Rozhovor pro MF Dnes - Cesta k oběhovému hospodářství vede přes komplexní systémy třídění
Česká republika má jednu z nejhustších sítí sběrných nádob na třídění odpadu na světě. Nová data Eurostatu ukazují, že státy s komplexním přístupem k třídění dosahují vyšších výsledků např. v recyklaci plastů. Výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství, Petr Havelka, v rozhovoru pro iDNES.cz vysvětlil, proč je efektivní rozvíjet komplexní třídění všech obalových materiálů, jaké možnosti nabízí multikomoditní sběr a jak chce Česko zajistit efektivní oběhové hospodářství pro všechny kovové obaly, nejen pro nápojové plechovky.
Eurostat potvrdil efektivitu recyklace plastů v Česku
V říjnu vydal Eurostat nová aktuální srovnávací data k recyklaci plastů v celé Evropské unii. Nejnovější data Eurostatu k celkové míře recyklace plastových obalů potvrzují, že řada bohatých evropských států se zavedenými zálohovými systémy (jako například Dánsko 22,6 %, Nizozemsko 48,3 %, Švédsko 37,1 %, Finsko 26,9 %), dosahuje v celkovém součtu viditelně nižší míry recyklace plastových obalů, než je průměr EU (42,4 %). Naopak státy jako Belgie (58,2 %), Česká republika (53,7 %) nebo Itálie (50,1 %) se v parametru zajištění celkové recyklace plastů drží v horní části celého žebříčku (graf Eurostatu viz níže). Potvrzuje se to, na co již dříve upozorňovali odborníci. Komplexní třídící systémy zaměřené na plasty, papír, kovy, tedy na celé materiálové toky, přinášejí pro oběhové hospodářství viditelně vyšší užitek, než samostatné paralelní systémy na specifické minoritní komodity, jako například nápojové obaly. Náklady samostatných systémů na specifické druhy obalů jsou velmi vysoké a jednotkový užitek na utracené euro nebo korunu je nesrovnatelně nižší, než u komplexních systémů zaměřených na celé materiálové toky.
Zálohování je nákladné a neřeší ostatní obaly, může dávat logiku spíše pro opakovaně použitelné obaly
Diskuse o nakládání s nápojovými obaly v České republice pokračuje, byť podpora pro zavedení povinného zálohování zásadně opadla. Itálie oznámila, že povinné zálohy na PET lahve ani na plechovky zavádět nebude a intenzifikuje svůj třídící systém v obcích. Francie oznámila, že povinný zálohový systém na PET lahve nezavede, protože by to znamenalo silně negativní ekonomické dopady na obce a města (více zde). Francouzské municipality se zavedením plošného povinného zálohování také nesouhlasí a jejich postoj je dlouhodobý a stabilní. Chtějí se orientovat na rozvoj komplexních systémů třídění všech komodit tak, jako to dělá například Belgie. Samostatné zálohové systémy pouze na jednorázové nápojové obaly jsou velmi nákladné a nepřinášejí efektivní řešení pro celé materiálové toky oběhového hospodářství. To se ukazuje jako problém. Prokázalo se rovněž, že zálohové systémy nepřispěly ani ke snížení produkce jednorázových nápojových obalů, před čímž opakovaně varovaly i evropské ekologické organizace. Stále tak narůstá množství převážených obalových materiálů, logistika, i další environmentální externality.
Česko rozvíjí hustou komfortní třídící síť pro občany - Rozvoj barevných kontejnerů, multikomoditní sběr, moderní třídící linky a systémové podchycení 100% kovů od roku 2030
Petr Havelka k tomu říká: "Česká republika má oproti řadě evropských států výhodu ve více než 25 let budovaném komplexním systému třídění komunálních odpadů, nejen obalů. Sběrná síť s aktuálně více než 1,2 milionu barevných nádob na 10 milionů obyvatel patří k nejhustším na světě. Díky ní Česko splnilo evropský cíl sběru PET lahví pro rok 2025, bylo dosaženo 77 % sběru."
