Povinné třídění odpadního textilu poškodilo obce a nepřineslo zlepšení

Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství k věci říká:

„Legislativou nově vynucený sběr veškerého odpadního textilu je pro obce napříč Českou republikou spíše komplikací a citelným zdražením, než něčím pozitivním. V obcích dlouhodobě fungoval tržně nastavený systém sběru a třídění znovu použitelného textilu. Fungovalo to dobře a obce na systém nedoplácely. Kvalitní textil pro charitu se vytřídil a dostal se k potřebným. Nekvalitní a znovu nepoužitelný textil skončil v černé popelnici, což mělo svůj reálný užitek, protože byl využit ve spalovnách k výrobě elektrické energie a tepla.

Nyní se ale i tento textil, z direktivy EU třídí. Jeho reálné materiálové využití je velmi problémové a drahé. Nechtějí ho ani v zahraničí. Obcím se kvůli tomu mnohonásobně zvedly náklady na odpadní textil. Tam, kde ještě před rokem platily 500 Kč, nyní platí 20 000 Kč i více za jednu sběrnou nádobu. Sběrnám textilu sice nyní chodí mnohem více textilního odpadu, ale mnohonásobně méně kvalitního a méně využitelného. Ve finále je tak i mnohem méně kvalitního secondhandového textilu. Celý systém se zadrhává. V násobném množství vytříděného nekvalitního odpadního textilu se ztratil i textil vhodný pro charitu a pro potřebné. Toho se nyní nedostává a jeho vytřídění z nové velké hromady je drahé.

Vynucená změna nepřinesla pozitivní přínos, jen další problémy a výrazné zdražení. Stát a EU tak nyní přicházejí s umělými dotacemi na třídění a zpracování a s novými návrhy na zdanění lidí. Tentokrát cestou nového poplatku, který budou platit lidé při nákupu každého kusu oblečení, aby se nová regulace z něčeho zaplatila. Říká se tomu EPR systém. Tato zkušenost je příkladem toho, jak některé zelené regulace v reálu přináší obcím i lidem vysoké náklady, ale měřitelné pozitivní ekologické výsledky nejsou. EPR systém pro textil je nyní povinnost z evropské legislativy. Pokud tedy musí být zaveden, udělejme to co nejméně zatěžujícím způsobem, efektivně a co nejlevněji. V oblasti EPR se v ČR osvědčil EKOKOM. Mohl by obdobně spravovat finance i pro nové legislativou vynucené komodity, jako textil. Vznik dalších umělých a drahých kolektivních systémů, jak navrhoval končící ministr Hladík, se naopak nejeví jako vhodná cesta (viz také zde)“

Celý článek ze serveru Praha In je uveden níže

Praha In: Co dělat se starým oblečením, aby to dávalo smysl?

Vánoce jsou pravidelným veletrhem dárků pod stromečky, mezi kterými se objeví i spousta „měkoušů“ v podobě módních hitů všeho druhu. Jejich úkolem je ve skříních vytvořit vrstvu na těch z minulých let. V novém roce proto nastane v mnoha domácnostech pravidelné dilema nerudovského typu, kam s modely, které už nenosíme.

PrahaIN.cz na uvedené téma hovořila s ředitelkou pražské Oděvní banky Danou Pavlouskovou loni v listopadu, když se v centru města objevila hromada oděvů, na které pršelo.

A jaká je situace po roce?

„Systému nakládání s textilem pro charitativní účely nepomohly články, které vyšly v posledních dnech v novinách. Lidé nejsou skoupí, když mají někomu pomoct, jsou však citliví na to, když zjistí, že místo pomoci lidem pomáhají firmám, které s oděvy obchodují v různých bazarech. Za mě tedy určitě jednejte napřímo. Oděvní banka, Naděje, Armáda spásy. Je opravdu spousta organizací, které mají mnohem větší poptávku po oděvech, než nabídku,“ řekla naší redakci zastupitelka hlavního města Lucie Kubesa (ODS).

