Stejně to pak zase sesypou. Nesesypou. Mýty o třídění odpadu

Ve třídění odpadů vynikáme, tři čtvrtiny Čechů třídí aktivně. Další nakládání s odpady ale provází spousta fám, polopravd, někdy i cíleného greenwashingu. Pokusíme se vyvrátit nejčastější omyly.

Odpadové hospodářství je neobyčejně dynamický obor. Proměňuje se před očima vlivem technologií, legislativy i tržního prostředí. Proto se také mění některé zvyklosti související s tříděním odpadu.

Abychom pochopili jeho fungování, vyzpovídali jsme šéfa České asociace odpadového hospodářství (ČAOH) Petra Havelku a navštívili dvě třídičky. Do jedné se sváží papír, do druhé se vozí kromě papíru i plasty a kovy.

Odpady jsou suroviny

„Je vhodné, aby se na odpady nahlíželo především jako na zdroje surovin pro další výrobu,“ říká Petr Havelka, šéf ČAOH, která má na našem trhu dominantní pozici, sdružuje zhruba stovku společností působících v oboru.

Má to logiku jak z hlediska ohleduplnosti k planetě (přírodní zdroje nejsou nekonečné), tak byznysovou. Nehledě na to, že jsme k takovému přístupu zavázáni i společnou evropskou legislativou.

Nejlépe recyklovatelným plastem je polyethylentereflatát, tedy hlavně dobře známé PET lahve. Ty umí systém žlutých kontejnerů a třídicích linek vysbírat téměř dokonale – pro další použití jich zachrání osm z deseti uvedených na trh. Jsme v tom jedni z nejlepších v Evropě. Už od roku 2020 plníme cíle sběru stanovené v EU až pro rok 2025, připomíná Havelka.

PET lahve ze žlutých kontejnerů se standardně recyklují například na nové lahve, na plastové díly moderních aut nebo v textilním průmyslu, třeba na bundy, mikiny či spacáky. Výrobky z recyklátů se používají ve stavebnictví, k výrobě zahradního nábytku, protihlukových stěn, sportovních ploch atd.

Podobná je situace s papírem. Ten třídičky rozdělují nejčastěji na tři hromady – kartony, noviny s časopisy a směs. A záleží pak na papírnách, o jakou komoditu mají největší zájem. To se, stejně jako u PETu, mění v čase. Obecně platí, že vytříděný papír lze recyklovat pětkrát až sedmkrát. Podobné je to u PET lahví.

„Největší hodnotu mají dlouhodobě noviny a časopisy, těch je ale také poslední roky nejméně. Lidé to buď nosí do sběru, nebo utrácí za tiskoviny méně, když je všechno na internetu,“ myslí si Miloš Petr, vedoucí třídičky na papír a tetrapakové obalové materiály Pražských služeb ve Vysočanech.

Občané Prahy a okolí, ze kterých Pražské služby svážejí obsah barevných kontejnerů, podle Miloše Petra třídí rok od roku poctivěji.

„Maximálně deset procent odpadu, který denně navezeme, jsou nečistoty. Devadesát procent lidí už třídí dobře. Záleží ale na lokalitě. Třeba na Žižkově nebo v centru je hodně hostelů a cizinci si nelámou hlavu s tím, jestli do papíru nehodí plast. Oproti tomu třeba v Horních Měcholupech, Černém Mostě nebo v Hájích, zkrátka na sídlištích, třídí lidé vzorově,“ přidává zkušenost z praxe vedoucí linky.

Byznys rozhoduje

„Třídička potom třídí to, o co je na trhu recyklace zájem. Tedy materiály, které lze reálně využít do nových výrobků. Nerecyklovatelné složky, o které zájem není, se využijí například energeticky v podobě paliva z odpadů (TAP). Určitě by nikdo dlouhodobě netřídil na sklad něco, co od vás nikdo nekoupí. Taková třídička by dlouho nepřežila,“ říká Petr Havelka z ČAOH. Mezi nejlépe recyklovatelné odpady patří papír a sklo.

