Odborník z oboru recyklace: Slovenská zkušenost se zálohami PET lahví

13. března 2024

Prezident největší profesní organizace recyklačních, svozových a zpracovatelských firem na Slovensku - Asociace podnikatelů v odpadovém hospodářství (APOH) RNDr. Peter Krasnec, PhD., MBA odpovídá na dotazy ohledně zálohování na Slovensku a možného zavedení povinného zálohování v České republice.

V České republice probíhá diskuze ohledně možného zavedení povinného zálohování PET lahví. Velká část připomínkových míst návrh MŽP s kritikou odmítla a bylo předloženo mnoho argumentů, proč by zavedení bylo pro ČR nevýhodné. Jako stát plníme evropské cíle sběru pro rok 2025, a to již od roku 2020. Obce, města i svozové a recyklační firmy mají rovněž jasný plán na splnění cílů k roku 2029. Podobně jako třeba Francie, která povinné zálohování odmítá, chceme oběhové hospodářství pro všechny obalové materiály, nejen pro PET lahve a plechovky. Sbírat obaly v prodejnách potravin jistě není efektivní cesta do budoucnosti a není to ani moderní řešení. Jako efektivní se v ČR jeví rozvíjet dosavadní obecní systém třídění všech komunálních odpadů, který se dlouhodobě umisťuje na předních příčkách v celé Evropě. Slovensko je prosazovateli povinného zálohování stavěno jako příklad úspěšného zavedení zálohového systému s prakticky samými výhodami. Proto se Petr Havelka, výkonný ředitel ČAOH, zeptal na několik podstatných dotazů uznávaného odborníka ze Slovenska, který se v recyklaci pohybuje desítky let a který je také díky své práci v kontaktu s obcemi, městy i obchodníky. Je jím dlouholetý prezident největší profesní organizace svozových a recyklačních firem na Slovensku - Asociace podnikatelů v odpadovém hospodářství (APOH) RNDr. Peter Krasnec, PhD., MBA.

krasnec_200

RNDr. Peter Krasnec, PhD., MBA

Pane prezidente, jaká byla míra sběru PET lahví na Slovensku, když Slovensko zavedlo povinné zálohování? Kde vidíte příčiny nižší míry sběru PET lahví na Slovensku, než v České republice?

Miera zberu a recyklácie PET fľaši pred zavedením záloh bola na úrovni cca 62%. Problém prečo tak relatívne nízky vidím v Slovenskej republike predovšetkým v podpore triedeného zberu v rámci rozšírenej zodpovednosti výrobcov. Na rozdiel od Českej republiky, kde dlhodobo funguje jeden systém AOS (na Slovensku má názov OZV – Organizácia zodpovednosti výrobcov), na Slovensku ich fungovalo v tom čase 10. Na malú krajinu akou je Slovensko je to až príliš veľa, čo spôsobovalo konkurenciu OZV, ktoré sa predháňali cenami pre výrobcov (tento stav funguje bohužiaľ aj naďalej) a tým pádom bol/je nedostatok finančných prostriedkov na podporu triedeného zberu a recyklácie obalov. Konkurencia je síce dobrá, no podľa nášho názoru nie v rámci rozšírenej zodpovednosti výrobcov.

S Vašimi zkušenostmi a při znalosti výsledků České republiky v této oblasti, doporučil byste ČR zavedení povinných záloh na PET lahve?

Určite nie. Podľa nás, a to stále tvrdíme, je zálohový systém nekoncepčný ťah, ktorý rozbíja triedený zber predovšetkým plastov, výrazne zvyšuje náklady na triedenie ostatných, menej hodnotných typov plastov a naviac nepokrýva všetky typy PET obalov (napr. na Slovensku sa nezálohujú PET obaly z oleja, octu, sirupov, mlieka, drogérie a pod.). Naviac, je to investične tak nákladný systém, že investície do stavebných prác v obchodoch, automatov na spätný odber PET fliaš a pod. (na Slovensku cca 80 miliónov EUR), nemajú v podstate temer žiadnu návratnosť vzhľadom na „dodatočne vyzbierané“ PET fľaše.

V ČR někteří politici a PR poradci říkají, že PET lahve ze žlutých popelnic nelze v recyklaci použít do nových PET lahví (bottle to bottle). Recyklační firmy, které fyzicky nakládají s PET lahvemi říkají, že je to nesmysl a že PET ze žlutých popelnic po řadu let standardně využívají do nových PET lahví. I nová evropská legislativa to jednoznačně umožňuje. Jak tomu bylo na Slovensku a jaký je Váš názor na možné použití PET ze žlutých popelnic?

