Legislativní zadání je jasné: třídit a recyklovat

Redakce časopisu Facility Manager se tentokrát zaměřila na odpadové hospodářství. Je to segment, který potřebuje aktivně řešit široké spektrum subjektů jak z privátní, tak z komunální sféry. Redaktor Hynek Just si o tom povídal s Petrem Havelkou, výkonným ředitelem České asociace odpadového hospodářství.

Na skládkách má skončit maximálně desetina odpadů, ve spalovnách maximálně 25 % – k tomu nás tlačí legislativa, ale měl by především zdravý rozum. Pokud budeme na odpady pohlížet jako na druhotné suroviny, nejenže tím naplníme evropské směrnice, k jejichž plnění jsme se zavázali, ušetříme životní prostředí a uděláme něco pro planetu. Můžeme na tom také ušetřit, ti podnikavější i zbohatnout. Odpady je třeba brát jako zdroje surovin.

druhotn-suroviny-2 

Na to, jak se s odpady dnes nakládá a do budoucna bude nakládat, má vliv i Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH) a její členové. Je to profesní organizace fungující již přes 25 let, která sdružuje přes 65 procent celého odpadového trhu. V tuto chvíli pod ČAOH spadá více než 95 společností. ČAOH zároveň sdružuje řádově největší kapacity recyklačních technologií v ČR a v tomto zaměření nemá v Česku konkurenci. Co podporujete a co dělají vaše členské firmy? „Podporujeme efektivní třídění a využívání odpadů. Naše členské firmy zajišťují prakticky všechny služby odpadového hospodářství, včetně svozu a zpracování odpadů. Mimo jiné připravují z odpadů z barevných kontejnerů druhotné suroviny pro další výrobu. Obsah roztřídí na potřebnou kvalitu a tyto suroviny dále buď sami využijí, nebo je nabídnou dalším firmám k recyklaci a dalšímu využití,“ shrnuje v kostce ředitel asociace Petr Havelka.

Ve sběru a recyklaci PET patříme k nejlepším v Evropě

Třídící linky oddělují to, co je možné uplatnit na trhu recyklace. „Třídí se to, o co je na trhu zájem, tedy materiály, které lze reálně využít do nových výrobků. Nerecyklovatelné složky, o které není zájem, se využijí např. energeticky v podobě paliva z odpadů. Určitě by nikdo dlouhodobě netřídil na sklad něco, co od vás nikdo nekoupí. Taková třídička by dlouho nepřežila, nemělo by to ekomickou ani věcnou logiku“ říká Petr Havelka.

PETky-na-tridicce 

Firmy z vytříděného odpadu vyrábějí buď přímo produkty pro konkrétní použití, nebo takzvané meziprodukty. Například mezi nejlépe recyklovatelné odpady patří papír a sklo. Nejlépe recyklovatelným plastem je polyethylentereflatát, tedy třeba dobře známé PET lahve. Těch umí stávající systém žlutých kontejnerů a třídících linek vysbírat dokonce 8 z 10 uvedených na trh. Jsme v tom jedni z nejlepších v Evropě. A už od roku 2020 plníme cíle sběru stanovené v rámci EU až pro rok 2025. PET lahve ze žlutých kontejnerů se standardně recyklují např. zpět do lahví, nebo do recyklovaných částí aut, nebo také do textilního průmyslu, třeba do bund, mikin, spacáků apod (více zde). Meziprodukty z plastů jsou například granuláty či regranuláty, které se dají použít jako vstup do výroby plastových výrobků. Finální výrobky z recyklátů pak zasahují mnoho oborů – jde třeba o stavební segmenty, zahradní nábytek, protihlukové stěny, sportovní plochy atd.

Cena, za jakou se vykupuje PET ukazuje, že o tento velmi dobře recyklovatelný materiál má zájem řada recyklačních oborů, které jej umějí využít a vyplatí se jim jej koupit na trhu v rámci konkurenční soutěže. „Zájem o PET postupem času navýšil jeho cenu a udělal z něj hodnotný materiál. To je také ideálním cílem cirkulární ekonomiky,“ ko­mentuje Petr Havelka.