Tím se ale jako občané chodící k barevným kontejnerům nemusíme trápit. Suroviny z recyklátů, o které je na trhu zájem, se mění, stejně tak hodnota těchto komodit. Ke všemu je to v každém kraji trochu jinak.

Nemá tedy smysl snažit se chápat zájmy trhu a podle toho měnit své třídicí zvyklosti. Univerzální rada zní: všechno, co je plastové, házejte do žlutého kontejneru, všechno, co je papírové do modrého, sklo do skla, kovy do kovů.

Multikomoditní sběr

V řadě obcí také postupně zavádějí multikomoditní sběr, takže například do žluté nádoby je možné kromě plastů dávat i nápojové kartony nebo kovy, to se dočtete na informační nálepce na nádobě. Na třídičce, kam odpad míří, si to následně už přeberou a zhodnotí. Vědí, co prodají i co má hodnotu jako palivo.

Největší chyba je házet věci, u kterých si nejsme jisti, kam patří, do černé popelnice. V ní už odpady druhou šanci na život nedostanou a vezou se rovnou do spalovny, v horším případě na skládku.

Palivo z odpadů místo uhlí

Pokud jde o energetické využití odpadů, ve spalovnách končí netříděný směsný odpad z černých popelnic. Nerecyklovatelné a spalitelné zbytky z třídiček ale můžou nahradit fosilní paliva v městských teplárnách. Účinnost proměny na teplo je u paliv vyrobených z výmětů asi dvakrát větší než u spaloven zpracovávajících komunální odpad.

Výměty z třídiček se na skládky ani ukládat nesmí. Nejlepší proto je upravit je do formy paliva z odpadu neboli TAP (tuhé alternativní palivo). To je na rozdíl od odpadu z černých popelnic homogenní surovina, která má stále stejné vlastnosti, což je pro technologie proměňující odpad v energii klíčové.

TAP je standardní a na trhu obchodovaná komodita s pohyblivou cenou. Paliva z odpadů mají i vlastní evropskou ISO normu. V Česku je teď ve využívání paliv z odpadu nejpříkladnější severní Morava. Nově vybavená teplárna v Přerově přešla z uhlí na takzvaný multipalivový kotel, který využívá TAP vyrobený v Ostravě, paliva z odpadů sem ale budou dodávat i jiné třídírny.

Severní Morava tak zabila dvě mouchy jednou ranou. Snížila spotřebu ne zrovna ekologického uhlí a ušetřila peníze za deponaci odpadu na skládkách, či poplatky za spalovnu.

O paliva z nerecyklovatelného odpadu mají kromě tepláren zájem například i cementárny. Ty mají ještě jednu přidanou hodnotu v tom, že co shoří v peci při výrobě, dostane se do slínku, tedy samotného cementu. Jedná se tedy o bezodpadovou technologii.

Recyklace a mýty o ní

Směska mýtů a pověr o odpadech, jejich třídění a zpracování. Po přečtení a vyvrácení je můžete odhodit do koše.

Automat na petky. Natřený na zeleno

• Když budu vracet petky a plechovky do výkupu, pomůžu tím přírodě a víc obalů se zrecykluje.

V Evropě by se do roku 2025 mělo vytřídit 77 procent petek uvedených do oběhu, Češi jich už teď vytřídí 80 procent. Podle Petra Havelky, ředitele České asociace odpadového hospodářství, jsme už od roku 2020 nad cíli, které si stanovila Unie.

„Jistě, stane se, že najdete PET lahev někde v křoví. Ale to se nezmění tím, že bude zálohovaná. Drtivá většina lidí ví, že petky patří do žlutého kontejneru, a dává je tam,“ dodává Petr Jindra, šéf třídičky Nykos ve Ždánicích.