Pôsobil som 5 rokov vo funkcii generálneho riaditeľa recyklačnej spoločnosti na PET fľaše, ktorá mala v portfóliu aj výrobu PET regranulátu a PET predliskov. Už vtedy sme pochopili (a to bolo v rokoch 2010-2015), že je bez problémov možné vyrobiť recyklát (regranulát/vločky), ktoré sú vhodné na potravinové účely a na výrobu PET obalov (každá jedna výroba musí aj tak prejsť procesom EFSA – certifikácie na potravinové obaly). Preto absolútne nemôžem súhlasiť s danými tvrdeniami, že PET fľaše z triedeného zberu nie sú vhodné na výrobu PET obalov. Stačí sa pozrieť na Rakúsko, kde nemajú zavedený zálohový systém, no funguje tam spoločnosť, ktorá PET fľaše z rakúskeho triedeného zberu premieňa na certifikované PET vločky na potravinárske účely a vyrába z nich PET predlisky pre nápojový priemysel....

druhotn-suroviny-2 recyklace-plasty

Foto: archiv ČAOH

Prosazovatelé zálohování v ČR říkají, že obcím po zavedení zálohování ubyde plastový odpad ve žlutých popelnicích a že se jim tedy sníží náklady na odpadové hospodářství. Jak se to v tomto ohledu vyvíjelo na Slovensku? Vydělaly obce na zavedení povinného zálohování, jak v ČR někteří slibují?

Podľa skúseností na Slovensku to nie je tak. Ľudia v domnení, že ušetria náklady na zmesový komunálny odpad, dávajú do žltých nádob aj to, čo tam nepatrí, takže objem v žltých nádobách (odpadov/plastov) je v podstate rovnaký aj napriek tomu že PET fľaše sa tam vyskytujú sporadicky. Má to však za následok výrazne zvýšenie nákladov na triedený zber a to cca dvojnásobne, v niektorých regiónoch až trojnásobne. Čiže v skratke povedané, po zavedení zálohového systému na Slovensku sa náklady na triedený zber, predovšetkým plastov výrazne zvýšili. Naviac, zálohový systém na Slovensku je mimo systému obcí, takže obce zo zálohového systému nemajú v podstate žiadny finančný osoh.

111111 Foto: archiv OZO Ostrava

Jaké jsou řádově náklady na svoz a vytřídění jedné PET lahve (nebo tuny) v novém zálohovém systému? Je zálohový systém dražší, než byl ten odpadový?

Keď vychádzam z oficiálnych informácii Správcu záloh, tak boli celkové náklady v roku 2022 v sume 45,9 mil. EUR (výročná správa Správcu záloh) (za rok 2023 výročná správa ešte nie je publikovaná). Len pre príklad, všetky OZV (AOS) na Slovensku dokopy, ktoré podporujú triedený zber všetkých obalov na Slovensku mali v roku 2022 tržby na úrovní cca 70 miliónov EUR. Z toho je ľahko zistiteľné, aký je zálohový systém na PET fľaše drahý.

Někteří politici v ČR říkají, že povinné zálohování výrazně zvýší procento recyklace plastů. Je to podle vás reálné? Kolik procent plastů se recykluje na Slovensku a o kolik se recyklace plastů zvedla po zavedení zálohování?

Myslím si, že tu skľudom môžem citovať informáciu z IEP – Inštitútu environmentálnej politiky (inštitút pri MŽP SR), ktorý vo svojej štúdii Skutočná cena záloh tvrdí: „Zavedenie povinného zálohovania bude mať len minimálny vplyv na celkovú mieru recyklácie komunálnych odpadov. Keďže PET a hliníkové nápojové obaly sú ľahké a tvoria len nepatrný podiel na celkovom komunálnom odpade, miera recyklácie komunálnych odpadov by sa pri 90 % návratnosti PET a plechoviek zvýšila len o 0,5 p.b. Benefity by sme mali vidieť skôr v objeme odvráteného litteringu a skládkovaného odpadu“. S týmto tvrdením môžem súhlasiť. Pri enormných investičných nákladoch v podstate nedosiahneme efekt zvýšenia miery recyklácie plastov a už nie komunálnych odpadov. Na Slovensku v podstate vôbec – nakoľko PET fľaše v rámci zálohového systému idú mimo rozšírenej zodpovednosti výrobcov a naše OZV (AOS) si vyzbieraný PET nemôžu započítavať do celkovej miery recyklácie plastov. Tá sa musí zabezpečiť zvyšnými plastami v nádobách, preto je systém tak enormne drahý.

Dá se nějak kvantifikovat, jak moc zavedení zálohování na Slovensku pomůže státu reálně splnit evropské cíle ke všem komunálním odpadům, tedy zajistit recyklaci nejméně 65 % všech komunálních odpadů?

Tu opäť môžem poukázať na danú štúdiu IEP – zavedenie záloh na PET fľaše v podstate nebude mať žiadny efekt na zvyšovanie miery recyklácie komunálnych odpadov.

A na závěr, je něco, co byste k zavedenému systému povinného zálohování na Slovensku chtěl doplnit?

Že to bol zo strany Slovenska dosť nekoncepčný krok, ktorý mal za následok zvýšenie nákladov na triedený zber bez podstatnej zmeny v rámci dosahovania recyklačných cieľov komunálnych odpadov.

Zdroj: Na dotazy Petra Havelky z České asociace odpadového hospodářství odpovídal RNDr. Peter Krasnec, PhD., MBA, prezident APOH