U kovových nápojových obalů, tedy plechovek, pro které evropská legislativa stanovila vůbec poprvé v historii cíl až v roce 2025, se v ČR velmi aktivně zavádí tzv. multikomoditní sběr, tedy další pozitivní krok směrem k občanům, aby mohli třídit plechovky, ale i tetrapaky (nápojový karton) co nejblíže svému domovu do společných nádob s plasty (jedno z videí zde). Třídící linky si s touto směsí velmi dobře poradí a dále se zvýší efektivita procesů. Pro obce toto opatření neznamená náklady navíc, a to i přes to, že občanům se množství nádob, kam mohou nově odkládat kovy a tetrapaky, zvýší mnohonásobně.
- Více než 550 000 žlutých nádob nově i pro kovy: Občané mohou bez dalších nákladů odevzdávat kovové obaly, včetně nápojových plechovek přímo do žlutých kontejnerů vedle
plastů. Vytříděnost kovů díky tomu vzrostla již pětinásobně a nadále roste.
-
V Itálii tříděním plechovek v obcích již dosáhli recyklace nápojových plechovek v míře 92,8 % (Itálie recykluje přes 92 % nápojových plechovek i bez zálohového systému)
-
Překročení recyklačních cílů u hliníku: V roce 2025 měla ČR dle zákona dosáhnout 35% recyklace hliníku. Vytvořená opatření umožnila tento cíl výrazně překročit a dosáhnout 44 % recyklace hliníku v roce 2025.
- V Česku se stanoví nové moderní třídící linky - projekty jako OZO Ostrava, SMOLO Třinec, Compag Radim, Jihosepar Vimperk a další. Nové linky využívají spektrum technologií, např. technologie automatických separátorů kovů, optické třídění, robotické třídění s využitím umělé inteligence a další.
- V ČR bude k dispozici řešení pro 100 % kovových obalů, ne jen pro plechovky: Na rozdíl od zálohování, které se z kovů úzce soustředí pouze na nápojové plechovky, umí český systém třídění podchytit a využít veškeré kovové obaly z domácností.
- Zákaz skládkování v roce 2030 jako definitivní pojistka: Od roku 2030 nebude možné v ČR skládkovat využitelné odpady. Všechny odpady z domácností projdou buď přes třídicí linky, nebo přes zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO/spalovny), kde se z nespalitelného zbytku technologicky vytřídí 100 % obsažených kovů a ty se nasměrují do recyklace.
Aktuální data Eurostatu: Evropské státy se zálohami v recyklaci plastů spíše zaostávají
Snaha o plošné zavádění povinného zálohování v evropských obchodech není zárukou vysoké míry recyklace plastů. To se nyní prokázalo. Oficiální data statistického úřadu Eurostat k celkové míře recyklace plastových obalů, zveřejněná v říjnu, ukazují srovnání jednotlivých států. Ukazuje se, že státy se zálohovými systémy nemají vyřešenu otázku vyšší míry recyklace plastů, spíše naopak. Navíc materiál druhotného PET v uzavřeném zálohovém systému z lahve do lahve postupně degraduje a jeho využití vyžaduje stále více aditiv a chemických látek. Opakované použití ke stejnému účelu naráží na chemické a fyzikální limity materiálu.

Srovnání z aktuálních dat Eurostatu – západní a severské státy se zálohovými systémy (Dánsko 22,6 %, Nizozemsko 48,3 %, Švédsko 37,1 %, Finsko 26,9 % a další) mají horší výsledky recyklace plastů, než státy s intenzifikovanými komplexními systémy sběru a využití obalových odpadů jako např. Itálie (50,1 %) Česko (53,7 %), Belgie (58,2 %).
