MF Dnes: Plné znění dotazů a odpovědí ČAOH k novému zákonu o odpadech

29. února 2016

Redakce Mladé fronty DNES oslovila Českou asociaci odpadového hospodářství s konkrétními dotazy týkajícími se ministerského návrhu nového zákona o odpadech a jeho možných dopadů na odpadové hospodářství ČR. K zákonu budou nyní vypořádávány připomínky po veřejném připomínkovém řízení. Účinnost zákona se předpokládá od roku 2018.

Článek v originálním znění od redakce je k dispozici zde, spolu s velmi zajímavou čtenářskou diskuzí. Vzhledem k omezenému prostoru bylo nutno některé odpovědi redakčně zkrátit. Níže proto uvádíme úplné znění odpovědí na věcně formulované dotazy ekonomické redakce Mladé fronty DNES.

Jak se díváte na posun k metodě placení odpadu podle skutečně produkovaného odpadu, nikoliv paušálu?

Petr Havelka: Základní a velmi často zmiňovanou nevýhodou tohoto systému je výrazné navýšení rizika vzniku černých skládek. Není to nová věc. Na většině míst, kde se to historicky zkoušelo, nemalá část obyvatel viděla možnost ušetření nákladů, pokud by v jejich popelnici nebylo tolik odpadu. Měli tak motivaci, aby odpad dávali jinam, než do své sběrné nádoby. Velmi často do příkopů, do lesa, nebo do popelnice souseda, atd. Myslím, že na podobné příklady z minulosti si vzpomene každý. Sám si také pamatuji na případy, kdy dokonce v příhraničních oblastech vozili občané sousedních států, kde se pokoušeli zavádět tento systém, odpady k nám do ČR a ty se v pytlích válely v příkopech vedle cest. Po těchto zkušenostech se v ČR přistoupilo většinově k systému paušálů. Černých skládek rázem výrazně ubylo. Lidé již neměli motivaci odpady dávat jinam, než kam patří.

Další otázkou k nyní navrhovanému staronovému řešení je, jak by ministerstvo chtělo aplikovat tento systém například na sídlištích. Jak by se měřilo kolik který občan vyprodukoval? Opatření vypadá možná pěkně mediálně. Myslím však, že i široké veřejnosti je jasné, že tento aktuální návrh není přiliš realistický. Ano, někde to fungovat může, ale jako plošný systém by to mohlo způsobit mnohem více škod, než užitku.

Pozn.: Určitý obrázek názoru veřejnosti na aktuální návrh MŽP je dobře patrný z probíhající diskuze k nedávno uveřejněnému článku HN o této problematice - více viz zde.

Jak hodnotíte snahu o další velké zdražení poplatku za skládky?

Petr Havelka: To, co nyní prosazuje MŽP je skutečně zvláštní. ČR má přeci již jako jeden z velmi mála států v EU dokonce uzákoněn i plošný zákaz skládkování k roku 2024, tedy o šest let dříve, než navrhuje Evropská unie. Ta říká, že za 14 let, v roce 2030, se má skládkování omezit na 10 %. Ano, samozřejmě, můžeme být v tomto směru i nadále jedni z nejpřísnějších v EU. Technicky je to splnitelné, ale občané, obce a firmy produkující odpad to logicky budou muset zaplatit. Je to pouze politická otázka. Pokud se odpovědní politici skutečně rozhodnou přes všechny kritické hlasy měst, obcí, firem a dalších, takto zvýšit tuto ekologickou daň, kterou platí prakticky všichni, pak nezbyde nic jiného.

Jen není zcela zřejmé, proč MŽP navrhuje poplatek zdražit tak extrémně, skoro čtyřnásobně. Okolní, nám podobné státy, nejdou cestou represivní, cestou násobného zdražování a trestů. Jdou spíše cestou motivační, která není založena na potřebě výběru dalších peněz od lidí. Chtějí odpady zejména třídit a recyklovat, což je levnější řešení, než např. jejich spalování v nových spalovnách, které MŽP opakovaně zmiňuje (viz zde).

Je podle vás aktuálně dostatečná infrastruktura pro recyklaci, aby se taková opatření mohla zavést?

Petr Havelka: Řada kapacit v ČR je funkčních a provozovaných. Sama ČAOH sdružuje řadu recyklačních firem, které se dále rozvíjejí. Mnoho nových projektů na třídění a recyklaci je také připraveno k realizaci. Pokud však bude zákon prosazen v aktuální navrhované podobě, zejména v oblasti ekonomických nástrojů, pak třídící a zpracovatelská zařízení vznikat v dostatečné míře nebudou.

