Dopady zálohování na obce. Jak říká klasik - nikdo vám nedá tolik, kolik já vám mohu slíbit

V aktuální diskuzi o zavedení povinného zálohování se mezi dostupnými materiály objevily také prezentace MŽP, které slibují obcím dokonce pozitivní výnosy ve vztahu k novele zavádějící zálohování PET lahví a plechovek. To je překvapivé, protože doposud všechny odhady, včetně studie financované nápojářským průmyslem, dokládaly negativní ekonomické dopady na obce, a to ve výši několika desítek korun na občana, týkající se navýšení nákladů za komunální odpady.

Argumenty k prezentaci MŽP ohledně dopadů zálohování na obce

V aktuální prezentaci MŽP (ke stažení ZDE) je uváděna řada nových informací. Studie agentury CETA z roku 2022, financovaná nápojářským průmyslem, došla k negativním ekonomickým dopadům na obce ve výši cca 32 Kč na osobu a rok. Ve studii však nebyly započítány všechny aspekty. Při započítání souvisejících negativních dopadů, včetně dopadů týkajících se autorizované obalové společnosti, vychází negativní ekonomické dopady zálohování na obce na cca 58 Kč na osobu a rok.

Ministerstvo životního prostředí aktuálně uvádí, že zavedení povinného zálohování, obsažené v novele zákona o obalech, nebude mít negativní dopady na obecní rozpočty, ani na občany, protože dle prohlášení MŽP náklady pokryjí výrobci. Dále MŽP argumentuje tím že, „budoucí operátor bude povinen odvádět 15 % z nevrácených záloh obcím za to, že obce budou mít stále náklady za úklid, svoz a likvidaci těch obalů, kteří zákaznicí nevrátí do míst určených k odevzdání zálohovaných obalů, čímž by k negativním dopadům nemělo dojít.“

Je skutečně aktuální nabídka obcím něčím, co se neodmítá? Skutečně se podařilo vymyslet systém, který je sice velmi nákladný - 5,2 miliardy Kč investiční náklady a cca 1,4 miliardy Kč provozovní náklady (jak ukázala studie SOCR, 2022), ale tyto náklady pokryjí výrobci? MŽP říká, že ano. Každého na tomto místě napadne, zda nové obrovské náklady pokryjí výrobci ze svých zisků, z dividend, nebo z které kapitoly svého hospodaření. Podle průzkumu veřejného mínění si 94 % občanů myslí, že náklady tohoto zdražení ponesou lidé. Ponesou je v ceně dražších obalů jak potravin, tak dalších výrobků, dražších poplatků za komunální odpady a samozřejmě také v ceně dražších nápojů v PET i plechovkách. Na občana vychází zdražení o cca 250 - 300 Kč za rok. To vše kvůli navýšení výkonu sběru PET lahví ze stávajících cca 43 000 tun o pouhých cca 5000 tun k roku 2029.  Ale zpět k dopadům na obce.

Body k reálnému zamyšlení nad ekonomickými dopady pro obce

 