Důvody:
Zálohové systémy pokrývají jen cca 10–15 % plastových obalů. Povinné zálohování vyčleňuje pouze nápojové PET lahve, a to ještě pouze jejich část (nejsou zahrnuty např. obaly od mléčných výrobků, nenápojové PET lahve, apod.). Veškeré ostatní plastové obaly z domácností (obaly od drogerie, šamponů, čistících prostředků, jogurtů, syrových potravin, fólie, tašky či kelímky) zálohový systém vůbec neřeší.
Recyklace ostatních plastů nemá v zemích se zálohovými systémy potřebnou prioritu. Země se zálohovým systémem častokrát více spoléhají na to, že viditelné PET lahve jsou vyřešeny zálohou v obchodech, a zbytek plastových obalů pak ve velké míře končí v nevytříděném směsném odpadu a následně je spálen/energeticky využit ve spalovnách komunálních odpadů (ZEVO). K recyklaci se pak potřebné množství nedostává, což potvrzují data Eurostatu. Dánsko 22,6 %, Nizozemsko 48,3 %, Švédsko 37,1 %, Finsko 26,9 %, ale i řada dalších států nedosahují ani průměru EU v míře recyklace plastů.
Výhoda komplexních systémů. Státy jako např. Belgie (58,2 %), Česká republika (53,7 %) nebo Itálie (50,1 %) odmítají povinné zálohování a investovaly a investují do efektivní univerzální sběrné a třídící infrastruktury pro celé materiálové toky. Sběrná síť i třídicí linky v těchto zemích jsou navrženy tak, aby sbíraly pokud možno všechny plastové obaly bez rozdílu a směřovaly je na vhodné využití. Cílem je skutečné oběhové hospodářství pro druhotné suroviny, nikoli jen benefit pro úzkou část průmyslu zaplacený vyššími náklady spotřebitelů tak, jako je tomu u zálohových systémů na jednorázové nápojové obaly.
Státy, které svou legislativou nařídily investice miliard euro do vybudování sítě zálohových automatů na pouhé dva druhy minoritních obalů, bohužel zároveň oslabily finanční prostředky, které mohly jít do rozvoje a modernizace komplexních třídicích systémů pro komunální a obalový odpad. Například obce a města v Polsku silně kritizují zavedený systém zálohování jednorázových PET lahví, který jim zásadním způsobem poškodil funkčnost a ekonomiku dosavadního systému třídění. V polském tisku se píše: "Zálohový systém zavedený v říjnu 2025 má dopad na finance polských místních samospráv. Krakovská městská úklidová společnost vydělala v první polovině roku 2026 o 9,5 milionu zlotých méně ve srovnání s předchozím rokem a město Olsztyn a jeho komunální firma Olsztyn MPO zaznamenaly ztrátu téměř 650 tisíc zlotých. Výnosy z hodnotných surovin (PET a hliník) jdou nově ze zákona k výrobcům nápojů místo do městských sběrných míst a náklady nesou obyvatelé a obce, nikoli producenti." Primátor města Olsztyn varuje: "Vidíme, že zálohový systém je bohužel dalším způsobem přesunu nákladů na výrobu obalů na spotřebitele, a ztrátu nesou města a zejména naši obyvatelé" (více zde).
Rostoucí kritika nařízení PPWR a hrozba miliardových nákladů pro domácnosti
Evropské nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR), které vstoupilo v účinnost 12. srpna 2026, čelí napříč Evropou narůstající kritice. Samotné cíle pro recyklaci obalových materiálů se nezměnily a jsou stejné jako v předchozí obalové směrnici. Tyto cíle také nikdo nezpochybňuje, naopak respektovány jsou a byly dlouhodobě. Problém nového nařízení je v jeho komplikovanosti, rozsahu a ve vynucování "jediných správných řešení". Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza pro MF Dnes upozorňuje, že se přiostřuje debata, jak nákladné jsou různé evropské zelené cíle. „Nové obalové nařízení je toho typickým příkladem, protože jeho špatné nastavení přijde každou evropskou domácnost na zbytečných šest tisíc korun,“ zmínil. „Evropská pravidla pro obaly a odpady jsou plná protichůdných cílů a o zjednodušení a proškrtání nařízení o obalech se v Bruselu dnes už mluví velmi otevřeně. Počítám proto s tím, že se debata o cílech skutečně otevře, aktuálně je na stole sada různých návrhů na zjednodušení od desítky členských států a velká kritika zní i z Evropského parlamentu,“ doplnil Tomáš Prouza (více zde). Podle něj by ale případné změny legislativy neměly být důvodem k nečinnosti.