MŽP totiž mimo jiné násobně navyšuje poplatek dokonce i u zbytkových a nevyužitelných odpadů. Tedy u odpadů, které vznikají při třídění a úpravě. Je to pro nás obtížně pochopitelné. Vypadá to, že ČR bude mít poplatek za nevyužitelné odpady prakticky nejvyšší v Evropě. Tato politika bohužel vede k tomu, že firmy nebudou mít motivaci odpady v dostatečné míře třídit a zpracovávat. Budou je jako neupravenou a nevytříděnou směs (obsah černých popelnic), namísto skládek (zde bude zákaz) vozit do navrhovaných nových spaloven odpadů. To má dvě nevýhody. Spalovny jsou prakticky nejnákladnější odpadová technologie a provoz budou muset platit opět původci odpadů. Druhá a závažnější nevýhoda je fakt, že EU již nechce spalovny podporovat a stanovuje vysoké recyklační cíle. Pro rok 2030 máme recyklovat 65 % komunálních odpadů. Zákon se proto musí jednoznačně přepracovat podle nových doporučení a cílů evropského balíčku k oběhovému hospodářství. Výhodou je, že Evropou navrhovaná cesta třídění a recyklace je levnější.

Poplatek za odpad není zrovna zásadní položkou v rozpočtech. Myslíte, že i úspora maximálně pár set stokorun ročně povede k tomu, že lidé budou raději zakládat černé skládky?

Petr Havelka: Toto bohužel není moje domněnka, to je fakt, který byl již mnohokrát vyzkoušen a bohužel ve velkém procentu případů to takto funguje. A ještě k těm několika stovkám dám příklad z roku 2012, kdy novelou zákona o místních poplatcích dostaly obce možnost navýšit poplatky z 500 Kč až na 1000 Kč. Drtivá většina z nich tohoto nevyužila, protože proto nebyl politický a sociální prostor v obcích. Ty obce, které šly cestou zdražení, zdražily max. cca na 650 Kč, tedy o 150 Kč. Tyto obce většinově nevybraly více do rozpočtu, ale naopak se jim zvýšilo procento nevýběru, a to citelně. A k tomu se jim dále zvýšily náklady na vymáhání nezaplacených poplatků. Proto některé obce po čase poplatky opět snížily. Lidé jsou skutečně poměrně citliví na cenu, kterou platí za odpady. Nevím čím to, ale je to tak.

Nedomníváte se, že přeci jen není možné porovnávat 90. léta se současností v oblasti přístupu lidí k životnímu prostředí a třídění?

Petr Havelka: Máte pravdu, posun zde určitě je a je pozitivní. Ale nikoli ve věci ochoty platit více, nebo být do něčeho nucen, jinak zaplatím více. Pozitivní posun v české populaci je v tom, že lidé stále více a více DOBROVOLNĚ třídí. A to je opravdu velký rozdíl. Až lidi začne ministerstvo životního prostředí trestat, jak plánuje, může se to celkem rychle zhoršit.

Máte konkrétní příklady obcí, které měly PAYT a přešly na paušál v poslední době?

Petr Havelka: Obcí, které mají PAYT je stále skutečně velmi málo. Z těch cca 6250 obcí jsou jich jen desítky. Jejich seznam však bohužel nemám. Nejčastěji je pozitivně zmiňován Mikulov. Ale říkám, že oni jsou zatím tou výjimkou, která potvrzuje pravidlo. A na tento systém přešly tyto obce nikoli náhle, ale postupnou a nelehkou komunikací s občany. Lidé toto musí přijmout dobrovolně. Není dobré to stanovovat do zákona. Každá obec to může zavést již dlouho a někde se jim to daří, ale v žádném případě ne díky zákonu a povinnostem. Zákonná povinnost v kombinaci s vysokým trestem (ministerstvem navrhovanými několikanásobnými poplatky), může být skutečně velmi silný problém, který pokud rozbují, bude se dlouho dávat zpět do rozumného stavu. A vzniklé černé skládky budou opět platit obce. Nikoli MŽP. A věřte obce si ještě pamatují jaký to byl problém a jak je to drahé.

Kde v novém zákoně je možné nalézt ty několikanásobně navýšené poplatky?

Petr Havelka: Návrh zdražení najdete na poslední straně návrhu zákona – příloha č. 8 – tabulka poplatků. Poplatky navrhuje MŽP zvýšit několikanásobně u všech kategorií kromě nebezpečných odpadů, které má již ČR dlouhodobě dokonce nejdražší na světě.

Jde upřesnit ty motivační kroky okolních států, aby se více recyklovalo a neskládkovalo?