Za systémem zálohování PET lahví, jaký teď testuje Lidl a Kaufland, je podle Havelky i Jindry lobby nápojářů. Chtějí získat hodnotný materiál jen pro sebe a za výhodnou cenu. Dnes o vytříděný PET soutěží s výrobci z textilního i automobilového průmyslu.

PET lahve jsou nejlíp prodejný materiál na třídící lince a je ho tam nejvíc. „Pokud tento materiál zmizí, zbydou nám na třídění dvě až tři komodity s velmi nejistou prodejností. Ekonomika nám nebude vycházet, budeme po zákaznících požadovat víc peněz. A obce, respektive všichni občané, na ten systém doplatí,“ říká za třídičku Nykos Petr Jindra.

Jak ale dodává Petr Havelka, bez ohledu na to, jak třídíme, nejvíc by přírodě pomohlo, kdybychom místo balené vody prostě přešli na kohoutkovou, která je u nás většinou velmi kvalitní.

Trávu do popelnice, ať se zaplní

• Když není černá popelnice před odvozem plná, doplním ji třeba trávou ze zahrady, ať se to využije.

Možná už jste to někdy slyšeli: „Táto, ta popelnice je zase dražší, tak ji musíme naplnit co nejvíc, když už to platíme.“ Špatná úvaha. Z ekonomických i ekologických důvodů.

„Těm lidem nedochází, že když do černých popelnic budou rvát odpad, který tam nepatří, obec bude víc odpadu vozit na skládku. Tím se zvýší jeho cena, protože skládce se platí za váhu. A obec pak logicky bude muset zvýšit cenu za odvoz popelnic,“ říká Petr Jindra, šéf třídičky Nykos ve Ždánicích, dceřiné firmy dánského podniku Marius Pedersen Group.

Správný přístup je: tady máte modrou, žlutou, hnědou popelnici, ale tu černou nechte pokud možno prázdnou. Ušetří tak obec – a ve výsledku i vy, na poplatcích za odpad.

Je to dálka

• Kontejnery na třídění jsou tak daleko, do popelnice je to blíž a stejně už ji platím.

Průměrná vzdálenost k nádobám na tříděný odpad se každoročně zkracuje. Sběrných nádob bylo na našem území podle údajů EKO-KOMu v roce 2021 k dispozici přes 678 000, průměrně jsme to k nim měli pouhých 89 metrů. A ve stále větším množství obcí lidé dostávají barevné popelnice přímo domů. Jedná se o takzvaný door-to-door systém, který disciplínu třídění výrazně zlepšuje.

Díky tomu se vytřídilo, recyklovalo či energeticky využilo 91 procent papírových obalů. Data Samosebou.cz (spadajícího pod EKO-KOM) říkají, že v Česku své odpady aktivně třídí 73 procent obyvatel, od roku 2000 došlo k 35procentnímu nárůstu třídičů. V roce 2022 vytřídil průměrně každý Čech téměř 72 kilo odpadu.

K roku 2035 má být podle platné evropské legislativy v obcích vytříděno nejméně 70 procent komunálních odpadů. Recyklovat se má minimálně 65 procent celkového objemu komunálního odpadu. Jinými slovy – na černé popelnice pomalu zapomeňte. Pokud ale budete třídit kvalitně, na směsný odpad vám opravdu zbude jen málo věcí.

Necpěte mi to na dvůr, kontejnery smrdí

• Proč bych měl mít barevné popelnice u sebe na dvorku? Zabírá to místo a smrdí to.

Obce čím dál častěji nabízí takzvaný door-to-door systém třídění. Rozuměj: dostaneš od nás gratis žlutou, modrou i hnědou popelnici, tu si na dvorku plň a my ti ji budeme pravidelně odvážet. Obcím se to vrátí v tom, že mohou omezit svoz černých popelnic. Na systém svozu a třídění přispívá také neziskovka EKO-KOM, která má peníze od výrobců obalů.