Redakce MF Dnes zjišťovala také postoje výkonného ředitele České asociace odpadového hospodářství, Petra Havelky.
Ing. Petr Havelka
Řada médií již dříve informovala, že současná česká vláda nemá zavedení zálohového systému na nápojové obaly v programu. Současní politici z vládní koalice uvádějí, že případné zavedení zálohového systému by mělo negativní ekonomické dopady na obce a města, podobně jako to sdělují představitelé vlád ve Francii nebo Itálii a zkušenosti představitelů měst v Polsku. Ministr životního prostředí Červený navíc opakovaně uvedl, že Česká republika umí efektivně sbírat PET lahve. ČR splnila cíl sběru PET lahví pro rok 2025. U plechovek se systém po legislativním zavedení nových cílů sběru v roce 2025 výrazně intenzifikuje a sledují se data.
Dotaz MF Dnes: Ministerstvo životního prostředí hovoří o možném projektu tzv. digitálního zálohování na plechovky. MŽP uvádí, že jde o pilotní projekt a pro další rozhodování o případném plošném zálohování budou klíčová data za rok 2026, zejména výsledky sběru PET lahví a plechovek. Z evropské legislativy zároveň vyplývá, že pokud chce členský stát získat výjimku z povinnosti zavést zálohový systém, musí u příslušného typu obalu za rok 2026 dosáhnout alespoň 80procentní míry odděleného sběru. Do roku 2029 pak musí být u PET lahví a plechovek dosaženo 90procentní míry odděleného sběru. Pan ministr ve Sněmovně sdělil, že v případě hliníku bylo Česko na zhruba 30-35 procentech.
Považujete za reálné, aby se Česko u plechovek dostalo už v roce 2026 na 80 procent a následně do roku 2029 na 90 procent? Jaká je podle Vás ideální cesta, aby se Česko evropských cílům přiblížilo?
Odpověď Petra Havelky, výkonného ředitele České asociace odpadového hospodářství
Česká republika má oproti řadě států velkou výhodu ve více než 25 let budované sběrné síti barevných nádob na třídění odpadů. Sběrná síť v ČR je nyní jedna z nejhustších na světě. Na cca 10 milionů obyvatel máme aktuálně více než 1,2 milionu sběrných nádob a každoročně jich vysoké desítky tisíc dále přibývají. S touto sběrnou sítí, konkrétně žlutými nádobami, aktuálně Česká republika splnila evropský legislativní cíl pro PET lahve pro rok 2025 ve výši 77 % sběru.
Plechovky neměly nikdy žádný legislativní cíl. Ten je nově nastaven až evropským nařízením PPWR, které nabylo účinnosti letos, 12.8.2026. Cíl byl znám již v roce 2025, a proto se od roku 2025 systém v ČR intenzifikuje tak, že žluté nádoby mají být nově určené i pro sběr kovových obalů, včetně nápojových plechovek – multikomoditní sběr. Bez dalších nákladů tak budou moci lidé v ČR využít více než 550 000 žlutých nádob na třídění nejen plastů, ale nově i kovových obalů. Na většině území ČR to již takto nově funguje.