ČAOH poskytuje firmám odborné zázemí

Asociace se podobně jako jiné profesní svazy z jiných oborů stará zejména o sledování vývoje legislativy a poskytuje zejména dotčeným ministerstvům odbornou zpětnou vazbu k řešeným otázkám. Další její rolí je šíření odborné osvěty jak uvnitř, tak navenek. „Kdybych to zjednodušil, tak děláme vše, co je třeba, aby se odpadové hospodářství v Česku rozvíjelo udržitelnou cestou a aby dosahovalo potřebných výsledků. Zároveň se snažíme eliminovat slepé uličky a upozorňovat na nefunkční nastavení v některých oblastech. Vždy zároveň navrhujeme funkční řešení, a to na základě zkušeností našich firem z praxe,“ upřesňuje ředitel asociace Petr Havelka. ČAOH také aktivně podporuje evropskou strategii oběhového hospodářství a využívání odpadů jako zdrojů surovin pro další výrobu, případně energetické využití vytříděné a již nerecyklovatelné frakce odpadů. „Jde nám o to, aby odpadové hospodářství fungovalo a aby se pokud možno dosahovalo stanovených cílů ve všech regionech,“ shrnuje Havelka.

Ne všechny kraje již mají potřebné řešení

Při směřování sektoru odpadového hospodářství je pro Česko klíčová evropská legislativa. V takzvaném balíčku oběhového hospodářství jsou dány základní strategie a cíle na dalších 15 let. „Tuto agendu podporujeme aktivně a dlouhodobě. Myslíme si, že je vhodné, aby se na odpady nahlíželo jako na zdroje surovin pro další výrobu,“ říká Havelka. Legislativa definovala cíle pro roky 2025, 2030 a 2035. Prioritou má být snižování produkce odpadu a hned za tím je materiálové využití, recyklace. K roku 2035 má být v obcích vytříděno nejméně 70 % komunálních odpadů a zrecyklováno minimálně 65 procent. V roce 2025, tedy už za dva roky, má být v obcích vytříděno 60 % a zrecyklováno 55 % komunálních odpadů. To nám dává jasný jízdní řád. Podle cílů odpadového hospodářství se tedy odpad musí především třídit a dál zpracovávat jako surovina.

Vše ostatní má být dle platné legislativy doplněk. Co nelze zrecyklovat, může se využít energeticky, co nelze využít ani energeticky, smí na zabezpečenou skládku. Tam se ovšem může dostat maximálně 10 procent odpadu. To jsou cíle dané platnou legislativou. Je to zadání, které ovlivňuje mimo jiné také  obce a města, jakožto producenty komunálních odpadů.

Příkladem může být Ostrava

Město Ostrava patří snad i díky své pozitivní zkušenosti z rekultivace bývalých dolů a hutí k příkladným regionům v nakládání s odpady. Už nyní vytřídí kolem 50 % odpadu, je tedy blízko první mety, která se týká 60 % v roce 2025. Aby se dostala na závazné cíle, zainvestovala do velkokapacitní moderní třídicí linky, která umí třídit i směsné komunální odpady. Taková optická linka má vysokou efektivitu třídění – v případě některých materiálů je to kolem 95 %. Nejen Ostrava, ale i další města v Moravskoslezském kraji jako Havířov nebo Karviná se vydávají cestou třídění směsných komunálních odpadů na moderních linkách a také cestou výroby tzv. paliv z odpadu. Přesně se jim říká tuhá alternativní paliva a často jsou uváděna pod zkratkou TAP. K pochopení toho, co je k tomu vede, je třeba vysvětlit, jak to je s potenciálem odpadu, který se nevyplatí recyklovat.

tridici-linka 

Nerecyklovatelná část odpadů, kterou vygeneruje třídička, má stále ještě pozitivní energetický obsah. Plasty nebo znečištěné papíry nevhodné pro recyklaci mají zpravidla příliš vysokou výhřevnost, než aby mohly do klasické spalovny. Všechny čtyři spalovny, které v Česku máme, jsou dimenzovány na odpady s výhřevností 8–12 MJ/kg. Pokud byste do nich dali samotné výměty z třídiček, tedy to, co zbývá jako zbytek po třídění, bude výhřevnost příliš vysoká a vzniklo by riziko poškození technologie. Proto si spalovny berou jen malou část (pokud vůbec) a nechávají si za ni dobře zaplatit.