  1. Předně je třeba uvést, že navrhovaným zálohovým systémem se nabourává obcím stávající velmi efektivní systém separace a uměle se obcím odebírá nejlépe tříditelná a recyklovatelná komodita s nejlepší cenou v celkové hodnotě za ČR cca 500 000 000 Kč (průměr posledních let). Tedy obcím se nejdříve bere 500 000 000 Kč, aby se dále tvrdilo, že novelou jim bude část z této ztráty uměle kompenzována zákonným přerozdělením. To vše bez toho, aby o zálohování PET lahví obce, či jiné regionální veřejné instituce, jakkoli usilovaly, či to navrhovaly. Povinné zálohování opakovaně navrhují zástupci nápojářského průmyslu (konkrétně 5 nadnárodních korporací). ČR doposud vždy svým systémem plnila a plní veškeré platné cíle týkající se obalů. Cíle k PET lahvím plníme již nyní, a to dokonce i pro rok 2025. Dne 18.12.2023 Rada ministrů ŽP v rámci hlasování o návrhu nařízení EU o obalech a obalových odpadech odsouhlasila, že průběžný cíl sběru k PET lahvím bude 78 % v roce 2026. Česká republika má tedy co se týká PET lahví díky stávajícímu velmi efektivnímu systému třídění splněno, a to dokonce již několik let.
  2. Dne 22.11.2023 Evropský parlament odhlasoval cíl sběru 90 % k roku 2029, a to pro všechny obalové materiály (plasty, papír, sklo, dřevo, kovové obaly, apod.) Cíle má být dle Evropského parlamentu dosaženo třídícími systémy, jak je uvedeno v odkazu na webu Evropského parlamentu. Evropský parlament v diskuzi k tomuto bodu důrazně podtrhl, že v Evropě je nutné zajistit oběhové hospodářství pro všechny recyklovatelné obalové materiály, nikoli jen pro PET lahve. Je evidentní, že pomocí zálohování a vracení odpadů do obchodů s potravinami, nelze cíle oběhového hospodářství splnit. Česká republika má výhodu dosavadního efektivního systému separace v obcích a městech, který je třeba dále rozvíjet.
  3. Proč se tak usilovně primárně neřeší skutečně problémové odpady, které je obtížné třídit, nebo pro které dlouhodobě není dostatečný odbyt, mají špatnou cenu, a kterých jsou větší množství? Proč se řeší prioritně odpady nejlépe tříditelné, kde plníme cíle i pro rok 2026, odpady, které jsou nejlépe recyklovatelné a které mají nejlepší cenu na trhu díky široké poptáce spektra recyklačního průmyslu?
  4. Mezi kompenzačními opatřeními negativních ekonomických dopadů zálohování na obce se nově řadí i zavedení zpoplatnění letáků. V reálu se jedná o účelové konání s cílem najít zdroje pro kompenzaci jinak ekonomicky negativního zálohování. Rétorika k tomuto opatření tedy není zcela férová. Zavedení zpoplatnění letáků bylo obcím slibováno již cca před 7 lety. Argumentovat nyní tímto nástrojem jako systémovým prostředkem ve vztahu k zálohování PET je irelevantní. Resort zde jen plní dlouho neplněný slib obcím. Pokud se v jakékoli legislativě toto podaří prosadit, pak tím resort jen kompenzuje obcím déle trvající ztrátu z minulých let, na kterou obce aktivně upozorňovaly. Jinými slovy prostředky ze zpoplatnění letáků reálně nejsou kompenzačními prostředky ve vztahu k zavedení zálohování PET lahví. Tyto agendy spolu nesouvisí, nyní jsou jen spolu účelově předkládány. Letáky by se zpoplatnily i bez zavedení záloh.
  5. Studie CETA (2022) financovaná nápojářským průmyslem definovala negativní ekonomické dopady zálohování na obce ve výši cca 32 Kč. Ve studii však nebyly započítány všechny dopady, což profesní sdružení veřejně komentovala a doplnila výpočet o tyto chybějící dopady. Celkové negativní ekonomické dopady na OH obcí lze vyjádřit v reálné výši 58 Kč na osobu a rok (více zde). Tento negativní dopad není obcím kompenzován ani v aktuálním materiálu MŽP a nejsou zde kompenzovány ani dopady na poškození investic do technologií odpadového hospodářství – příklad moderní třídící linky Ostrava a Brno budou při zavedení povinných záloh poškozeny ročně v míře cca 25 – 30 milionů korun.
  6. Novela zákona o obalech předkládá jako kompenzační opatření 15 % z nevrácených záloh do rozpočtu obcí. Prostředky z nevrácených záloh jsou však za obaly, které neskončily v zálohovém systému a jsou tedy vyjádřením jeho nedostatečné funkčnosti. Tyto obaly skončily buď v přírodě anebo v obecních systémech. Tak jako tak s nimi budou nuceny nakládat obce, avšak již bez finančního zajištění AOS, které probíhá doposud. Z logiky věci by obce měly být příjemcem 100 % těchto prostředků za nevrácené zálohy. Není žádný objektivní důvod, aby operátor systému byl příjemcem prostředků za nefungující část systému, tedy za obaly, které v systému neskončí. Je logické, že tyto prostředky nápojáři chtějí, ale rozhodně to není ve veřejném zájmu. Zástupce Iniciativy Zálohujme v článku Hospodářských novin ze dne 18.12.2023 sděluje, že za 5 let by mohl nápojářský segment/operátor zálohového systému takto získat navíc od občanů 5,5 miliardy korun (obce 1 miliardu). Pozn.: Slovenský ministr životního prostředí opakovaně téma nevrácených záloh komentoval i v médiích, kdy sdělil, že uvažuje o jejich nasměrování do státního rozpočtu. S tím, že zde není veřejný zájem na tom, aby končily u nápojářského průmyslu a není k tomu objektivní důvod.