Vytříděnost kovových obalů vzrostla pětinásobně a stále roste. Pokud jde konkrétně o hliník, Česká republika měla v roce 2025 splnit dle zákona cíl 35 % recyklace hliníku. Tento cíl se intenzifikačními opatřeními podařilo výrazně překročit, recyklovalo se 44 % hliníku. Trend nárůstu recyklace hliníku je obrovský. Intenzifikační opatření fungují. Ano, jsou státy, kde plechovky zálohují. Náš systém má ale proti těmto státům obrovskou výhodu – náš systém umí vytřídit a efektivně využít všechny kovové obaly, nejen jeden minoritní typ. Soustředit se jen na nápojové plechovky by z hlediska skutečného oběhového hospodářství bylo velice málo.
Navíc v roce 2030 již v ČR nebudou moci jít odpady na skládky. Všechny odpady z domácností tedy půjdou buď přes třídící linky, tam se kovové obaly vytřídí. A nebo půjdou odpady druhou cestou, přes spalovny/ZEVO, a tam se opět technologicky vytřídí veškeré kovové obaly, a to z nespáleného zbytku. Budeme mít tedy vyřešeno 100 % všech kovových obalů. Na skládkách žádné neskončí. Zavádět v ČR v roce 2029 zálohování jednorázových obalů drahými automaty v obchodech nedává z odborného hlediska žádný smysl. Je to velice drahé a zaplatili by to lidé v dražších potravinách. Navrhovaný zálohový systém měl mít pouhých 11 tisíc sběrných míst. Již stávající síť barevných sběrných nádob na PETky a plechovky v ČR je cca padesátonásobně hustší, má 550000 nádob a jejich počet stále roste. Takže ani v tomto směru to nedává smysl.
Pokud se ptáte na digitální zálohování, to může být výrazně efektivnější cesta, než drahé automaty v obchodech, protože by se využila aktuální sběrná síť, tedy žluté nádoby. To skutečně logiku dávat může, ušetřily by se miliardy, tedy pokud se ukáže potřeba takové řešení v ČR realizovat. Ale jak jsem již řekl, myslím, že ta potřeba tu nebude. Řada států se zálohováním nepočítá. Itálie, Francie nebo Belgie oznámily, že chtějí efektivní oběhové hospodářství pro všechny obaly, ne jen pro nápojové. A že povinné zálohování zavádět nebudou. Budou rozvíjet efektivní třídící systém (Belgie zvažuje maximálně digitální zálohy).
Dotaz MF Dnes: Proč je podle Vás digitální zálohování lepší ve srovnání s klasickým zálohovým systémem, kdy se obaly vracejí v prodejnách prostřednictvím automatů nebo ručního odběru?
Odpověď Petra Havelky výkonného ředitele České asociace odpadového hospodářství
Důvody jsou dobře pochopitelné. Systém založený na automatech v obchodech je velice drahý, jeho náklady jsou v miliardách korun ročně. Samotné automaty jsou velice drahé a dodává je prakticky pouze jeden monopolní výrobce. Velmi drahý je také servis. Náklady na sběr v takovémto zálohovém systému s automaty jsou ve srovnání se stávajícím systémem na jeden obal zhruba sedm krát vyšší. A vždy je zaplatí občan.
V případě digitálního zálohování jsou celkové náklady výrazně nižší, protože nejsou třeba automaty v obchodech. Obaly by se vracely například do žlutých popelnic vybavených jedinečným QR kódem. Na vraceném obalu jednoduše mobilem naskenujete QR kód, potom naskenujete ten na popelnici a obal do ní vhodíte. Přičte se vám záloha na účet a QR kód na obalu se zneplatní. Logistika svozu je stále stejná, protože se sváží stejný žlutý kontejner. Ušetříte miliardy na nepotřebných automatech v obchodech a také na správě systému. A v neposlední řadě ušetříte čas a zvýšíte komfort lidí, kteří nemusí prázdné obaly nosit zpět do obchodů a stát tam fronty u opakovaně nefunkčních automatů.
Zdroj: Česká asociace odpadového hospodářství s využitím podkladů pro článek iDNES.cz (https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/zalohovani-pet-lahve-plechovky-ppwr.A261020_103648_ekonomika_rie)