Jak na výměty z třídění

Tyto výměty z třídění je zároveň zakázáno ukládat na skládky. Je proto ideální je upravit do formy paliva z odpadu neboli TAP. To je homogenní surovina, která má stále stejné vlastnosti, což je pro technologie proměňující odpad v energii ideální. Je to standardní a na trhu obchodovaná komodita s pohyblivou cenou. Paliva z odpadů mají i vlastní evropskou ISO normu a v Evropě je to stále využívanější způsob, jak moderně energeticky využít zbytkové komunální odpady. O paliva z odpadu mají kromě tepláren zájem např. cementárny. Ty mají ještě jednu přidanou hodnotu: Co shoří v peci při výrobě cementu, dostane se do slínku, tedy samotného cementu. Jde tedy o bezodpadovou technologii. „OZO Ostrava (společnost zabývající se odvozem a zpracováním odpadu, pozn. red.) je stejně jako řada našich dalších členských firem dlouhodobým výrobcem paliv z odpadu právě pro cementárny; dělají to úspěšně asi 25 let. Kapacita cementáren je však daná a nelze reálně počítat s tím, že by narůstala. Lze ale počítat s tím, že bude narůstat množství výmětů, jak bude růst výkon třídění odpadů v obcích. Je proto racionální mít zásobu nových regionálních energetických zdrojů, které budou využívat paliva z odpadů pro výrobu energie a tepla v obcích a městech,“ přibližuje situaci Petr Havelka z České asociace odpadového hospodářství.

veolia-prerov 

Za příkladem takového moderního energetického zdroje se vydáváme opět na Moravu. Zařízení s takzvaným multipalivovým kotlem bylo nedávno uvedeno do provozu v Přerově. Jedná se o teplárnu, která využívá energii paliv z odpadů. Tedy tu, s níž spalovny, jak už bylo řečeno, nepomohou, jelikož jsou stavěny hlavně na směsný komunální odpad – ten z černé popelnice. Multipalivový kotel je tedy energetická koncovka, která umí využít nerecyklovatelné zbytky po třídění v obcích. Ideálně se tak uzavírá kruh oběhového hospodářství. Multipalivový kotel v Přerově postavila společnost Veolia. Dříve byla tato teplárna na uhlí, přechodem na paliva z odpadů jde o ekologické opatření z více úhlů pohledu. Kotel má kapacitu přes 100 000 t paliv z odpadů. A již zmíněná linka společnosti OZO Ostrava do něj bude tato paliva také dodávat.

 

Především využít materiálově, pak energeticky

Pro třídičky je podle Petra Havelky důležité, aby měly odbyt pro všechny frakce z procesu třídění. Jak ty využitelné v procesu recyklace, tak v energetice, ale i ty nevyužitelné. „Kdyby neproběhla investice v Přerově, okolní třídicí linky a výrobny paliv z odpadů by neměly jasnou ideu, kam budou dodávat všechny výstupy. V regionu to proto významně pomůže i obcím a městům, protože budou mít výrazně lepší možnosti k naplnění zákonných cílů k třídění a k oběhovému hospodářství, které leží na jejich bedrech. Na Moravě to nyní může fungovat. Mají odbyt na recyklaci, na energetiku a nevyužitelný zbytek mohou řízeně uložit v zabezpečené skládce do doby, než pro něj budou existovat technologie k využití,“ tvrdí P. Havelka.

Je to velmi důležitá synergie potřebných technologií, která jde po linii, kterou Evropa definovala do legislativy. Havířov s Karvinou připravují obdobnou třídicí linku jako OZO v Ostravě. Připravují se i další energetické koncovky. Své projekty moderních a efektivních linek připravují samozřejmě také privátní firmy. „Sever Moravy je tím z hlediska cílů oběhového hospodářství do značné míry vyřešen. Pro zdejší obce tak zároveň vzniká reálný prostor pro splnění náročných zákonných cílů třídění. Nebudou zde vytvářet zbytečné množství netříděného směsného komunálního odpadu, jehož množství chce EU do roku 2030 redukovat na polovinu,“ vysvětluje ředitel ČAOH. Některé jiné kraje však podle jeho zkušeností myslí méně na závazek obcí dosáhnout vysokých zákonných cílů třídění. V některých regionech se zvažují projekty na nové kapacity spaloven (ZEVO) na řádově stovky tisíc tun neupravených směsných komunálních odpadů. Takové plány je vhodné ještě uvážit, protože mohou obcím zkomplikovat splnění zákonných povinností k oběhovému hospodářství. A mohou znesnadnit i možné splnění cílů, k nimž se v legislativě Česko zavázalo. „Pak by to znamenalo riziko evropských sankcí, a to není akceptovatelné. Je tedy třeba velmi dobře počítat, jak v budoucím období budou jednotlivé regiony nakládat s odpady,“ doplňuje P. Havelka.