  7. Vážným problémem navrhovaného přerozdělovacího mechanizmu je reálný fakt, že MŽP nemá na formě a míře kompenzace pro obce shodu mezi stakeholdery diskuze. Opakovaně se proti vyjádřila většina aktérů diskuze, včetně zástupců nápojářského průmyslu. Postoje některých stran jsou navíc takové, že připouštějí kompenzaci pro obce jen pro účely prosazení zákona ve sněmovně a chtějí, aby kompenzace byla platná jen pro období cca 3 let. Zastávají názor, že následně by se kompenzace obcím měla zrušit. Pokud by toto byla skutečně taktika k prosazení povinného zálohování, mohla by některé obce v období schvalování zákona přimět k souhlasu s jinak evidentně pro obce nevýhodným řešením, které systémově poškozuje jimi řadu let vyvíjený systém separace. Hrozí zde reálné riziko, že až bude zákon přijatý, kompenzace se ve výhledu několika let zruší s odkazem na její nesystémovost. Zástupce Iniciativy Zálohujme k tomuto v článku Hospodářských novin ze dne 18.12.2023 říká: "Taková kompenzace nikde jinde v Evropě neexistuje. Chápeme obavy měst a obcí ze změny a uvědomujeme si, že v třídění odpadu je za nimi velký kus práce. Umíme si proto představit finanční příspěvek na adaptaci na nový systém, nicméně současných navržených 15 procent z nevybraných záloh by obcím jen během prvních pěti let přineslo do rozpočtu více než miliardu korun." Navrhovaná kompenzace je tedy spíše návnadou, než stabilním systémovým nástrojem, který by obcím eliminoval negativní dopady zálohování.
  8. Materiál MŽP vrchnostensky stanovuje, že při zavedení zálohového systému budou obce optimalizovat stávající systém separace a snižovat intervaly svozu, apod. Tento předpoklad je však mylný neboť se zapomíná na klíčové zákonné povinnosti obcí ve vztahu k třídění všech komunálních odpadů (třídít minimálně 70 % v roce 2035). Obce jsou v tlaku ze strany nutnosti splnění vysokých třídících cílů, a proto potřebují dále zvětšovat prostor pro třídění, intenzifikovat celý systém a potřebují z něj dostat o desítky procent více materiálů, než doposud. Průměrné obce v ČR dosahují míry třídění komunálních odpadů mezi 45 - 48 %. Již v roce 2030 však musí dle platného zákona třídít minimálně 65 % všech komunálních odpadů. Předpoklad aktuálního materiálu MŽP o optimalizaci separace v obcích a o ušetření nákladů v této oblasti v důsledku odklonění PET lahví je proto nereálný. Obce jdou naopak cestou realizace door to door systémů, aby poskytly občanům co nejvíce prostoru ve sběrných nádobách a aby jim učinily třídění co nejjednodušší. Materiálem navrhovaná optimalizace door to door systémů (tedy snižování jejich výkonu) po zavedení záloh je s ohledem na nutnost zásadního navýšení výkonu třídění ve vztahu k povinným cílům opět zcela nereálná.
  9. Materiál pracuje se scénářem, že nebudou zdraženy poplatky AOS za další druhy obalů po-té, co bude zavedeno zálohování. Takový scénář nemůže nastat, protože i další druhy obalů se musí podílet na nutném vysokém navýšení cílů třídění a recyklace. V druhém scénáři připouští MŽP zdražení všech obalů o 18 %. Reálně dojde k ještě vyššímu navýšení poplatků za další druhy obalů v rámci AOS, protože zavedením zálohování se v celém dosavadním systému viditelně navýší jednotková cena řady služeb v tomto systému. Tento scénář znamená zdražení zboží spotřebitelům a také další zdražení cen potravin, které jsou už tak v ČR vysoké. To MŽP v materiálu dále nekomentuje.
  10. Jak již bylo uvedeno, aktuální návrh evropského nařízení o obalech a obalových odpadech (po jednání Rady ministrů ŽP, 18.12.2023) definuje, že v roce 2026 musí být sběr PET v míře nejméně 78 %. Tuto míru sběru Česká republika plní již několik let. Níže uvádíme tabulky dosavadních výsledků sběru PET a logaritmické prognózy sběru plastových nápojových obalů dle směrnice SUP stávajícím systémem s intenzifikací, kterou prezentovala AOS EKOKOM na jednání odborné pracovní skupiny MŽP k zálohování dne 26.10.2022. Tabulky ukazují, že ČR je zcela připravena splnit cíle i pro rok 2026. Stejně tak jako cíle i pro další období. Předpokladem je samozřejmě původně plánovaný rozvoj stávajícího oběcního systému separace.

