evropská debata ale často přehlížela ekonomickou realitu i náklady, které nová pravidla vyvolají. Od konce léta na to začnou doplácet firmy i zákazníci,“ upozorňuje na problematičnost nových pravidel Tomáš Prouza, viceprezident Hospodářské komory ČR a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.
Nové obalové nařízení je rozsáhlý a složitý předpis, který bude Evropská komise ještě několik let doplňovat různými delegovanými a prováděcími akty, pokyny a metodikami. Firmy se proto nemohou připravovat s dostatečnou jistotou. „Úpravy obalů jsou procesem na rok až dva, Evropská komise přitom některá pravidla vydává jen pár měsíců před jejich účinností. Zároveň publikuje různá doporučení a výklady, které se přitom vzájemně popírají. Místo posílení právní jistoty tak firmám komplikují přípravu a zbytečně zvyšují náklady, které se nakonec promítnou do cen,“ upozorňuje viceprezident Hospodářské komory ČR Jan Mraček. „Celkový účet PPWR budeme znát až za pět let, kdy začnou platit poslední povinnosti. Sama Evropská komise přitom na základě vlastních analýz odhaduje, že spotřebitelé navíc zaplatí minimálně čtyři tisíce korun na domácnost,“ dodává Jan Mraček.
Snahu o menší množství obalů a jejich lepší recyklovatelnost podnikatelé i politici podporují. Problémem je podle firem nekvalitně připravená legislativa, málo času na přípravu a požadavky na drahá řešení i tam, kde existují efektivnější cesty. „Od nástupu naší vlády jsme na tyto problémy opakovaně upozorňovali Evropskou komisi a osobně jsem o tom jednal s komisařkou pro životní prostředí i s mými partnery v řadě zemí. Oceňuji, že v mnoha věcech Evropská komise uznala, že je potřeba požadavky PPWR upravit nebo lépe vysvětlit. Věcí k řešení je ale stále dlouhá řada, a proto jsem prosadil, aby se toto téma znovu projednalo na Radě ministrů životního prostředí,“ říká ministr životního prostředí ČR Igor Červený.
Rada bude zasedat 25. června. Česká republika bude během jednání upozorňovat zejména na naléhavou potřebu podrobné diskuze mezi Evropskou komisí, členskými státy a dohledovými orgány a na stanovení priorit, která zajistí podnikům právní jistotu na evropském trhu.
Z pohledu výrobců obalů, výrobců zboží a obchodníků je nutné vyjasnitpředevším role jednotlivých aktérů v dodavatelském řetězci a rozsah jejich povinností tak, aby se omezila administrativní zátěž podniků. Firmy také potřebují jasná pravidla pro značení obalů, protože povinné opakované přeznačování by vedlo ke zbytečným nákladům. Právní jistota podle nich chybí i u testování přítomnosti tzv. PFAS látek v obalech, kde zatím není jednotná metodika ani dostatečné certifikované testovací kapacity. Podnikatelé zároveň požadují jednoznačné vyjasnění přechodného režimu, zejména jak bude posuzováno uvádění na trh u obalů vyrobených před 12. srpnem 2026.
„Špatně připravená legislativa naprosto zbytečně zvyšuje náklady výrobcům i obchodníkům. Největší problémy čekají výrobce potravin, protože vývoj nového obalu pro styk s potravinami trvá i dva roky. Evropská komise přitom technické specifikace zveřejňuje jen týdny či měsíce před tím, než mají začít platit. Toto ignorování reality způsobuje firmám řadu problémů a některé požadavky, vytvořené u úřednického stolu, prostě nebude možné naplnit. Velmi výrazně také vzroste administrativní zátěž podnikatelů, aniž by nová byrokracie skutečně pomohla k lepší ochraně životního prostředí,“ varuje prezident Tomáš Prouza.
Na problémy s PPWR upozorňují výrobci i obchodníci Evropskou komisi už řadu měsíců. Nedávno vznikl varovný dopis více než 150 velkých evropských potravinářů, před dopady nových pravidel varují také například evropské asociace FoodDrink Europe či EuroCommerce. „Další výzvu k vyřešení otevřených problémů PPWR iniciovaly české firmy a k dnešnímu dni má tato výzva bezmála 600 signatářů. Usilujeme o to, aby špatně nastavená pravidla v současné podobě nevstoupila do účinnosti. Zejména je třeba urychleně zahájit diskuzi o racionální revizi nařízení tak, aby předpis dával smysl z hlediska reality v podnicích a obecně na trhu s obaly. Jen tak lze předejít zbytečným miliardovým investicím, které životnímu prostředí nijak nepomohou,“ vysvětluje Petr Havelka, viceprezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR a ředitel České asociace odpadového hospodářství, který tuto iniciativu koordinuje.
„Cíle nového obalového nařízení evropský byznys podporuje. Firmy už dnes dělají mnoho pro to, aby šetřily zdroje a rozvíjely cirkulární ekonomiku. Kdyby ale Evropská komise nepodlehla tlaku zelených aktivistů a sladila požadavky nařízení s technickými možnostmi, byla by obalová revoluce jednodušší, a především výrazně levnější pro spotřebitele,“ uzavírá Jan Mraček.
Zdroj: Na webu České asociace odpadového hospodářství s využitím TZ Hospodářské komory ČR