Lze využít i dotační programy

Evropská komise své obavy v tomto směru vložila i do podmínek dotačních programů (např. OPŽP). Zde je písemně stanoven zákaz dotační podpory pro spalovny směsných komunálních odpadů. Jako zdůvodnění je zde popsáno reálné riziko nesplnění cílů oběhového hospodářství při spalování směsných odpadů. Naopak výše zmíněný multipalivový kotel v Přerově dotaci získal, protože je určen pro energetické využití jen nerecyklovatelného zbytku po třídění. Spalování směsných komunálních odpadů je zde zakázáno. Kotel je tak naopak velmi potřebným doplňkem za systémy třídění odpadů v obcích, protože je logické, že ne všechny tříděné odpady je možné využít materiálově. „Energetické využití i skládkování jsou doplňky funkčního oběhového hospodářství, ne jeho cíle. To je třeba ve všech sférách pochopit a je třeba se tím v regionech řídit. Zároveň platí, že bez moderních regionálních energetických koncovek na vytříděné nerecyklovatelné odpady lze cíle oběhového hospodářství splnit jen velmi obtížně či vůbec,“ uzavírá P. Havelka.

papir-baliky2 papir-baliky3-popis 

Zdroj: na webu České asociace odpadového hospodářství s využitím článku časopisu Facility Manager (březen 2023); redaktor Hynek Just, odpovídal Petr Havelka , výkonný ředitel (ČAOH

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Související články o členech ČAOH

Společnost PETKA CZ otevřela modernizovanou recyklační linku na zpracování PET lahví

Řešením pro nakládání s odpadem obcí může být cementářská pec

Zkušební provoz bioplynové stanice v Plazích u Mladé Boleslavi

Kovohutě Příbram vybudovaly pilotní linku na recyklaci lithiových baterií

Jak správně třídit dřevní recyklát prozradí brožura společnosti Kronospan

OZO Ostrava využije energetického potenciálu nerecyklovatelných komunálních odpadů

V Mladé Boleslavi budou jezdit autobusy na bioplyn z odpadu

Slavnostní zahájení provozu technologie zavedení recyklovaného dřeva do výroby OSB

Nově rekonstruovaná výrobna TAP v Brně společnosti FCC Česká republika, s.r.o.

KRONOSPAN pomáhá obcím zlepšovat třídění a recyklaci

Autobusy budou jezdit na plyn vyrobený ze zbytků jídla. Investorem nové bioplynky je Compag

Společnost ECO – F se stala součástí české environmentální skupiny PURUM KRAFT

Kovohutě Příbram zrecyklovaly 70 tisíc tun olověných odpadů

Recifa - Na stavbě se osvědčilo pěnové sklo

Kronospan: recyklace dřevního odpadu

Časopis Pro města a obce: Havelka - Jak podpořit recyklaci

Zeptali jsme se: Stanislav Cimburek - Recyklace skla v ČR

RUMPOLD - Moderní recyklační linka mění chladicí zařízení na zdroje

Úspěšně aplikované principy cirkulární ekonomiky v komunální sféře - AQUATEST (Purum)

Polemika Odpadového fóra - Roztočení cirkulárního kola - klíčová je POPTÁVKA

ČAOH souhlasí s EU, že recyklaci pomůže daňové zvýhodnění recyklovaných výrobků – do ČAOH vstupují další recyklační firmy

RUMPOLD úspěšně rozšířil výrobu paliv z odpadů (TAP)

ČAOH se rozrůstá o další zpracovatelskou a recyklační firmu, je jí česká skupina Plastic Union a.s.