Direktiva EU

Její slova potvrdil i Petr Havelka, ředitel České asociace odpadového hospodářství: „Legislativou nově vynucený sběr veškerého odpadního textilu je pro obce spíše komplikací a citelným zdražením, než něčím pozitivním. V obcích dlouhodobě fungoval tržně nastavený systém sběru a třídění znovupoužitelného textilu. Fungovalo to dobře a obce na systém nedoplácely. Kvalitní textil pro charitu se vytřídil a dostal se k potřebným.

Nekvalitní a znovu nepoužitelný textil skončil v černé popelnici, což mělo svůj reálný užitek, protože byl využit ve spalovnách k výrobě elektrické energie a tepla. Nyní se ale i tento textil, z direktivy EU, třídí. Jeho reálné materiálové využití je velmi problémové a drahé. Nechtějí ho ani v zahraničí. Obcím se kvůli tomu mnohonásobně zvedly náklady na odpadní textil. Tam, kde dříve platily 500 korun, nyní platí 20 000 korun i více za jednu sběrnou nádobu. Sběrnám textilu sice nyní chodí mnohem více textilního odpadu, ale mnohonásobně méně kvalitního a méně využitelného. Ve finále je tak i mnohem méně kvalitního secondhandového textilu. Celý systém se zadrhává. V násobném množství vytříděného nekvalitního odpadního textilu se ztratil i textil vhodný pro charitu. Toho se nyní nedostává. Vynucená změna nepřinesla pozitivní efekt, jen další problémy a výrazné zdražení. Stát tak nyní přichází s umělými dotacemi na třídění a s novými návrhy na zdanění lidí. Tentokrát cestou nového poplatku, který budou platit lidé při nákupu každého kusu oblečení, aby se nová regulace z něčeho zaplatila. Říká se tomu EPR systém. Tato zkušenost je příkladem toho, jak zelené regulace v reálu přinášejí obcím i lidem vysoké náklady, ale měřitelné pozitivní ekologické výsledky nejsou.“

Obce tak kritizují stát za velmi špatně provedenou změnu.

„Vypadá to na další daně pro lidi formou nových (recyklačních) poplatků za oblečení (EPR systém). Politici sice říkají, že náklady budou platit výrobci, ale v praxi se veškerý textil prostě zdraží lidem. V září zavedla potřebu těchto daní legislativa EU, která je součástí Green Dealu. ČR má dva roky na její implementaci. Prvním krokem bylo zavedení povinného třídění v obcích,“ dodává Petr Havelka.

Zajděte už nyní

Většina dotčených měst a obcí se s výrobci shoduje, že správu dodatečných ekologických daní na textil může efektivně řešit Ekokom, který už v podobném modelu s obcemi řeší obalové odpady.

„Zůstává otázkou, zda v tu dobu už alespoň bude kam vytříděný textil předávat. Zatím pro něj systémový odbyt není. Zda odbyt vybuduje nová direktivní povinnost Evropské unie, je velká otázka. Pár kapacit dotovaných státem sice aktuálně vzniká, je to však velmi málo s ohledem na celkové množství. Navíc řešit věci dotacemi obecně není dobré. A již nyní je zřejmé, že i tyto kapacity budou mít problém s odbytem svých výrobků,“ uzavírá Havelka.

„Praha by stejně jako obce a města napříč republikou neměla platit takto vysoké náklady za nefungující využití textilu. Stálo by za úvahu zrušení všech stávajících kontejnerů firem sbírajících textil. Lidé by použitelné oděvy nosili do charitativních organizací napřímo. Ve sběrných dvorech by pak skončil textilní odpad využitelný pro recyklaci a znovupoužití. A zbytek by zůstal ve směsném odpadu. Na skládce stejně již po roce 2030 neskončí, takže tak by se spaloval v ZEVO Malešice a dával by Pražanům alespoň teplo,“ říká Lucie Kubesa.

S přáním klidných vánočních svátků a výzvou se na naše čtenáře obrací jak ona, tak Dana Pavlousková: „Do charitativních organizací můžete zajít i nyní, určitě vás jejich pracovníci rádi uvidí a budete mít místo na nové měkouše!“ vzkázaly.

Zdroj: Česká asociace odpadového hospodářství s využitím textu Praha In