Seriál - Jak splnit evropské recyklační cíle: část 1

Pro ČR to tedy v aktuální situaci znamená potřebu navýšení o téměř 30 procentních bodů v celkové recyklaci komunálních odpadů během příštích patnácti let. V absolutní hodnotě lze číslo potřebné ke splnění evropského cíle vyjádřit tak, že za 15 let musíme jako ČR zajistit přesun více než 1, 43 milionů tun komunálních odpadů (dle datové sady MŽP) ze skládek či spaloven do recyklace. To je náročný cíl, ale není nedosažitelný.

Nestačí jen odpady třídit

Aktuálně je v ČR v legislativním procesu nová odpadová legislativa. Evropských recyklačních cílů můžeme dosáhnout, ale nestačí k tomu jen odpady třídit. Nové zákony musí pomoci samotné recyklaci a také odbytu recyklovaných výrobků. EU jasně říká, že cirkulární ekonomika a oběhové hospodářství není a nemá být prosté přesunutí odpadů ze skládek do kapacit nových spaloven (ZEVO). Je zřejmé, že to by příliš "oběhové" nebylo... Nutné je zabezpečit to, aby druhotné suroviny byly v procesu výroby ve výrazně větším množství alternativou místo surovin primárních. Evropa chce, aby suroviny dostávaly nový život a aby Evropa sama byla surovinově více soběstačná. Stávající návrhy nové odpadové legislativy však mnoho nástrojů na podporu recyklace bohužel neobsahují, což jim vyčítá široká řada odborníků.

Pomoc nabízí skupina RecHelp

Skupina RecHelp si klade za cíl pomoci s definováním a sestavením možných nástrojů na podporu recyklace. K dosažení evropských cílů bude potřeba vyřešit problém s nezbytným navýšením kapacit recyklace v ČR. Klíčovou roli v tom hraje faktor POPTÁVKY po recyklovaných výrobcích. Bez jeho systémového zajištění a bez podpory pro firmy, které takové výrobky zpracovávají, není naplnění evropských cílů reálné. Nezbytným předpokladem vysoké recyklace je dostatečná míra separace komunálních odpadů až do finálního roku 2035, ke kterému jsou cíle stanoveny. Bude proto nutné, v podmínkách ČR, pokračovat v dalším rozšiřování sběrné sítě barevných kontejnerů na tříděný odpad, v kombinaci s navazujícím technologickým tříděním s ohledem na evropské cíle. Vice také zde (1, 2, 3, 4)

Snížení sazby doporučuje i Evropský parlament

Jedním z navrhovaných nástrojů, jak recyklaci pomoci, je snížení sazby DPH na recyklované výrobky a vybrané recykláty. Jako jeden z možných způsobů řešení ho v rámci doprovodných materiálů k balíčku oběhového hospodářství navrhují i Evropský parlament a Evropská komise (např. zde). Vhodné je, aby se toto snížení vztahovalo na celý zpracovatelský řetězec, a to od zpracovatelů až po definované výrobky. Například směrnice Rady 2006/112/ES v anglickém originálu umožňuje snížení daňové sazby na recyklované odpady už nyní. ČR toho zatím bohužel nevyužila. V přípomínkách k balíku nové odpadové legislativy to řada připomínkových míst navrhovala.

Souvisejícím aspektem je poměr recyklované složky ve finálním produktu. Skupina RecHelp navrhuje, aby byla stanovena minimální procentuální míra, při které by vznikal nárok na snížení sazby. Aby podpora byla dostatečně funkční a mohla přispět ke splnění cílů balíčku oběhového hospodářství, je vhodné daňové zvýhodnění na sníženou sazbu DPH 5 %. Na evropské úrovni je snížení sazby DPH podporovaným ekonomickým nástrojem ve strategických dokumentech ve vztahu k oběhovému hospodářství. K prosazení návrhu do legislativy bude samozřejmě třeba řešit i otázku finančních dopadů na státní rozpočet. Avšak vzhledem k tomu, že recyklační cíle EU jsou pro ČR závazné a hrozily by sankce za jejich nesplnění, je definování podobných skutečně efektivních podpůrných nástrojů nezbytné.

Dalším možným krokem je snížení daně v recyklačním průmyslu

Podobně jako fungují chráněné dílny, navrhuje RecHelp, jako jedná z dalších možností, snížit zdanění práce, a to ve formě daňové úlevy pro zaměstnavatele v recyklčním průmyslu. Je nutné si uvědomit, že recyklace je řádově mnohem náročnější proces než výroba z primárních surovin. Mimo jiné jsou zde vyšší nároky na pracovní sílu a na celkové nastavení výroby. To zatím recyklaci v ČR znevýhodňuje a to je škoda. Ve zdanění práce je v podmínkách ČR, s ohledem na jeho výši, značný prostor pro možné úlevy a motivaci k rozvoji.

Stát by měl myslet na recyklaci i ve veřejných zakázkách

Aktuální zákon o zadávání veřejných zakázek zohledňuje vliv na životní prostředí ve formě tzv. zelených zakázek. V současné době existují metodiky pro environmentálně odpovědný přístup při jejich zadávání. Jedná se například o bodové zvýhodnění dodavatelů, kteří deklarují určitou část druhotných surovin, či recyklovaných materiálů. Jde však o víceméně dobrovolný přístup, který logicky nemůže zajistit státu dostatečný tlak na výrobce. Tato dobrovolná opatření jsou nastavena již několik let a je bohužel ověřeno, že pokud budou dále jen v dobrovolné formě, jejich efektivní dopad je jen velmi malý a tedy nedostatčný.

Jako vhodné se jeví zavedení povinného procenta přímo do zákona o veřejných zakázkách, tedy pro veřejné zadavatele. Podpůrný dopad takovéhoto opatření na navýšení poptávky po recyklovaných produktech by byl samozřejmě zcela zřetelný. Jako vhodné se také jeví vypracování metodického pokynu státu pro státní/veřejné zadavatele, jak mají tuto povinnost konkrétně naplňovat. Pro dostatečný efekt podpory tržní poptávky skupina navrhuje, aby předmětná procentuální hodnota byla ve výši 15 %.

Jako praktický příklad si uveďme, že při realizaci tohoto nástroje by nově stát využil například při stavbě dálnice nemalé množství recyklovaných plastových materiálů, pokud by např. protihlukové stěny při dálnici nebyly stavěny pouze z betonu, či dřeva, ale také z druhotných surovin na bázi odpadních plastů ve formě právě protihlukových panelů, či jejich částí. Tyto výrobky umí firmy v ČR vyrábět a pro definovaný účel jsou ideální náhradou s dlouhou životností a velmi dobrými technickými paramerty.

Na další navrhované nástroje podpory recyklace se podíváme ve druhém dílu seriálu České asociace odpadového hospodářství k vhoným nástrojům na podporu recyklace.