1

2

11. Podle studie SOCR by zavedení zálohování v ČR stálo přes 5,2 MLD Kč investičních nákladů a dále každý rok cca 1,4 MLD Kč provozních nákladů jen na straně obchodníků. Tíži těchto prostředků samozřejmě ponesou zákazníci (ceny potravin).

 

Argumenty k prezentaci MŽP ohledně tzv. nulové varinaty bez zálohování a jejích dopadů

 

Dalším aktuálním materiálem vzniklým ve snaze o prosazování povinného zálohování je prezentace MŽP s popisem dopadů tzv. nulové varinaty bez zavedení povinného zálohování (ke stažení zde). V tomto materiálu MŽP vyčísluje dle svých úvah dopady dalšího rozvoje stávajícího systému separace a jeho domnělé náklady. Vzhledem k tomu, že v materiálu je řada ne zcela objektivnách informací a odborných nesouhladů, je nutné na ně upozornit, aby nebyly matoucí pro případné další čtenáře materiálu. Níže jsou uvedeny podstatné argumenty k bodům, kde předpoklady v materiálu MŽP nesedí a neopovídají realitě.

  1. Prezentace MŽP započítává náklady na intenzifikaci třídění, která musí nastat tak jako tak, a není realizována primárně s cílem sběru PET a plechovek, ale s cílem zajištění splnění legislativních povinností ve vztahu k třídění všech komunálních odpadů. Tyto náklady tedy není možné posuzovat jako "možné" a srovnávat je s variantou zálohování. Tyto náklady a investice zde budou tak, jako tak. Jinak by ani obce, ani ČR, nesplnily povinné cíle oběhového hospodářství týkající se všech komunálních odpadů.
  2. Zavádějící údaje - Materiál bohužel obsahuje i řadu faktických číselných chyb a řada informací zde není uvedena se zdrojem a není tedy zřejmé, jak k ní MŽP došlo. Příkladem takové matoucí informace je např. konstatováná, že v případě multikomoditního sběru se počítá s cenou sběrné nádoby 9000 Kč. Cena standardní nádoby v DTD je nicméně cca 1000 Kč a standardně se v ní sbírá i multikomoditní sběr.
  3. Do značné míry zavádějícím způsobem jsou v materiálu uváděny také náklady na sběrné nádoby ve veřejných budovách, na nádražích, autobusových zastávkách, apod. Zde je nutné podtrhnout, že provozovatelé těchto prostor mají už nyní zákonnou povinnost sběrné nádoby zajistit a umožnit občanům třídění všech jim vznikajících odpadů. Stejnou již platnou povinnost ze zákona mají i firmy, které mají prostor pro zákazníky. Toto nákladové srovnání možných budoucích nákladů je tedy bohužel zavádějící a rovněž nepatřičné.
  4. Matematicky chybné výpočty - V materiálu jsou i matematické výpočtové chyby, např. na straně 3. se uvádí, že 13 % z 53 000 tun je cca 5,3 tun. V reálu je to však 6890 tun.
  5. V materiálu jsou další věcné chyby – uvádí se zde, že v ČR se aktuálně sbírá 53000 tun PET a 18 tun plechovek. To není pravda. V ČR se sbírá cca 43 000 tun PET a cca 18 000 tun hliníkových plechovek (více k hliníku zde). Dále je zde sbíráno cca 62 000 tun želených obalů, např. plechovek od kompotů, psí stravy, apod. S nimi však kupodivu zálohový systém nepočítá a nechce počítat. Proč dělat zálohy jen na plechovky z hliníku a nikoli na další kovové plechovky? Kde v tomto hledat systémový princip cirkularity?