Petr Havelka: Ano samozřejmě. Napřídklad v Polsku to bylo mírné zvýšení skládkovacího poplatku na hodnotu, kterou dlouhodobě doporučuje ČAOH, tedy 700-750 Kč. A to v kombinaci s degresí poplatku u odpadů vystupujících z třídících technologií - u odpadů méně využitelných, či nevyužitelných. V Polsku to mají řešeno vyhláškou č. 790/2014 a mají tyto odpady zpoplatněny dle možnosti využití do tří skupin na 450/250/0 Kč. Toto je velmi silně motivační prvek, kdy firmy v Polsku přestaly vozit odpady na skládky, neboť je to dražší (přes 700 Kč) a vozí je na třídění a zpracování. V technologiích vytřídí materiálově využitelné složky, které prodají, dále energeticky bohatou část, ta se využije energeticky, další část lze využit v bioplynkách a zbývá nevyužitelná část, která se uloží s malým poplatkem na skládku. Tato část je pak zpravidla menší než nevyužitelný výstup ze spaloven (popel a struska), kterého je cca 30%.

Na Slovensku našli jinou cestou, tam stanovili pravidlo, že obce, které zajistí třídění pěti a více složek komunálních odpadů, na ně se nebude vztahovat vyšší náklad poplatku na skládkování. A obce se začaly samozřejmě více soustředit na třídění. Toto opatření ale musel stát ještě doplnit tím, že u svého národního plánu OH stanovil vysoké recyklační cíle dle vzoru evropského balíčku k oběhovému hospodářství – rok 2025 60% recyklace KO.

ČR v POH bohužel nic takového nemá a MŽP to tam stále nechce napsat. Nechce to napsat ani nyní do návrhu nového zákona. Není to divné? Ale zpět ke Slovensku - Odpadový sektor tak přesně ví, jaké má parametry a co se chce a již se zde realizují investice do třídících zařízení, na Slovensku jsou již tato zařízení dokonce provozována. S čím naopak na Slovensku nepočítají, je se stavbou dalších spaloven. Proto tam také není tlak na extrémní navýšení poplatků jako v ČR.

Takové navýšení prostě není pro recyklaci a odklon odpadů ze skládek třeba. V ČR navrhovaná míra zdražení poplatků byla dříve vždy vysvětlována jako potřebná pro realizaci nových spaloven. Teď už to MŽP tak často neříká, ale nemyslím si, že by se na tom cokoli změnilo. Navíc v ČR má být dokonce i poplatek za nevyužitelné odpady navýšen až na 1350 Kč, tedy 3x víc než v Polsku. Proč? Firmy pak samozřejmě nebudou mít motivaci odpady zpracovávat, budou je vozit do spaloven jako nijak neupravenou směs z černých popelnic. Třídění se prostě nevyplatí, díky umělému zdanění to bude moc drahé.

Mohl bych vám dát další příklady, např. z Itálie apod., ale je to pořád stejné. Většina států se skutečně nyní zaměřuje na třídění a recyklaci a potom vůbec nepotřebují takové zdražení. Jsou to prostě levnější technologie. Na recyklaci dokonce nyní přecházejí i státy, které dlouhodobě netřídily a vše spalovaly, jako např. Dánsko. A chtějí v tom být velmi progresivní.

Je možné nějak porovnat výši poplatků za zbytkové odpady z třídění s okolními zeměmi?

Petr Havelka: V tomto směru bude nejlepší, když se každý sám podívá do tabulky, kterou zveřejnilo MŽP a která obsahuje i tyto údaje (tabulka viz zde). Zjistíte, že pokud bychom měli poplatek za zbytkové odpady 1350 Kč, jak navrhuje MŽP, tak budeme v tomto prakticky nejdražší v Evropě. Je však potřeba ptát se, proč to MŽP takto navrhuje a komu/jaké technologii toto může prospět.

Pro třídění, úpravy odpadů a recyklaci to samozřejmě není vůbec pozitivní, ale to už jsem komentoval.

Zdroj: Ing. Petr Havelka, ředitel České asociace odpadového hospodářství (www.caoh.cz), jakožto odpovědi na dotazy redakce Mladé fronty DNES; článek s částí výše uvedených odpovědí vyšel na iDnes dne 23.2.2016.

Pravidelné zasílání novinek z webu ČAOH získáte po vložení vaší emailové adresy na titulní straně webu v sekci "Novinky emailem"

Související články:

ČAOH: Kompletní připomínky k návrhu nového zákona o odpadech

Kolik států má zákaz skládkování a jak jsou vysoké poplatky v Evropě?

Události České televize: Obce ani firmy nesouhlasí s ministerským návrhem čtyřnásobného zdražení poplatků

Parlamentní listy (ČTK): Vyšší poplatky za skládkování jsou pro obce trest, tvrdí SMO ČR

Veselá diskuze k článku - názory čtenářů webu HN k článku MŽP k násobnému zdražení poplatků

E15: Kraje chtějí moc spaloven, recyklaci z peněz EU zanedbávají

Komise vyhlásila cíle balíčku k oběhovému hospodářství

Shrnutí z konference Šetrná energetika a přeměna odpadů na zdroje

Lidové noviny - recyklace, skládky, spalovny, poplatky - úplné odpovědi ČAOH

Seminář k odpadové legislativě a oběhovému hospodářství na Italském velvyslanectví v Praze