OZO Ostrava dále rozvíjí nový systém třídění odpadu

Obce na Znojemsku výrazně zvýšily třídění odpadů, firma FCC sváží tříděný odpad přímo od domů

Český rozhlas - Radiofórum: Petr Havelka k třídění a recyklaci odpadů

Třídění a recyklace dává smysl - dokazuje firma Transform Lázně Bohdaneč

Projekt Třídíme v Hradci bilancuje rok 2016, ubylo 1236 tun směsného odpadu

Nedej se: Kam s nimi?

Recyklace v praxi - V Kovohutích Příbram vyrobeno přes 50 tisíc tun olova

iDNES - Havelka: Čínský zákaz dovozu odpadů je příležitost pro recyklaci

Dopis SKS, SVPS a ČAOH na obce a města

iDNES: Jak může stát podpořit recyklaci? Firmy navrhly odpadové desatero

Desatero moderního odpadového hospodářství

Hradec rozšíří svoz bioodpadu, lidé dostanou tašky na třídění

Filtry v železárnách zachytí tisíce tun prachu. Co s ním?

Marius Pedersen a.s. úspěšně provozuje odpadovou bioplynovou stanici v Pradubicích-Rybitví

Stanovisko SVPS k parametru výhřevnosti ve vyhlášce č. 294/2005 Sb.

Společnost Purum pořádala další akci pro děti i dospělé

Využíváme odpady - Kompost a substrát OZO láká zahrádkáře

Kovohutě Příbram vyrobily přes 48 tisíc tun olova

OZO Ostrava - Vánoční stromečky kompostujeme

Věda, technika a děti v Mníšku pod Brdy

AVE CZ pomáhá technickému vzdělávání dětí

ČAOH a její členové se naplno věnují recyklaci a vzdělávání veřejnosti

Den otevřených dvěří v OZO Ostrava

Recyklace odpadů v prax -RUMPOLD

Studie přináší zajímavá čísla - FCC

 

 

 

 

Podařilo se spustit další motivační program, který využívá logiku RECYKLAČNÍHO BONUSU...

V České republice třídí odpady 75 % lidí. To je skvělé a stále se to zlepšuje. V...

V úředním věstníku EU vyšlo nové nařízení o přeshraniční přepravě odpadů.

Automatizovaná třídicí linka v Brně už předala k recyklaci 65 tun kovů - separátor kovů...

Evropská komise může mít velký problém - evropské recyklační asociace pro výrobu a...

Pravidelné novinky e-mailem

Chcete získávat aktuální články přímo na Váš email?

Vložením e-mailu souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů.

Zpracování osobních údajů

Pro úspěšné využívání služeb, které tato webová stránka nabízí, v některých případech potřebujeme zpracovávat osobní údaje uživatelů.
Toto zpracovávání podléhá nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Známé také jako "GDPR".

Služby využívající osobní údaje

Uvedené osobní údaje zpracováváme pouze pro účely níže popsané. Osobní (ani žádné jiné) údaje nezpracováváme pro potřeby cíleného nabízení zboží nebo služeb. Osobní údaje neprodáváme ani neposkytujeme třetím stranám. Souhlas považujeme za platný do jeho odvolání, viz níže.

Odběr novinek e-mailem

Pro využívání služby odběru novinek e-mailem (abonentní systém) potřebujeme znát Vaši e-mailovou adresu. Tento údaj neuvádíme veřejně a slouží pouze pro potřeby odesílání e-mailů s novinkami.

Webové formuláře

Při odesílání webových formulářů na této webové stránce ukládáme Vaši e-mailovou adresu jako kontaktní údaj pro odpovědi. Tento údaj neuvádíme veřejně.
Webové formuláře mohou pro úspěšné odeslání požadovat další osobní údaje. V takových případech tyto údaje zpracováváme pouze pro potřeby vyhodnocení formuláře a neuvádíme je veřejně.

Odvolání souhlasu

V případě, že si budete přát odvolat souhlas se zpracováním osobních údajů, kontaktujte pověřence pro ochranu osobních údajů.

Smluvní strany

Správcem těchto osobních údajů je Česká asociace odpadového hospodářství, Pod Pekárnami 157/3, Praha 9 – Vysočany.
Zpracovatelem je společnost ABRUPTA SERVIS s.r.o..