  6. Zavádějící jednostranná konstatování v rozporu s reálným stavem a tržními principy - Na straně tři se hovoří o výrazně drahém a nedostupném PET pro nápojářský průmysl. Toto se v materiálu objevilo pravděpodobně omylem, neboť takové kostatování by s ohledem na stávající tržní prostředí bylo nejen systémově nemožné, nepravdivé, ale šlo by spíše o aktivistický postoj, než o nestranné odborné posouzení faktů. V ČR se vysbírá více než 80 % PET a ten je na volném trhu nabízen za tržní cenu, za kterou si jej mohou pořídit a pořizují všechny části recyklačního průmyslu. Doposud je navíc dle zákona PET v majetku obcí a měst a o jeho hodnotu se tím snižují/kompenzují náklady na OH obcí a měst. Z pohledu principu evropského jednotného trhu je PET navíc komoditou s evropským ukotvením trhu. Je tedy obchodován cíleně bez hraničních bariér. To je zároveň jeden z podstatných pozitivních principů oběhového hospodářství a také funkční hospodářské soutěže. Proto je v materiálu obsažené konstatování zcela mimo realitu.
  7. Zavádějící jednostranná konstatování neodpovídající realitě - Materiál arbitrárně stanovuje, že životnost sběrných nádob je nižší než životnost zálohovacích automatů. Toto není zdrojovaná informace a z praktických zkušeností není možné souhlasit se závěrem, že by životnost sběrných nádob v DTD systému (lidé mají nádoby doma) byla kratší, než životnost zálohovacího automatu. Nicméně uvedené jednostranné konstatování se pak přenáší do výpočtu, čímž se navyšují nákladové parametry obecního separačního systému.
  8. Ve shrnutí není počítáno s přínosem třídění ze strany moderních třídících linek – Moderní třídící linky jsou a budou budovány tak jako tak, protože obce mají vysoké třídící cíle na všechny komunální odpady. Doplnění systému vysokovýkonovými třídícími linkami obcím pomůže ke splnění cílů. Příklad velmi dobrých výsledků OZO Ostrava – prakticky všechny PET lahve a plechovky jsou vytříděny jak ze směsného komunálního odpadu, tak z barevných nádob – s účinností více než 95 %
  9. Zavádějící porovnávání nákladů DTD systémů ve vztahu k zálohování - Door to door systémy jsou v obcích budovány bez ohledu na PET lahve a plechovky, ale s potřebou dosažení třídících cílů ke všem komunálním odpadům. Průměrné obce v ČR dosahují míry třídění komunálních odpadů mezi 45 - 48 %. Již v roce 2030 však musí dle platného zákona třídít minimálně 65 % všech komunálních odpadů. Door to door systémy zde tedy budou budovány tak jako tak a není možné srovnávat jejich nákladovost s nákladovostí zálohového systému, protože tyto náklady budou realizovány i když zálohový systém vznikne.
  10. Srovnání MŽP sice okrajově zmiňuje, avšak dále nebere v potaz moderní systémy zajištění sběru a zálohování přes QR kódy, kdy jsou využity stávající sběrné nádoby obcí a kdy občané nejsou nuceni nosit odpady zpět do prodejen potravin. Tyto systémy již velmi úspěšně prošly pilotními zkouškami např. v Rakousku, Velké Británii, apod. Aktuálně je zkoumá např. Belgie a řada dalších států se k nim chce posunout a chtějí opustit vizi zastaralých a skutečně velmi drahých nápojářských zálohovacích systémů s vracením odpadů v prodejnách potravin. Systémy záloh přes QR kódy jsou mnohonásobně levnější jak ve fázi investic, tak ve fázi provozní. A nejméně obtěžují občany, protože ti odkládají obaly do stále stejných nádob, jako doposud. Česká republika objektivně nepotřebuje zavedení zálohového systému, stanovené cíle splníme rozvojem stávajícího systému. Navíc navrhovaná cesta povinného zálohování je skutečně extrémně nákladná. Níže uvedené video z Belgie nicméně ukazuje, jak jednoduše a nákladově efektivně se dá systém záloh udělat i bez toho, že by se lidem braly miliardy a obcím braly nejcennější recyklovatelné komodity ze separačních systémů. Moderní digitální systém, však nechtějí nápojáři, protože nepřevádí fyzicky materiál pod jejich vlastnictví a správu.