Jakýkoliv vstřícný krok směrem k zákazníkovi se podle Petra Jindry, šéfa třídičky Nykos, vrátí v dobrém. Lidé jsou pak disciplinovanější, černé popelnice plní výrazně méně.

„Pětadevadesát procent obcí, které svážíme, má DTD systém. A je to znát na čistotě plastů – ve srovnání s tím, když nám sem přiveze nějaký odpad konkurence, která DTD systém nemá,“ pochvaluje si šéf třídičky, která sváží odpad ve významné části Středočeského kraje – od Benešova k Poděbradům a Nymburku až po Městec Králové a zpět.

A smrdí to úměrně tomu, co do toho házíme. Čím to bude čistější, tím to bude smrdět méně.

Třídím zbytečně, stejně to pak spálí

• Kelímky od jogurtů nebo sáčky nemá smysl třídit, dál zpracovat nejdou.

Když sousedka tvrdí, že nemá smysl házet do žlutých nádob kelímky od jogurtů, nedejte na ni. A předneste jí logické argumenty.

Obalové materiály z měkkého plastu mohou být ještě využitelné. Záleží na technologickém vybavení třídičky a také na tom, zda je o ně zrovna na trhu zájem. Pokud ano, poslouží ještě jako obal k něčemu novému, když je třídička nevyužije, pošle je s dalším výmětem buď do spalovny, v lepším případě z nich ještě vyrobí efektivnější palivo z odpadu.

Záleží na poptávce. Všechny varianty jsou ale lepší než kelímky poslat s komunálem rovnou do spalovny nebo na skládku.

Technologie se mění, s nimi i zvyky

• Plata od vajíček prý do papíru nepatří?

Když švagr vytáhne, že někde četl, že plata od vajec a ruličky od toaleťáku stejně už nejde recyklovat a je lepší je vyhodit do popelnice, neposlouchejte ho.

„Ještě zhruba před rokem tvrdil EKO-KOM (neziskovka, která z peněz hlavně od výrobců nápojových obalů zajišťuje celou síť sběru odpadů a jejich recyklaci, pozn. red.), že nemá smysl házet tyhle recykláty do modrých kontejnerů. Situace se ale změnila,“ řekl nám v třídičce papíru Pražských služeb Miloš Petr, vedoucí třídící linky ve Vysočanech.

„Papírny, které protříděný odpad z modrých kontejnerů odkupují od třídiček, zlepšily technologie a umí i tyto vícekrát recyklované materiály vrátit do oběhu,“ upřesňuje Miloš Petr. Vytříděný papír lze totiž recyklovat až sedmkrát. Takže se určitě vyplatí dát ruličkám šanci a švagra poučit.

Plechovky do žlutých? Jak kde

• Viděl jsem v centru, že do žlutých kontejnerů házejí lidi plechovky. To mají snad radši už hodit do popelnice.

Každá obec může mít nastavený systém jinak. A to z různých důvodů. Třeba proto, že jí odpad sváží jiná společnost, která používá jinou technologii třídění a jinou formu sběru.

Takže někdy se stane, že je sloučené bílé sklo s barevným nebo že tetrapakové a kovové obaly mají místo ve žluté nádobě u plastů. Třeba v místech s hustou zástavbou, kde je obtížné umístit víc kontejnerů na jednom místě.

Anebo prostě proto, že třídička, do které ta která obec sváží, je technologicky dokonalejší a dokáže zpětně všechno zase rozdělit na správné hromádky. Dříve než tedy budete osočovat lidi z toho, že hází plechovky, kam nemají, je dobré si přečíst, co přesně stojí na nálepce na sběrné nádobě. Jiný kraj, jiný mrav.

Zdroj: peníze.cz: https://www.penize.cz/spotrebitel/441240-jak-spravne-tridit-a-co-se-deje-s-odpadem-vyvracime-myty-o-recyklaci, rubrika: Když se řekne, ze dne 4. 4. 2023