                                         

 

11. Francie finálně opouští vizi k prosazení povinných záloh na PET lahve. Francie nebude zavádět povinné zálohování. Důvodem je skutečnost, že se zavedením zásadně nesouhlasily obce a města. Ta by podle jejich vyjádření zálohami zcela zbytečně přišla o dobře využitelnou a recyklovatelnou surovinu (více zde). Podle vlády není společenským zájmem přesunout tyto recyklovatelné materiály od obcí a širokého recyklačního průmyslu jen nápojářskému průmyslu.

12. Stovky obcí a měst se svými usneseními zastupitelstev již připojily k výzvě SMS ČR a odmítly povinné zálohování. Z velkých měst odmítli zálohy ať mediálně, či usnesením, například Olomouc, Přerov, Ostrava, Liberec, Bohumín a s nesouhlasem se připojují stále další. Naposledy, před Vánoci, se přidalo také 35 obcí a měst z okresů Tachov a Plzeň sever. Ze Středočeského kraje se již přidalo více než sto aktivních obcí. Další obce dále přibývají.

 

Ke stažení:

Materiál MŽP - dopady zálohování na obce - dopady-na-obce 

Materiál MŽP - dopady varinaty bez zavedení záloh - mzp-varianta-bez-zaloh 

Shrnutí ČAOH, září 2022 - Zhodnocení dopadů a rizik povinného zálohování PET lahví a hliníkových plechovek na segment odpadového hospodářství - CAOH---zalohovani 

 

Zdroj: Česká asociace odpadového hospodářství, www.caoh.cz

 

Související články

TV A11 - Zálohování PET lahví s Petrem Havelkou a Tomášem Drtinou

Zákonodárci se postavili za zájmy obcí a za veřejný zájem

PET ze žlutých kontejnerů lze recyklovat a využít pro materiály určené pro styk s potravinami

ČTK: Povinné zálohování PET lahví se mezi občany setkává s odmítavým postojem

Starostové v hlasování odmítli povinné zálohování PET lahví

Horecký: Jak je to tedy s vracením PET lahví a záchranou planety?

Jaké dopady bude mít zavedení záloh na PET na cíle v oblasti komunálních odpadů

Dávají povinné zálohy na plechovky smysl?

Zálohy na plechovky od piva. Zelená nebo čistě byznysová otázka?

Ze zálohování se stal byznys. O ekologii už se nemluví, říká šéf sítě COOP

Pro města o obce: Mají politici zakázat lidem nákup v nezálohovaných lahvích?

Pochybnosti k obsahu návrhu nařízení o obalech narůstají - recyklovaný obsah, lobbované zálohy, cíle pro opakované použití

Debata odborníků o chystaném zavedení záloh na PET lahve

Řada evropských států má stejně jako ČR vážné pochybnosti k návrhu evropského nařízení k obalům

Návrh nařízení o obalech je třeba ještě dopracovat - systémové připomínky

Mnoho členských států EU předběžně vyjádřilo pochybnosti nad právní formou Nařízení o obalech a obalových odpadech

Zálohování PET lahví v ČR očima odborníků

Výrobci nápojů nebudou mít přednostní přístup k rPET

Opětovné použití materiálů nemusí být ekologičtější než jejich okamžitá recyklace  

Odpady a obaly - odpovědi Petra Havelky pro časopis Svět balení

 

Potravinové zbytky včetně gastroodpadu už více než rok nejdou nazmar. Obyvatelé sídlišť...

O tom, co s komunálními odpady, včetně těch směsných, dělají v dalších státech Evropy,...

Kupovat vodu v plastu není udržitelné jednání. Není to správné jednání ve vztahu k...

Podle ankety v článku na iDnes, i podle diskuze pod článkem, normální lidé v ČR odmítají...

Komora označila navrhovaný zálohový systém za zastaralý, z 80. let minulého století.

Pravidelné novinky e-mailem

Chcete získávat aktuální články přímo na Váš email?

Vložením e-mailu souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů.

Zpracování osobních údajů

Pro úspěšné využívání služeb, které tato webová stránka nabízí, v některých případech potřebujeme zpracovávat osobní údaje uživatelů.
Toto zpracovávání podléhá nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Známé také jako "GDPR".

Služby využívající osobní údaje

Uvedené osobní údaje zpracováváme pouze pro účely níže popsané. Osobní (ani žádné jiné) údaje nezpracováváme pro potřeby cíleného nabízení zboží nebo služeb. Osobní údaje neprodáváme ani neposkytujeme třetím stranám. Souhlas považujeme za platný do jeho odvolání, viz níže.

Odběr novinek e-mailem

Pro využívání služby odběru novinek e-mailem (abonentní systém) potřebujeme znát Vaši e-mailovou adresu. Tento údaj neuvádíme veřejně a slouží pouze pro potřeby odesílání e-mailů s novinkami.

Webové formuláře

Při odesílání webových formulářů na této webové stránce ukládáme Vaši e-mailovou adresu jako kontaktní údaj pro odpovědi. Tento údaj neuvádíme veřejně.
Webové formuláře mohou pro úspěšné odeslání požadovat další osobní údaje. V takových případech tyto údaje zpracováváme pouze pro potřeby vyhodnocení formuláře a neuvádíme je veřejně.

Odvolání souhlasu

V případě, že si budete přát odvolat souhlas se zpracováním osobních údajů, kontaktujte pověřence pro ochranu osobních údajů.

Smluvní strany

Správcem těchto osobních údajů je Česká asociace odpadového hospodářství, Pod Pekárnami 157/3, Praha 9 – Vysočany.
Zpracovatelem je společnost ABRUPTA SERVIS s.r.o..